Nová vodní linka ÚČOV, příprava a realizace díla

Úvod

Historie čištění odpadních vod pro hlavní město Prahu na jedné ústřední čistírně odpadních vod sahá až do konce 19. století, kdy  byla zahájena její koncepční a projektová příprava. Vodoprávní rozhodnutí bylo vydáno v roce 1901. Po dokončení a uvedení do provozu v roce 1906 a následné kolaudaci v roce 1907 patřila ve své době k nejmodernějším čistírnám odpadních vod v Evropě. Po zvětšení hydraulické kapacity v letech 1927–1930 v podstatě sloužila až do dokončení nové Ústřední čistírny odpadních vod Praha v roce 1967. I potom zůstala zachována a v současnosti je zajímavou technickou památkou.

Ústřední čistírna odpadních vod pro hlavní město Prahu realizovaná v šedesátých letech minulého století je v současné době v provozu 52 let. Skládá se ze dvou částí. Jednou je vodní linka, v současné době označovaná jako Stávající vodní linka (SVL). Druhou je Kalové hospodářství (KH). SVL už řadu let nemůže bez zásadní modernizace zajistit čištění odpadních vod z území hlavního města Prahy tak, aby v parametru celkový dusík byly plněny podmínky národních a evropských právních předpisů. Kalové hospodářství je schopno ještě nejméně do roku 2025 zajistit zpracování kalů z celého objemu odpadních vod získaných z mechanického i biologického stupně čištění.

Historie pražské čistírny odpadních vod je ve všech jejích fázích a podobách provázena problémem, který zásadně ovlivňoval její konečné řešení a čas realizace, a to nedostatkem finančních zdrojů nebo alespoň obavou z takového nedostatku. Tento problém je možné vysledovat  v  historické  čistírně  v  Bubenči  stejně  tak  jako  v její modernější realizaci na Císařském ostrově. Ta byla sice plánována ve dvou  etapách,  uskutečnila  se  však  jenom  ta  první.  Už v roce 1973 bylo konstatováno, že její kapacita je nedostatečná a je nutno zahájit přípravu nového čistírenského zařízení mimo území hlavního města Prahy. Výstavba byla připravena k zahájení na konci osmdesátých let u obce Hostín nedaleko Mělníka. Zásadní politické   a hospodářské změny po roce 1989 však vedly ke změně podmínek do takové míry, že stavba zahájena nebyla a bylo postupně zřejmé, že se už neuskuteční.

A tak ÚČOV Praha z roku 1967 díky intenzifikacím (zásadní byly v roce 1985 a 1997), průběžným investicím do obnovy a dílčí modernizaci jejích vybraných prvků sloužila pro více než 96 % pražských odpadních vod až do zahájení zkušebního provozu Nové vodní linky ÚČOV Praha v září 2019. Bude sloužit s menším zatížením až do zahájení modernizace s přepokládaným zahájením v letech 2021–2022.

Mimo nedostatku finančních prostředků bylo vždy obtížné shodnout se na jejím umístění. Po roce 1990 bylo postupně jasné, že postavit velkou čistírenskou  kapacitu  mimo  území  hlavního  města  Prahy  je prakticky územně neprojednatelné. Až do roku 2002 byly pro rozšíření na Císařském ostrově nepřekonatelnou překážkou kolonie rekreačních zahrádek na východní straně stávající ÚČOV Praha. Byly proto posuzovány různé podzemní a polopodzemní varianty, které však byly vesměs nepřijatelné pro velké investiční náklady. Řešení problému v podstatě usnadnila mimořádná povodeň v roce 2002. V prostoru zahrádek povodeň „spláchla“ samotnou zahrádkářskou kolonii a kvalitu půdy v tomto prostoru znehodnotila takovým způsobem, že její obnova by trvala léta. Prostor pro rozšíření a modernizaci ÚČOV byl k dispozici. Stísněný, v obydleném úseku Prahy a jejích městských částí, v relativně uzavřeném prostoru Trojské kotliny, ale existoval. V tomto okamžiku bylo možné začít s reálnou přípravou další etapy vývoje ÚČOV  Praha,  tedy  v  jejím  postupném  rozšíření a modernizaci, s první etapou spočívající v přípravě a realizaci Nové vodní linky (NVL).

A tady začíná příběh NVL ÚČOV na Císařském ostrově, zakryté čistírny odpadních vod, začleněné do mikroregionu Trojské  kotliny,   s moderní technologií čištění odpadních vod, odolné až proti pětisetleté velké vodě.

