Hlavní zásady budování improvizovaných úkrytů
Příspěvek poskytuje informace o možnosti ukrytí obyvatelstva při vzniku mimořádných událostí v tzv. improvizovaných úkrytech. Uvádí základní doporučení pro výběr vhodných prostorů a základní zásady pro budování vhodných improvizovaných úkrytů.
Autor:
V posledním období se na Institut ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč stále častěji obracejí zástupci různých projektových a stavebních společnosti a žádají o poskytnutí podrobnějších informací k budování improvizovaných úkrytů. Tento článek by měl poskytnout odpověď na nejčastěji kladené dotazy a nastínit základní zásady pro budování těchto objektů.
Obecně a velmi zjednodušeně lze říci, že ochrana obyvatelstva představuje komplex opatření, majících za cíl zabránit ničivým účinkům různých mimořádných události na obyvatelstvo, nebo co nejvíce snížit jejich působení. Jednou z možností, jak uchránit obyvatelstvo před uvedenými účinky, je poskytnout mu ukrytí.
Ukrytím obyvatelstva se rozumí využití úkrytů civilní ochrany a jiných vhodných prostorů, jež se stavebními a jinými doplňkovými úpravami přizpůsobují k ochraně obyvatelstva. K tomuto účelu se využívají stálé úkryty civilní ochrany a dodatečně budované improvizované úkryty.
V minulosti se ukrytí obyvatelstva zabezpečovalo především ve stálých úkrytech civilní ochrany. Jedná se o ochranné stavby trvalého charakteru, budované investičním způsobem převážně jako stavby využívané dvouúčelově (tj. stavby využívané v běžném životě jako kina, prodejny, kavárny, šatny, garáže, sklady apod., které v případě vzniku mimořádné události slouží k ukrytí obyvatelstva). Tvoří je trvalé, ochranné prostory v podzemních částech staveb nebo stavby samostatně stojící. Byly budovány v letech 1950-1990 (období studené války) ve velkých městech a na územích, jež představovala předpokládaný cíl možného napadení zbraněmi hromadného ničení. Z tohoto důvodu je jejich rozmístění v ČR nerovnoměrné.
Jejich výstavba se musí realizovat v souladu s ČSN 9010 73 Navrhování a výstavba staveb civilní ochrany a jejích údržba se provádí v souladu s ČSN 9050 73 Údržba stálých úkrytů civilní ochrany.
Obecně a velmi zjednodušeně lze říci, že ochrana obyvatelstva představuje komplex opatření, majících za cíl zabránit ničivým účinkům různých mimořádných události na obyvatelstvo, nebo co nejvíce snížit jejich působení. Jednou z možností, jak uchránit obyvatelstvo před uvedenými účinky, je poskytnout mu ukrytí.
Ukrytím obyvatelstva se rozumí využití úkrytů civilní ochrany a jiných vhodných prostorů, jež se stavebními a jinými doplňkovými úpravami přizpůsobují k ochraně obyvatelstva. K tomuto účelu se využívají stálé úkryty civilní ochrany a dodatečně budované improvizované úkryty.
V minulosti se ukrytí obyvatelstva zabezpečovalo především ve stálých úkrytech civilní ochrany. Jedná se o ochranné stavby trvalého charakteru, budované investičním způsobem převážně jako stavby využívané dvouúčelově (tj. stavby využívané v běžném životě jako kina, prodejny, kavárny, šatny, garáže, sklady apod., které v případě vzniku mimořádné události slouží k ukrytí obyvatelstva). Tvoří je trvalé, ochranné prostory v podzemních částech staveb nebo stavby samostatně stojící. Byly budovány v letech 1950-1990 (období studené války) ve velkých městech a na územích, jež představovala předpokládaný cíl možného napadení zbraněmi hromadného ničení. Z tohoto důvodu je jejich rozmístění v ČR nerovnoměrné.
Jejich výstavba se musí realizovat v souladu s ČSN 9010 73 Navrhování a výstavba staveb civilní ochrany a jejích údržba se provádí v souladu s ČSN 9050 73 Údržba stálých úkrytů civilní ochrany.