Zpět na stavby

Vybudování protipovodňových opatření na stokové síti v oblasti Karlína – ČS a RN

19. listopadu 2023
Aleš Suchomel

Po zkušenostech z katastrofálních povodní v roce 2002, při nichž došlo k zaplavení části území s nedostatečně ochráněnou stokovou sítí, byla navržena v celém úseku Vltavy na území Prahy protipovodňová opatření na kanalizační síti.

Autor:


Věnuje se servisní činnosti zejména v oblasti hliníkových konstrukcí. Od roku 2000 byl postupně v několika firmách technikem výroby ocelových a hliníkových konstrukcí, později majitelem a vedoucím střediska výroby hliníkových konstrukcí ­ALPENVILLE s.r.o. Od roku 2020 doposud zastává pozici stavbyvedoucího ve společnosti SMP CZ, a.s., později SMP Vodohospodářské stavby a.s.

Rozsah projektu

Součástí investic do protipovodňových opatření (PPO) na kanalizační síti v Praze je i soubor ochrany stokové sítě v lokalitě ulic Šaldova – Breitfeldova. Jako první byla realizována hradidlová komora, která byla zahrnuta do I. etapy výstavby protipovodňových opatření již v letech 2008 až 2010. Na první etapu navázala etapa druhá, která byla ještě dále z rozpočtových důvodů rozdělena na dvě části.

V první části II. etapy byla vybudována odlehčovací komora OK6B, část nového odlehčení potrubí DN 3200 a zkapacitnění stoky až ke shybce pod Vltavou. Odlehčovací komora má dvě přelivné hrany, přes které bude přepadat při zvýšených průtocích voda do nátoků retenční nádrže (RN) a po jejím naplnění bude voda přepadat přes další přelivnou hranu do odlehčovacího potrubí DN 3200 do Vltavy. Až bude zprovozněno nové odlehčovací potrubí, bude zrušeno staré odlehčení na stoce DN 2000.

V listopadu 2020 zahájilo Sdružení firem SMP CZ, a.s., divize 5 (v průběhu realizace došlo k osamostatnění divize a založení společnosti SMP Vodohospodářské stavby a.s.), a Čermák a Hrachovec a.s. stavební činnost v rámci druhé části II. etapy již realizovaných souborů opatření na stokové síti v oblasti Prahy 8 – Karlína v Šaldově ulici a v prodloužení Šaldovy ulice až k pravému břehu Vltavy. Jedná se o projekt Vybudování protipovodňových opatření na stokové síti v oblasti Karlína – čerpací stanice (ČS) a retenční nádrž (RN).

Primárním účelem výše uvedených souborů staveb I. a II. etapy je za běžného provozu zlepšení jakosti vody v recipientu a snížení objemu přepadlých vod za srážkových událostí v povodí kmenové stoky B nad Karlínskou shybkou a dále pak protipovodňová ochrana stokové sítě před zaplavením z Vltavy. Soubor opatření zlepší i stávající zhoršené odtokové podmínky na stokové síti v oblasti Karlína a Žižkova.

II. etapa, druhá část: Vybudování protipovodňových opatření na stokové síti v oblasti Karlína – ČS a RN

Realizované objekty

Druhá část II. etapy projektu se dělila na následující objekty:

  • SO 01 – dobudování nového odlehčení DN 3200 a vyústění do Vltavy;
  • SO 02 – vybudování čerpací stanice a retenční nádrže;
  • SO 04 – spojovací technologický koridor;
  • SO 05 – přeložka kabelů vysokého napětí;
  • SO 06 – povrchové úpravy (01 – komunikace, 02 – kanalizace, 03 – veřejné osvětlení, 04 – opěrná stěna, 05 – mobiliář);
  • SO 10 – rušení staré stoky a odlehčení;
  • PS 01 – technologie a potrubí;
  • PS 02 – elektroinstalace;
  • PS 03 – MaR;
  • PS 04 – EZS.
Obr. 03 Výstavba protipovodňových opatření na stokové síti v oblasti Karlína – ČS a RN; zemní práce na vytěžení stavební jámy

Postup stavebních prací

Založení stavební jámy bylo původně navrženo jako svahovaná jáma, ale z prostorových důvodů a hlavně vlivem probíhající výstavby na sousedním pozemku bylo třeba upravit projektovou dokumentaci a provést založení kombinací záporového pažení a železobetonových podzemních milánských stěn.

