Zajištění komfortu bydlení z hlediska technických a právních předpisů
Terminus technicus komfort bydlení z pohledu uživatelského lze definovat jako zabezpečení optimálního interiérového prostředí ve vztahu ke všem vnitřním i vnějším faktorům, které nabourávají u uživatelů pocit pohody. Příspěvek se bude ve třech dílech zabývat segmentem těchto atributů - tedy tepelně-technickými, akustickými a světelnými požadavky na stavbu - obecněji formulovanými jako stavební fyzika. Je prokázáno, že překročení limitů u těchto disciplín ovlivňuje energetickou náročnost budovy a zejména vyvolává celou řadu zdravotních problémů u lidí pobývajících v těchto prostorách.
Vstup do problematiky
Z pohledu vzájemné souvislosti mezi jednotlivými výše uvedenými oblastmi stavební fyziky jsou na první pohled zřejmé jejich vzájemné vazby. V současné době technického boomu jak u konstrukčních řešení prvků staveb, tak i nových materiálů a dalších novodobých poznatků (počítačové simulace), lze negativní vzájemné vlivy téměř vyloučit. V době minulé zejména disciplíny osvětlení a akustika ve vztahu k tepelným ztrátám prostupem a infiltrací byly poměrně závažným problémem.
Pro lepší přehlednost jsou v příspěvku jednotlivé disciplíny a tím i hygienické limity, resp. technické požadavky, děleny do tří základních skupin:
- tepelně-technické a energetické požadavky;
- akustické (urbanistická, stavební a prostorová akustika);
- denní osvětlení a insolace.
U všech výše uvedených skupin budou definovány a následně posuzovány limity mající vztah k vlastnímu komfortu bydlení, případná upozornění na možnosti negativních faktorů z ostatních skupin a jejich vzájemné překrývání u vybraných kritérií.
V současné době, kdy dochází k razantnímu zpřísňování tepelnětechnických požadavků stavebních konstrukcí za účelem energetické minimalizace provozních nákladů, lze v kategorii A konstatovat výjimečnost situace. V následujícím textu budou posuzovány jednotlivé kategorie ve vztahu k atributům ovlivňujícím komfortní bydlení. Je třeba upozornit, že v mnoha situacích jsou významné i vnější vstupní okrajové podmínky, a to zejména u kategorií B a C, i když u kategorie A jsou v tomto hodnocení váhou pouze sekundární.
Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 03/2011).