Zpět na stavby

Zkapacitnění napojení České republiky na evropskou síť vodních cest

6. ledna 2012
Ing. Michael Trnka ml., CSc.

Vodní doprava je v České republice neustále diskutovaným tématem. Největší rozpory vzbuzuje doprava nákladní. Někteří ji vyzdvihují, jiní ji proklínají. V médiích se čas od času objeví články o tom, jak Spolková republika Německo upouští od lodní dopravy na Labi a jak se v České republice připravují ohromné zbytečné stavby za mnoho miliard Kč. Tento článek si naopak klade za úkol informovat stavební veřejnost o možnostech výhledu nákladní vodní dopravy v ČR.

Autor:


Absolvoval v roce 1985 Fakultu stavební ČVUT v Praze, obor vodní stavby a vodní hospodářství, od roku 2003 pracuje jako projektant ve firmě AQUATIS, a.s., pobočka Praha.

Vodní doprava je nejšetrnějším druhem dopravy. Podle studie zpracované institutem PLANCO Consulting GmbH z Essenu je výše externích nákladů v rámci vodní dopravy pětkrát nižší než u dopravy silniční a třetinová oproti dopravě železniční. Externí náklady zohledňují celospolečenské výdaje na nehody, zatížení hlukem, zatížení ovzduší zplodinami, prachem a klimatickými plyny. Z tohoto důvodu je v Evropě běžné vodní dopravu využívat a podporovat na státní úrovni. Mělo by tomu tak být i v České republice.

Hlavní směr nákladní dopravy mezi Českou republikou a SRN míří na Ústí nad Labem a Drážďany, podél Labe. Pozemní trasy v tomto koridoru jsou značně zatížené a pohybu zboží by jistě prospělo nové spojení o kapacitě cca 8 mil. tun ročně. Shodou okolností představuje Labe naši jedinou spojnici se sítí evropských vodních cest. Je přímo napojeno na významné námořní přístavy, ať již na Hamburg a Bremerhaven, tak na Amsterdam, Rotterdam a Antverpy (přístavy ARA). Pozemní přeprava v těchto přístavech je velmi zatížená a je vítána doprava překládaného zboží vnitrozemskou vodní dopravou s přímým překladem, ať do námořních plavidel, nebo do skladovacích prostor. To je dalším důvodem, proč vodní dopravu v České republice podporovat.


Úprava soutoku Labe a Ploučnice. Vizualizace.
Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 01/2012).