Zpět na předpisy

Novinky a praktické uplatnění programu Zelená úsporám

26. října 2009
Marie Báčová

Ministerstvo životního prostředí vydalo Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice MŽP č. 9/2009 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí v rámci programu Zelená úsporám.

Autor:


Je absolventkou střední ekonomické a střední knihovnické školy. Od roku 1977 pracuje v oblasti stavebních informací, v  současné době je poradkyní v Kanceláři ČKAIT. Zabývá se tvorbou informačních systémů ve výstavbě, organizací informačního servisu  pro  členy  ČKAIT a další stavební veřejnost,  vydáváním odborné literatury a publikační činností.


Dodatek nabyl účinnosti dnem 1. září 2009. Z obsahu Dodatku č. 1 uvádíme nejdůležitější ustanovení.
Do Přílohy č. I/2 Podmínky poskytování podpory v jednotlivých oblastech se na konec části A.1 Celkové zateplení doplňuje text: U projektů na zateplení bytových domů postavených v některé z typizovaných konstrukčních soustav uvedených v Příloze č. 1 nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace panelových domů, ve znění pozdějších předpisů, je vyžadováno stanovisko poradenských a informačních středisek (PIS) zřízených podle ust. § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 299/2001 Sb. PIS ověří splnění podmínek stanovených v ustanovení § 3 odst 1, odst. 2, odst. 3 písm. a) a b) a odst. 4 nařízení vlády č. 299/2001 Sb., (program Nový panel).
V Příloze č. I/3 Zásady a podmínky poskytování finančních prostředků z Fondu, v části 1. Základní pravidla se upravuje znění bodu 9 takto: Stavebně technické posouzení budovy požadované u bytových domů se dokládá posudkem zpracovaným autorizovanou osobou v oboru pozemních staveb, technika prostředí staveb nebo statiky a dynamiky staveb a má nejméně 5 let praxe ve výstavbě nebo projektování domů a jejich změn. Pokud toto stavebně technické posouzení doporučí provedení sanace statiky a opravu vnějšího pláště budovy, vlastník domu je povinen provést veškerá doporučená opatření, která jsou nutná pro kvalitní realizaci podpořeného opatření.
Do Přílohy I se doplňuje Příloha č. I/13 Podmínky poskytování podpory na zateplování panelových bytových domů v oblasti podpory A.1. Příloha č. I/13 uvádí shodně s výše citovanou úpravou Přílohy I/2 požadavek na předložení stanoviska PIS u projektů na zateplení panelových bytových domů deklarující splnění podmínek stanovených v ustanovení § 3 odst. 1, odst. 2, odst. 3 písm. a) a b) a odst. 4 nařízení vlády č. 299/2001 Sb., (program Nový panel).
Za účelem propojení programů Zelená úsporám a Nový panel byla uzavřena písemná Dohoda mezi MŽP a MMR o sladění vazby mezi podporou zateplování panelových bytových domů a Dohoda mezi SFRB a SFŽP o postupu při poskytování podpor v rámci programu Nový panel a Zelená úsporám na zateplování panelových bytových domů. Dohody stanoví:

  • Na projekty zateplení panelových bytových domů bude poskytnuta podpora z programu Zelená úsporám pouze za předpokladu, že investor předloží stanovisko PIS deklarující splnění příslušných podmínek nařízení vlády č. 299/2001 Sb.
  • Program Zelená úsporám bude pro zateplení panelových bytových domů otevřen pouze v oblasti A.1 (komplexní zateplení). O dotaci nebude možno žádat v oblasti A.2 (dílčí zateplení).
  • Ověření podmínek programu Zelená úsporám pro podporu v oblasti A.1, tj. dosažení měrné roční potřeby tepla na vytápění 55, resp. 20 kWh/m2 podlahové plochy podle úrovně dotace a 40% snížení této hodnoty oproti stavu před realizací zateplení, bude provádět SFŽP.
  • SFŽP se bude podílet v přiměřeném rozsahu na úhradě části nákladů na vypracování stanoviska k poskytnutí podpory na celkové zateplení v těch případech, v nichž žadatel o dotaci z programu Zelená úsporám nevyužije žádné z forem podpory v programu Nový panel.
  • SFŽP a SFRB zřizují ke dni 1. září 2009 společnou metodickou komisi. Jejím úkolem bude posuzování případných nesrovnalostí v souvislosti s vydáváním stanovisek. Závěry budou mít charakter doporučení.

V praxi mohou způsobovat problémy některé rozdílné podmínky v programech Zelená úsporám a Nový panel. Patří k nim např. definice žadatele o podporu. V případě programu Zelená úsporám mohou být žadatelem vlastníci a stavebníci budov určených k bydlení, a to jak fyzické osoby tak právnické osoby. Žadatelem o podporu může být pouze osoba podléhající daňové povinnosti podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů (a to i vlastníci uvedení v § 9 tohoto zákona - Osvobození od daně). Tato definice je obsažena ve Směrnici MŽP č. 9/2009, Příloha č. I/3 Zásady a podmínky poskytování finančních prostředků z Fondu. Naproti tomu v programu Nový panel může podporu získat fyzická nebo právnická osoba která je vlastníkem nebo spoluvlastníkem domu nebo bytu nebo nebytového prostoru podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. V domě, ve kterém vzniká společenství vlastníků jednotek podle zákona o vlastnictví bytů, může podporu získat i tato právnická osoba. (Viz § 3 nařízení vlády č. 299/2001 Sb.).

Společenství vlastníků jednotek tak v případě programu Nový panel může žádat o podporu přímo, jako právnická osoba. V případě programu Zelená úsporám musí žádat společně všichni vlastníci jednotlivých bytů.
Každý program používá jinou definici podlahové plochy. Program Zelená úsporám definuje podlahovou plochu v Příloze č. I/1 shodně se zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, jako celkovou vnitřní podlahovou plochu všech podlaží budovy vymezenou vnitřní stranou vnějších stěn, bez neobývaných sklepů, a oddělených nevytápěných prostor, tj. jako vytápěnou plochu všech podlaží budovy, včetně příček. K tomu poznámku: program Zelená úsporám ve stejné příloze definuje rodinný dům a bytový dům, v těchto definicích se rovněž používá termín podlahové plochy. Tyto definice byly převzaty ze stavebních předpisů, které definují podlahovou plochu odlišně. Nařízení vlády č. 299/2001 Sb., požaduje doložení dokladu o podlahové ploše bytů v domě, na jehož opravu nebo modernizaci bude poskytnut úvěr v § 3 odst. 4, aniž by termín podlahová plocha blíže specifikoval nebo požadavek doplnil odkazem na jiný právní předpis. Paragraf 4 odst. 3 tohoto nařízení vlády obsahuje ustanovení, že podpora se vztahuje na úvěr nebo jeho část, jehož výše nepřekročí částku 5500 Kč na 1 m² podlahové plochy bytů. U termínu podlahová plocha je tu uveden odkaz na poznámku pod čarou, která odkazuje na zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o vlastnictví bytů definuje podlahovou plochu v § 2 písm. j) takto: Podlahovou plochou bytu nebo rozestavěného bytu se rozumí podlahová plocha všech místností, které tvoří příslušenství bytu nebo rozestavěného bytu.

Autorka: Marie Báčová
Česká Komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě