Zpět na stavby

Výstavba Národní technické knihovny v areálu vysokých škol v Dejvicích

8. ledna 2008
Václav Hána

Budova Národní technické knihovny v pražských Dejvicích vzniká jako nové centrum technických informací. Přestěhuje se sem stávající Státní technická knihovna a dojde k částečnému sloučení s knihovními fondy ČVUT a Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT). Projekt vychází z vítězného návrhu ateliéru Projektil Architekti s.r.o., v architektonické soutěži z roku 2001.

Autor:



Stavební parcela, která byla určena pro tuto stavbu, se nachází přímo v areálu vysokoškolského kampusu, mezi budovami ČVUT a VŠCHT.
Pozemek o celkové rozloze 11 737 m² je vymezen ulicemi Technickou, Thákurovou, Bechyňovou a Studentskou. Budova má tvar zaobleného čtverce o stranách přibližně 75x75 m. Výška atiky 23,7 m koresponduje s okolními budovami - strojní fakultou i VŠCHT. Tři podzemní podlaží skrývají téměř 300 parkovacích míst, depozitáře knihovny a technické zázemí. Nadzemních podlaží je celkem šest. Přízemí bude plně přístupné veřejnosti. Bude zde pobočka městské knihovny, kavárna, výstavní a konferenční sál. Další podlaží jsou určena pro samotný provoz technické knihovny.

Budova Národní technické knihovny po dokončení, vizualizace
¤ Budova Národní technické knihovny po dokončení, vizualizace

Stavba po dokončení, noční pohled, vizualizace
¤ Stavba po dokončení, noční pohled, vizualizace

Atrium stavby, vizualizace
¤ Atrium stavby, vizualizace

Interiér stavby po dokončení, vizualizace
¤ Interiér stavby po dokončení, vizualizace

Konstrukční řešení stavby

Konstrukci budovy tvoří železobetonový skelet o rozponu 7,5x7,5 m v podzemních podlažích, který se v nadzemních podlažích rozšiřuje na základní osnovu 15x15 m. Sloupy jsou doplněny stěnami komunikačních a instalačních jader. Stropní desky nadzemních podlaží jsou v obou směrech dodatečně předepjaté. Výrazným architektonickým - a důležitým statickým - prvkem jsou kuželovité hlavice sloupů o průměru až 6 m.
Pro zajištění vnesení tlakové síly do průřezu stropní desky v rozsahu celého půdorysu byla tři schodišťová jádra vodorovně oddilatována od stropní konstrukce. Vodorovná dilatační spára je umístěna vždy pod stropem. Stěny jádra jsou uloženy na modulární ložiska a smykové trny, umožňující posun v jednom směru.
Stropní desky jsou prolomeny řadou atrií a spojeny monolitickými schodišti. Část mezistropu nad 1. NP je zavěšena na okraj stropu nad 2. NP pomocí předpjatých betonových táhel. Obvod stropních desek nadzemních podlaží je ztužen obrubními nosníky, stejně tak okraje vnitřních atrií.

Realizace stropů nad 5. a 6. NP
¤ Realizace stropů nad 5. a 6. NP

Detail pouzdra trnu Shöck
¤ Detail pouzdra trnu Shöck

Spodní výztuž, předpínací kabely, rozvody BKT.
¤ Spodní výztuž, předpínací kabely, rozvody BKT. Zbývá položit horní výztuž.

Fasáda

Fasáda v 1. NP bude polostrukturální. Vodorovné spáry skel jsou lištovány, svislé spáry jsou provedeny jako strukturální, tmelené speciálním silikonovým tmelem. V 2.-6. NP bude fasáda dvojitá. Vnitřní obvodový plášť bude doplněn vnějším, který bude předsazen na konzolách a bude tvořen skleněnými tvarovkami. Vnější obvodový plášť bude plnit převážně estetickou úlohu. Vnitřní obvodový plášť mimo jiné zajišťuje řízené provětrávání budovy, či odvod tepla a kouře. Díky ?spolupráci? fasády s TZB je celá stavba energeticky úsporná.
Ve středu půdorysu je hlavní atrium o rozměrech 18,2x34,15 m, které prosvětluje interiér nadzemních podlaží. Je zakryto proskleným světlíkem, neseným ocelovými rámy.

Začátek montáže fasády stavby
¤ Začátek montáže fasády stavby

Bednění a armatura hlavice sloupu
¤ Bednění a armatura hlavice sloupu

Vstupní hala
¤ Vstupní hala

Průběh stavby

Vlastní stavební činnost začala v říjnu 2006. Výkopové práce mírně brzdil archeologický výzkum. Jinak to v Praze ani nejde. Po Novém roce 2007 se začalo s prováděním podkladních betonů, izolací a s betonováním základové desky. Naštěstí zima byla mírná, a tak se zpoždění příliš nezvětšovalo. Během roku 2007 byla dokončena betonáž skeletu, v podzemních podlažích probíhá montáž rozvodů TZB, začala se montovat fasáda.

