Zpět na stavby

Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe: mimořádný projekt je stále aktuální

6. února 2009
Ing. Hana Dušková

Krize dodávky plynu do Evropy na počátku roku 2009 - ale nejen ona - znovu připomněla, jak je důležité, aby Evropa a zejména Česká republika měla k dispozici dostatečně diverzifikované dopravní cesty a tím i zdroje surovin a odbytiště výrobků. V takových situacích je zvláště patrný český handicap, kterým je nedostupnost moře, resp. špatné spojení s nejvýznamnějšími evropskými přístavy, které jiným vnitrokontinentálním oblastem poskytují kvalitní vodní cesty.


Výhodnost vybudování a využívání moderního propojení Dunaj-Odra-Labe se ukazuje nejen v oblasti zajištění dostupnosti levné a výkonné dopravy pro export a import plynu, ropy, ale i a dalších surovin. Tímto způsobem by mohl být zabezpečen promyšlený a kontinuální rozvoj sítě vodních cest EU, a to při plném respektování požadavků na zlepšení životního prostředí v dotčené oblasti - viz obr. 2.

Náhradní zdroj zemního plynu pro ČR
Dálková přeprava zemního plynu se může uskutečňovat nejen plynovody, ale také vodní dopravou, a to jak po moři, tak po vnitrozemských vodních cestách. Plyn se přepravuje zásadně v kapalném stavu při teplotě -164 oC. Tím se jeho objem zmenší šestsetkrát. Výhodou plavidel je, ve srovnání s pozemními dopravními prostředky, možnost vestavění mimořádně velkých izolovaných nádrží (příznivější poměr mezi objemem a povrchem přispívá k udržení nízké teploty). K témuž účelu se připouští určitý ?odparek?, který je energeticky využit k pohonu lodi. Specifická hmotnost zkapalněného plynu je nízká (0,45 t/m3), takže ponor specializovaných plavidel není příliš vysoký. V současné době jsou v provozu tisíce plavidel tohoto druhu. Velké námořní ?Gas Carriers? naloží zpravidla okolo 150 000 m3 zkapalněného plynu (množství ekvivalentní téměř 100 mil. m3 plynu). Běžné říční nebo říčně-námořní lodě používané na Rýně či v USA naloží asi 4000 m3, tj. asi 2,5 mil. m3 paliva v plynném stavu.
Výhodou přepravy plynu po moři a vodních cestách ve srovnání s plynovody je velká flexibilita, umožňující širokou diverzifikaci zdrojů a operativní předcházení krizovým situacím. Pro Českou republiku to znamená napojení na dunajskou vodní cestu prostřednictvím první etapy D-O-L, která je navržena v bezprostřední vzdálenosti od kapacitních podzemních zásobníků plynu na Slovensku (Záhorie-Láb) a v oblasti Hodonína (Kostice, Tvrdonice). V této oblasti by tedy mohl být plyn výhodně skladován nebo převáděn do distribuční sítě. Přísun je možný přes rumunský přístav Konstanca (např. z Alžírska, Austrálie, ze zdrojů v arabských státech) nebo přes nizozemský Rotterdam. Představitelný je překlad z námořních lodí v uvedených námořních přístavech do lodí říčních, stejně tak jako využití říčně-námořních lodí, které by se mohly uplatnit hlavně na Dunaji při přepravě z bližších zdrojů (Alžírsko, Perský záliv) a mohly by být konstruovány tak, aby naložily až téměř 20 000 m3 zkapalněného plynu.

