Dřevo a mnohopodlažní budovy
V čísle 11/2009 informovali autoři tohoto článku o výsledcích práce v rámci grantového projektu Dřevěné vícepodlažní budovy. Šlo o úspěšný vývoj sloupového systému ze dřeva na bázi rámové soustavy. Zmínili zde omezenost rámu pro použití přibližně do deseti podlaží. Pro vyšší podlažnost lze použít dřevěných sloupů v kombinaci s výztužnými stěnovými útvary při tuhých stropních tabulích, které musí přenášet vodorovné zatížení větrem na tyto útvary, nebo spřahovat sloupy pomocí zkřížených prutů (příhradové soustavy), jak ukázal v ideovém projektu 20podlažní budovy prof. W. Winter [1].
Řádným profesorem teorie konstrukcí budov byl jmenován v roce 1967. V posledních letech se zabývá vynálezeckou činností a spolupracuje přitom s kolegy ze stavebních fakult a výzkumu v oblasti statiky a stavební fyziky. Pečuje o rozvoj metod kvantitativní analýzy v teorii konstrukcí budov. Je autorizovaným inženýrem ČKAIT, autorizovaným inspektorem a soudním znalcem.
Jak dosáhnout větších výšek
V rámci zmíněného projektu pokračují práce na použití dřeva pro sloupové systémy, které jsou spřaženy tenkými membránami a umožňují dostat dřevo do daleko větších výšek. Na tuto možnost poukázal autor již v 60. letech, když srovnával tuhost spřažení sloupů pomocí příčlí (rámová soustava) s tuhostí spřažení pomocí membrán (tzv. sendvič) [2]. Na obr. 1 je srovnání ?příčel? versus ?membrána?.
Prokazuje, že primární ohybový moment od vodorovného zatížení je sice u rámu působením smykových sil v příčlích téměř dokonale vyrovnán, avšak bodové působení těchto sil na sloupy vede k momentům ve sloupech.
Jsou-li však místo příčlí tyčového charakteru použity membrány, vedou přibližně tytéž smykové síly nejen k vyrovnání primárního ohybového momentu vcelku, ale i k vyrovnání po celé výšce sloupu, neboť smykové toky jsou spojitě rozloženy.
¤ Experimentální budova z prvků KLH
Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 02/2011).