Záporové pažení bylo realizováno nad hladinou podzemní vody (182,00–189,00 m n. m.), tedy na obou snížených platformách, kde byly umístěny železobetonové desky pro věžové jeřáby. Spodní část založení stavební jámy pro výstavbu retenční nádrže a čerpací stanice byla provedena podzemními stěnami. Rozměry stavební jámy byly 80 × 60 m na horní úrovni a 50 × 40 m na úrovni podzemí stěny. Nejhlubší místo stavební jámy se nachází 17 m pod úrovní terénu.

Na dokončení realizace podzemních stěn plynule navázaly zemní práce na vytěžení spodní části stavební jámy a provedení injektážních vrtů. V březnu 2021 započala výstavba železobetonových konstrukcí betonáží na objektu SO 04 – technologický koridor, jenž navazuje na stávající koridor pod technologickým centrem, které bylo součástí výstavby I. etapy v letech 2008 až 2010. Po dokončení koridoru následovalo provádění železobetonových konstrukcí na objektu SO 02 – čerpací stanice a retenční nádrž. Výstavba železobetonových konstrukcí společného objektu čerpací stanice a retenční nádrže s objemem 6 000 m3 byla časově velmi náročná a probíhala od března 2021 do června 2022.

Posledním krokem v betonování byly spojovací krčky, navazující na technologický koridor. Všechny realizované objekty čerpací stanice a retenční nádrže jsou provedeny jako podzemní objekty, na které působí z větší části spodní voda.

Vstup do čerpací stanice a retenční nádrže je primárně navržen z technologického centra, kde jsou umístěny veškeré ovládací prvky a napájení čerpací stanice. Vstoupit do čerpací stanice lze i kruhovým rondelem nad terénem, který má zároveň funkci nasávacího komína pro odvětrání vnitřních prostor objektu.

Další částí dodávky prací byla výstavba objektu SO 01 – bezpečnostní přeliv s výpustí do Vltavy o průměru 3 200 mm. Délka potrubí dodávky byla celkem 85 m, z toho 22 m v raženém tunelu v areálu betonárny – TBG Metro­stav. Součástí bezpečnostního přelivu je sdružený výpustní a jímací objekt provozní oplachové vody. Výstavba výpustního objektu byla realizována v otevřeném výkopu paženého štětovnicemi s rozpěrnými rámy. Ražený úsek byl proveden Novou rakouskou tunelovací metodou, přičemž nadloží ražené části bylo stabilizováno tryskovou injektáží v celé délce ražby. Kritickým místem celého úseku ražby se jevila minimální podchodní výška pod konstrukcí podzemního dopravníku, kde bylo třeba zpevnit profil ražby vodorovnými sloupy tryskové injektáže do klenby.

Z důvodu problematického založení štětovnicemi 3. části výkopu mezi zakončením z předchozí I. etapy a raženým úsekem bylo třeba přistoupit ke kombinovanému založení otevřené jámy. Část stavební jámy, jež přímo sousedila s nově vybudovanou stokou, byla založena ohlubňovými rámy a zbývající část zápory s navrtávanými I profily. V souběhu s výpustním potrubím DN 3200 byl dostavěn gravitační přítok oplachové vody DN 250 délky 85 m.

V průběhu realizace vzniklo několik kolizních míst, kde se konstrukce přiblížily či křížily se stávajícími inženýrskými sítěmi. V prvé řadě se při provádění výkopu pro realizaci stavební jámy pro objekty SO 02 a SO 04 narazilo na kabely VN 22 kV, které již měly být přeloženy. Z toho důvodu bylo třeba převést celou přeložku kabelu na novou pozici.

