Zpět na stavby

Rezidenční projekt Vlna

13. října 2017
Ing. arch. Tomáš Papoušek

Projekt Vlna je studentský návrh vypracovaný v rámci ateliérové tvorby pod vedením pedagogů Ing. arch. Josefa Smoly, Ing. arch. Ladislava Kalivody, CSc., a doc. Ing. Jiřího Nováka, Ph.D., na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Zadání reaguje na podmínky mezinárodní soutěže Isover MultiComfort House. Úkolem bylo navrhnout koncepci sídlištního útvaru Nový Brest v rámci rozvoje běloruského Brestu.

Autor:


Absolvent Fakulty stavební ČVUT v Praze (2017). Jeho studentský návrh Projekt Vlna získal druhou cenu v národním kole Isover MultiComfort House 2016 a byl vybrán do užšího kola pro udělování cen v mezinárodním kole soutěže.

Úvod

Podle zadání bylo nutné splnit podmínku dlouhodobě udržitelného rozvoje daného území. V první řadě byla řešena urbanistická koncepce bývalého vojenského prostoru o rozloze cca 35 ha, druhá část návrhu se zaměřovala na rozpracování modulové parcely o velikosti cca 1 ha a detailního návrhu domu v environmentálně udržitelném konceptu.

Urbanistické řešení

Koncepce propojení s okolními městy
Celkové řešení (obr. 3) si dávalo za cíl zajištění efektivního spojení se zbytkem světa z hlediska zejména dopravní dostupnosti, ale i navázání sociálních vazeb. Úkolem bylo najít řešení hromadné dopravy tak, aby se minimalizovala tvorba skleníkov ých plynů a tím zachovalo ekologické prostředí. Koncepce „krátkých“ vzdáleností vyzdvihuje význam rychlých vazeb mezi každodenními aktivitami člověka jako základ pro udržitelný rozvoj měst. Železniční, a tím i ekologické dopravní spojení eliminuje potřebu individuální automobilové dopravy. Podrobněji nebylo řešeno
zásobování vodou a energiemi ani odvod splaškových vod. Předpokládalo se využití stávajících, posílených, a centrálních zařízení.

Využití blízkosti řeky
Návrh lokality Nový Brest vychází z myšlenky postupného členění a prolínání jednotlivých funkcí – od obchodní, administrativní přes zeleň až k obytné funkci. Hlavním cílem je propojení nového města s řekou Muchavec, ke které se pozemek svažuje, ale současně se i rozvolňuje veškerá zástavba. Celkový urbanismus je zaměřen především na člověka – chodce, proto je nabízeno velké množství cest a prolnutí vedoucích k řece.

Návrh řešení parcely pro bydlení
Urbanistické řešení na parcele (obr. 1, 2) se zaměřuje hlavně na spojení s přírodou a na vytváření sociálních vazeb mezi jednotlivými lidmi. Urbanismus parcely je navržen jako tzv. cohousing. Jedná se o vědomě budované sousedské společenství, které klade důraz na hlouběji prožívané mezilidské vztahy a současně napomáhá k osobní nezávislosti a zachovává ji. Architektonický návrh podporuje jednak vznik sousedských vazeb a jednak nabízí každému dostatek soukromí. Rozdělení hranice soukromé, poloveřejné a veřejné zahrady je velmi křehké. Hranice tvoří různě vzrostlé živé ploty. Hravost živých plotů doplňuje blízkost řeky a jejich nahodilost k ní umožňuje zajímavé cesty. Prostor je navržen jako ekologický, energetický, ekonomický, kulturní a sociální komplex moderního bydlení budoucnosti.

Architektonický návrh

Koncepce bytových domů je založena na snaze o maximální splynutí a komunikaci s přírodou. Tvarové řešení vychází z proudu řeky a na celém území vytváří ladné křivky vln. Celé území je rovinaté, proto dané řešení nabízí přirozenou a nenásilnou dynamiku území. Hlavní orientace vln je východ – západ a díky protáhlému tvaru celkovou ladnost území podporuje. Vlny se na jednotlivých parcelách střídají, což vizuálně nabízí zelené panorama (obr. 2, 4).

Konstrukční a technické řešení

Dvojdům Vlna je navržen jako pasivní dřevostavba (obr. 5–9). Jedná se o nepodsklepenou dvoupodlažní stavbu o půdorysu 8,45 × 57,48 m se dvěma bytovými jednotkami. Díky výhodné orientaci obytných místností k jihu využívá pasivní zisky z velkých prosklených ploch jižní stěny (s izolačním trojsklem). Aktivně získává elektřinu z fotovoltaických panelů umístěných na budově garáží. Stavba obytné části je navržena jako dřevěná konstrukce založená na 200 mm silné základové železobetonové desce.

Celý článek naleznete v archivu čísel 10/2017.