Rekonstrukce Památníku odboje při Vojenském historickém ústavu na Žižkově

Výchozí situace

Funkcionalistický komplex byl postaven v letech 1927 až 1929 podle návrhu architekta Jana Zázvorky a architekta Jana Gillara. Nachází se v komplexu budov na úpatí Vítkova a je přístupný z ulice U Památníku, která je dlážděna žulovými kostkami. Zahrnoval tři budovy – A, B a C. Před rekonstrukcí zde byly tři stálé expozice věnované první a druhé světové válce a holokaustu. Po rekonstrukci zůstaly v objektu A i v horních patrech objektu B kanceláře. Budova C se plně otevře veřejnosti spolu se zcela novým objektem D, který vznikl podsklepením a zastřešením původního atria.

Je to vůbec poprvé, co se tomuto objektu postavenému ve třicátých letech minulého století dostalo komplexní profesionální péče stavbařů a restaurátorů. Po dobu svého provozu bylo muzeum jen občas upravováno, přičemž šlo většinou o necitlivé zásahy. Technický stav objektu před opravou vyžadoval zásadnější stavební a technologické úpravy.

Ve velmi špatném stavu byla nosná konstrukce stavby, kdy po její důkladné revizi statikem přímo na místě bylo rozhodnuto o kompletní sanaci. Konstrukci bylo třeba pro tyto účely očistit a odstranit skladby podlah, omítek a podhledů tak, aby mohla proběhnout vizuální kontrola. Na mnoha místech bylo nutno za účelem odhalení skutečného stavu konstrukcí provést jádrové vrty.

Hlavní objekty stavby

• Objekt A – administrativní, kancelářská budova sloužící Vojenskému historickému ústavu a správě a údržbě objektu; technologické místnosti.
• Objekt B – částečně administrativní, kancelářská budova sloužící Vojenskému historickému ústavu a částečně výstavním prostorám.
• Objekt C – výstavní prostory, foyer, kavárna.
• Objekt D – dočasné výstavní prostory, recepce pro návštěvníky, přednáškové sály, šatny, atrium.

Průběh výstavby

Významné realizační celky

• Výkopy uvnitř a v těsné blízkosti objektu v celkovém objemu cca 11 600 m³.
• Zajištění stavební jámy v celkové ploše cca 347 m².
• Založení a podchycení objektu – mikropiloty o celkové délce cca 620 bm.
• Spodní stavba – bílá vana o celkovém objemu ŽB konstrukce cca 1 040 m³.
• Bourací práce uvnitř objektu o celkovém objemu suti cca 2 500 m³.
• ŽBK – sanace stávajících nevyhovujících konstrukcí a jejich zesílení uhlíkovými lamelami o celkové délce cca 3 040 bm.
• Nové zděné příčky o celkové ploše cca 1 900 m².
• Hydroizolační systém stěn pod úrovní terénu (injektáže, sanační omítky) o celkové ploše cca 4 450 m².
• Kompletní výměna střešní krytiny a bednění (předzvětralá měď) o celkové výměře cca 2 000 m² měděného plechu.
• Výměna dřevěných špaletových oken (repliky) – celkem 144 ks.
• Repase dřevěných špaletových oken – celkem 38 ks.
• Repase kovových oken běžných rozměrů – celkem 61 ks.
• Repase oken (velkoformátová ocelová s mosazným opláštěním rámů) – v ploše cca 770 m².
• Repliky oken (ateliérová ocelová dvojitá s obloukovým zasklením) v celkové ploše cca 85 m².
• Repase, repliky a novotvary vnitřních i vnějších dveří – 288 ks dveří.
• Repase dveří – 73 ks.
• LOP – prosklená hliníková fasáda a prosklené zastřešení atria v celkové ploše cca 750 m².

Z důvodu realizace zcela nového podzemního podlaží pod celou plochou nádvoří, a tedy rozšíření výstavní plochy budoucího muzea bylo nutno rozebrat původní dlažbu, zbourat původní vstup do muzea a vyhloubit stavební jámu v atriu. Dlažba se následně navrátila do původního stavu, včetně zpětného vyzdění vstupu s replikou umělého kamene jako fasády a dřevěného interiérového obložení.

