Nejstarší betonové klenbové a obloukové mosty pozemních komunikací v ČR – I

Úvod

První díl článku se věnuje historii používání těchto mostů na území ČR od prvních konstrukcí realizovaných na konci 19. století (vzhledem k počtu realizovaných staveb je možno uvést jen některé z nich). Nejvíce prostoru je věnováno mostům nejstarším, o kterých bylo dosud publikováno nejméně informací – přehled uvedený v tomto článku proto končí rokem 1920. Další informace a výsledky řešení projektu však bude možno nalézt například na webových stránkách uvedených na konci tohoto článku.

Druhý díl článku bude zaměřen na rozbor a vývoj používaných technických řešení. Důležitou součást bude představovat i návrh kritérií pro hodnocení konstrukční a historické hodnoty těchto staveb.

Klenby a oblouky

Společným znakem klenbových a obloukových konstrukcí je zakřivená střednice, díky které se významná část zatížení přenáší konstrukcí prostřednictvím tlakové normálové síly. Takové konstrukce je pak možno realizovat i z materiálů s minimální (zanedbatelnou) pevností v tahu (tzv. křehké materiály – např. zdivo nebo prostý beton).

Rozdíl mezi obloukem a klenbou představuje použití přesypávky – klenbové konstrukce jsou opatřeny přesypávkou, obloukové mosty přesypávku nemají a doprava je vedena po mostovce, která je na oblouku podepřena vzpěrami (horní mostovka), zavěšena na závěsech (dolní mostovka) nebo částečně podepřena vzpěrami a částečně zavěšena na závěsech (mezilehlá mostovka). Betonové klenby i oblouky bývají nejčastěji vetknuty do podpěr; u starších staveb se lze setkat i s konstrukcemi trojkloubovými (staticky určitými), výjimečně i s konstrukcemi dvoukloubovými.

Počátky používání betonu pro mosty na území dnešní České republiky

První konstrukce z cementového betonu u nás byly postaveny ve druhé polovině 19. století. Zpočátku se jednalo zejména o vodní stavby, kanalizační systémy a zakládání staveb.

Most v Tetčicích u Brna

Prvním prokázaným betonovým mostem u nás je most v Tetčicích u Brna, vybudovaný v roce 1892 přes Bobravu. Ve Státním okresním archivu Rajhrad jsou zachovány dokumenty, ve kterých okresní silniční výbor informoval okresní hejtmanství o potřebě výstavby nového mostu na místě předcházejícího dřevěného mostu 19. května 1892 a již 6. října 1892 mu sděloval, že výstavba mostu byla dokončena. Na obr. 1 je podélný řez mostem z původního výkresu a nedávný stav objektu z roku 2022. Most byl v provozu 130 let; v nedávné době byl zrušen a nahrazen z důvodu jeho technického stavu i úpravy trasy převáděné komunikace.

Most na Národopisné výstavě, Praha 1895

Další betonový most byl realizován na Národopisné výstavě, pořádané v Praze v roce 1895 (obr. 2). Kromě dalších exponátů tato výstava zahrnovala značné množství vzorových typických staveb (vesnická stavení, statky, kostely atd.) z různých oblastí a obcí, včetně tzv. Staré Prahy. Většina těchto dočasných staveb byla vybudována ze dřeva a ve skutečné velikosti, měřítko staveb Staré Prahy bylo poněkud zmenšené.

Mezi těmito modelovými stavbami byl i hrad Kokořín a na přístupové rampě k němu byl vybudován uvedený most (obr. 3). Jednalo se o klenbovou konstrukci o světlé šířce mostního otvoru 12,956 m a o vzepětí klenby 2,450 m. Most navrhl A. V. Velflík a realizovala jej firma Hrůza a Rosenberg. Vzhledem k tehdejší určité nedůvěře vůči betonu byl most upraven tak, aby vypadal jako kamenný, a informace o jeho betonové konstrukci byla zveřejněna až dodatečně. Most se nacházel přibližně v místě současného zimního stadionu (na okraji Velké sportovní haly) u pražského Výstaviště a po skončení výstavy byl zrušen.

