Zpět na stavby

Zaměstnanost a mzdy ve stavebnictví

První roky třetího tisíciletí charakterizuje určitá stagnace celkové zaměstnanosti, když meziroční přírůstek či úbytek počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním osciloval do roku 2004 v intervalu od +37,2 tis. v roce 2002 do -26,6 tis. v roce 2004.


V roce 2005 se však zřetelně projevilo zvýšení zaměstnanosti o 57,4 tis., tj. nárůst proti předcházejícímu roku o 1,2 %, a v roce 2006 dosáhl meziroční přírůstek dokonce 1,3 % (absolutně 64,1 tis.).
Odvětvová skladba pracujících se v porovnání s devadesátými léty vyvíjela relativně klidněji. Pokračoval pokles zaměstnanosti v primárním sektoru národního hospodářství o 59,0 tis. na 181,7 tis., tj. 3,8 % celkové zaměstnanosti. Počet pracujících v sekundárním sektoru (všechny průmyslové obory a stavebnictví) se proti poklesu v devadesátých letech naopak zvýšil o 60,9 tis. osob a 40 % podíl na celkové zaměstnanosti byl v roce 2006 o 0,5 % vyšší než v roce 2000. Počet pracujících stoupl výhradně ve zpracovatelském průmyslu, a to o 80,0 tis., zatímco v ostatních průmyslových činnostech, včetně stavebnictví, se počet pracujících osob s bydlištěm na území ČR snížil.
Přestože rostla nejvíce zaměstnanost ve službách, je pro ekonomiku České republiky z mezinárodního hlediska typický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví). Tento podíl byl nejvyšší ze všech zemí EU a přibližuje se mu pouze podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti na Slovensku. Tato skutečnost vyplývá z nejvyššího zastoupení zpracovatelského průmyslu v rámci celé Evropské unie. Podíl zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu byl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2006 o 10 % vyšší než v EU 27 a o 11 % vyšší než v zemích původní patnáctky.

Odvětví

2006

Rozdíl 2006-2000

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

4.828,1

2.741,9

2.086,1

96,5

66,2

30,3

z toho:
zemědělství, myslivost, lesnictví

178,3

120,7

57,6

-59,5

-41,3

-18,2

těžba nerostných surovin

54,9

47,6

7,3

-15,6

-12,5

-3,1

zpracovatelský průmysl

1.361,5

855,6

505,9

80,0

74,9

5,1

výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

76,7

60,0

16,7

-0,8

0,0

-0,8

stavebnictví

436,3

403,0

33,3

-2,7

0,6

-3,2

obchod, opravy motorových vozidel a výrobků
pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

613,6

286,4

327,2

0,7

1,6

-0,8

ubytování a stravování

187,0

84,6

102,4

30,7

18,2

12,5

doprava, skladování a spoje

361,0

259,2

101,7

-12,2

3,4

-15,7

finanční zprostředkování

92,2

34,1

58,1

-7,4

0,2

-7,6

činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu,
podnikatelská činnost

321,3

185,0

136,3

55,3

38,2

17,1

veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení

325,6

170,3

155,3

-17,3

-35,9

18,6

vzdělávání

287,6

72,7

214,9

-11,4

2,5

-13,8

zdravotnictví a sociální péče, veterinární činnosti

329,9

65,1

264,8

39,2

6,6

32,6

ostatní veřejné, sociální a osobní služby

193,0

93,3

99,7

17,2

10,1

7,1

¤ Zaměstnanost v odvětvích národního hospodářství v roce 2000 a 2006 (v tisících osob). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ.

Zaměstnanost cizinců

V roce 2006 pracovalo podle administrativních zdrojů a dopočtů ČSÚ na území ČR celkem 273,0 tis. cizinců a jejich podíl na celkovém harmonizovaném počtu pracujících dosáhl 5,4 %. V některých odvětvích se cizinci na zaměstnanosti podílejí významně. Nejvíce jich pracovalo ve stavebnictví (58,4 tis., tj. 12,0 % všech pracujících v odvětví) a také v kategorii činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti podíl přesáhl desetiprocentní hranici (40,3 tis., tj. 11,3 %). Vietnamská komunita pracuje především v obchodu, ve kterém pracovalo v roce 2006 celkem 61,0 tis. cizinců, tj. 9,2 % celkové zaměstnanosti v odvětví. I když podíl pracujících cizinců nedosáhl ve zpracovatelském průmyslu ještě pěti procent, pracovalo v této kategorii odvětví cizinců absolutně nejvíce (69,5 tis.).

