Anketa mezi stavebními firmami: Ať vláda škrtá, ale musí i investovat

Dotazy pro firmy:

• Většina stavebních firem očekávala pro rok 2010 pokles stavebních zakázek. Jak tomu bylo ve Vašem případě?
• Jak odhadujete vývoj stavebních zakázek pro příští rok?
• Jak hodnotíte kroky reformní vlády ČR v oblasti stavebnictví?

BAU-STAV a.s.
Ing. Petr Novák, ředitel
? V našem případě to nebylo očekávání, ale spíše lehká obava z možného poklesu daného vývojem ve stavebnictví v celé zemi. Obava se pro rok 2010 naštěstí nenaplnila a naše firma udrží trend uplynulých let a obrat v letošním roce znovu mírně navýšíme.
? Dopravních staveb významně ubylo již v letošním roce a pro příští rok nic nenasvědčuje tomu, že by se to nějak mělo zlepšit. To pro velké nadnárodní firmy, které zde realizovali hodně ze svého obratu, bude zřejmě znamenat dále přijímat opatření k zeštíhlování a více se zajímat o zakázky pozemních staveb. Rozhodně nebude rok 2011 jednoduchý a dál budou fungovat jen ti, kteří dovedou včas a účinně reagovat na vývoj.
? O významném úbytku dopravních staveb jsem mluvil, pokles veřejných zakázek v oblasti pozemního stavitelství, zrušení podpory stavebního spoření to všechno jsou kroky vedoucí k útlumu stavebnictví a úbytku pracovních míst v řádu desítek tisíc.

ŽSD a.s.
Milan Nedvěd, generální ředitel
? Rok 2010 je zasažen ekonomickou krizí stejně tak, jako rok předcházející. Očekávali jsme propad zejména v oblasti veřejných zakázek, což se potvrdilo. Celkově jsme tak mohli zaznamenat více jak 15% pokles stavební výroby.
? Vzhledem k tomu, že realizace nových projektů byla odložena nebo úplně zrušena lze očekávat další pokračování tohoto trendu poklesu. Ten se projeví možná i více, protože v roce 2009 se ještě realizovaly projekty z let předcházejících, tedy před krizí.
? Současná vláda funguje ještě poměrně krátkou dobu na to, abychom mohli hodnotit komplexně její kroky, resp. reformy. Z toho, čím se však prezentuje v poslední době lze usoudit, že nemůžeme očekávat velký rozvoj stavebnictví, kdy by investicemi do stavebnictví podpořili jeho rozvoj. Spíše to vypadá na pravý opak, kdy nejrůznějšími úsporami zastavují řadu zakázek a tlačí firmy ke snížení marží, které jsou už i tak nízké díky velké konkurenci.

BEST, a.s.
Ing. Tomáš Březina, předseda představenstva
? Očekávali jsme poklesy stavebních zakázek a z toho vyplývající poklesy tržeb již od roku 2008, situace nás proto nepřekvapila. Nejsme z toho šťastni, realitu však chápeme. A trvale, krize, nekrize se snažíme, aby naše vnitřní hospodaření bylo odolné a stabilní.
? Všichni zainteresovaní ve stavebním sektoru by měli být šťastni, dosáhneme-li během příštího roku ekonomického dna a rok následující nastane oživování. To je optimistická varianta, situace může být horší.
? Sleduji-li činnost vlády, nevidím žádné skutečné a konkrétní kroky specificky zaměřené v (ne)prospěch stavebnictví. Jedná se o vládu, která se obecně definuje jako úsporná a rozpočtově odpovědná. A zatím pouze škrtá výdaje. Marketingově (případ zastavených a znovu spuštěných staveb) i skutečně. Je to zdrojem kritiky, nicméně vláda jinou možnost nemá. A všichni můžeme nekonečně debatovat, hodnotit a kritizovat, jak to udělat jinak, lépe, rychleji, pomaleji, prorůstověji. Holou pravdou je ale skutečnost, že lépe se kritizuje bez zátěže odpovědnosti za reformní kroky. Přesto si dovolím jedinou repliku: Osobně jsem pro mnohem drsnější škrty. Ale dělal bych je výrazně segregované, zaměřené vůči konkrétním skupinám pracujících, konkrétním (ne)činnostem, nikoliv plošně. Vysvětloval a vysvětloval bych proč to dělám a cíle, kterých chci tímto dosáhnout. Konkrétně, nikoliv frázovitě. Také bych byl rychlejší. A snažil bych se být prorůstovější.

