Zpět na předpisy

Zásady navrhování dle ČSN 73 1702

3. října 2007
Bohumil Koželouh

Platná ČSN 73 1701:1984 je v účinnosti 23 let a je základní normou používanou v praxi. Byly podle ní úspěšně navrženy stovky konstrukcí. K normě bylo vydáno šest změn (změna a - 9/1990 až z - 6/2000), další změny nebyly realizovány vzhledem k předpokládanému nahrazení normy Eurokódem 5.


Nesoulad ČSN 73 1701 se zásadami Eurokódu 5

Norma je založena na metodě dílčích součinitelů spolehlivosti, která však po formální stránce není zcela v souladu s koncepcí dílčích součinitelů podle Eurokódu 5. Zatímco součinitele spolehlivosti zatížení jsou u obou norem porovnatelné (součinitel zatížení γf a součinitel kombinace zatížení ψ), pro odolnost materiálu používá Eurokód 5 dílčí součinitel spolehlivosti materiálu γm a modifikační součinitel κmod, (který vyjadřuje vliv prostředí - vlhkosti a vliv trvání zatížení), zatímco ČSN 73 1701:1984 používá součinitele podmínek působení γr1, γr2, popř. γr3 až γr6, tj. součinitel spolehlivosti materiálu není zaveden. Není tedy definován pojem charakteristická pevnost, která je v Eurokódu 5 základním parametrem navrhování a stanovuje se na základě zkoušek, zatímco výpočtové pevnosti/únosnosti podle ČSN 73 1701 mají částečně empirický charakter. Také v řadě dalších ohledů není ČSN 73 1701 v souladu se zásadami Eurokódu 5 (například značky a definice, související předpisy, používané materiály na bázi dřeva, spojovací prostředky, odolnost proti biologickým organizmům, odolnost proti korozi aj.) a její používání neumožňuje osvojení nových zásad navrhování. Eurokód 5 ve znění přednormy ČSN P ENV 1995-1-1 z roku 1996 se dosud v praxi používá spíše výjimečně, je však důležitým podkladem při výuce dřevěných konstrukcí na některých vysokých a odborných školách. Konečná verze Eurokódu 5 (ČSN EN 1995-1-1) byla zavedena v prosinci 2006. Lze předpokládat, že úplné zavedení této evropské normy do ČSN a nahrazení dosavadní ČSN 73 1701:1984 bude vzhledem k rozpracovanosti a změnám některých souvisejících evropských norem.

Revize ČSN 73 1701:1984

V roce 2004 byla vydána nová německá norma DIN 1052:2004-08 Navrhování, výpočet a posuzování dřevěných stavebních konstrukcí - Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby, která nahradí dosavadní DIN 1052-1,-2,-3 (vydání 1988-04). Nová DIN je založena na spolehlivostní koncepci dílčích součinitelů (na jedné straně pro zatížení a na druhé straně pro odolnost materiálů) podle ENV 1995-1-1 a princip navrhování, včetně stanovení vnitřních sil a posuzování, je tedy v souladu s Eurokódem 5.
Pro vytvoření potřebného přechodného období nová německá norma dosud nebyla legislativně zavedena pro používání v praxi a lze tedy používat "starou" DIN 1052-1,-2,-3 z roku 1988, která má být zrušena na konci roku 2007 současně se zavedením DIN 1052:2004-08, ke které již byly vydány podrobné vysvětlivky [1], [2]. Kromě toho byla ovšem zavedena DIN EN 1995-1-1 Eurokód 5 s národní přílohou.
Pro aktuální osvojení nových zásad výpočtu v praxi technická normalizační komise pro dřevěné stavební konstrukce (TNK 34) doporučila revizi "staré" ČSN 73 1701:1984 převzetím modifikovaného překladu DIN 1052:2004. Označení této normy je ČSN 73 1702 (mod. DIN 1052:2004) Navrhování, výpočet a posuzování dřevěných stavebních konstrukcí - Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby.

Zásady navrhování podle ČSN 73 1702

Modifikace se týká především normativních odkazů, které nejsou uvedeny jako normy DIN, ale jako odpovídající ČSN popřípadě ČSN EN. Některé normy DIN jsou však citovány v originálním znění (například normy DIN pro jakost listnatého řeziva nebo jehličnaté kulatiny na stavební konstrukce, pro speciální spojovací prostředky sádrokartonových desek a pro ocelové závitové tyče).
Zatížení (E) se porovnávají s odolností (R). Jako porovnávací veličiny slouží napětí ve dřevě nebo v materiálech na bázi, dřeva popřípadě síly ve spojovacích prostředcích. Vlastní tíhy a užitná, popřípadě nahodilá (proměnlivá) zatížení stanovená v normách pro zatížení (zejména ČSN EN 1991-1-1 až -4) jsou charakteristické hodnoty; je proto nutné je vynásobit příslušnými dílčími součiniteli spolehlivosti zatížení (tab. 1).