Odvětví

EU 27

EU 15

CZ

DE

GR

FR

HU

NL

AT

PL

SK

SE

UK

celkem

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

z toho:

zemědělství, myslivost, lesnictví, rybolov a chov ryb

5,7

3,6

3,6

2,3

11,9

3,9

4,8

3,1

5,3

15,3

4,2

2,2

1,4

průmysl a stavebnictví celkem:

27,7

26,5

39,9

29,8

22,3

24,0

32,8

19,2

28,9

30,1

39,0

21,9

21,9

těžba nerostných surovin

0,4

0,3

1,2

0,3

0,4

0,1

0,4

0,1

0,3

1,6

0,7

0,2

0,4

zpracovatelský průmysl

18,2

17,2

28,2

21,9

12,7

16,0

22,4

12,5

19,5

20,4

26,7

14,8

12,7

výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

0,9

0,7

1,6

0,8

1,0

0,9

1,6

0,5

0,8

1,5

1,8

0,6

0,7

stavebnictví

8,1

8,2

9,0

6,7

8,3

7,0

8,3

6,0

8,3

6,7

9,8

6,3

8,2

služby celkem:

66,3

69,6

56,4

67,9

65,9

71,9

62,5

73,4

65,8

54,5

56,8

75,6

76,4

obchod, opr. motor. vozidel a spotřebního zboží

14,4

14,5

12,6

14,3

17,5

13,3

14,9

14,5

15,9

14,1

12,8

12,2

14,8

ubytování a stravování

4,1

4,5

3,8

3,9

6,7

3,5

4,2

4,1

5,8

1,9

4,3

2,9

4,3

doprava, skladování a spoje

6,1

6,0

7,5

5,5

6,2

6,1

7,6

6,2

5,8

6,9

7,0

6,2

6,8

finanční zprostředkování

3,0

3,3

1,9

3,6

2,6

3,3

2,1

3,3

3,3

2,3

2,3

1,9

4,3

nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti

9,4

10,4

6,8

10,1

6,7

10,5

7,3

12,0

8,9

5,7

5,9

14,2

11,7

veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení

7,0

7,2

6,8

7,4

8,5

9,4

7,1

6,9

6,5

6,3

6,9

5,7

6,9

vzdělávání

7,0

7,0

5,9

5,7

7,4

7,0

7,9

6,6

5,6

7,7

7,0

11,2

9,1

zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti

9,5

10,5

7,0

11,3

5,2

12,1

6,9

15,5

8,6

5,9

6,9

15,7

12,2

ostatní veřejné, sociální a osobní služby

4,6

4,9

4,1

5,6

3,4

4,4

4,5

4,2

5,0

3,6

3,5

5,4

5,7

¤ Struktura patnáctiletých a starších osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle kategorie odvětví v zemícnh EU ve 4. čtvrtletí (v %)

Mzdy

Rozkolísanost mzdového vývoje v prvních letech existence ČR se po roce 2000 zklidnila. Meziroční nárůsty nominální mzdy se pohybovaly mezi 5 a 9 %, což (podle míry inflace) reálně znamenalo nárůst nad 2 %. Nejvyšší nárůst reálné mzdy byl zaznamenán v roce 2003 (6,5 %), v dalších letech zůstává okolo 4 %.
Třídíme-li průměrné mzdy podle odvětví národního hospodářství, vidíme, že jejich výše je velmi rozdílná. Nejvyšší, téměř dvojnásobné průměrné mzdy jsou dlouhodobě v odvětví finanční zprostředkování. Naopak hluboce pod průměrem jsou mzdy v odvětvích primární sféry - zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov a chov ryb, dále v odvětvích ubytování a stravování a ostatní veřejné, sociální a osobní služby.

