Úspora energie a tepelná ochrana budov již není jeden základní požadavek

Podstatnou změnou je, že nově se šestý základní požadavek zabývá jen úsporou energie. Jeho další část, tepelná ochrana budov (dále jen TOB), již v názvu žádného ZP není uvedena, což neznamená, že by se požadavek na TOB vytratil. Tepelná ochrana budov byla integrována do třetího ZP na ochranu zdraví, kam vždy patřila a patří. Pod rostoucím tlakem na úspory energie laické i odborné veřejnosti to přestávalo být zřetelné.

Změnu zachycuje vývoj požadavku na součinitel prostupu tepla (U hodnota), který se dříve vyjadřoval jako požadavek na tepelný odpor (R hodnota) a byl původně stanoven tak, aby jeho minimální hodnoty zajistily průměrné povrchové teploty stavebních konstrukcí zajišťující tepelnou pohodu uživatelů budov. Požadavek byl tedy stanoven z pohledu ochrany zdraví, nikoliv jak je vlivem snižování energetické náročnosti budov požadavkem čistě energetickým. Většina ostatních požadavků však má stále charakter směřující k ochraně zdraví a životního prostředí.

Nově nastavené základní požadavky v § 145 jsou rozpracovány v navazujících paragrafech vyhlášky. V textu § 148 o ochraně zdraví je tepelná ochrana budov obsažena ve zvýrazněných pojmech textu:

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby neohrožovala bezpečnost, život nebo zdraví osob nebo zvířat, aby byl hluk v chráněném prostoru stavby udržován na úrovni, která neohrozí zdraví jejích uživatelů, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i na sousedních pozemcích a stavbách, ani neměla nepřípustný negativní vliv na kvalitu životního prostředí nebo na klima, a to během výstavby, užívání i odstraňování, zejména následkem…

Těmito následky z pohledu tepelné ochrany budov jsou:
a) nedostatečné tepelněizolační vlastnosti
c) výskyt vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu stavebních konstrukcí uvnitř staveb.

Oboje tvoří základní právní rámec nastavující požadavky na tepelnou ochranu budov. Nyní je zvýrazněn uvedením na úrovni zákona a je následně rozpracován v připravované prováděcí vyhlášce, viz dále.

Požadavek na úsporu energie je v textu § 150 vyjádřen relativně jednoduše a odkazuje na jiné právní předpisy, tj. na zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhlášku č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, jejichž výstupem do projektové dokumentace je Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB).

Zde je uvedeno již schválené znění. Aktuál­ně, tj. v červenci 2023, je v mezirezortním připomínkovém řízení připravovaná prováděcí vyhláška o požadavcích na výstavbu, která mimo jiné nahradí stávající vyhlášku č. 268/2009 Sb. a několik dalších. Tato nová vyhláška navazuje na znění stavebního zákona zabývající se mj. základními požadavky a stanoví podrobnější požadavky.

Šestý základní požadavek, jak již bylo řečeno, je uveden v jiných právních předpisech a zde dále rozpracován není, jak je zřejmé ze znění § 2, který uvádí, že požadavky na energetickou náročnost jsou stanoveny jiným právním předpisem.

Naproti tomu návrh rozpracovává TOB v § 26, který nazývá Tepelná ochrana budov a je součástí dílu 2 požadavků na ochranu zdraví a životních podmínek. To, že je TOB součástí ochrany zdraví, je zdůrazněno v důvodové zprávě, která uvádí, že požadavky na zajištění zdravého vnitřního prostředí pro obyvatele a uživatele staveb jsou charakterizovány tepelnou pohodou a vlhkostí prostředí současně s kvalitou ovzduší. Klade důraz na omezení výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu stavebních konstrukcí uvnitř staveb.

V důvodové zprávě k samotnému § 26 je uvedeno, že jeho text stanovuje požadavky na zajištění takové tepelné ochrany budov, která splňuje požadavky hygieny vnitřního prostředí (omezení růstu plísní a kondenzace na povrchu konstrukce), tepelné pohody uživatelů, potřebné tepelně-technické vlastnosti konstrukcí a budov, tepelně-vlhkostní podmínky konstrukcí a jejich spolehlivost. Jednotlivé body jsou formulovány shodně s konkrétními částmi určené technické normy (zejména ČSN 73 0540,
část 1-3 Tepelná ochrana budov) a uvedením textu v odst. 2) se stávají zá­vaznými.

Aktuální návrh § 26 připravované vyhlášky vychází z § 16 stávající vyhlášky č. 268/2009 Sb., ale i z ustanovení jednotlivých bodů požadavků, které jsou přeformulovány tak, aby přímo odpovídaly názvům kapitol či samostatných požadavků podle normy ČSN 73 0540-2.

Bod a) se obecně věnuje tepelné ochraně s důrazem na plnění součinitelů prostupů tepla uvedených v ČSN 73 0540-2, které nejsou požadavky energetickými, jedná se např. o požadavky u vnitřních stavebních konstrukcí dělících prostory mezi vnitřními prostory s rozdílem teplot vnitřního vzduchu apod.

Bod b) stanoví požadavek na nejnižší vnitřní povrchovou teplotu stavebních konstrukcí vyplývající z textu stavebního zákona; tato kapitola normy ČSN 73 0540-2
řešící splnění teplotního faktoru bude tak závazná.

Bod c) stanoví požadavky na omezení šíření vlhkosti v konstrukci, omezuje kondenzaci uvnitř konstrukce stanovením maximálního dovoleného množství kondenzátu a kladnou bilanci, tj. že se případný kondenzát během roku z konstrukce dostane pryč.

Bod d) stanovuje požadavek na celkovou průvzdušnost obálky budovy, aby nedocházelo k nadměrným energetickým ztrátám, ale především byla zajištěna spolehlivost stavební konstrukce, která může být netěsnostmi negativně namáhána.

Bod e) nastoluje požadavek na tepelnou stabilitu vybraných místností v letním období, čímž chrání zdraví osob před teplotně nepříznivými podmínkami ve vnitřním prostředí a tím naplňuje opatření vyplývající z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Důvodová zpráva v této části zdůrazňuje, aby koncepční návrhy budov pro zajištění letní teplotní stability přednostně využívaly pasivní prvky, protože strojní chlazení výrazně zvyšuje energetickou náročnost budov.

Zda nakonec vyhláška bude mít současnou podobu, ukáže legislativní proces. Vzhledem k tomu, že tento návrh byl dotčeným orgánům státní správy představen již více než před jeden a půl rokem bez připomínek, lze očekávat, že v podobném rozsahu bude i schválen a vydán s předpokládanou platností od 1. července 2024.

Praxe ukáže, zda aplikace takto nastavené integrace požadavků TOB do základních požadavků na stavby zvýší povědomí o tomto oboru, zlepší jeho interpretaci v praxi a přispěje ke snížení vad stavebních konstrukcí, souvisejících s nesprávným návrhem či provedením z pohledu TOB, a zda především uživatelé budou žít v budovách, které nebudou ohrožovat jejich zdraví. Tento požadavek je ochranou veřejného zájmu, a proto jednou z hlavních odpovědností autorizovaných osob.