Metrostav a.s.
Ing. Pavel Pilát, generální ředitel
? Předpokládali jsme, že v letošním roce bude propad stavebnictví oscilovat kolem deseti procent. Tento náš předpoklad se bohužel naplnil a celoroční pokles se bude okolo této hodnoty pohybovat.
? Opět očekáváme pokles stavebnictví o dalších deset procent. A to z důvodu restrikce veřejných rozpočtů zejména v oblasti výstavby infrastruktury a nenastartování privátní poptávky na domácím trhu.
? Rozumím snaze vlády snižovat deficit státního rozpočtu, avšak dopady na stavebnictví budou velmi nepříjemné. Restriktivní rozpočet by neměl zabránit financování projektů, které jsou pro náš stát důležité nebo prorůstové a které bude v pozdějším období daleko obtížnější realizovat. Jinak se do velmi těžké situace dostane celé odvětví hospodářství, jež tvoří osm procent HDP a přímo zaměstnává 450 000 lidí.

STRABAG a.s.
Ing. Jaroslav Katzer, předseda představenstva
? Pokles stavebních zakázek v roce 2010 zejména z důvodu snížení veřejných investic byl enormní. Především v oblasti dopravní infrastruktury přežíváme z již vysoutěžených realizovaných zakázek a vypisování nových investičních zakázek z veřejných investic ministerstva dopravy se v roce 2010 replicas relojes prakticky zastavilo. Inženýrská a projektová příprava v dopravní infrastruktuře stagnuje.
? Krize ve vývoji stavebních zakázek se v příštím roce ještě prohloubí a dle vyjádření nejvyšších zástupců ministerstva dopravy nebudou v roce 2011 vypisovány žádné nové dopravní investiční zakázky. Očekáváme celkový pokles objemu investiční výstavby okolo 10 % oproti minulému roku.
? Dosud proklamované reformní kroky nové vlády ČR v oblasti stavebnictví přinesou ekonomickou nestabilitu stavebních firem, uzavírání výrobních základen, propouštění zaměstnanců vč. navazujících oborů, což se negativně projeví v příjmech i výdajích státního rozpočtu. Vláda by si měla uvědomit význam investic jako jednoho z důležitých nástrojů k překonání dopadů ekonomické krize.

PSJ, a.s.
Ing. František Vaculík, generální ředitel a předseda představenstva
? Letošní rok ještě není ukončen, tudíž je podrobné hodnocení trochu předčasné. Přesto lze již nyní říci, že PSJ zcela nenaplní objemy ve výši, které si sama naplánovala. Na druhé straně i toto nenaplnění bude znamenat více než 25 % nárůst obratu oproti roku 2009. Znamená to, že i v době, která pozemnímu stavebnictví příliš nepřeje, firma pokračuje v růstové strategii. Tento progres je dosahován jednak na realizovaných privátních zakázkách v rámci Česka, tak i posílením našich aktivit a dotažením dlouhodobé činnosti v zahraničí do konkrétní podoby realizovaných kontraktů. Růst je umocněn i udržením a částečným vylepšením rentability.
? Z pohledu PSJ cítíme, že poměrně pozitivní trend roku 2010 je nastaven i pro rok nadcházející. Ukazuje se, že kroky, které jsme v předstihu činili proti očekávanému poklesu trhu a jeho dopadu do činnosti naší společnosti, byly nastaveny správně. Nadále však musíme mít všichni stále na paměti, že i jedna velká zastavená či nezvládnutá zakázka může do firmy přinést negativní dopady a problémy. Je otázkou, jak se trh bude vyvíjet v následujících dvou až třech letech. Zdá se totiž, že pokles není krátkodobý. Nevidím reálně, že by se stavebnictví mohlo v následujících pěti letech vrátit na úroveň před třemi lety. Očekávám, že v letech 2011?2012 ubude i veřejných zakázek a stavební trh dozná v následujících letech výrazných změn. Předpokládám, že projekty privátních investorů a developerů povětšinou nebudou zahajovány, neboť jen velmi složitě budou hledat svůj odbyt v podobě pronájmu kanceláří či prodejích bytů. Dojde k přiostření konkurenčních bojů a do složité situace se mohou dostat nejen společnosti zaměřené na pozemní stavitelství, ale i firmy realizující silniční a železniční stavby.
? Předně je třeba říci, že pro stavaře bude nadále nejdůležitější vývoj celé české ekonomiky a zájem spotřebitelů o byty, kanceláře, obchody či výrobní haly. Vládní úsporná opatření na první pohled pro stavebnictví nevypadají úplně dobře a promyšleně. Zejména z toho pohledu, že jdou proti investiční výstavbě. Nyní bude záležet na tom, jak citlivě bude vláda ve svých škrtech pokračovat. Věřím, že zachová státní investice, kterou jsou návratné a efektivní. Jednou z cest by mohla být realizace PPP projektů, které využívají spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Takto by došlo k využití zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb. Bohužel, v tomto směru v Česku zatím pokulháváme. Z pohledu naší dlouhodobé firemní strategie bych jako velké plus vnímal vytvoření dostatečných finančních rezerv pro EGAP, jenž pojišťuje český export. Na základě kapitálové přiměřenosti by takto byl vytvořen dostatečný prostor pro pojišťování projektů v zahraničí. Možnost projektového exportního financování je obrovskou výhodou pro české firmy k tomu, aby se v jiných zemích prosadili.

