Zkušenosti ze stavební praxe v USA

V letech 1956-1968 jste v ČR postupně zastával pozice stavebního technika, statika, projektanta průmyslové výstavby, až po inspektora v oblasti železobetonových konstrukcí. Od roku 1968 působíte v USA. Jak jste se vyrovnával s rozdílnými podmínkami oproti českému stavebnictví?
V USA jsem začínal v roce 1968 jako projektant u továrny Southwire, v malém městě Carrolton, v Georgii. Návrh tříposchoďové stavby továrny s užitnou plochou 15 000 m² jsme tehdy prováděli za běhu. Stavbyvedoucí mně doslovně kradl rozpracované výkresy z prkna, aby dělníci na stavbě neměli prostoje. Rychlost přechodu mezi myšlenkou a jejím provedením pro mě byla nezvyklá. Zkušenost za tři a půl roku projekční a stavební činnosti zde získaná byla pro moji další práci v USA neocenitelným základem. Jednalo se ovšem o naprostou anomálii, umožněnou výjimečnou pozicí majitele v městečku Carrolton. Ve skutečně profesionálním světě stavebnictví jsem se ocitl až v roce 1972, přechodem k velké architektonické firmě Robert Company, v Atlantě, hlavním městě Georgie. Moje první projekty - stavby nemocnice v Atlantě a Knihovna Kongresu USA ve Washintonu, D. C. - byly bleskovou školou poznání obrovských rozdílů nároků na projekt mezi městem Atlantou a hlavním městem USA. Pokud bylo v Georgii třeba před realizací stavby složitě projít až padesáti šesti schvalovacími orgány, ve Washintonu jich bylo ještě více. Dlouhá řada norem a předpisů federálních, státních a místních úřadů je přizpůsobena regionálním, politickým, klimatickým, ekologickým a jiným podmínkám. V sedmdesátých letech platilo v padesáti státech USA více než tucet rozdílných závazných norem. Především úsilím AIA (Americký institut architektů) se podařilo počet těchto norem postupně snížit. K tomu je třeba přičíst značný rozdíl mezi nároky na stavby nemocničních a federálních budov. Stavby v USA se zhruba dělí na rezidenční, komerční, průmyslové, instituční a federální. Do širokého pojmu institučních staveb například patří stavby vysokých škol, nemocnic, státních úřadů a podobně. Stavební normy zde zavádějí pro jmenované typy výstavby rozdílné nároky. Požadavky na kvalitu používaných materiálů, technické vybavení staveb, nároky na úplnost projektové dokumentace, na velikost a kvalitu stavebních firem a subdodavatelů jsou pro různé typy výstavby výrazně odstupňovány. Rozdělení trhu na jmenované stavební typy vede také k rozdílné specializaci a velikosti projekčních firem a generálních dodavatelů. Jen ti nejkvalifikovanější, finančně silní a s ověřenou dlouhodobou zkušeností jsou vyzváni k nabídce na federální projekty. Při rovnosti kvalifikačních požadavků tu nakonec rozhoduje konkurenceschopnost jednotlivých firem a jejich dravost.

Medical College, Augusta, Georgia

Jaká jsou další specifika stavebnictví v USA?
Jedním z velmi důležitých požadavků u federálních a vojenských staveb je například použití metrické soustavy, která je pro většinu Američanů stále ještě španělskou vesnicí. I když zde již v roce 1973 vláda zahájila program Operace průlom (Operation Breakthrough), která měla zavést metrickou soustavu v americkém stavebnictví a průmyslu, výsledkem je stále ještě její dosti omezené používání. Projektanti se s tímto požadavkem vypořádali celkem snadno - dnešní CAD systémy již mají zabudovaný program převodu mezi metrickou a imperiální soustavou. Jenomže převážná část stavebních materiálů je vyráběna v coulech a stopách, což potom na stavbě způsobuje obtíže. Prováděcí firma musí projektové dokumentace z metrické soustavy převést do imperiální a realizovat za použití stavebních materiálů vyrobených v imperiální soustavě. Toto překládání je v USA značným problémem také při uskutečňování zahraničních přímých investic, zejména u průmyslových staveb. Nejde jen o délkové rozměry, ale i plošné a objemové jednotky v různých odvětvích, zejména ve strojním inženýrství. Kamenem úrazu je také obvykle rozdíl mezi napětím elektrického proudu v USA a jinde ve světě - zejména proto, že investoři dodávají výrobní zařízení z Evropy, nepřizpůsobené americkému proudu. Úpravy projektů ovšem nespočívají pouze v převodu jednotek - rozdílnost požadavků technických norem, předpisů, nařízení, schvalovacích procesů a použitých stavebních matriálů též vyžadují překlad. Také cenové rozdíly a tvorba časového plánu projektu jsou dalším předmětem rozporů a vynucených úprav, podobně jako smluvní podmínky a některé právní otázky. A posléze je třeba se rovněž vyrovnat s kulturním a emocionálním rozdílem. Americký agresivní přístup je mnohdy pro Evropany ne snadno přijatelný. Také německá preciznost a americká dravost se těžko vzájemně tolerují.

Cement Unloading Facility, Seattle, Washington

Na osobně poznaném kulturním, technickém a jazykovém rozdílu mezi Amerikou a Evropou jste v roce 1983 založil konzultační firmu pro vedení evropských průmyslových stavebních investic.
Posledních dvacet pět let jsem překladatelem a interpretátorem zájmů evropských investorů a po mnoha projektech, zejména pro německé investory, jsem živým svědectvím výše uvedených postřehů. Moje výchova a vzdělání v Evropě, znalost evropského stavebního průmyslu (včetně projekčních činností) a jazykové znalosti (německý, francouzský) byly výbornou kvalifikací při získávání evropských investorů.