Také při odkrytí zeminy v prostoru TBG – Metrostav jsme se střetli s kabelovým žlabem, v němž se vinuly kabely různých průměrů. Vzhledem k tomu, že všechny sítě nebyly „živé“, překládaly se pouze 8 VN a 8 NN.

Od září 2021 nastoupili na stavbu dodavatelé technologií. Započalo se s montáží nerezového potrubí výtlaku a oplachové vody. Souběžně s budováním železobetonového skeletu se postupně propojovalo potrubí do výsledného celku a následně se zapojila čerpadla, stavítka, zpětné klapky apod. Souběžně s osazováním technologie probíhaly práce na elektroinstalaci a programovém vybavení řídicí jednotky.

Obr. 11 Vnitřní prostor rondelu, kterým je možné vstoupit do čerpací stanice; rondel má zároveň funkci nasávacího komína pro odvětrání vnitřních prostor objektu

Funkce komplexu čerpací stanice a retenční nádrže

Před finálními provozními zkouškami jsme společně s provozovatelem (PVK a.s.) a dodavatelem řídicího systému čerpací stanice cca jeden rok pracovali na provozním řádu, kdy se řešilo několik provozních funkcí nádrže.

Prvotní funkcí komplexu retenční nádrže a čerpací stanice je odlehčit stávající stoce při přívalových deštích, aby při zvýšeném průtoku nehrozil přepad znečištěné vody do Vltavy.

Voda tak nejprve přeteče do nádrže, po jejím naplnění přepadá do nově vybudovaného odlehčení (DN 3200) a vytéká do Vltavy. Po snížení průtoku v kanalizaci se automaticky spustí čerpání nahromaděné vody v retenci zpět do stoky, kterou je následně voda vedena do Ústřední čistírny odpadních vod v Troji.

Druhá funkce retence se uplatní při povodni, kdy v případě zatopení stoky bude voda přepadat do nádrže a čerpadly bude pumpována do odlehčení a do Vltavy.

Přestože v rámci budovaných objektů na povrch vystupuje pouze rondel a větrací komíny, je mezi stavebníkem (PVS a.s.) a developerem budoucí sousední výstavby (Sekyra Group, a.s.) uskutečněna dohoda o realizaci povrchových úprav podle architektonického návrhu Sekyra Group, a.s. Po předložení tohoto nového zadání byla společně se stavebníkem PVS a.s. dořešena konečná podoba těchto úprav. Od února 2023 byla budována nová obslužná komunikace včetně konečných terénních úprav v okolí čerpací stanice a retenční nádrže. Celý projekt byl dle smlouvy o dílo (SoD) dokončen v červnu 2023.

Po celou dobu výstavby byly dodržovány všechny právní předpisy BOZP a ochrany zdraví, které průběžně kontrolovali stavbyvedoucí, koordinátor BOZP a vedení společnosti sdružení.

Identifikační údaje
Stavebník:Pražská vodohospodářská společnost a.s. (PVS a.s.)

Zhotovitel: Sdružení SMP Vodohospodářské stavby a.s., člen Skupiny VINCI Construction CS, Čermák a Hrachovec a.s.

Hlavní stavbyvedoucí: Ing. Josef Bezděk (SMP Vodohospodářské stavby a.s.)

Stavbyvedoucí SMP Vodohospodářské stavby a.s.: Aleš Suchomel, František Holzhauser

Stavbyvedoucí Čermák a Hrachovec a.s.: Petr Veselý

Identifikační údaje
Stavebník:Pražská vodohospodářská společnost a.s. (PVS a.s.)

Zhotovitel: Sdružení SMP Vodohospodářské stavby a.s., člen Skupiny VINCI Construction CS, Čermák a Hrachovec a.s.

Hlavní stavbyvedoucí: Ing. Josef Bezděk (SMP Vodohospodářské stavby a.s.)

Stavbyvedoucí SMP Vodohospodářské stavby a.s.: Aleš Suchomel, František Holzhauser

Stavbyvedoucí Čermák a Hrachovec a.s.: Petr Veselý