Obnova Městské části Dolní Počernice

Zastupitelstvem MČ schválený rozvojový plán sleduje regeneraci městské zeleně, školských zařízení, výstavbu sportovišť a dětských hřišť. Velký úkol čekal při záchraně kulturních a přírodních památek. Postupně bylo také dosaženo dobrých podmínek pro zdejší občany v oblasti zdravotnictví a kultury. Za významné finanční pomoci Magistrátu hl. m. Prahy probíhá rekonstrukce většiny komunikací a dokončuje se výstavba inženýrských sítí. V současnosti je v Dolních Počernicích v rámci strukturálních fondů Evropské unie (Programu JPD pro Cíl 2 - Praha) ukončeno nebo rozestavěno celkem šest projektů, s celkovými náklady více než 130 milionů korun.

Vybudování přírodního amfiteátru v rámci rehabilitace zámeckého parku

¤ Zámecký park

Prvním počinem, kterým Městská část Praha - Dolní Počernice zahájila ojedinělou sérii návrhů předložených, podpořených a realizovaných za finančního příspěvku ze strukturálních fondů Evropské unie, byl projekt ?Vybudování přírodního amfiteátru v rámci rehabilitace zámeckého parku v Dolních Počernicích?.
Zámecký park, jehož rozloha je cca sedm hektarů, je součástí přírodní památky Velký počernický rybník. Hlavním městem Prahou byl zařazen jako jeden z mála parků v Praze do kategorie II - národní parky. Jeho severní část lemuje komplex historických budov - zámek, mlýn, bývalý pivovar, zámecká oranžérie a nejvýznamnější památka v Dolních Počernicích - kostel Nanebevzetí Panny Marie.
V parku je evidováno celkem 1100 stromů, z nichž je velmi významný zvláště soubor 27 dubů letních. Nejvyšší stromy dosahují výšky přes 30 metrů a obvody jejich kmenů přesahují 4 metry. Park je rozdělen na tzv. francouzskou a anglickou část. V současné době je využíván zejména k rekreaci občanů Dolních Počernic, ale i obyvatel přilehlých městských částí.
V roce 2004 využila MČ Praha - Dolní Počernice možnosti čerpat finanční prostředky ze zdrojů strukturálních fondů Evropské unie (návrh svým charakterem, orientací a budoucím využitím naplňuje strategický cíl Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 - Praha) a zahájila rehabilitaci zámeckého parku výstavbou přírodního amfiteátru, který vhodně doplňuje scenérii parku i přilehlého historického zámeckého komplexu.
Stavba amfiteátru byla do prostoru zámeckého parku citlivě začleněna a je situována k jižnímu průčelí bývalého pivovaru tak, aby pro účinkující i návštěvníky bylo k dispozici veškeré zázemí kulturně společenského centra. V nově vzniklém prostoru se ročně uskuteční řada kulturních, charitativních a společenských akcí.
Zajímavým prvkem je vodní laguna, která vznikla rozšířením koryta odtoku mlýnského náhonu a nenásilným způsobem odděluje hlediště amfiteátru od jeviště. Celý soubor může být slavnostně osvětlen. Velmi působivá jsou bodová světla, která jsou zabudována v zemi při vstupu do každé řady hlediště, jehož kapacita je 261 míst a s jevištěm a dalšími prostorami zámeckého areálu je propojeno půlkruhovou rampou s dvěma můstky, které se klenou přes vodoteč a pohledově uzavírají vodní lagunu.
Městská část v současnosti připravuje další úpravy, které by v konečné podobě daly zámeckému parku tvář, kterou si tato přírodní památka jistě zaslouží. Součástí úprav bude také revitalizace vodního systému parku - významné přírodní památky, která spolu s nově zrekonstruovaným Velkým počernickým rybníkem tvoří ojedinělý krajinotvorný celek. Navrhované úpravy již byly pod dohledem Odboru památkové péče a Odboru životního prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, Národního památkového ústavu a dalších institucí, včetně vedení Městské části Dolní Počernice zpracovány v projektové dokumentaci.