Ústřední čistírna odpadních vod pro hlavní město Prahu

Na Ústřední čistírnu odpadních vod je přivedeno přibližně 96 % odpadních vod, které vzniknou na území hlavního města a jsou prostřednictvím kanalizační sítě o celkové délce cca 3660 km přivedeny do prostoru Trojské kotliny – na Císařský ostrov. Odpadní vody v současnosti představují zatížení od přibližně od 1,4 mil. ekvivalentních obyvatel. Dlouhodobá koncepce počítá s odpadními vodami od více než 1,6 mil. ekvivalentních obyvatel.

Česká republika se při jednáních o vstupu do Evropské unie mimo jiné zavázala, že nejpozději do roku 2010 zajistí čištění odpadních vod tak, aby byla plněna směrnice Rady 91/271/EHS pro citlivé oblasti.  Tu zatím Praha neplní v ukazateli ročního průměru celkového dusíku (max. 10 mg/l). Po dokončení Nové vodní linky a modernizaci Stávající vodní linky bude na ÚČOV Praha čištěno mechanicko-biologicky až 8,2 m³/s, z toho každá z vodních linek pokryje až 50 %. Mimo to  bude Nová vodní linka schopna čistit dalších 3,0 m³/s mechanicko-chemicky při srážkových průtocích. Po dokončení se předpokládá celkové odstranění znečištění v ukazateli BSK₅ 35 tis. t/rok, CHSK 91 tis. t/rok, nerozpuštěné látky 66 tis. t/rok, dusík celkový 7 tis. t/rok a fosfor celkový 1 tis. t/rok.

Modernizace ÚČOV a její etapy

Nová vodní linka ÚČOV Praha je součástí investiční akce Celková přestavba a rozšíření ÚČOV na Císařském ostrově, která se skládá z několika samostatných staveb – etap:
■  0001 – Nová vodní linka (NVL);
■  0002 – Stávající vodní linka (SVL);
■  0003 –  Kalové  hospodářství (KH);
■  0004 – Nátokový labyrint – levý břeh;
■  0005 – Nátokový labyrint – pravý břeh;
■  0006 – Neobsazeno;
■  0007 – Nátoky na ÚČOV;
■  0008 – Kompenzační opatření.

Etapa 0001 – Nová vodní linka
NVL byla dokončena v září 2018 a její funkce je v současné době ověřována ve zkušebním provozu. První část vlastního zkušebního provozu NVL v délce dvanácti měsíců zajišťuje její zhotovitel a v tomto období je povinen prokázat, že NVL je schopna plnit garantované parametry. Zkušební provoz bude velice pravděpodobně prodloužen, nejvýše však do září 2021.

Etapa 0002 – Stávající vodní linka
SVL po zahájení zkušebního provozu NVL pracuje v souběžném režimu. Od zahájení zkušebního provozu NVL však na ní může být přiváděno nejvýše 50 % všech odpadních vod. Přednostně bude až do výše své kapacity zatěžována NVL s cílem ověřit, zda je schopna plnit garantované parametry.

V současné době probíhá příprava modernizace SVL. Je zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR) a je podána žádost o umístění stavby (územní rozhodnutí). Přípravu zajišťuje Pražská vodohospodářská společnost a.s. (dále jen PVS).

Etapa 0003 – Kalové hospodářství
Kalové hospodářství je po řadě dílčích investičních akcí schopno plnit svou současnou funkci (pro obě vodní linky) nejméně do roku 2025. V současné době se zpracovává technickoekonomická studie, které určí optimální technickou koncepci modernizace. Přípravu zajišťuje Odbor investic Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen OINV MHMP).

Etapa 0004 – Nátokový labyrint – levý břeh
Nátokový labyrint – levý břeh zahrnuje připojení odpadních vod ze stok B a D prostřednictvím nové čerpací stanice BD přímo do kolektoru ACK a odtud na Hlavní čerpací stanici (HČS). Část realizace této etapy (stavby) bude probíhat na území, kde je v současné době umístěno Centrální zařízení staveniště NVL. Po jeho uvolnění v závěru roku 2019 bude možné tuto stavbu v plném rozsahu realizovat. Investiční akci zajišťuje OINV MHMP.

Etapa 0005 – Nátokový labyrint – pravý břeh
Nátokový labyrint – pravý břeh zahrnuje úpravy na stokách E a F spočívající v jejich vymístění z prostoru ZOO a především přivedení odpadních vod z těchto stok na levý břeh Vltavy. Tady budou připojeny na objekt Hrubého předčištění EF, který je v současné době budován v rámci etapy 0007 – Nátoky na ÚČOV. Odtud budou odpadní vody přivedeny do jímky EF na HČS. Investiční akci zajišťuje OINV MHMP.

