Nová tvář Husova náměstí v Berouně

Úloha obce

Město Beroun zadalo v roce 1995 na základě výběrového řízení studii a návrh obnovy veřejných prostranství historického jádra (Hana Zachová, Olga Kantová). Následně byly, s ohledem na naléhavost rekonstrukce, ale i na finanční možnosti obce, zadávány projektové dokumentace ke stavebnímu povolení jednotlivých veřejných prostor a vybrané ulice byly postupně rekonstruovány.
Dlouhodobý úkol, přetrvávající několik volebních období, vyžadoval udržení kontinuity. Studie a návrh stanovily základní pravidla architektonicko-stavebního řešení, některé další návrhy zpracovaly původní autorky (Olga Kantová - Česká ulice a další, Hana Zachová - Husovo náměstí). Kontinuitu záměru a úsilí radnice zajišťují, spolu se starostou a zastupitelstvem, hlavní architektka města Dana Vilhelmová a vedoucí městských investic Iva Kermesová.
Obnova veřejných prostranství je vždy finančně náročnou a složitou akcí. Současně s úpravou plošně rozsáhlých povrchů a s rekonstrukcí veřejného osvětlení ulic nebo náměstí je nutno zrekonstruovat stávající inženýrské sítě, položit nové trasy a přípojky, odhadnout budoucí požadavky na kapacity sítí. Po dokončení dlážděných povrchů, je optimální pokud lze alespoň na určité období vyhlásit stavební uzávěru.

¤ Situace. Městský mobiliář, dlažby, veřejné osvětlení

Urbanizmus

Husovo náměstí je centrálním prostorem historického jádra Berouna a dodnes si zachovalo tradiční funkce, které mu zajišťují přirozenou životaschopnost. Je zde radnice, muzeum, obchody, služby, pořádají se zde pravidelné týdenní trhy, ale i výroční hrnčířské trhy a různé slavnosti.
Z historických snímků je zřejmé, že se v ploše náměstí postupně vystřídaly velmi odlišné architektonické úpravy. V 19. století zde byla nezpevněná plocha s kašnou. V 1. čtvrtině 20. století přibyly postupně tři řady malokorunných stromů v podélné ose, uprostřed náměstí byl instalován pomník padlým v 1. světové válce a před radnicí byla umístěna socha Jana Husa. Ve 30. letech 20. století zde byl založen centrální park, doplněný později stromořadím po obvodu.
Tento dochovaný park sice nabízel prožitek přírody přímo v srdci města, ale formálně vedené cesty nutily chodce právě ve frekventovaných trasách komplikovaně obcházet plochy trávníku a keřů. Na takto rozlehlém náměstí jakoby člověka stále zbytečně usměrňoval neviditelný hlídač a pro jakoukoliv veřejnou společenskou akci, konanou na náměstí, bylo nutno vyčlenit vozovku. Tradiční funkce náměstí, jako nejdůležitějšího veřejného prostranství města, byly potlačeny.
Plocha Husova náměstí je značná - od průčelí k průčelí téměř 183x70 m, středová pěší plocha má velikost 153x27 (37) m. I z finančních důvodů byla nevyhnutelná rekonstrukce náměstí plánována po etapách, a přesto stále odsouvána.
Z okolních ulic zatím postupně mizely asfaltové záplaty, výmoly a rozmanitá svítidla veřejného osvětlení a město se proměňovalo v přívětivé místo pro dnešní život.

¤ Husovo náměstí v Berouně těsně po rekonstrukci. Celkový pohled

Povodeň v roce 2002

V roce 2002 bylo město Beroun, včetně Husova náměstí, zasaženo povodněmi. Po zjištění bezprostředních škod bylo konstatováno, že je rekonstrukce náměstí nezbytná, a to včetně výměny stromů.

Role architekta

Město tedy za podpory státu přistoupilo k opravě ?jeviště?, na kterém se nepřetržitě (ve dnech všedních i svátečních) hraje představení s názvem ?život v Berouně?.
Úkolem architekta bylo navrhnout opravu, která podpoří vitalitu náměstí, zachová respekt k historii (několik desítek metrů od náměstí se rozkládají původní středověké hradby) a umožní hodnotný soudobý městský život.
Původní návrh nebylo možno realizovat, ale oprava zajistila potřebné změny a dosáhla zvýraznění vizuálního a funkčního účinku původních hodnotných prvků (pomník Jana Husa, pomník Padlým, perspektivní skupina stromů). Východní část s navrácenou barokní kašnou dnes poskytuje možnost variabilního využití. Západní část s pomníkem Jana Husa a travnatou plochou je reprezentativním předpolím radnice.

