Novinky v navrhování protiradonových opatření zavedené revizí ČSN 73 0601
Revize ČSN 73 0601 platná od 1. října 2019 přinesla řadu podstatných změn v oblasti navrhování a provádění protiradonových opatření. Nově musí být proti radonu z podloží chráněny všechny stavby s pobytovým prostorem bez ohledu na kategorii radonového indexu pozemku.
Je absolventem Fakulty stavební ČVUT v Praze, kde se v současnosti věnuje pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti a v rámci akreditované laboratoře OL 124 i stanovení součinitele difuze radonu v hydroizolačních materiálech. Zabývá se navrhováním protiradonových opatření a aplikací numerických výpočtových metod v této oblasti. Je soudním znalcem a autorem norem na ochranu staveb proti radonu.
Způsob a rozsah protiradonové ochrany se volí podle typu stavby. Pro návrh protiradonové izolace byla vytvořena nová metodika, podle které lze na ochranu stavby použít jen takovou izolaci, jejíž radonový odpor je větší než předepsaný minimální radonový odpor. Při dimenzování jednotlivých protiradonových opatření se nově postupuje podle návrhových hodnot vstupních parametrů.
Úvod
Hlavní motivací pro vypracování revidovaného znění ČSN 73 0601 byla snaha co nejvíce zjednodušit všechny návrhovépostupy, zejména paknávrh protiradonové izolace. Do normy bylo také nutné promítnout požadavky nového atomového zákona č. 263/2016 Sb. [1] a nové vyhlášky o radiační ochraně č. 422/2016 Sb. [2]. Nové právní předpisy nahradily dříve platné směrné hodnoty pro koncentraci radonu v interiéru staveb (200 Bq/m3 pro stavby projektované a 400 Bq/m3 pro stavby zkolaudované) jednou referenční úrovní 300 Bq/m3, která by neměla být překročena v obytných a pobytových místnostech staveb. Při překročení referenční úrovně je vlastník budovy povinen usilovat o snížení ozáření. Vlastník budovy školy či školského zařízení nebo budovy sloužící k zajištění sociálních anebo zdravotních služeb při dlouhodobém pobytu fyzických osob je dokonce povinen provést opatření ke snížení ozáření na úroveň tak nízkou, jaké lze rozumně dosáhnout při zohlednění všech hospodářských a společen- ských hledisek. Nesplnění této povinnosti je nově přestupkem, respektive správním deliktem, za který může být uložena pokuta až do výše 1 mil. Kč.
Ochrana proti radonu u nově projektovaných staveb
Podle dříve platného znění normy se ochrana nově projektovaných staveb proti radonu volila podle toho, jestli byl radonový index stavby nízký, střední nebo vysoký. Časem se však ukázalo, že pro návrh opatření je důležitější typ stavby. Nové znění normy proto zavádí volbu opatření podle celkem pěti typů staveb. Jejich výčet spolu s přehledem vhodných opatření je uveden níže. Nově se již nerozli- šuje, zda je stavba větrána nuceně, nebo přirozeně. Rozhoduje jen průměrná velikost intenzity větrání v době užívání stavby.
Ochrana staveb s pobytovým prostorem v kontaktních podlažích větraným s intenzitou větrání do 0,6 h–1
Základem ochrany takovýchto staveb je kontaktní konstrukce v 1. kategorii těsnosti, tj. s celistvě provedenou protiradonovou izolací. Je-li pod stavbou vytvořena vrstva o vysoké propustnosti o tloušťce větší než 50 mm, je-li součástí kontaktní konstrukce podlahové vytápění či je-li radonový index stavby vysoký, musí být protiradonová izolace doplněna o větrací systém podloží, nebo o odvětranou ventilační vrstvu, která je součástí kontaktní konstrukce.
Ochrana staveb s pobytovým prostorem v kontaktních podlažích větraným s intenzitou větrání vyšší než 0,6 h–1
V tomto případě postačí kontaktní konstrukce v 2. kategorii těsnosti, tj. s celistvou hydroizolací. Kombinace s odvětráním podloží nebo s ventilační vrstvou je nutná v případech, kdy je pod stavbou propustný podsyp, součástí podlahy na terénu je podlahové topení či návrhová koncentrace radonu v půdním vzduchu přesahuje 60 kBq/m3 pro vysoce propustné zeminy, 140 kBq/m3 pro středně propustné zeminy nebo 200 kBq/m3 pro nízko propustné zeminy.
Ochrana halových staveb s pobytovým prostorem určeným pro výrobu a skladování
Halové stavby o světlé výšce do 5,0 m se chrání v závislosti na intenzitě větrání postupy uvedenými u předchozích dvou typů staveb. Je-li světlá výška větší než 5,0 m, postačí ochrana prostřednictvím kontaktní konstrukce v 2. kategorii těsnosti, tj. s celistvou hydroizolací. Kombinované opatření je nutné pouze tehdy, přesahuje-li návrhová koncentrace radonu v půdním vzduchu 60 kBq/m3 pro vysoce propustné zeminy, 140 kBq/m3 pro středně propustné zeminy či 200 kBq/m3 pro nízko propustné zeminy. Kromě kombinace s odvětráním podloží a s ventilační vrstvou se připouští i kombinace s nuceným větráním pobytového prostoru.