Základní údaje o stavbě
Architekt: Ing. arch. Magdalena Dandová
Dodavatel: FASS, spol. s r.o., Žďár nad Sázavou
Doba realizace: listopad 2004-listopad 2006
Náklady: cca 11,5 mil. Kč
Financování stavby: Evropská unie, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, hlavní město Praha a Městská část Praha - Dolní Počernice

¤ Vybudování přírodního amfiteátru v rámci rehabilitace zámeckého parku

Revitalizace stavby bývalého pivovaru a přeměna jeho funkčního využití

¤ Přeměna funkčního využití památkově chráněné stavby bývalého pivovaru v rámci revitalizace

Stavba bývalého pivovaru vznikla v roce 1751 a je součástí památkově chráněného zámeckého areálu. K zásadním změnám na budovách pivovaru a k jejich celkové devastaci došlo ve 2. polovině 20. století, kdy byly provedeny necitlivé stavební úpravy, které mnohdy až drasticky přeměnily tvář a využití celého zámeckého areálu (v důsledku umístění opraven zemědělských strojů, skladových a kancelářských prostor apod.).
V roce 2004, kdy byly vyhlášeny programy s možností čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, vedení Městské části Praha - Dolní Počernice velmi rychle zareagovalo a využilo naskytnuté příležitosti. Cílem návrhu ?Společné kulturní centrum městských částí Praha - Dolní Počernice a Praha 14?, realizovaného v rámci Programu ?JPD pro Cíl 2 - Praha, Opatření 1.3. Veřejná infrastruktura zlepšující kvalitu života, zejména na sídlištích?, byla revitalizace památkově chráněné stavby bývalého pivovaru a přeměna jeho funkčního využití.
Nově vzniklé multifunkční kulturní centrum má přímý dopad na zlepšení kvality života nejen obyvatel MČ Praha - Dolní Počernice, ale také obyvatel sídlištního celku Černý Most a celé východní části Prahy. Blízkost staveb přírodního amfiteátru a kulturního centra ve starém pivovaru umožňuje jejich celkovou funkční provázanost. Velkým přínosem bylo také rozšíření provozního a sociálního zázemí budovy o prostory pro provozování gastronomické činnosti. Stavba má pozitivní dopad také na životního prostředí, a to zejména přechodem na ekologický způsob vytápění a zlepšením technické infrastruktury. K větší bezpečnosti obyvatel přispěje umístění kamerového systému.
Rekonstrukcí vznikl prostor, umožňující široké využití pro pořádání kulturních a společenských akcí, pro provozování výstavní, klubové, přednáškové a školicí činnosti, pořádání konferencí, besed i firemních akcí.
Celá stavba, včetně projektové dokumentace, probíhala schvalovacím procesem Národního památkového ústavu a Odboru kultury a památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy.

Základní údaje o stavbě
Architekt: Ing. arch. Kopáček
Dodavatel: FASS, spol. s r.o., Žďár nad Sázavou
Doba realizace: duben 2005-květen 2007
Náklady: 27 mil. Kč
Financování stavby: Evropská unie, Státní rozpočet České republiky, hlavní město Praha a Městská část Praha - Dolní Počernice

¤ Využití bývalého pivovaru pro kulturně společenské centrum a restaurační provoz je citlivou formou přestavby historického souboru staveb, které ztratily svůj původní účel

Soubor historických budov č. p. 5 a č. p. 6

Budovy č. p. 5 a č. p. 6 se nacházejí v historickém centru Dolních Počernic, jehož původ sahá do daleké minulosti, kdy v těchto místech stála shluková ves. Jako většina budov měly i tyto usedlosti nejprve hospodářské využití, potom obytnou funkci a následovala jejich postupná devastace. Městská část budovy v neutěšeném stavu vykoupila a hledala pro ně vhodné využití.
Budova č. p. 5 slouží po velmi zdařilé celkové rekonstrukci a přestavbě vnitřních dispozic občanům Dolních Počernic jako knihovna a pošta.
V rozhodování o vhodném využití strategicky umístěné budovy č. p. 6 napomohla možnost získání finanční podpory z Evropské unie. Vhodné uplatnění pro budovu bylo ?naordinováno? na základě programu Jednotný programový dokument pro Cíl 2 regionu soudržnosti Praha (JPD 2) v rámci dílčího opatření 2.2.2. - Příznivé podnikatelské prostředí. Projekt ?Regionální informační centrum v Dolních Počernicích s veřejně přístupným internetem? je v současné době před dokončením. V budově bude zároveň umístěno malé muzeum, představující dřívější život na vesnici.