Most přes Rokytku v Praze

V roce 1896 byl vybudován most přes Rokytku v Praze (obr. 4), který byl realizován během pouhých 35 dní firmou Antonína Losse podle vlastního návrhu. Jedná se o klenbu z prostého betonu o světlé šířce mostního otvoru 13,300 m a o vzepětí 2,750 m. Betonový most byl přistavěn ke starší zděné klenbové konstrukci z důvodu jejího rozšíření, v pozdější době byl most ještě rozšířen další – železobetonovou trámovou – konstrukcí. Most existuje dosud.

Most na hradě Veveří u Brna

Nejstarší betonový most s ocelovou výztuží je most na hradě Veveří u Brna, který byl postaven přes skalní průrvu na místě starší zděné konstrukce. Most byl realizován v roce 1898 podle návrhu Josefa Melana s výztuží zhotovenou ze zabetonovaných ocelových nosníků. Pro betonové konstrukce s tímto typem výztuže Josef Melan vypracoval a nechal si patentovat ucelený konstrukční systém – tzv. Melanův systém. Světlá šířka mostního otvoru mostu na hradě Veveří je 17,550 m; most má trojkomorovou betonovou nosnou konstrukci uloženou na zděné podpěry (obr. 5).

Most přes Mlýnský potok v Olomouci

V Olomouci byl u příležitosti druhé jubilejní průmyslové výstavy roku 1902 vybudován klenbový most o jednom poli rozpětí přibližně 20,0 m (obr. 6) přes bývalý Mlýnský potok; potok (resp. bývalý mlýnský náhon) byl zrušen v roce 1951 a s ním byl rovněž odstraněn uvedený most (byl na křižovatce dnešních ulic Hynaisova a Legionářská, v jejímž místě se nacházel Mlýnský potok).

Most u Vysoké Lípy

Další klenbový most o jednom poli byl postaven roku 1902 přes Kamenici u Vysoké Lípy (obr. 7). Most o světlosti 18,0 m byl vybudován na místě starší konstrukce, zničené povodní v roce 1897. Ve stejném roce byl rovněž postaven klenbový most o jednom poli světlosti 26,900 m u obce Písečné – Modletice. Oba tyto mosty existují dosud.

Oblouková lávka v Sokolově

V tomtéž roce byla realizována také oblouková lávka přes kolejiště nádraží v Sokolově (obr. 8) – jednalo se o tzv. Monierovský systém, tedy železobetonovou konstrukci. Lávka měla světlost 16,5 m, v současné době již neexistuje (byla umístěna v prodloužení dnešní Kraslické ulice). Okolo přelomu století byly rovněž postaveny dva klenbové mosty o rozpětí cca 30,0 m přes Jizeru u Kořenova – tzv. Hoftík a Karlovský most (firma A. Dähmel z Hirschbergu); oba byly již přestavěny na nové obloukové konstrukce.

Most přes Bečvu v Přerově

V roce 1903 byl na místě starší dřevěné konstrukce firmou Ing. K. Herzán a L. Uhlíř postaven obloukový most o třech polích rozpětí 3 × 22,400 m v Přerově přes Bečvu (obr. 9). Most měl poprsní zdi, místo nadnásypu byla však vozovka na mostě nesena mostovkou podporovanou vzpěrami uloženými na obloucích mostu. Most byl zničen v květnu 1945 a následně nahrazen dočasnou dřevěnou a poté ocelovou lávkou. Od roku 2012 je na tomto místě v provozu nový železobetonový monolitický trámový most s výrazným a zajímavým architektonickým ztvárněním.

Most přes Bečvu v Hranicích

V nedalekých Hranicích byl roku 1905 také firmou Ing. K. Herzán a L. Uhlíř postaven obloukový most o dvou polích rozpětí 2 × 32,500 m (obr. 10). Tento most byl rovněž zničen v květnu 1945; roku 1960 byl na jeho místě vybudován nový železobetonový obloukový most o dvou polích s obdobným uspořádáním. V Přerově a v Hranicích se jedná zřejmě o naše první obloukové mosty, tzn. konstrukce bez nadnásypu, ale s betonovou (v tomto případě horní) mostovkou.