Byla zbourána podzemní uhelna, která se nacházela pod parkovištěm před hlavním vchodem do budovy muzea, vyhloubila se tam stavební jáma a realizovala další podzemní část objektu, ve které jsou vybudovány nové školicí a přednáškové místnosti.

Velkou výzvou pro zhotovitele stavebních úprav bylo vlastní místo areálu. Nejsložitější část představovaly zemní práce pro realizaci nové strojovny u cyklostezky, výkop v ploše celého atria a výkop v místě stávající uhelny. Z časových důvodů byly tyto práce prováděny téměř současně. Po provedení výkopu bylo třeba postavit v těchto velmi omezených podmínkách stavební jeřáb.

Zařízení staveniště a veškeré sklady se nacházely uvnitř stávajících objektů, protože již jiný prostor nebyl k dispozici. V rámci velmi rozdílného podloží bylo třeba podzemní objekt pod atriem zakládat na mikropilotách, protože namísto skalního podkladu se tam z části nacházely pouze navážky. Kromě zajištění části okolních objektů nebylo třeba svah sanovat.

Nově vybudované konstrukce pod atriem a v místě bývalé uhelny jsou řešeny náročnou realizací vodonepropustné železobetonové konstrukce suterénu, bílou vanou.

Nosné konstrukce v objektu A byly zděné, v objektech B a C železobetonové skeletové. K většímu statickému zásahu do stávajících zděných konstrukcí objektu A došlo ve 2.NP při realizaci nové recepce, kde bylo původní zdivo nahrazeno ocelovým sloupem.

Pro realizaci nového zastropení atria byly na severovýchodní hraně (mezi fasádou objektu A a objektu B) vybudovány železo­betonové nosné sloupy 500 × 500 mm, které jsou půdorysně paralelní s nosnými meziokenními pilíři na fasádě objektu C tak, aby se mezi nimi osadily nové průvlaky. Sloupy jsou zakotveny do pilastrů vytvořených v suterénní stěně atria rozšířením směrem do fasádní stěny objektu A.

Nově byly realizovány také některé stropy ze železobetonové monolitické desky tl. 250 mm, jež nahradily původní konstrukce, které již nebylo možné sanovat. Většina nových prostupů ve stropních konstrukcích byla zesílena ocelovými nosníky. Při budování nového prostupu pro výtahovou šachtu objektu A byla stávající stropní konstrukce odříznuta a nahrazena novou. Pro budování výtahové šachty objektu C byla konstrukce odříznuta v rozsahu svislých nosných konstrukcí. Zastropení stávajících otvorů bylo řešeno ztraceným bedněním z trapézového plechu uloženého do kapes ve stěnách a nabetonávkou tloušťky 200 mm.

Nová strojovna vzduchotechniky je navržena s pochozí stropní deskou tloušťky 200 mm. Nový strop nad výukovými prostory je tvořen monolitickou bezprůvlakovou deskou (tl. 350 mm). Vložený strop nad anglickými dvorky u jižní fasády objektu C je řešen jako železobetonová monolitická deska tloušťky 200 mm. V místě prostoru hlavního schodiště došlo k vložení mezistropu. Deska tloušťky 200 mm byla ztužena průvlaky 600 × 600 mm, na které jsou uloženy stávající svislé konstrukce.

Do fasády objektu A měly být původně zapuštěny ocelové sloupy. Toto řešení se však ukázalo jako nereálné z důvodu velkého zásahu do zdiva objektu. Podepření průvlaků v objektu A bylo provedeno kluzně – na HEB profil uložený vodorovně ve zdivu. Mezi objekty A a B byly vytvořeny železobetonové sloupy s průřezem 500 × 500 mm, přes které je uložen ocelový nosník z profilu HEB 300, na nějž jsou uloženy nosníky střechy. Krajní nosník podél objektu C je uložen do nadokenního věnce tohoto objektu. Boční lehký obvodový plášť mezi železobetonovými sloupy je vynesen ocelovými válcovanými profily kotvenými do ŽB sloupu přivařením přes čelní desku.

