Vývoj bytové výstavby v ČR
Počet dokončených bytů je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů bytové výstavby, protože při daném počtu obyvatel přímo ukazuje změny v úrovni bydlení a je současně indikátorem rozvoje ekonomiky – jednak celostátně, ale především v regionální diferenciaci. Velmi často bývá také používán jako rozhodující kritérium při hodnocení úspěšnosti bytové politiky.
Vrcholem v poválečném vývoji byl rok 1975, kdy se dokončilo téměř 100 000 nových bytů. Výrazný podíl na tomto vzestupu měla výstavba bytů v bytových, potažmo panelových domech, které představovaly tři čtvrtiny nově dokončených bytů. Strmý pád mezi lety 1989–1995 souvisel s celkovými společenskými změnami a ukončením státních dotací do bytové výstavby. Dalším vrcholem, i když zdaleka ne tak výrazným jako v sedmdesátých letech, byl rok 2007. K takovému rozmachu bytové výstavby však do určité míry došlo zásluhou přijetí zákona o zvýšení daně z přidané hodnoty od roku 2008, což podstatně urychlilo dokončovací práce na stavbách (ještě za příznivější cenu). Na logicky následující pokles navázala ekonomická krize, která ovlivnila převážně stavby nových bytů v bytových domech. Pak se bytové výstavbě dařilo.
Počty zahájených bytů rostly nepřetržitě od roku 2014 a růsty počtu dokončených bytů následovaly s ročním odstupem. Významnou charakteristikou současné nové bytové výstavby je převaha výstavby bytů do soukromého vlastnictví (rodinné domy, společenství vlastníků jednotek apod.). Segment nájemního bydlení v České republice se významně zmenšuje, což je zároveň jednou z příčin nízké pracovní mobility v zemi.
Vývoj od roku 2020
V roce 2020 byl pozitivní vývoj přibrzděn a bytová výstavba v obou kategoriích skončila v minusu. Kromě relativně vysoké základny přispěla k horšímu výsledku také epidemie koronaviru, která omezila provoz stavebních úřadů i firem. Mezi jednotlivými stavebními úřady byly v přístupu velké rozdíly. Některé pracovaly bez omezení a stavebníci zasílali své žádosti e-mailem nebo datovou schránkou. Jinde pracovali v nouzovém režimu, omezili úřední hodiny i kontrolní prohlídky a problémy byly také se získáním stanoviska dotčených orgánů nutného k vydání rozhodnutí. Obecně se úřady shodovaly na nižším zájmu ze strany stavebníků.
V roce 2021 se podařilo opět nastartovat bytovou výstavbu minimálně ve fázi zahajování. Dokončování rozestavěných bytů vázlo z důvodu nedostatku stavebních kapacit a zvyšování cen stavebních materiálů. V následujícím roce nastala opačná situace. Aktivita se přesunula do fáze dokončování a bylo dokončeno téměř 40 000 bytů, což byla nejvyšší hodnota od roku 2007. Počet zahájených bytů v roce 2022 meziročně klesl, ale spíše vinou vyšší základny, když v roce 2021 zahajování dohánělo covidové manko. Zahájeno bylo téměř 42 000 bytů, což je na úrovni konjunkturních let 2007 a 2008.
Stav v roce 2023
V roce 2023 bylo dokončeno 38 082 bytů a tento počet meziročně klesl o 3,3 %. Vývoj v jednotlivých čtvrtletích byl značně nerovnoměrný. Zatímco v 1. čtvrtletí se dokončilo o desetinu méně bytů (–10,4 %), ve 2. čtvrtletí to bylo téměř o pětinu meziročně více (+17,6 %). Ve 3. čtvrtletí se dokončování bytů vrátilo k meziročnímu poklesu (–15,3 %), který pak ve 4. čtvrtletí zpomalil na –3,0 %. Meziroční pokles počtu dokončených bytů se v roce 2023 odehrával především v kategorii rodinných domů, v případě bytových domů nastal nepatrný růst. Meziročně více se dokončilo také bytů v nebytových budovách (+20,6 %).
V roce 2023 započala výstavba 35 700 bytů; tento počet o 15,5 % meziročně klesl a k poklesu přispěly výsledky zejména z 2. čtvrtletí. Bytů v rodinných domech bylo od ledna do konce prosince zahájeno o více než čtvrtinu méně než v roce 2022 (–27,6 %) a vývoj byl ve všech čtvrtletích podobný. Počty bytů zahájených v bytových domech také meziročně klesly, ale pomaleji – o desetinu (–10,7 %) a v 1. a 3. čtvrtletí byl zaznamenán jejich růst. Meziroční růst zaznamenaly také konverze bytových domů (+27,7 %), byty zahájené v nebytových budovách klesly (–5,0 %).
Dlouhodobě se zdaleka nejvíce staví ve Středočeském kraji, kde převládají rodinné domy, a v hlavním městě Praze, kde naopak převažují byty v bytových domech. Na třetím místě je z dlouhodobého hlediska Jihomoravský kraj, kde je poměr mezi rodinnými a bytovými domy vyrovnanější. Vysoký podíl rodinných domů mezi dokončenými byty vykazuje kromě Středočeského kraje také Moravskoslezský kraj a Ústecký kraj, kde vysoký podíl nových rodinných domů vyplývá ze silného útlumu výstavby bytových domů v těchto regionech.
Nejméně se rodinné domy uplatňují především v Praze a v Jihomoravském kraji, kde se na méně než polovičním podílu rodinných domů v bytové výstavbě podílí rozvoj výstavby bytových domů. Bytová výstavba je dlouhodobě nejnižší v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji, které jsou malé i svou rozlohou.