Obr. 1. Mapa trasy vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe s etapami a variantami
¤ Obr. 1. Mapa trasy vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe s etapami a variantami

Voda se stává strategickou surovinou
Pro funkci vodohospodářskou je vodní koridor D-O-L velmi významný ve třech oblastech:

  • protipovodňová ochrana přilehlých území a rozsáhlých průmyslových a městských oblastí;
  • udržení vody v krajině. Pozitivní vodohospodářská bilance vodního koridoru D-O-L se nejvýrazněji projeví v oblastech jižní a střední Moravy. Obecně se však dá říci, že vodní koridor D-O-L zajistí, aby ?ani kapka? vody neodtekla z české části povodí Moravy, Odry a Labe nad ústím Vltavy;
  • přečerpávání vody. Vodní koridor D-O-L pomocí reverzibilních čerpacích stanic na jednotlivých plavebních stupních umožní přečerpávat vodu z jediného vodního zdroje ve střední Evropě, tj. z řeky Dunaje. Tato praxe je ověřena na průplavu Dunaj-Mohan, kde se přečerpává 21 m3/s. V budoucnu lze očekávat obchodování s vodou z Dunaje jako obchodování s emisemi nebo přidělování rozhlasových frekvencí či televizních kanálů. Jako varování může v současné plynové krizi sloužit vyprodaná produkce norského plynu na dvacet let dopředu.

Energetická funkce vodního koridoru
Energetická funkce vodního koridoru D-O-L je přínosem obnovitelné elektrické energie v průtočných i přečerpávacích elektrárnách a svou pohotovostí například může okamžitě krýt pravidelný výpadek větrných a solárních elektráren.

Obr. 2. Propojená soustava transevropských vodních cest a stávajících i plánovaných plynovodů
¤Obr. 2. Propojena soustava transevropskych vodnich cest a stavajicich i planovanych plynovodů. Schematicka mapa hlavnich transevropskych vodnich cest a plynovodů včetně budovaneho průplavu Seina-sever a planovaneho vodniho koridoru Dunaj-Odra-Labe. Planovany plynovod Nabucco ze středni Asie do Vidně přesně kopiruje existujici řičně namořni trasu přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko.

Existence koridoru a zaměstnanost v Evropské unii
Jeden z účinných prostředků k obnovení hospodářské stability ve všech zemích světa a ve všech historických epochách byla výstavba veřejných staveb. Mezi nimi vždy dominovaly infrastrukturní stavby, tj. silnice, železnice a vodní cesty. Příznivý vliv výstavby i provozu vodního koridoru D-O-L na zaměstnanost v Evropské unii vynikne zvláště v současném období začínající hospodářské recese (moderní ?hladová zeď?). Podle zvoleného scénáře výstavby lze počítat s 39 600 pracovními místy po dobu 27 let, nebo se 79 200 pracovními místy po dobu 14 let.

Obr. 3. Menší říčně-námořní loď na přepravu 2 500 m3 kapalného plynu, tj. 1 500 000 m3 plynu.
¤ Obr. 3. Menší říčně-námořní loď na přepravu 2 500 m3 kapalného plynu, tj. 1 500 000 m3 plynu.

Vodní koridor v kontextu Evropské unie

  • Česká republika je jedinou zemí z 27 států EU, která není přímo nebo nepřímo spojena kvalitní vodní cestou s mořem.
  • Na území České republiky leží nejnižší místo mezi rozvodím Dunaje a Odry - Moravská brána.
  • Jde o jeden z nejvýznamnějších evropských projektů, který chybí k dokončení propojené sítě evropských vodních cest.
  • Po roce 2013 bude mít Česká republika možnost čerpat z fondu Evropské unie pouze na velké nadnárodní projekty. Pro projekt vodního koridoru je vhodný Fond soudržnosti EU, který může poskytnout až 85 % z investičních nákladů (pro vodní koridor D-O-L se tyto náklady odhadují na 8,9 miliard eur). Hypoteticky to znamená možnost čerpání až 266 miliard Kč, přičemž náklady prvních etap Dunaj-Hodonín-Přerov nepřesáhnou 1,66 miliardy eur/rok po dobu deseti let, tj. 0,16 miliardy eur/rok - a z toho pouze 15 % ze státního rozpočtu, tj. 24 milionů eur/rok.
  • V současné době Česká republika předsedá Evropské unii, a je tedy nejvhodnější doba tento mimořádně významný evropský projekt začít v rámci návrhu Usnesení vlády ČR o Politice územního rozvoje České republiky s EU projednávat.

Zpracováno na základě podkladů společnosti Plavba a vodní cesty o.p.s.