Vilémův most přes Úpu

V roce 1906 byl na dohled od zámku Ratibořice vybudován tzv. Vilémův most přes Úpu u České Skalice (obr. 11) s klenbovou konstrukcí o světlosti 21,0 m. V roce 1908 byl v Jihlavě jako součást elektrické dráhy s využitím Melanova systému postaven most U Jánů o dvou klenbových polích 2 × 15,64 m, opravený v roce 2011 (tramvajová trať byla zrušena v roce 1947). Oba mosty existují dosud.

Most přes Labe u obce Mostek-Debrné

Ve stejném roce postavila u obce Mostek-Debrné firma Pittel a Brausewetter obloukový most s horní mostovkou o rozpětí hlavního pole 34,6 m (obr. 12); v roce 1991 byl přestavěn na konstrukci z prefabrikovaných nosníků.

Most přes Metuji v Hronově

Roku 1910 firma Podnikatelství staveb betonových – Dr. Ing. Fr. Jirásek realizovala most v Hronově přes Metuji (obr. 13), s šikmou klenbovou nosnou konstrukcí o světlosti 20,5 m. Tloušťka klenby uprostřed rozpětí je 0,4 m a u patek 0,6 m. U tohoto mostu se zachoval zápis ze zatěžovací zkoušky, která byla provedena 17. srpna 1910 (je uložen ve Státním okresním archivu Náchod). Před provedením zatěžovací zkoušky byl most důkladně prohlédnut. Rovnoměrné zatížení bylo na mostě vyvozeno pomocí cihel, kterých bylo po ploše mostu rozmístěno ve čtyřech vrstvách celkem 12 000 tak, aby bylo dosaženo spojitého rovnoměrného zatížení 400 kg/m². Jako pohyblivé zatížení se použil okresní parní válec o hmotnosti 15 t. Během zkoušky se měřily poklesy klenby, a to v její podélné ose uprostřed rozpětí a u patek. Nejdříve po mostě přejel samotný parní válec, což vyvolalo uprostřed klenby pokles 0,9 mm, který se po odlehčení zmenšil na 0,1 mm. Následně se válec postavil na most tak, aby výslednice jeho tíhy procházela středem rozpětí. Veškerá zbývající plocha mostu včetně chodníků pak byla zatížena cihlami. Při tomto zatížení byl pokles klenby uprostřed 1,7 mm, u pravého břehu 0,4 mm a u levého břehu 0,2 mm. Poté se odstranily cihly před válcem a válec sjel z mostu – pokles klenby uprostřed se při tom zmenšil na 1,2 mm, po odstranění poloviny cihel se dále snížil na 0,8 mm a po úplném odlehčení na přibližně 0,5 mm. Po zatěžovací zkoušce byl most opět prohlédnut a nebyly zjištěny žádné poruchy.

Rovněž v roce 1910 firma Pittel a Brause­wetter vybudovala u nás první obloukový most s dolní mostovkou v areálu papíren v Hostinném u Hradce Králové. Hlavní nosná konstrukce o světlosti 24,0 m je vetknuta do podpěr, oblouky využívají Melanův systém. Most byl v průběhu času zesílen vnějšími prvky z konstrukční oceli a existuje dosud.

Most přes Ohři u Postoloprt

Ze stejného roku pochází rovněž most přes Ohři u Postoloprt, postavený firmou Herzán na místě předcházejícího mostu řetězového. Dodnes existující most má tři trojkloubová klenbová pole o rozpětí 3 × 30,67 m (obr. 14). V roce 1911 byl postaven most o rozpětí 38,0 m ve Zruči nad Sázavou (realizovala jej firma Herzán); roku 1999 byl přestavěn na spřaženou ocelobetonovou konstrukci.

Most přes Trnavu v Hořepníku

O rok později vznikl obloukový most s dolní mostovkou o rozpětí 26,6 m přes Trnavu v Hořepníku (obr. 15); dosud existující most se vyznačuje zajímavým způsobem uložení – nosná konstrukce je do jedné podpěry vetknuta a na druhé podpěře je uložena posuvně. Most realizovala firma Dr. Ing. K. Skorkovský podle návrhu Ing. St. Bechyně, DrSc.

