Protipovodňová ochrana podél Bečvy – revitalizace toku u obcí Skalička a Černotín

Jedním z nejexponovanějších území v Česku z hlediska povodňových rizik je povodí řeky Bečvy. Povodeň, k níž došlo v červenci 1997, měla devastující účinek na zdejší sídelní útvary a jednotky osídlení v navazujícím úseku podél řeky Moravy a byla zásadním impulsem pro hledání koncepce ochrany před povodněmi. Na základě rozboru situace bylo toto území vymezeno v Plánu hlavních povodí České republiky (schválen 23. května 2007 usnesením vlády ČR č. 562) jako prioritní oblast pro řešení ochrany před povodněmi, a to pomocí jak přírodě blízkých, tak technických protipovodňových opatření. V průběhu povodňových událostí v roce 2010 se opět ukázalo, že realizace souborů účinných preventivních opatření na vodních tocích, nivách nebo v ploše povodí Bečvy jsou ke snížení povodňových rizik nezbytná.

Hlavní cíle projektu

Technické řešení stavby, díky níž dojde k rozsáhlé revitalizaci Bečvy u obcí Černotín, Skalička a Ústí, je zvoleno tak, aby omezilo výskyt nejzávažnějších negativních jevů, které se v daném úseku dlouhodobě projevují a prohlubují. Jedná se především o akcelerovanou dnovou erozi a omezování rozlivů do nivy v důsledku zahlubování koryta Bečvy ve dně, čímž nedochází k tlumivým rozlivům povodní a k využití transformačního potenciálu nivy. V minulosti se zde opakovaly i problémy s chodem ledů, kdy kvůli zúženému profilu koryta docházelo k vytváření ledových nápěchů a jejich zamrzání. Hlavní cíl projektu je proto zvrátit procesy zahlubování toku a vrátit úroveň dna řeky zpět, případně zmírnit tento negativní trend a nastavit podmínky tak, aby k dalšímu zahlubování nedocházelo. Cílem je rovněž umožnit rozliv do nivy, snížit míru koncentrace průtoků v tvarově jednoduchém korytě a zlepšit hydraulické podmínky při chodu ledů v toku. To vše dohromady má zajistit protipovodňovou ochranu dotčených obcí za pomoci přírodě blízkých opatření a zároveň posílit místní ekosystém v podobě rozšíření pestrosti vodních biotopů.

Rozsáhlé zemní a výkopové práce

Stavební práce byly zahájeny v prosinci 2019, přičemž zimní měsíce byly ve znamení kácení dřevin a mýcení porostů a současného budování sítě staveništních komunikací včetně dvou brodů přes koryto řeky. Logistická síť stavby byla rozhodující pro následné rozsáhlé zemní práce, které probíhaly na úseku dlouhém více než tři kilometry. V jarních měsících se naplno rozeběhly práce na odkopech koryta. Nejprve byl na obou březích odtěžen terén na úroveň plánované bermy a sklony svahů byly tvarovány do sklonu 1 : 5 až 1 : 10. Tuto etapu realizace, zvláště v průběhu první poloviny roku 2020, negativně ovlivnily zvýšené průtoky, které stavbu opakovaně v celém rozsahu zaplavily a práce se musely vždy na několik týdnů zastavit. V následující etapě bylo v dotčeném úseku rozebráno do úrovně současného dna Bečvy břehové opevnění z kamenného pohozu. Jeho odstraňování bylo provedeno již ze sníženého břehu (bermy), čímž se vjezdy stavební techniky do koryta omezily na nezbytné minimum. Materiál z rozebraného opevnění byl důsledně separován a čištěn k dalšímu použití (relikty, shluky). Závěrečné snižování terénu na úroveň říčního plata, které navazuje přímo na současné koryto Bečvy, probíhalo ve směru proti proudu řeky. Sklon svahů mezi korytem a bermou se v závislosti na konfiguraci terénu nyní pohybuje mezi 1 : 3 a 1 : 5.

Objem odkopů pro vytvarování nového koryta byl na celé stavbě přes 400 tis. m³. Projekt počítal s tříděním vykopaného štěrkového materiálu a jeho opětovným použitím především v případě štěrků s největší frakcí. Vytříděna frakce ≥ 63 mm byla po­užita jako ochranný pohoz nově vytvořených berem v mocnosti 20 cm. Tímto krokem se eliminoval nejen nákup kamene pro tuto úpravu, ale i likvidace vykopané zeminy na řízené skládce.

Revitalizace rozšířeného koryta řeky

Po provedení zemních prací byl prostor rozšířeného koryta revitalizován umístěním rozčleňujících, respektive stabilizačních prvků z mrtvého dřeva, skupin kamenů a reliktů terénu. Struktury mrtvého dřeva byly instalovány tak, aby ovlivňovaly směr proudění vody, což nyní podporuje další samovolný rozvoj členitosti koryta vodního toku. Použité mrtvé dřevo doplněné o balvanitý materiál na návodních stranách ponechaných reliktů terénu s vegetací má především stabilizační funkci, aby nedošlo k jejich rozplavení.

Po dokončení zemních prací byly rovněž rekultivovány všechny dočasné zábory a celá délka upraveného toku byla doplněna o výsadbu stromových a keřových porostů. Dalším důležitým prvkem bylo zbudování dvou neprůtočných tůní, které jsou nedaleko samotného koryta toku Bečvy. Pro vytvoření tůní byla zvolena místa s podmáčenou půdou bez vzrostlé vegetace. Tvar tůní se formoval tak, aby působil co nejpřirozenějším dojmem. Výsledkem jsou prostorově i hloubkově členité tůně, které jsou předpokladem pro přirozený rozvoj biotopu.

Tato rozsáhlá stavba v Pobečví, která je významná především svým záměrem, bude dokončena na jaře letošního roku. Díky její realizaci dojde k obnovení přirozené nebo přírodě blízké hydromorfologie vodního toku a nivy a k obnovení přirozené retenční kapacity říční nivy. Stejně tak dojde ke zpomalení povrchového odtoku, k obnovení přímé vazby říčního koryta na ekosystém říční nivy a v neposlední řadě k zajištění dosažitelného stupně protipovodňové ochrany v ohrožených obcích.

TEXT a FOTO: Ing. Michal Oulehla, OHLA ŽS, a.s.