Pozemní stavitelství Zlín a.s.
Ing. Miroslav Lukšík, CSc., generální ředitel
? Pokles stavebních zakázek, který v letošním roce nastal, jsme očekávali také, avšak důslednou a aktivní obchodní činností, cílenou zejména do dotačně podporované oblasti stavebních prací, kterou v roce 2010 bylo provádění opatření k energetickým úsporám stavebních objektů, se nám podařilo reálnými zakázkami naplnit výrobní program naší společnosti v souladu s jejími výrobními kapacitami.
? V roce 2011 předpokládáme pokles stavebních zakázek i přes dobíhající dotace z fondů EU, dále předpokládáme pokračování omezení přílivu zahraničního kapitálu a poklesu poptávky zahraničních investorů. K dalšímu citelnému poklesu zakázek dojde také vlivem razantních úspor nákladů ve státním sektoru, které se projeví omezením investic, ale i oprav a údržby. Dosud je nejasný objem zbývajících finančních prostředků v dotačním programu Zelená úsporám a další vývoj programu NOVÝ PANEL, oba uvedené dotační programy mohou zmírnit, nebo naopak prohloubit negativní vývoj tuzemských stavebních zakázek.
? Z pohledu ekonoma si jsem vědom potřeby úsporných opatření, z pohledu vrcholného manažera velké stavební firmy z řady těchto opatření, která se projeví zejména v oblasti stavebnictví, samozřejmě radost nemám. Přijímaná opatření by měla být ovšem promyšlená a účinná, to je, měla by přinést skutečné úspory a proto je potřeba tato opatření hodnotit vždy v celém spektru jejich dopadů a efektů. Z rozborů Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR vyplývá, že z každých 100 mil. Kč stavebních investic v ČR získá státní rozpočet cca 56 mil. Kč formou daňových a ostatních přínosů. Každý 1 mil. Kč stavebních investic v ČR vytváří 3,2 až 3,5 pracovních míst, z toho 1,2 ve stavebnictví a 2,3 v ostatních oborech. Opačným vyjádřením tohoto multiplikačního efektu zjistíme, že snížením počtu pracovníků ve stavebnictví o 1 pracovníka dojde ke ztrátě zaměstnání u více jak 2 pracovníků v ostatních odvětvích a k tomu stačí tak málo ? snížit objem stavebních investic o cca 1 mil. Kč. Je nutné vzít v úvahu i tyto makroekonomické vztahy. Stavebnictví se rovněž dlouhodobě potýká s nedostatkem mladých kvalifikovaných řemeslníků, hrozící kritické období, a dá se říci, že pro většinu stavebních firem až likvidační, tuto situaci ještě vyhrotí. Důsledkem pak nebude jen nedostatek mladých nových pracovníků v tomto odvětví, ale hrozí, že již nebude ani, kdo by je řemeslu naučil.