Most přes Jizeru u Peřimova – Dolní Sytové

Ve stejném roce byl rovněž postaven klenbový most o jednom poli úctyhodné světlosti 45,0 m přes Jizeru u obcí Peřimov – Dolní Sytová (obr. 16). Původně se jednalo o trojkloubovou konstrukci; při rekonstrukci byly klouby dodatečně zrušeny a klenba působí jako vetknutá. Most realizovala firma Dr. Ing. Fr. Jirásek. Roku 1912 byl dokončen také Hlávkův most Praze, který má nad Vltavou tři klenbová trojkloubová pole o rozpětí 36,39 m a 36,0 m. Most byl realizován firmou Ing. Karel Herzán a během let 1958 až 1962 byl rozšířen a částečně upraven.

Most přes Malši u obcí Besednice – Pořešín

Během roku 1913 vzniklo rovněž větší množství zajímavých konstrukcí. U obcí Besednice – Pořešín firma Ing. Kalbáč podle návrhu Ing. Myslivečka postavila přes Malši obloukový most s dolní mostovkou o rozpětí 33,0 m (obr. 17), s hlavní nosnou konstrukcí vetknutou do podpěr. Most byl opraven v roce 2019.

Most Věkoše – Plácky u Hradce Králové

V Hradci Králové byl přes Labe postaven secesní most Věkoše – Plácky o jednom poli světlosti 34,0 m (obr. 18), opravoval se roku 1998.

Most přes Labe v Nymburku

V Nymburku v Kolínské ulici vybudovala firma Herzán přes Labe obloukový most s horní mostovkou o třech polích rozpětí 40,0 m; most byl opraven rovněž v roce 1998 (obr. 19).

Most přes Ploučnici v Děčíně

Obloukový most s horní mostovkou přes Ploučnici v Děčíně, v Litoměřické ulici, o rozpětí oblouku 18,25 m (obr. 20) vznikl roku 1914 a v roce 2000 jej nahradila zdařilá replika. V Praze byl uveden do provozu Mánesův most o čtyřech polích rozpětí 38,0 + 2 × 41,2 + 38,0 m.

Most přes Berounku v Plzni

V roce 1918 byl v Plzni přes Berounku postaven firmou Müller & Kapsa Plzeň Masarykův most v Jateční ulici o dvou polích rozpětí 55,6 m (ke kolaudaci a uvedení do provozu došlo v roce 1922), opraven byl v roce 2014 (obr. 21).

Most v Týnci nad Sázavou

Roku 1920 byl uveden do provozu obloukový most s horní mostovkou přes Sázavu v Týnci nad Sázavou (obr. 22). Most, realizovaný firmou Müller & Kapsa  Praha na základě nabídkového řízení vyhlášeného 17. dubna 1919, měl tři pole o rozpětí 30,0 m. Během roku 1996 byl most přestavěn na monolitickou trámovou konstrukci z předpjatého betonu.

Přehled mostů v tomto článku končí rokem 1920. Po dokončení výzkumného projektu na konci roku 2022 však bude možno na stránkách https://libri.cz/databaze/mosty/index.php nalézt mapu s vybranými betonovými a zděnými obloukovými a klenbovými mosty; po „rozkliknutí“ se zobrazí katalogové listy s podrobnějšími informacemi o jednotlivých mostních objektech. Na stránkách
www.romansafar.cz bude možno nalézt tabulku s chronologickým přehledem betonových klenbových a obloukových mostů v ČR.

U některých mostů, které se v tomto článku uvádějí jako dosud existující, se již připravují jejich rekonstrukce. Ačkoliv v běžných případech lze považovat za správné, aby mosty po uplynutí doby jejich životnosti byly nahrazeny novými konstrukcemi, věříme, že – i díky výsledkům tohoto výzkumného projektu – bude možno hodnotné konstrukce vyhledat a zachránit.

Poděkování

Tento příspěvek byl připraven díky podpoře výzkumného projektu Nástroje pro zachování historické hodnoty a funkce obloukových a klenutých silničních mostů, č. DG20P02OVV001, který financuje Ministerstvo kultury. 

Speciální poděkování všem, kdo poskytli informace