Atrium
Zastřešení atria je realizováno z ocelových válcovaných nosníků profilu HEA 600. Nosníky jsou ukládány na připravené konzolky přes ložisko, které dovolí tepelnědilatační posun nosníku v podélném směru. Konzolky pro uložení nosníku jsou navrženy z válcovaných profilů HEB 300. Tyto konzolky jsou na budově C kotveny chemickými kotvami či tyčí s roznášecí deskou skrze železobetonové meziokenní pilíře. Nad propylejemi je uložen podélný nosník z profilu HEB 300, který je kotven chemickými kotvami do věnce propylejí. Na tento nosník byly uloženy nosníky zastřešení.

Nosná konstrukce atria je navržena jako železobetonový monolitický skelet se základovou deskou tl. 300 mm pod nejvíce exponovanými sloupy, zesílenou náběhy na 500 mm. Svislé nosné konstrukce jsou po obvodu tvořeny stěnami tl. 300 mm a uprostřed místnosti sloupy čtvercového průřezu 400 × 400 mm. Stropní deska je navržena jako lokálně podporovaná deska tloušťky 240 mm se zesílenou hlavicí tl. 480 mm v místě nejvíce exponovaných sloupů. V místě změny výšky stropní desky je odskok řešen v rámci trámu průřezu 400 × 800 mm. Ve stropní konstrukci je vložen světlík tvořený roštem ocelových nosníků a pochozí vrstvou skla.

Část konstrukce suterénu atria tvoří spojovací chodbu mezi objekty A a B. Tato konstrukce je oddilatována vrstvou polystyrenu mezi zdvojené stěny. Při betonáži bylo nutno stávající stěny zavětrovat proti působení tlaku čerstvé betonové směsi.

Bývalá uhelna – výukový prostor
Nový prostor se nachází ve 2.PP v části objektu D. Je proveden jako železobetonová monolitická stěnová konstrukce se základovou deskou a obvodovými stěnami tloušťky 300 mm. Vnitřní dělicí stěna je tloušťky 250 mm. Stropní deska je navržena jako hladká bezprůvlaková deska odolávající zatížení parkovištěm, tedy se zvýšenou tloušťkou na 350 mm. Schodiště z výukového prostoru do prostoru suterénu atria je navrženo jako železobetonové monolitické deskové.

Expoziční lávky v 3.NP objektu C
Lávka v jedné z místností objektu C je tvořena roštem ocelových nosníků HEA 280 uložených na stávající železobetonové sloupy přes čelní desku, která je připojena prostřednictvím navrtané a vlepené výztuže. Mezi hlavní nosníky roštu jsou umístěny příčníky IPE 140 pro vynesení podlahy lávky.

Další lávka v této místnosti je tvořena roštem ocelových nosníků IPE 270 a IPE 140 uložených na stávající zděné stěny do kapsy či na železobetonové stěny přes čelní desku. Konstrukce je dále podporována šikmou stojkou z profilu IPE 140 taktéž připojenou ke stávajícímu sloupu prostřednictvím navrtané a vlepené výztuže. Mezi hlavní nosníky roštu jsou umístěny příčníky IPE 140 pro vynesení podlahy lávky.

Zajímavosti

V rámci sanací nosných konstrukcí byly použity uhlíkové lamely, včetně speciální požární ochrany, kterými bylo třeba lamely obložit. Byla použita i tkanina z těchto vláken, kterou se ztužovaly železobetonové sloupy. Praskliny ve stropních deskách byly vyplňovány speciální hmotou a sešívány podle předpisů statika.

Původní mosazná okna výstavních sálů byla rozebrána, vše bylo ošetřeno a namontováno zpět tak, že okna odpovídají vzhledu před devadesáti lety.

Jako střešní krytina byla opět použita měď tak, aby vše odpovídalo původní podobě. Veškeré měděné prvky střešní krytiny, parapety a oplechování atik byly zrealizovány z předzvětralé mědi, tudíž v pohledové zelené barvě. Obnoveny byly i všechny zaatikové žlaby a svody v měděném provedení a v původním tvaru.

Dřevěné vlysy byly opatrně rozebrány (dříve nebyly ukládány do asfaltu apod., ale přitloukaly se v místě pera) a po ošetření byly opět položeny v původním tvaru do výstavního sálu č. 1 a 2.