Odvětví

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

celkem

13.614

14.793

15.866

16.917

18.041

18.992

20.207

zemědělství, myslivost, lesnictví

10.284

11.247

11.640

12.016

13.140

13.875

14.843

rybolov a chov ryb

11.908

12.786

13.398

14.474

14.683

15.986

16.836

těžba nerostných surovin

16.603

17.729

18.837

19.717

21.247

22.505

24.190

zpracovatelský průmysl

13.188

14.130

14.897

15.842

17.067

17.877

19.012

výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

17.163

18.464

19.916

21.287

22.603

24.090

26.331

stavebnictví

13.531

14.666

15.695

16.847

18.055

18.952

20.258

obchod; opravy motor. vozidel a výr. pro osobní spotřebu a převážně pro domácnost

14.171

15.354

16.367

17.096

18.263

18.986

20.038

ubytování a stravování

10.425

11.539

11.997

12.389

12.997

13.459

14.051

doprava, skladování a spoje

14.842

16.052

17.247

18.266

19.408

20.556

21.811

finanční zprostředkování

25.630

29.136

31.570

33.200

35.552

37.330

39.706

činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti

14.950

16.349

17.510

18.365

19.611

21.045

22.474

veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení

15.064

16.448

18.073

19.486

20.489

21.869

22.896

vzdělávání

11.283

12.447

13.612

15.311

16.416

17.186

18.358

zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti

11.747

13.356

15.051

16.311

16.755

17.510

19.021

ostatní veřejné,sociální a osobní služby

11.440

12.234

13.171

13.993

14.781

15.750

16.569

¤ Vývoj Průměrných mezd v odvětvích za roky 200-2006 (v Kč). Zdroj: Výkaznictví ČSÚ.

Zaměstnanost a mzdy ve stavebnictví - komentář

Průměrný počet osob pracujících ve stavebnictví překračoval již od 70. let 400 000 osob. V období dosavadního trvání samostatné České republiky, tj. v letech 1993 až 2006, nedoznal podstatnějších změn. S výkyvy se pohyboval mezi cca 430 000 až 480 000 osobami; k nárůstu došlo přibližně po polovině 90. let, následoval pokles zejména v roce 1999 na úroveň cca 430 000 osob až do roku 2002, aby v roce 2005 došlo ke zvýšení na 458 500 osob, tj. přibližně na úroveň roku 1995. V roce 2006 pak počet pracujících ve stavebnictví koncem roku dosáhl úrovně 436 300 osob. V těchto číslech není vyjádřen vliv ?šedé ekonomiky?, problémem je rovněž vyjádření zaměstnanosti v malých firmách i nalezení adekvátního vztahu k vykazované produkci. Pouhý pohled na počty pracovníků, zaměstnanců bez hlubšího pohledu na jejich vnitřní strukturu mnoho nenapoví.
Počet dělníků na stavebních pracích se pohybuje v současné době přibližně na dvou třetinách celkového počtu zaměstnanců. Ve stavebnictví působí několik desítek tisíc zahraničních pracovníků, kteří zřejmě nejsou vždy vykazováni v počtech zaměstnanců sledovaných statistikou.
Pro zaměstnanost ve stavebnictví jsou charakteristická tři specifika:

  • nízký podíl pracovníků se statutem zaměstnance, přibližně 64 %, což je výrazně nejméně ze všech odvětví a výrazně pod celkovým průměrem;
  • vysoký podíl osob samostatně výdělečně činných, tj. podnikatelů (?sebezaměstnaných?);
  • silně podprůměrný podíl žen, přibližně 8,4 %.