Etapa 0007 – Nátoky na ÚČOV
Nátoky na ÚČOV se skládají ze tří samostatných částí (označených rovněž jako etapy). Realizace probíhala souběžně s realizací NVL  a jako přímý investor je zajišťovala (a zajišťuje) PVS.

Nejprve byla vybudována první část, tzv. Opěrná  zeď  překladiště, což je vlastně překladiště určené především k odvozu výkopku ze stavební jámy vodní cestou. Byla dokončena před zahájením realizace NVL a svou úlohu splnila.

Druhou, hlavní částí této etapy (stavby) je Hlavní čerpací stanice (HČS) a s ní související stavební objekty.  Po  dokončení  Nátoko-vých labyrintů obou břehů na ní budou přivedeny veškeré odpadní vody ze stokové sítě hlavního města Prahy, přičemž odpadní vody      z pravého břehu budou přiváděny do čerpací jímky označené ACK, odpadní vody z pravého břehu do čerpací jímky EF. Obě jímky budou vybaveny tak, aby z nich bylo možno čerpat odpadní vody jak na  NVL, tak na SVL, a to v poměru, kterým budou vody rozdělovány mezi obě vodní linky denním provozním pokynem po dohodě obou provozovatelů vodních linek.

V současné době je plně vystrojeno a je funkční čerpání z jímky ACK s možností čerpání na obě vodní linky. Po ukončení zkušebního provozu NVL bude doplněna čerpací technika i do jímky EF.

Třetí část této etapy (stavby) zahrnuje především vybudování objektu Hrubého předčištění EF, který bude po uvedení do provozu chránit nátok odpadních vod do jímky EF HČS. Tato část  je  v  současné  době v realizaci.

Etapa 0008 – Kompenzační opatření
Skládá se fakticky ze tří samostatných částí, přičemž první dvě jsou provedeny. Kompenzační opatření byla nezbytná pro snížení dopadů velkých vod v prostoru Trojské kotliny, které jsou způsobeny realizací nadzemní části (zakryté) NVL v této aktivní zóně záplavového území.

První část Kompenzačního opatření č. 1 – provizorní uzávěry na horním ohlaví plavební komory Podbaba – byla realizována v říjnu 2015. V tomto období bylo rovněž provedeno Kompenzační opatření č. 12, odstranění staré mezideponie z doby výstavby ÚČOV z šedesátých  let minulého století u východní strany staveniště NVL a rekultivace tohoto území.

Druhá část kompenzačního opatření č. 1 – stavba uzávěru plavebního kanálu Podbaba – je v současné době ve fázi projektové přípravy. Realizace se předpokládá v roce 2021. Přípravu zajišťuje OINV MHMP.

Příprava a realizace NVL

První koncepční práce pro NVL byly zahájeny změnou územního plánu po roce 2003. Územní příprava byla zahájena v listopadu 2005 a pravomocné územní rozhodnutí bylo získáno v lednu 2008. Následně byla v letech 2008–2009 zpracována dokumentace pro výběr zhotovitele a přijato rozhodnutí, že stavba bude realizována podle podmínek The Yellow Book FIDIC (Žlutá kniha FIDIC), tedy Design, Build and Operate (navrhni, postav a provozuj). V Evropě je tento způsob zadávání veřejných zakázek standardem. V podmínkách České republiky  a jejího vodního hospodářství byl použit poprvé. Zadavatel při této formě zadání stanoví v zadávací dokumentaci požadavky na výkon a kvalitativní parametry, standardy díla a ostatní požadavky a je na plné zodpovědnosti zhotovitele dílo realizovat ve smluveném čase,  za smluvenou cenu, v požadovaném rozsahu a s povinností ve zkušebním provozu prokázat, že je schopno plnit garantované parametry. Zadávací řízení na zhotovitele Nové vodní linky ÚČOV Praha bylo vyhlášeno v roce 2010. Bylo připraveno a vypsáno na dodání díla s tím, že plnění budoucího zhotovitele bude zahrnovat zpracování dokumentace pro stavební povolení (DSP), získání stavebního povolení a povolení k nakládání s vodami, realizaci stavební a technologické části díla, uvedení NVL do provozu a zkušební provoz v délce dvanácti měsíců. Plnění smluvních povinností končí podáním žádosti o kolaudační rozhodnutí.