Ochrana staveb s kontaktním podlažím bez pobytového prostoru
U těchto staveb nepřinesla revize normy žádnou změnu. Kontaktní konstrukce musí být opatřena celistvou hydroizolací, nebo musí být provedena v podobě vodotěsné železobetonové konstrukce. Strop nad kontaktním podlažím musí být těsný, vstupy do kontaktního podlaží musí být opatřeny těsnými dveřmi a musí být zajištěno spolehlivé větrání kontaktního podlaží.
Ochrana staveb s izolačním podlažím
Podle charakteru izolačního podlaží lze ochranu řešit buď utěsněním povrchu zeminy v izolačním podlaží konstrukcí 3. nebo 2. kategorie těsnosti, nebo provedením stropní konstrukce nad izolačním podlažím v 2. kategorii těsnosti, anebo zajištěním dostatečné intenzity větrání izolačního podlaží.
Protiradonová opatření u stávajících staveb
Protiradonová opatření se u stávajících staveb volí podle účinnosti konkrétního opatření a míry překročení referenční úrovně 300 Bq/m3. U staveb s koncentrací radonu do 500 Bq/m3 se navrhují jednodušší opatření zaměřená na utěsnění vstupních cest radonu, zvýšení přirozené výměny vzduchu, úpravu stávající nucené ventilace nebo instalaci jednoduchých větracích systémů podloží, jejichž realizace není podmíněna výměnou podlah. Přesáhne-li koncentrace radonu ve stavbě 500 Bq/m3, doporučují se opatření komplexnější, s vyšší účinností, která současně zlepšují i jiné parametry domu.
Ochrana pobytových prostorů při změně stávajících staveb
Revize normy zavedla zcela nově požadavky na ochranu pobytových prostor staveb při jejich změně. Při každé stavební úpravě nebo změně stávající stavby, jež může ovlivnit koncentraci radonu ve stavbě (například úpravy, které zasahují do kontaktních konstrukcí, mění vzduchotěsnost obálky budovy nebo způsob proudění vzduchu uvnitř budovy, při nichž dochází ke změně systému vytápění nebo větrání a při nichž se mění způsob užívání stavby nebo její části), musí být provedena taková opatření, která zamezí vzrůstu koncentrace radonu v pobytovém prostoru stavby.
Navrhování opatření podle návrhových hodnot
Návrhová hodnota koncentrace radonu ve stavbě Cnh
Podle nových právních předpisů platných od 1. ledna 2017 by měla být koncentrace radonu v obytném nebo pobytovém prostoru staveb na tzv. optimalizované hodnotě, která musí být menší než referenční úroveň 300 Bq/m3. Tato optimalizovaná (podle normy návrhová) hodnota koncentrace radonu by měla představovat určitý kompromis mezi náklady na opatření a přínosem opatření v podobě ušetřené dávky. Nově se tedy musí projektant s investorem dohodnout na této optimalizované hodnotě, podle které se následně navrhne protiradonové opatření. Každopádně se jedná o hodnotu individuální, závislou na typu stavby, možnostech technického řešení, přání uživatele atd. S přihlédnutím k situaci v ČR lze doporučit volbu návrhové hodnoty koncentrace radonu Cnh v intervalu 100–200 Bq/m3 s tím, že nižší hodnota je vhodná pro novostavby a vyšší hodnota pro stávající stavby.
Návrhová hodnota intenzity větrání nnh
Koncentrace radonu ve stavbě je nepřímo úměrná intenzitě větrání. Aby se předešlo případným sporům ohledně splnění požadavku na nepřekročení návrhové hodnoty koncentrace radonu ve stavbě Cnh, byla nově zavedena tzv. návrhová hodnota intenzity větrání nnh. Je to taková intenzita větrání, při které je ve stavbě dosaženo návrhové hodnoty koncentrace radonu Cnh. Návrhová intenzita větrání nnh se podle revidovaného znění ČSN 73 0601 uvažuje u přirozeně větraných staveb hodnotou 0,2 h–1. U staveb s nuceným větráním pobytového prostoru se tato hodnota určí podle provozního režimu nuceného větrání jako průměrná intenzita větrání v době užívání pobytového prostoru. Splnění požadavku, že koncentrace radonu nepřekračuje návrhovou hodnotu Cnh, se prokazuje současným měřením koncentrace radonu a intenzity větrání v jednotlivých místnostech pobytového prostoru v době, kdy je stavba provozně a funkčně dokončena.
Zdroje:
[1] Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje.
[3] ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. ČAS, 2019.
[4] JIRÁNEK M. a V. KAČMAŘÍ- KOVÁ. Radon diffusion coefficients and radon resistances of waterproofing materials available on the building market. Journal of Environmental Radioactivity 208 – 209 (2019), doi.org./10.1016/j.jenvrad.2019.106019.