Zpět na informační servis

Sídliště lovců mamutů včera, archeologické muzeum dnes

26. října 2016
Text redakce

Oblast původních archeologických nálezů z doby paleolitu dala vzniknout zcela unikátní muzejní budově. Přímo v místech, kde žili naši předkové, stojí nově otevřený Archeologický park Pavlov, který neotřelým způsobem zpřístupnil lokalitu patřící mezi národní kulturní památky. A letos získal i nominaci na titul a bojuje o něj v soutěži Stavba roku 2016.

Chráněná krajinná oblast Pálava v sobě ukrývá místa patřící mezi přední archeologické lokality v celosvětovém měřítku. Tato oblast byla v období paleolitu místem výskytu komplexních sídlišť s výrazným obydlením. Za dlouhá desetiletí výzkumů poskytla obrovské množství kamenných, kostěných nástrojů, vzácných uměleckých předmětů, ale i rozsáhlý soubor kosterních ostatků člověka současného typu. Na okraji malebné vinařské vísky, pod nejvyšším vrcholem Pálavských vrchů Děvínem, vznikla muzejní budova s názvem Archeologický park Pavlov, která zpřístupňuje unikátní předměty přímo v místě jejich nálezu. Návštěvník tak pomyslně vstupuje do dávné historie a jde podzemím proti proudu času až k nálezům starým 25 000 let.

Snaha zabudovat expozici do místa nálezu znamenala pro architektonický ateliér Ing. arch. Radko Květ zapustit celou muzejní budovu pod zem. V rámci stavebního díla bylo vybudováno 16 objektů. Stěžejní částí stavby je samotný objekt muzea, novostavba zahrnující exteriérovou a interiérovou expozici se zázemím. Budova je navržena jako jednopodlažní s vestavěnou galerií s komplikovaným půdorysem, ze kterého vybíhají monolitické věže. Na výstavbu samotné budovy rozkládající se na ploše 1134 m2 bylo použito 1600 m3 betonu a spotřebováno 200 tun výztuže. K objektu byla vybudována příjezdová komunikace a parkoviště, technická infrastruktura a okolí bylo upraveno v rámci sadových úprav. Hlavní výstavní prostor, administrativní, technické a sociální zázemí jsou ukryty ve svahu. Do exteriéru vystupují prosvětlovací věže, nálevkovitě tvarovaný vstup, část zastřešení exteriérové expozice a prostor s výhledem na Děvín a na jezero. V rovině motivů je stavba spojena s plasticky tvarovanými jeskynními prostory.

Objekt je založen na železobetonových základových pasech a železobetonové desce tloušťky 300 mm s krystalizační přísadou s protiradonovou funkcí. Obvodové stěny jsou navrženy jako monolitické železobetonové v systému ?bílá vana?. Stěny jsou přisypané zeminou. Některé stěny mají interiérovou plochu navrženou s otiskem nehoblovaných prken, v některých místech je navržen povrch hladký pohledový. Významným technickým a architektonickým prvkem je prefabrikovaná železobetonová stěna ZB4 vytvořená ze 7 svislých segmentů s otiskem hladkého bednění a s prostupy a prolisy symbolizující mamutí kly, které jsou s konstrukcí stropu a stěn vzájemně propojeny. Vstupy do objektu jsou řešeny jako zářezy do upraveného terénu, přičemž pažení je zabezpečeno železobetonovými stěnami z bílého betonu.

Materiály použité pro tuto stavbu ctily soudobé vyjadřovací prostředky: monolitický reliéfní beton včetně probarvených bílých betonů, prefabrikované prvky z bílého betonu, sklo a dubové dřevo. Interiér působí ve svých liniích čistě a nijak neodvádí pozornost od expozice. Naopak. Celý prostor svou elegancí vyzdvihuje hodnotu kulturního dědictví našich předků.

Více informací o stavbě najdete na webu www.stavbaroku.cz.