V zadávacím řízení byla jako nejvhodnější vybrána nabídka Sdružení ÚČOV Praha (dále jen sdružení), které tvoří společnost SMP CZ (vedoucí účastník sdružení) a dále firmou Hochtief CZ a.s., Degrémont (Francie) a WTE Wassertechnik, GmbH (SRN). Smlouva o dílo byla podepsána v říjnu 2011. Zahájení realizace však bylo po vzájemné dohodě obou stran odloženo, protože se hlavní město Praha snažilo získat finanční podporu ze zdrojů Evropské unie. Tu se nakonec získat nepodařilo a v roce 2013 se hlavní město rozhodlo, že zajistí financování Nové vodní linky z vlastních zdrojů. Pokyn k zahájení plnění smlouvy o dílo vydalo v září 2013.

V tom okamžiku uplynulo od zahájení přípravy podle současné koncepce přibližně devět let, z toho cca 1,5 roku představuje zdržení způsobené čekáním na rozhodnutí o dotační podpoře. Vlastní realizace Nové vodní linky však byla stále na samém počátku. V době vydání pokynu zhotoviteli k zahájení plnění smlouvy o dílo byla jako správce stavby vybrána Pražská vodohospodářská společnost a.s., která své povinnosti podle mandátní smlouvy začala plnit v prosinci 2013.

Prvním krokem plnění zhotovitele bylo zpracování dokumentace pro stavební povolení (DSP) odpovídající podmínkám zadávací dokumentace. Sdružení předložilo objednateli DSP 8. ledna 2014. Po kontrole objednatelem, zda odpovídá zadávací dokumentaci, jej sdružení projednalo s dotčenými organizacemi státní správy a 25. března 2014 předložilo stavebnímu úřadu. Požádalo o vydání stavebního povolení a povolení k nakládání s vodami. Původní časový plán předpokládal, že oba dokumenty budou vydány nejpozději v červnu 2014 a stavba bude bezprostředně potom zahájena.

Skutečností je, že stavební úřad specifikoval šestnáct požadavků na doplnění předložené dokumentace, kde bylo mimo jiné požadováno zajištění kompenzačních opatření a koordinace nakládání s vodami pro celý systém ÚČOV. Mimo to bylo nutno řešit problematiku EIA, kde v té době docházelo k zásadní změně v legislativě.

DSP doplněná podle požadavků stavebního úřadu se podařilo sdružení předložit ve stanoveném termínu, tj. do 31. prosince 2014. Následně stavební  úřad  vydal  28.  března  2015  stavební  povolení a povolení k nakládání s vodami. Tím však tato fáze ještě neskončila. Proti rozhodnutí stavebního úřadu se odvolala firma Seisin a.s. vlastnící nemovitosti v oblasti tzv. Císařského mlýna. Její odvolání sice Ministerstvo zemědělství jako odvolací orgán zamítlo, ale tím vzniklo další výrazné zdržení. Stavební povolení a povolení k nakládání s vodami nabylo právní moci 8. října 2015, tedy o zhruba patnáct měsíců později, než předpokládal původní časový plán. Vlastní realizace NVL byla zahájena 9. října 2015. K tomuto výčtu kroků je možné doplnit, že realizace díla byla dokončena 18. září 2018 a bezprostředně potom 19. září 2018 byl zahájen zhotovitelem zkušební provoz. Po zapracování biologické části NVL v délce 99 dnů probíhá v současné době vlastní zkušební provoz, kterým má zhotovitel prokázat schopnost NVL plnit garantované parametry.

Smyslem popisu časové posloupnosti  jednotlivých  zásadních  kroků není jejich hodnocení a rozbor, co se mohlo v které fázi udělat lépe. To by vydalo na samostatný článek. Nakonec se ani nedá říci,  že by se někdo v některé fázi procesu přípravy dopustil zásadní chyby, která by sama o sobě způsobila její významné prodloužení. Důležitým poučením by mělo být, že takto velká stavba, náročná  jak na interakci se svým okolím, tak zabezpečení financování, vlastní technické řešení,  zadání  stavby,  její  smluvní  zabezpečení  se zhotovitelem – a nakonec i vlastní  realizaci,  prostě  potřebuje svůj čas. Dnes  víme,  že  vlastní  realizace  si  vyžádala 35,4  měsíce a doba zkušebního provozu (včetně zapracování biologické linky na provozní parametry) bude trvat patnáct měsíců. Předání do trvalého provozu je tedy v současnosti předpokládáno zhruba šestnáct let od zahájení přípravy podle reálné koncepce.  S  tím je třeba při přípravě takovýchto staveb počítat. V Praze se to určitě týká dalších etap modernizace ÚČOV, především Stávající vodní linky a Kalového hospodářství.

Celý článek naleznete v archivu čísel 03/2019.