Sídlo firmy KHD Deutz, Atlanta, Georgia

S mezinárodními investicemi je mnohdy spojeno používání nových stavebních materiálů a metod...
Je pozoruhodné, s jakými obtížemi se na americkém trhu prosazují zahraniční stavební metody a materiály. Do jisté míry k tomu vede poměrně úzká specializace lidí, pracujících ve stavebnictví bez dostatečného všeobecně technického vzdělání. Kromě elektrikářů, v USA snad neexistuje žádný výuční proces. Střední technické školy učení řemesla nemají ve své náplni. Lidé se vyučí ve svém oboru za běhu a brání se změnám, či odchylkám od této profese. Například: bloky a panely z AAC, tj. pěnového nearmovaného betonu, přes své vynikající technické vlastnosti v USA neuspěly, protože jsou jednak vyráběny v metrické soustavě, jednak se kladou odlišným způsobem (i když jednodušeji), než škvárobetonové tvárnice. Je těžké najít zedníky, ochotné s tímto materiálem pracovat.


Hotel Alcron, Praha

Jedním z náhradních programů výučního poměru je program Quick Start (Rychlý start), iniciativa pro získávání zahraničních průmyslových investic. Jedná se o doškolovací program, který stát Georgia nabízí investorům zdarma. Investor vybere specifikace výuky, stát dodá instruktory, prostory a pomůcky a zorganizuje nábor zájemců. Investor pak může absolventy takového kurzu najmout. Dodávám, že poslední tři guvernéry státu Georgia se marně snažím přesvědčit, že to však je jen malá náplast na velkou ránu. Systém generálních dodavatelů stavebních prací se v USA od šedesátých let značně změnil - dnes už sami nemají žádné prováděcí složky, jen techniky, vedoucí projektu a stavbyvedoucí. Všechny práce na projektu provedou subdodavatelé, které generální dodavatel koordinuje. Pamatuji ještě firmy, které zaměstnávaly betonáře, prováděly samy zemní práce, sádrokartonové instalace, měly malíře a specialisty pro dokončovací práce i práce v záruce. Mnozí z nich měli své stavební stroje (jeřáby, bagry, dozery atd). Dnes mají maximálně pick-up truck (malý nákladní vůz). Pro malé stavitele, zejména v rezidenční výstavbě, je náklaďáček pracovním prostředkem a úřadem v jedné formě. S rozrůstajícím se způsobem dodávky projektu formou Design/Build mnozí větší stavitelé zaměstnávají projektanty, nebo si pro jednotlivé projekty projektové firmy najmou. Mnohdy ale projektovou dokumentaci dodávají najatí subdodavatelé prováděných prací. Tím obyčejně trpí úplnost projektové dokumentace, vedoucí pak k dodatkům, a tím k obtížné cenové a kvalitativní kontrole projektu. Úspora času, vzniklá zkrácenou, mnohdy simultánní přípravou projektové dokumentace se stavbou, často vede k vyšší ceně projektu. Dodávka projektu s podmínkou nepřekročitelné původní ceny málokdy zabrání jejímu zvýšení.

Jaké jsou tedy hlavní trendy stavebnictví v USA, liší se v tomto směru požadavky na stavební činnost oproti Evropě?
S první krizí v zásobování ropou za prezidenta Nixona, v raných sedmdesátých letech, přišel na svět požadavek energetické úspornosti staveb a spotřeby ropy vůbec. Zájem investorů o životnost a ekonomickou vyváženost projektu, vedoucí ke studiím životního cyklu staveb, se dnes stala samostatnou disciplinou, coby pevná součást procesu due dilligence všech projektů. Náklady na pořízení stavby, její údržbu, dodatečná prodejnost nebo pronajímatelnost budovy, a nakonec i demolice, jsou součástí rovnice, vedoucí ke zvážení ekonomičnosti projektu a jeho investiční návratnosti. To samozřejmě vede k optimalizaci nákladů projektu, kde je hlavní cestou value engineering. Zde se ovšem zájmy cílových uživatelů a spekulativních developerů rozcházejí. Jedni chtějí dlouhodobou kvalitu, druzí přijatelnou kvalitu, za co nejnižší ceny, směřující k rychlé návratnosti investice. Obě strany mají velký zájem o chytré budovy (smart buildings), připravené pro instalaci nejmodernějších komunikačních a energetických zařízení. Velká péče je věnována návrhu budov s nízkou údržbou. Plánovaná údržba je někdy doprovázena preventivní údržbou, prodlužující životnost budov a jejich technických zařízení. To vše povede k rychlejšímu používání pokročilejších technických a kontrolních zařízení. Projektanti a stavitelé nyní častěji ?dávají hlavy dohromady? za účelem zvýšení ekonomie a životnosti stavby. Státní administrativa většinou ponechává tento vývoj v rukou soukromých podnikatelů a profesních svazů. Velmi důležitými předpisy pro projekční a stavební činnost jsou Life Safety Code (Norma ochrany života) a OSHA, předpisy o podmínkách práce a o pracovním prostředí vůbec, a dále požadavky na zařízení pro fyzicky postižené osoby. Na jejich plnění závisí konečná kolaudace stavby, v USA získání Certificate of Occupancy. Tyto předpisy jsou velice tvrdě vyžadovány a dodržovány. Dnešní požadavky na projekční a stavební činnost v USA a v Evropě se příliš neliší. Ekonomičnost, dlouhá životnost, ekonomická údržba, bezpečnost, přístupnost, energetická úspornost a ekologická šetrnost i ochrana lidského zdraví jsou tedy společným jmenovatelem.

 Schermerhorn Symphony Center, Nashville, Tennessee