Větrná energetika v Evropě

Ve všech zemích EU (EU-27) je podle konečného stavu roku 2006 na větrných elektrárnách instalováno 48 062 MW výkonu, v zemích EFTA 325,6 MW (z toho v Norsku 314 MW), v asociovaných zemích 68,2 MW a v dalších zemích 90,6 MW (z toho na Ukrajině 85,6 MW). EWEA eviduje stav větrné energetiky v Evropě od roku 1990, kdy bylo lídrem Dánsko a celkem bylo na větrných elektrárnách, převážně s jednotkovými výkony v desítkách kW, instalováno 439 MW, tedy méně než 1 % současného stavu. Z tohoto pohledu je rozvoj větrné energetiky v Evropě pravděpodobně nejdynamičtěji se rozvíjejícím sektorem energetiky vůbec. Podle údajů EWEA vyrobí VTE v zemích EU kolem 100 TWh elektrické energie - 3,3 % celé roční potřeby zemí EU.

Větrná elektrárna Egeln - 4500 KW
Podrobné informace o větrné elektrárně E-112 u Egelnu naleznete zde.

Stav větrné energetiky v jednotlivých zemích

V celkové tabulce již po několikáté obsadily stupně vítězů Německo, Španělsko a s velkým odstupem ?bronzové? Dánsko, jehož možnosti vnitrozemských lokalit jsou, jak se zdá, většinou již vyčerpány. Pozice Německa, které v uplynulém roce přesáhlo hranici 20 tis. MW, je dlouhodobě neotřesitelná. Za čtvrtou Itálií si loňské 5. místo udržela Velká Británie, na 6. místo postoupilo Portugalsko. Hranici 1000 MW instalovaného výkonu na větrných elektrárnách překonala v roce 2006 Francie, která v průběhu posledního roku své instalace více než zdvojnásobila. Ani součet všech výkonů v zemích na 3. až 7. místě však nestačí ani na druhé Španělsko. Nizozemsko si o dvě místa pohoršilo, Rakousko oproti loňsku o jedno pořadí kleslo. Rakousko má šanci překonat 1000 MW hranici letos. Mezi tzv. ?novými? členskými zeměmi je na tom nejlépe patnácté Polsko, které má k 31. 12. 2006 celkem 152,5 větrných MW. Před Česko, které zůstalo na své loňské 21. pozici, se na 18. místo dostalo výrazným skokem Maďarsko, jež během roku zvýšilo kapacitu svých větrných elektráren 3,5krát. Na pozicích od 16. místa se však dají očekávat i při instalacích v řádu pouhých několika desítek MW v příštích letech změny pořadí při nevelkých absolutních přírůstcích. Největší meziroční nárůst prokázaly, stejně jako před rokem, první dvě země celé tabulky: Německo (+2233 MW) a Španělsko (+1587 MW). Velmi malým přírůstkem pouhých 11,5 MW naopak překvapilo Dánsko, které se zaměřuje na stavbu nových, výrazně efektivnějších elektráren na mořských mělčinách a velké realizace se chystají na příští roky. Za rok 2005 přibylo v celé Evropě 7611 MW výkonu větrných elektráren, což je doposud největší meziroční přírůstek, a byl tím překonán i rekordní přírůstek z roku 2005 (6183 MW). V uplynulém roce se na nových instalacích větrných elektráren podílí Německo skoro 30 %, Španělsko 21 %, Francie necelými 11 %, Portugalsko 9 %, Velká Británie 8 %. Český podíl na evropském ročním přírůstku činí 0,29 %.
Zajímavá je pozice Norska na 13. příčce tabulky. Země, obdařená možnostmi pro vodní elektrárny a bohatými zásobami ropy a zemního plynu ze severomořských nalezišť, se do evropské tabulky zapsala před třemi roky a svůj instalovaný výkon loni opět zvýšila. Zajímavé je vlastnictví a využití norských větrných elektráren. Staví je převážně norská energetická společnost Statkraft a větrné elektřiny využívá například k přečerpávání vody do svých nádrží nad hydroelektrárnami, čímž zvyšuje jejich využití. Je to zajímavý způsob faktické akumulace větrné elektřiny. Zcela unikátním zařízením je v této zemi instalace dvou 0,6 MW elektráren na ostrůvku Utsira. Vyrobená elektrická energie je při vyšší výrobě, než je momentální spotřeba, akumulována prostřednictvím elektrolýzy vody do podoby vodíku, který je stlačený jímán v zásobníku, jehož kapacita odpovídá 2400 m3 vodíku při běžném atmosférickém tlaku. Ostrůvek se tak stal energeticky nezávislým územím.
Rozvoj větrné energetiky se v Evropě datuje do konce 80. let minulého století, i když především v Dánsku byly její historické základy položeny už o několik desetiletí dříve. První sériově vyráběné větrné elektrárny dosahovaly v osmdesátých letech výkonů v desítkách kW. Od té doby vzrostl výkon nejčastěji stavěných elektráren více než 25krát a moderní větrná elektrárna může v celoroční bilanci vykázat až 180krát vyšší produkci elektrické energie než zařízení před dvaceti lety. Cena vyrobené kWh přitom klesla na polovinu. Evropa je lídrem ve vývoji i průmyslové produkci větrných elektráren, evropské firmy obsadily v tomto oboru 82 % světového trhu a sedm z deseti největších výrobců větrných elektráren má své sídlo v Evropě. Tisíce elektráren z evropských výrobních hal míří každoročně především do Ameriky a Asie. Na instalovaných větrných elektrárnách má Evropa asi 70% podíl. Obor obstarává například jen v Dánsku více než 20 tisíc pracovních míst, přibližně podobný počet dává v Německu. V Dánsku přitom převažují pracovní místa při výrobě větrných elektráren, v Německu zase pozice související s projektováním, logistikou, stavbou a provozem větrných elektráren.