Základní údaje o stavbách
Budova č. p. 5
Projektant: Ing. arch. Jan Vrána
Investor: postupně: MČ Praha - Dolní Počernice, Česká spořitelna, Česká pošta
Dodavatel: FASS, s.r.o.
Celkové náklady: cca 14 mil. Kč
Budova č. p. 6
Projektant: Ing. arch. František Smetana, Ing. arch. Jan Vrána
Investor: MČ Praha - Dolní Počernice
Dodavatel: VODOMONT-VS, a.s.
Celkové náklady: cca 10 mil. Kč

¤ Budova č. p. 5 slouží po celkové rekonstrukci a přestavbě vnitřních dispozic občanům Dolních Počernic jako knihovna a pošta

¤ Budova č. p. 6 - infocentrum. Na rekonstrukci byla získána finanční podpora ze strukturálních fondů Evropské unie

Mlýn pod hrází Velkého počernického rybníka

Historie budovy mlýna pod hrází Velkého počernického rybníka, postavené ve stylu anglické novogotiky, sahá do roku 1858. Nejnáročněji bylo řešeno západní čelo hlavní budovy, viditelné ze zámeckého parku, které je obloženo pískovcovými kvádry a ozdobeno reliéfními prvky. Ve mlýně se mlelo do 2. poloviny 20. století. Následně došlo na budovách mlýna a jejich okolí k drastickým stavebním zásahům. V roce 1995 hlavní budova vyhořela. Opravy a rekonstrukce jsou Městskou částí prováděny průběžně, v závislosti na výši finančních prostředků. Všechny zásahy jsou konzultovány a schvalovány Národním památkovým ústavem a Odborem kultury a památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy. Budoucí využití mlýna je směrováno k umístění poradenského a školicího centra pro získávání finančních prostředků z EU a dalších programů.

¤ Západní čelo hlavní budovy mlýna, viditelné při pohledu ze zámeckého parku, je obloženo pískovcovými kvádry a ozdobeno reliéfními prvky

Rekultivace skládky - lokalita ?V Pískovně?

¤ Rekultivace skládky - lokalita ?V Pískovně?

V rámci realizace projektu Rekultivace skládky - lokalita ?V Pískovně? bylo opět využito možnosti čerpat finanční prostředky ze zdrojů fondů Evropské unie. Rekultivovaná plocha se nachází na východním okraji ekologicky a krajinářsky vysoce hodnotné přírodní rezervace, která je nejvýznamnější ornitologickou lokalitou v Praze. Hlavním cílem návrhu bylo zlepšení kvality životního prostředí a odstranění ekologické zátěže - černé skládky v její bezprostřední blízkosti. Následným úkolem byla ochrana mokřadních společenstev a údolních luk v povodí Rokytky. Návrh byl inspirován stávajícím stavem před vznikem skládky, kdy mělo řešené území výrazný reliéf jakýchsi ?písečných dun?. Krajinářská úprava měla vytvořit nárazovou zónu mezi plánovanou intenzivně sportovně a rekreačně využívanou částí budoucího přírodního parku a vlastní přírodní rezervací. Nosným prvkem návrhu jsou již zmíněné ?duny? - zatravněné terénní vyvýšeniny různých rozměrů, které vystupují nad úroveň terénu. Jejich délka se pohybuje od 35 do 50 metrů, šířka od 5 do 11 metrů a výška od 1 do 2 metrů. Na západním svahu je zachován původní terén, spadající dolů k pastvině a nivě Rokytky a na východní straně ke stávající louce se stezkou pro koně. Obnovením přirozené vegetace se zabránilo osídlení introdukovanými agresivními rostlinami. Rozloha sídelní vegetace se zvýšila výsadbou zeleně, stromů a keřů. Nové výsadby mají také významnou funkci prachového filtru a protihlukové bariéry. Přírodní park lze v budoucnu využívat jako odpočinkově rekreační místo pro obyvatele Prahy.

Základní údaje o stavbě
Projektant: Gabriel s.r.o.
Investor: Magistrát hl. m. Prahy
Dodavatel: Gabriel s.r.o.
Celkové náklady: cca 9 mil. Kč

¤ Přírodní rezervace ?V Pískovně? je nejvýznamnější ornitologickou lokalitou v Praze