Historický nábytek byl rozebrán (z důvodů sanace stropních konstrukcí nemohl být repasován na místě), ošetřen a složen zpět tak, aby znovu získal původní vzhled.

V rámci rekonstrukce byly uprostřed jedné z příček objeveny zcela zachovalé a plně funkční posuvné dveře. Ty byly zrestaurovány a plní svou funkci i v novém interiéru.

Demontována, ošetřena a zrestaurována byla také vybraná historická svítidla v kancelářích ředitele muzea.

Samostatnou kapitolou byla repase původní fasády z umělého kamene. Nejprve byla kompletně chemicky a mechanicky očištěna. V místech, kde byla fasáda poškozena v takové míře, že sanace nepřicházela v úvahu, byla odstraněna a nahrazena novou replikou (cca 10 % celkové výměry). V ostatních místech byly prováděny sanace převážně v místech trhlin. Celá oprava fasády byla pečlivě konzultována a dozorována zástupci Národního památkového ústavu.

Kamenné sokly podél celého objektu byly, podobně jako fasáda z umělého kamene, pečlivě očištěny a repasovány. Na nové, navazující konstrukce byl doplněn kamenný obklad téměř totožného materiálu, jako byl původní, a v celé ploše se na závěr opatřil antigraffiti nátěrem.

Dlažba v zastřešeném atriu nebyla z důvodu zatížení stropní konstrukce použita původní, ale nahradila se subtilnějšími kamennými deskami. Stávající žulové desky, které tvořily povrch původního nádvoří, byly použity vně objektu na nově vzniklé chodníky a komunikace.

Veškeré kamenné prvky a schodiště ve foyeru 1. a 3. podlaží objektu C, které tvoří mramorové desky, zůstaly původní, ale byla nutná jejich důkladná repase a doplnění.

V nově vzniklém prostoru pod atriem se kromě sálu pro příležitostné výstavy nachází také recepce objektu, do které se budoucí návštěvníci dostanou nově vybudovaným vstupem přímo z ulice U Památníku.

Ve 4.NP objektu C byla z původních kancelářských prostor vybudována nová kavárna včetně terasy s nádherným výhledem na velkou část Prahy. Tato kavárna má sloužit nejen návštěvníkům muzea, ale i široké veřejnosti.

Veškeré výstavní sály nesmějí být, vzhledem k povaze exponátů, při případné havárii vystaveny riziku kontaktu s vodou. Potřebné vnitřní prostředí je v těchto místech zabezpečeno speciálními systémy vzduchotechniky, chlazení a zvlhčování. Pro požárněbezpečnostní systémy nemohla být použita sprinklerová hasicí zařízení a jsou poměrně složitým systémem zrealizována speciální zařízení pro odvod tepla a kouře.

Objekt je chráněnou kulturní památkou, všechny úpravy tedy probíhaly v souladu se zásadami památkové péče, podle stanovisek Odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy a v koordinaci s NPÚ.

Rekonstrukcí a přístavbami se zvětšila zastavěná plocha objektu o 761 m², obestavěný prostor o 10 608 m² a plocha expozic se zvýšila o 1 750 m² .

Získané zkušenosti

Součástí projektu byly i činnosti, se kterými se realizační tým zatím nesetkal. Společně s rekonstrukcí bylo u sedmi sálů dokončeno i kompletní vybavení pro výstavní sbírky, tedy kulisy, paneláže, atypické povrchy, vitríny, scénické osvětlení, rozsáhlé systémy audiovizuální techniky a další potřebné dekorace.

Realizační tým musel zvládnout důsledky pandemie covidu, zejména nedostatek stavebního materiálu a omezené pracovní kapacity. O překvapení se postaraly poškozené nosné konstrukce, které byly v daleko horším stavu, než se předpokládalo.

Závěr

Se všemi obtížemi, které rekonstrukce přinesla, se realizátoři vyrovnali hlavně díky výborné spolupráci všech členů týmu a také součinnosti investora (Ministerstvo obrany – Agentura hospodaření nemovitým majetkem) a provozovatele muzea v osobě jeho ředitele, brigádního generála Aleše Knížka, a jeho zástupce plk. Michala Buriana.