Zpět na stavby

Koncepce vodní dopravy pro období 2016 až 2023

12. prosince 2017
Ing. Luděk Sosna, Ph.D.

Zpracování Koncepce vodní dopravy pro období 2016 až 2023 (dále jen koncepce) vychází ze schválené dopravní politiky ČR pro období 2014–2020 s výhledem do roku 2050.

Autor:


Vystudoval Fakultu dopravní ČVUT v Praze v letech 1993 až 1998, kde v roce 2002 získal doktorát. V letech 1996 až 1999 působil jako systémový specialista ve firmě České dráhy, s.o. V letech 1998 až 2010 byl zaměstnán ve firmě SUDOP PRAHA a.s. Od roku 2010 je ředitelem odboru strategie Ministerstva dopravy.

Koncepce se zabývá všemi aspekty vodní dopravy, definuje předpoklady jejího dalšího rozvoje a určuje podmínky, bez jejichž splnění by další fungování nákladní vodní dopravy na území ČR bylo ohroženo. Zároveň identifikuje potenciál vodní dopravy, přičemž nezbytným předpokladem je zajištění spolehlivosti vodních cest. Je nezbytné intenzivněji naplňovat cíle platných strategických a dalších dokumentů oblasti rozvoje vodní dopravy. V oblasti infrastruktury vodních cest koncepce identifikuje hlavní potřeby rozvoje, není však stanoven harmonogram realizace, neboť ten je řešen v rámci dokumentu Dopravní sektorové strategie, který se zabývá rozvojem, údržbou a financováním dopravní infrastruktury všech druhů dopravy. Rozpočet na dopravní infrastrukturu silniční, železniční a vodní dopravy je společný, a je proto nutné finanční alokace řešit pro všechny uvedené druhy dopravy jednotným způsobem. Koncepce je proto vstupem pro další aktualizace dokumentu Dopravní sektorové strategie.

Hlavní řešené oblasti jsou vedle identifikace potřeb rozvoje infrastruktury vodních cest zaměřeny na zvýšení potenciálu vodní dopravy v nákladní dopravě, využití vodní dopravy v osobní, zejména rekreační dopravě, dále pak na problematiku technické způsobilosti a modernizace plavidel, problematiku údržby vodních cest a aplikaci moderních technologií ve vodní dopravě. Návrh koncepce byl předložen na jednání vlády 25. září 2017 a svým usnesením č. 685 byla koncepce vzata pouze na vědomí, a to z toho důvodu, že závěrečné stanovisko k procesu SEA ke koncepci vydalo Ministerstvo životního prostředí jako indiferentní, a nebylo tedy souhlasné. V rámci zpracování vyhodnocení SEA k návrhu koncepce byl totiž identifikován významně negativní vliv koncepce na lokality soustavy Natura 2000, který se konkrétně týká opatření koncepce Realizace stavebních opatření odstraňujících úzká místa omezující plavební provoz (dále jen opatření).

Toto opatření zahrnovalo návrh řešení nedostatečné spolehlivosti splavnosti labské vodní cesty v úseku Ústí nad Labem – Střekov – státní hranice prostřednictvím realizace Plavebního stupně Děčín. V návaznosti na požadavek článku 6 odst. 4 směrnice 43/92/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (respektive § 45i odst. 9–11 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kterým je tato směrnice transponována), lze koncepci, u níž byl identifikován významně negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000, schválit pouze tehdy, pokud jsou doloženy a prokázány naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu, a zároveň jsou stanovena kompenzační opatření, která budou zaměřena na vytvoření podmínek pro existenci ovlivněného předmětu ochrany.

Vláda svým usnesením č. 685/2017 uložila následující úkoly:
■ Předložit vládě k projednání materiál o posouzení veřejných zájmů vodní dopravy (v tomto případě je rozhodujícím opatřením výstavba Plavebního stupně Děčín) a zachování předmětů ochrany v lokalitách Natura 2000. Na základě tohoto úkolu připravilo Ministerstvo dopravy společně s Ministerstvem životního prostředí podkladový materiál s názvem Koncepce vodní dopravy pro období 2016–2023, popis a zhodnocení dotčených veřejných zájmů včetně řešení možných kompenzačních opatření. Finální verze tohoto materiálu byla připravena na společném jednání představitelů obou ministerstev. Ve své podstatě se nejedná o klasický materiál ke schválení vládou, ale o podklad, na základě kterého vláda rozhodne hlasováním, který z obou veřejných zájmů je převažující. Pokud rozhodne ve prospěch předmětů ochrany v evropsky významných lokalitách, bude nutné celou koncepci přepracovat, a to včetně hodnocení SEA. V takovém případě bude nutné počítat s postupným útlumem vodní nákladní dopravy v České republice a v případě rekreační plavby se zachováním současného stavu. Naopak pokud vláda rozhodne ve prospěch vodní dopravy, bude do koncepce opětovně zařazeno opatření na realizaci Plavebního stupně Děčín a budou se očekávat výsledky procesu hledání kompenzačních opatření.
■ Ministr životního prostředí má informovat vládu o stanovených kompenzačních opatřeních týkajících se řešení významného negativního vlivu zlepšení plavebních podmínek v úseku mezi Ústím nad Labem a státní hranicí prostřednictvím vodního díla Plavební stupeň Děčín na předmět ochrany č. 3270 (bahnité náplavy) v EVL Labské údolí a předmět ochrany bobr evropský v EVL Labské údolí a Porta Bohemica, případně o možnosti taková kompenzační opatření stanovit.

Z toho důvodu Správa Národního parku České Švýcarsko zadala zpracování studie s názvem Komparativní výzkum bahnitých říčních náplavů řeky Labe s dalšími řekami v České republice. Zpracovatelem je Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. Studie má být dokončena do konce letošního roku a bude podkladem pro stanovení kompenzačních opatření, o kterých bude ministr životního prostředí informovat vládu. Koncepce vodní dopravy obsahující opatření na zlepšení plavebních podmínek přeshraničního úseku konkrétně ve formě Plavebního stupně Děčín může být předložena vládě ke schválení po dokončení obou procesů, přičemž jejich výsledek musí být pozitivní ve prospěch vodní dopravy.