Technické problémy

Požadavky architektů na vzhled betonových konstrukcí byly maximalistické až nereálné. Velká část povrchů je totiž z pohledového betonu a představa architektů byla taková, že technická knihovna má mít ?technicistní? vzhled. Na počátku stavby bylo třeba nemálo pochopení ze strany architektů i snahy ze strany dodavatele železobetonových konstrukcí - divize 6 Metrostavu. Po dlouhém domlouvání spárořezů bednění, hledání tvaru hlavic, nebo trpělivém zkoušení vysprávkových materiálů se dospělo, podle mého názoru, k nadstandardní kvalitě povrchů. Nemohu se však zbavit dojmu, že pohledový beton je z hlediska architektonického možná efektním, ale z ekonomického hlediska určitě luxusním povrchem. Na kvalitu povrchu betonu má vliv i poměrně složité konstrukční řešení. Vzhledem k tomu, že stropní konstrukci tvoří křížem předepjatá deska a předpínací lana jdou přes celý půdorys stavby v obou směrech, značně se prodloužila doba mezi vybedněním příslušného záběru stropu po jeho betonáž. Po vybednění záběru se mohlo začít s pokládkou spodní výztuže, na pokládku lan se však muselo počkat, až bude položena spodní výztuž na téměř 2/3 plochy podlaží. Až po lanech mohla následovat horní výztuž. Interval mezi zabedněním a betonáží většiny záběrů tak překračoval tři týdny. Obzvlášť v letních měsících tím trpěla kvalita povrchu bednicích překližek, na kterých se místy objevovala léta či varhánky. Dlouhá doba před betonáží také zapříčinila, že na bednění zůstalo více nečistot. Prach, který se nepodařilo odstranit z bednění, zůstal přilepen na povrchu betonu. Po odbednění je nutné ho pracně odstraňovat opatrným přebroušením celého stropu.
Další komplikací byla montáž rozvodů topení a chlazení ve stropech nad 3.-6. NP. Část topného a chladicího výkonu je v budově zajištěna systémem aktivace betonového jádra (BKT) - do konstrukce stropů jsou zabetonovány rozvody, kterými je vedena topná či chladicí voda. Ta ohřívá či chladí betonovou konstrukci, a tím i prostory budovy. Je to poměrně úsporný systém, v zemích na západ od nás dost rozšířený. V ČR jde zatím o třetí realizaci. Ale zřejmě první na světě v křížem předepjaté desce. Nyní už víme, proč. Původní předpoklad projektanta byl takový, že jednotlivé smyčky plastového potrubí se v dílně připevní na kari sítě a na stavbě se uloží na spodní výztuž stropu mezi předpínací lana. Jednotlivé díly se pak navzájem pospojují. Realita však byla jiná. Kabely s předpínacími lany s proměnnou výškou uložení, proplétající se v obou směrech, naprosto znemožňovaly jakýkoliv pokus o montáž takovýchto prefabrikátů. Místo toho bylo třeba ručně na místě protahovat rozvody BKT mezi výztuží. Koordinace práce topenářů a železářů byla velmi obtížná. Navíc práce topenářů prodlužovala dobu provádění každého záběru o další 3-4 dny.
Další problémy samozřejmě přinášejí kolize tras rozvodů TZB, kterých je hlavně v 1. PP obrovské množství. Na stavbách tohoto rozsahu to je však věc naprosto obvyklá. Samostatný článek by si zasluhovala problematika fasády. Dořešení konstrukčních detailů, zajištění funkčnosti provětrávání, odvodu tepla a kouře a řízeného stínění je poměrně složitá záležitost. Daleko horší však bylo sladit představy architekta s požadavky norem.

Sloupy JZ nároží stavby
¤ Sloupy JZ nároží stavby

Hlavice sloupů 3.-6. NP
¤ Hlavice sloupů 3.-6. NP

Část výkresu výztuže hlavice sloupu
¤ Část výkresu výztuže hlavice sloupu

Obecné problémy výstavby

Stejně jako další větší firmy jsme se i my dostali do zajímavé, a ne zrovna ideální situace, která nyní vládne naším stavebnictvím. Jsme uprostřed stavebního boomu, práce je, zdá se, pro každého dost, máme velkou státní zakázku - pro stavební firmu zdánlivě idylka. Je zde však pár vad na kráse. Máme zakázku vysoutěženou v době, kdy se firmy o práci praly. A teď je problémem sehnat subdodavatele, řemeslníky, dokonce i některý materiál. To se samozřejmě nemůže neprojevit na hospodářském výsledku stavby. Ale to jsou problémy, které nyní zřejmě potkaly všechny větší firmy.

Závěrem

Budova Národní technické knihovny je stavbou zajímavou a pro nás zúčastněné je určitě profesním obohacením, že se na její realizaci podílíme. Sice nás dohadování s architekty či složité koordinování profesí stojí spoustu sil a nervů, ale to asi patří k profesi. Stavíme přímo před budovou stavební fakulty, a tak jsme pod neustálým dohledem jak profesorů, tak studentů. Pro budoucí kolegy pořádáme prohlídky stavby. Pokud budete mít zájem o bližší informace, kontaktujte nás. Výstavbu lze sledovat takřka v přímém přenosu. Na www.stk.cz najdete záběry z webové kamery.

Základní údaje o stavbě
Stavba:
Národní technická knihovna v Praze Praha 6-Dejvice areál vysokých škol technických ul. Technická
Investor: Státní technická knihovna Mariánské nám. 5, Praha 1
Odborný poradce STK: Archinvest s.r.o. Na Hřebenkách 72, Praha 5
Strategický partner: Sekyra Group, a.s. Revoluční 655/1, Praha 1
Generální projektant: Helika a.s. Beranových 65, Praha 9
Architekt: PROJEKTIL ARCHITEKTI s.r.o. Františka Křížka 1, Praha 7
Generální dodavatel: Sdružení Metrostav a.s. a OHL ŽS, a.s.
Technický dozor: PRO-SERV, s.r.o.
Doba výstavby: 10/2006-12/2008