Základní podmínkou rozvoje stavebnictví a jeho konkurenceschopnosti v evropském prostředí je dostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Problém výkonové a kvalitativní kapacity stavebnictví je tedy závislý nejen na celkovém množství pracovníků, ale i na jejich profesní struktuře a motivaci. Věkový průměr zaměstnanců se trvale a značnou rychlostí zvyšuje. V profesní skupině manuálních pracovníků je stav nejsložitější, nepříznivý stav se dále prohlubuje. Nutným předpokladem ke změně nepříznivého trendu vývoje věkové struktury je zvýšení počtu zaměstnanců z řad mládeže vstupující do povolání. V současné době se připravuje na výkon povolání ve stavebnictví (řemesla) ve všech ročnících cca 12 000-13 000 žáků, tj. o více než polovinu méně než před dvanácti lety. Ve stavebnictví ročně odchází přes 10 000 pracovníků mimo odvětví z titulu zdravotního stavu a odchodu do důchodu. Na jejich místo může z učilišť přijít ročně pouze cca 3000-4000 vyučenců.

Počet zaměstnanců ve firmě

PP 2006

PP 2008

20-24

1 263,4

1 437,9

50-74

1 503,4

1 724,9

200-299

2 326,8

2 696,0

500-999

2 796,4

3 638,3

OKEČ 452

2 217,8

2 700,2

¤ Výběr produktivity práce různě velkých podniků jen za obor 452 v roce 2006 a odhad pro rok 2008 podle velikosti. PP = Produktivita práce podle OKEČ 452 v tisících Kč v běžných cenách na hlavu v roce 2006 a 2008 u různě velkých podniků.

Prognóza vývoje počtu pracovních sil a mezd ve stavebnictví

Poptávka zvýšila přechodně počty zaměstnanců v roce 2007, následně stimulovala mzdy. V roce 2008 ekonomika zpomalí, meziroční vzestup HDP může být kolem 5,6 %. Vyšší stavební produkci budou zabezpečovat u velkých firem zhruba současné počty pracovníků. Vysvětlení je v tom, že produktivita u podniků nad 500 zaměstnanců ve srovnání s malými a středními firmami poroste (už v roce 2006 1700 firem od 20 do 49 zaměstnanců vyrobilo stavebních prací za 63,7 miliardy Kč, zatímco 27 podniků s 500 a více zaměstnanci odvedlo prací za 134 miliard).
Odhady pro rok 2008 jsou podle kvocientu posloupnosti od roku 2000 do roku 2006. V roce 2006 objem výroby v OKEČ 452, který zhotovil jeden zaměstnanec největších firem s 500 a více zaměstnanci, by v podniku s 20-24 lidmi dělali skoro čtyři lidé (3,71), ve firmě se 100 až 199 by vyrábělo takový objem 2,54 zaměstnanců. V roce 2008 by objem produkce, který připadne na jednoho zaměstnance v největší firmě, dělali v podniku s 20-24 lidmi více než čtyři (4,41) zaměstnanci.
Krátkodobý růst stavební produkce v polovině roku 2007 vyvolal vzestup mezd reálně asi kolem 5 %, přičemž výjimečně byl větší růst u nízkopříjmových profesí. Bouřlivý růst mezd ale závěrem roku 2007 skončil. Ceny energií, dopravy, potravin, vliv změny daně z přidané hodnoty zbrzdí růst reálných mezd ve stavebnictví v roce 2008. Ty stoupnou asi o 2 % meziročně v průměru. U kvalifikovanějších zaměstnanců na devátém decilu řady mezd, u nejlepších ředitelů, konstruktérů, tesařů i zásluhou daňového systému stoupnou mzdy o 2,5 až o 5 % reálně. Při výhledu je třeba brát v úvahu, že dochází ke změnám v konstrukci mzdy. Část odvodů z mezd dílem platil zaměstnavatel, ale statistika mezd je neuváděla. Od ledna 2008 se začne počítat superhrubá mzda (následující odhady jsou ve srovnatelné struktuře stavu do konce roku 2007, nejsou započteny změny daní). Pro účely tohoto článku jsou mzdy nikoliv za všechny zaměstnance ve stavebnictví (ty se konečně stejně pouze odhadují), ale podle Českého statistického úřadu za firmy s 20 a více zaměstnanci.

Související článek:
Zaměstnanost a mzdy ve stavebnictví - Další statistické údaje