Zatížení Stálé Proměnné (nahodilé)
příznivé γG = 1,0 0
nepříznivé γG = 1,35 γQ = 1,5

Tab. 1. Dílčí součinitele spolehlivosti zatížení γ

Různá zatížení jsou většinou vlastní tíha g, užitné zatížení p, zatížení větrem w a zatížení sněhem s. Pro uvedená zatížení vycházejí ve smyslu ČSN EN 1990 různé kombinace zatížení, které je třeba posoudit. Pro pozemní stavby se podle ČSN 73 1702, čl. 5.2 dovolují oproti ČSN EN 1990 zjednodušená kombinační pravidla. Na statickém systému se s těmito zatíženími vypočtou návrhové vnitřní síly (Ed), které se porovnávají s návrhovými hodnotami odolnosti (Rd). Tato odolnost je charakteristická hodnota pevnosti Rk, vydělená dílčím součinitelem spolehlivosti pro pevnost γM a vynásobená modifikačním součinitelem kmod:

Použitelnost se posuzuje omezením průhybů. Průhyby se vypočtou s průměrnými hodnotami tuhostí (modulů pružnosti). Vliv dotvarování se uvažuje součinitelem kdef podle tabulky F.2 ČSN 73 1702. Při trvale působícím (stálém) zatížení se pružný průhyb vynásobí (1+ kdef). Pro zatížení, která nepůsobí trvale, lze podle ČSN 73 1702, čl. 8.3 (8) vynásobit součinitele kdef součinitelem Ψ2. Hodnota Ψ2 Qk je kvazistálý podíl proměnného zatížení Qk.
Aby se během předpokládané provozní životnosti stavby přihlíželo k vlivu okolního klimatu, musí být všechny konstrukční prvky ze dřeva nebo materiálů na bázi dřeva zařazeny do určité třídy použití. Jsou zavedeny pouze tři třídy použití 1, 2 a 3. Charakteristické pevnosti konstrukčních materiálů se podle příslušnosti k určité třídě použití redukují modifikačním součinitelem kmod.
Norma obsahuje celou řadu nových ustanovení (např. pro materiály, spojovací prostředky, tlačené pruty a nosníky namáhané ohybem, panely, prutové konstrukce, plošné konstrukce, spoje s mechanickými spojovacími prostředky), které rozšiřují možnosti použití normy a jsou formulovány se zřetelem na jednoduché používání v praxi.
Charakteristické hodnoty materiálů (rostlého dřeva, lepeného lamelového dřeva, vrstveného dřeva, překližovaných desek, desek OSB, třískových desek se syntetickými lepidly, cementotřískových desek a vláknitých desek), které jsou součástí příslušných přidružených evropských norem, jsou zahrnuty v přílohách ČSN 73 1702.

Technická schválení

V oblasti stavebních výrobků, popřípadě konstrukčních prvků, dochází k stálému vývoji a inovacím a vždy jsou na trhu produkty, které nejsou dosud zahrnuty v příslušných technických normách. Pro tyto případy se používají tzv. technická schválení (anglicky approval, německy Zulassung), která doplňují příslušné technické normy. V rámci evropské normalizace se požívají tzv. Evropská technická schválení (ETA).
V ČSN 73 1702 mod. DIN 1052:2004 jsou v některých případech citovány dokumenty vydávané Německým institutem pro stavební techniku (DIBt Berlin) s označením Obecné schválení stavebního dohledu (Allgemeine bauaufsichtliche Zulassung).
Vydání ČSN 73 1702 lze očekávat koncem roku 2007 a předpokládá se určitá doba souběžné platnosti se starou ČSN 73 1701.

Použitá literatura
[1] Einführung in die Bemessung nach DIN 1052:2004. Informations- dienst HOLZ, Holzbau Handbuch, Reihe 2, Teil 1, Folge 10, 09/2004. Autoři: H. J. Blass, J. Ehlbeck, H. Kreruzinger, G. Steck
[2] Erläuterungen zu DIN 1052:2004. Entwurf, Berechnung und Bemessung von Holzbauwerken. Autoři: H. J. Blass, J. Ehlbeck, H. Kreruzinger, G. Steck. Vydal: Deutsche Gesellschaft für Holzforschung (DGfH), München, 2004