¤ Situace. Detaily provedení povrchů

Popis opravy

Základní středová pěší plocha je ve východní části doplněna sochou a barokní kašnou, která byla do té doby bez užitku uskladněna v jiné části města. Dlážděná plocha (tvořená nepravidelným kamenem kladeným do čtverců, vymezených dvoulinkou drobné kostky) poskytuje možnost variabilního využití a v této frekventované části náměstí nabízí chodcům volný pohyb.
Obvodové chodníky podél budov i podél středové plochy jsou provedeny v štípané žulové mozaikové dlažbě. Pro zajištění komfortu chůze jsou v hlavních trasách vloženy linie žulových desek^*1), které doplňují bezbariérové úpravy.
Rozsah ploch vyčleněných dopravě byl téměř zachován, pro život náměstí je dnes automobilová doprava nutností. Jízdní pruhy byly z důvodu snížení hlučnosti dopravy provedeny v asfaltovém koberci, i přesto, že je rychlost jízdy v historickém jádře regulována dopravními značkami^*2). Veškeré asfaltové povrchy jsou lemovány plochami kamenné dlažby, což zajišťuje i budoucí správný způsob opravy, kdy nebude možno pokládat vrstvy asfaltu na sebe, ale vždy bude třeba příslušný úsek povrchu odstranit a položit nový do původní výšky. Parkovací plochy jsou zadlážděny kamennou dlažbou. Dlažba, kladená do písčitého lože, je v porovnání s asfaltem ekologickým povrchem, který díky spárám dobře reguluje i přívalovou dešťovou vodu. Spodní konstrukce přes dlažbu dobře vysýchají, navíc drobné nečistoty a prach vnikají do spár a nevíří vzduchem. Sluncem rozpálený kámen je přece jen snesitelnější, než rozpálený asfalt.
Nové stromořadí lip po obvodu i část původních travnatých ploch vytváří kompromis mezi ?kamenným náměstím? a původním centrálním parkem. Za zmínku stojí i to, že některé stromy původního stromořadí vykazovaly různé nemoci, dlouhodobě strádaly a neprosperovaly i při zvýšené péči. Důvod byl zjištěn až po vykácení - stromy byly kdysi vysázeny do betonových skruží, snad s cílem vytvoření malé koruny. K nejzávažnějšímu poškození však došlo během povodně, po které stromy začaly postupně odumírat.
Charakter veřejného mobiliáře a svítidel veřejného osvětlení vyplynul z koncepce okolních ulic. Náměstí je navíc doplněno slavnostním osvětlením.

Závěr

Historická jádra některých měst dnes, bohužel, chřadnou, protože se zájem a aktivity obyvatel přesouvají do nákupních center na periferie. Naproti tomu v Berouně prožívá centrální část města renesanci a nabízí svým obyvatelům příjemné a atraktivní místo pro každodenní život. A pochopitelně jen část tohoto úkolu je dílem architektů, úloha obce je zde plněna na výtečnou.

^*1) Za připomenutí stojí, že v době před zavedením zvýšených chodníků v roce 1803 vydal hrabě J. R. Chotek guberniální dekret, ve kterém byly popsány cesty pro chodce (trotoáry), které se měly dláždit (kvůli pohodlné chůzi) z kamenných desek. V Praze se používaly desky z vápence těženého právě v okolí Berouna (růžový slivenecký mramor).

^*2) ERF - The European Union Road Federation (www.erf.be) - faktory snižující hlučnost motorové dopravy:

• povrchy komunikací, které vykazují nízkou hlučnost způsobenou pneumatikami (silent road surfaces). Tento faktor může snížit hlučnost až o 5 dB;
• protihlukové stěny (acoustic barriers) a další prostředky snižující hlučnost provozu zhruba od 5 do 10 dB, nicméně snižující hlasitost hluku zhruba na polovinu (například zvuk traktoru redukovaný na zvuk osobního vozidla);
• strategie dopravního režimu např. ?klidové zóny? (?quiet areas?).

¤ Výroční hrnčířské trhy na Husově náměstí