Zajímavé české tovární komíny, 3. díl

Článek představuje sedm komínů, které jsou určitým způsobem významné, pozoruhodné či jedinečné a zároveň vykazují alespoň částečně architektonické, umělecké, technické nebo historické hodnoty. Jejich kvality vedly u některých z nich k prohlášení za kulturní památku.

Česká republika – velmoc komínů

Kolik je vlastně na území ČR továrních komínů? Zaměřme se na nejčetnější, typickou a cennou typologickou skupinu: zděné komíny z plných cihel a komínovek. Komplexní evidenci továrních komínů se věnuje databáze komínů KODA, kterou spravuje a provozuje Svaz českých komínářů [1]. Ta ukazuje, že na našem území stojí kolem 3200 zděných továrních komínů a vztaženo na plochu tak připadá jeden komín na 25 km². Můžeme se tyto komíny také pokusit rozdělit podle stáří, byť jen velice zhruba. Tato data již KODA z větší části neposkytuje, musíme si tak pomoci vlastním výzkumem a tříděním [2]. Zděných továrních komínů postavených do konce 19. století je v ČR kolem sedmi set, komínů postavených od počátku 20. století do konce druhé světové války je pak nejvíce, a to kolem 1900, a komínů postavených zpravidla národním podnikem Teplotechna v druhé polovině 20. století stojí necelých šest set. Nicméně komíny postupně ubývají. Autor eviduje za posledních deset let 350 zděných továrních komínů, od kterých byl horizont měst a krajiny očištěn. Vybraným popisovaným sedmi i dalším zajímavým komínům se věnuje v období 2016–2020 projekt Tovární komíny: dokumentace, ochrana, nová využití. Autor je jeho hlavním řešitelem pod Fakultou stavební ČVUT v Praze [2].

Klamova huť, Blansko

V blanenské Klamovce stojí jeden z nejstarších továrních komínů v ČR a jediný představitel komína vybudovaného v podobě hradní věže s cimbuřím. Jedná se o typickou ukázku z doby, kdy stavitelé přemýšleli o správné architektonické formě, v řadě případů se inspirovali historickými slohy a továrníci tento způsob sebeprezentace vítali. Komín byl postaven pro Klamovu huť, která se rozprostírá na úzkém pozemku mezi Svitavou a železniční tratí. O době výstavby i staviteli komína údaje chybí, avšak z dochovaných zdrojů lze odvodit, že po zprovoznění vysoké pece v roce 1857 byly materiály do pece dopravovány pomocí vodní síly, kterou záhy nahradil parní pohon. Areál tak byl rozšířen z jižní strany o kotelnu s komínem [3].

Komín se dochoval v původní podobě, jeho výška je 25 m a horní světlost 1000 mm. Ačkoliv je architektonické vyvedení skvostné a nemá v tuzemsku obdoby, z hlediska technických aspektů byl komín navržen a postaven nevhodně – členité cimbuří zvyšovalo odpor vzduchu a větší plocha vystavená spalinám a účinkům počasí měla horší trvanlivost. Však jsou také v současnosti na zubech horního cimbuří patrné četné vysprávky. Zděný komín je doplněn o detaily z pískovce – z opracovaných pískovcových bloků jsou provedeny jednak dekorativní konzoly nesoucí dolní cimbuří a jednak pískovec tvoří ukončení jednotlivých zubů cimbuří. V horním cimbuří jsou na něm vyryty různé podpisy a datace, které tam zanechali zřejmě dělníci při opravách. Klamovku vlastní soukromý majitel. Budovu využívá pro potřeby svého podnikání, komín je bez využití. Kvalita celého objektu a komína jsou stvrzeny statutem kulturní památky.

Dittrichova hrobka, Krásná Lípa

Při procházce městským parkem v Krásné Lípě může návštěvník narazit na nečekanou a neobvyklou stavbu. Jedná se o torzo kotelny s malým továrním komínem. V letech 1888 až 1889 si totiž nechal místní textilní továrník August Dittrich postavit podle plánů berlínského profesora Julia Carla Raschdorffa honosnou hrobku s unikátním systémem vytápění.

Celý článek naleznete v archivu čísel 08/2017.