Superštíhlé rezidenční mrakodrapy na Billionaires’ Row v New Yorku, 5. díl

Kromě toho, že nese titul nejvyšší obytné budovy na světě, jde také o novou nejvyšší betonovou budovou na naší planetě. Nosná konstrukce budovy dosáhla své konečné výšky v září 2019, ocelová koruna byla zkompletována v srpnu 2021. V úplnosti byl mrakodrap dokončen v prosinci 2021.

Tento článek je věnován významným aspektům, které formovaly výslednou podobu tohoto mrakodrapu – jeho komplikovaný tvar, rekordní výšku, složité vnitřní členění a specifické rysy jeho konstrukčního systému.

Významné momenty historie zrodu budovy

Vývoj architektonického řešení budovy a důvody mohutného vykonzolování jejího dříku
V závěru roku 2011 se obrátila developerská a realitní společnost Extell Development Company miliardáře Garyho Barnetta, která výstavbu budovy Central Park Tower (dále také CPT) připravila a realizuje, na úzký okruh renomovaných architektonických kanceláří s žádostí o koncepční návrhy podoby nového rezidenčního mrakodrapu plánovaného na stavebním pozemku vznikajícím kolem parcely 217 West 57th Street. Návrhy vytvořené v rámci této interní architektonické soutěže nebyly nikdy přehledně zveřejněny, do médii unikl jen návrh newyorské kanceláře SHoP Architects. V květnu 2012 bylo jen oznámeno, že „nejlépe uspěl“ návrh švýcarské kanceláře Herzog & de Meuron. Dlouho se pak předpokládalo, že právě tito architekti vypracují definitivní návrh budovy. Skutečnost byla však jiná.

Koncem ledna 2012 oznámil Peter Nordstrom, viceprezident oblíbeného luxusního obchodního řetězce Nordstrom sídlícího v Seattlu, že jejich dlouho připravovaný vlajkový obchodní dům v New Yorku bude sídlit právě v podnoži plánovaného mrakodrapu Garyho Barnetta v West 57th Street (obr. 2). Výsledná dohoda s ­Extellem byla taková, že Nordstrom obsadí v budoucí budově velkou část podzemních podlaží a prvních pět nadzemních podlaží, celkově 26 500 m². Otevření obchodního domu se předpokládalo v závěru roku 2018. Prodejní podlaží budou mít nezvykle vysokou, doslova opulentní konstrukční výšku 5,33 m a jí odpovídající velké osové vzdálenosti sloupů (9,14 m) tak, aby byly prodejní prostory exkluzivně prostorné a prosvětlené. Nordstrom nebude v budově pouhým nájemcem, ale spodní, obchodní části věže bude spoluvlastnit. Na výstavbě věže se proto bude podílet i finančně částkou 220 mil. USD. Záloha 102,5 mil. USD bude uhrazena najednou, zbývajících 107,5 mil. USD pak v pravidelných splátkách. Mezi sjednaná spoluvlastnická práva Nordstromu patřila i účast na nadcházejícím novém kole výběru koncepčního architekta budovy.

V druhé polovině roku 2012 tak proběhlo druhé kolo neveřejné soutěže koncepčních návrhů věže. V úzkém okruhu oslovených architektonických kanceláří byly znovu Herzog & de Meuron a SHoP Architects a dále mj. Jean Nouvel, Foster and Partners a Rogers Stirk Harbour + Partners. V polovině prosince pak oznámil Gary Barnett v novinách Wall Street Journal, že byla pro vypracování nového koncepčního návrhu připravované věže uzavřena, a to i na základě doporučení Nordstromu, smlouva s architektonickou kancelář Adrian Smith + Gordon Gill Architecture (dále i jako AS + GG), mj. autorů nejvyšší budovy světa, Burdž Chalífy. Ze žádosti o povolení k výstavbě budovy, která byla podána Extellem u stavebního úřadu města New York, vysvítalo, že by měl mít nový mrakodrap výšku 472 m (1 550 stop), úroveň nejvyššího užívaného podlaží 381 m, 98 nadzemních podlaží, celkovou podlahovou plochu 112 900 m² a celkem 233 bytových jednotek. Užití budovy bylo plánováno jako převážně rezidenční, víceméně však jako smíšené. Nad obchodním domem Nordstrom byl plánován ještě šestipodlažní pětihvězdičkový hotel, teprve nad ním měly být luxusní apartmány. Zajímavé je, že navzdory mnoha změnám, které obsahovala řada „mezinávrhů“ studia AS + GG vypracovaných v následujících třech letech, odpovídají nakonec výsledné parametry realizované věže Central Park Tower původním údajům z roku 2012 až překvapivě přesně.

Trvalo nezvykle dlouho, než na veřejnost pronikly první, byť jen dílčí vizualizace podoby mrakodrapu CPT. Stalo se tak až v říjnu 2013, a to víceméně vynuceně, v souvislosti s nevyhnutelným veřejným projednáváním šokujícího atributu tvarového řešení budovy z dílny AS + GG, a to masivního vykonzolování dříku věže východním směrem nad sousední budovu populární newyorské výtvarné školy Art Students League, památkově chráněné stavby z roku 1892. K rozhodnutí vykonzolovat část věže CPT nad sousední, východně ležící pozemek vedla Extel snaha dosáhnout maximálně volného výhledu obyvatel bytů ve věži severním směrem na Central Park. Šlo o vynucené řešení principiální kolize dvou souběžně budovaných rezidenčních věží dvou různých, vzájemně si konkurujících newyorských developerů, Garyho Barnetta s jeho Extell Development Comany a Stevena Rotha, zakladatele developerské společnosti Vornado Realty Trust (obr. 3).

Kolize spočívala v tom, že pozemek, který Vornado získalo pro svou připravovanou věž 220 Central Park South, leží od pozemku, který Extell pracně připravoval pro věž CPT, přesně na sever, směrem k Central Parku. A to ještě ke všemu v těsné blízkosti, protože oba pozemky odděluje jen šířka ulice West 58th Street. Pokud by byly obě věže postaveny v těžišti svých pozemků, Rothův mrakodrap by přesně bránil tomu nejcennějšímu, co Barnett potřeboval nabídnout budoucím zájemcům o byty ve své věži, totiž přímému výhledu na Central Park. Barnett proto různými obstrukcemi po sedm let bránil Vornadu v realizaci jeho věže a možná doufal, že se Steven Roth nakonec unaví a tento projekt vzdá. Opatření, která za tím účelem Barnett provedl, byla hned dvě. Extell především zakoupil podzemní garáže, které ležely na jednom z pozemků, které Roth pro vybudování vlastního mrakodrapu potřeboval spojit. Kromě toho Extell skoupil s tímto pozemkem související dosažitelná air rights, která tím pádem naopak chyběla společnosti Vornado pro jeho věž. Steven Roth se ovšem vzdát nemínil, a tak došlo v říjnu 2013 k „vynucené kompromisní“ dohodě, při níž museli oba developeři mnohé obětovat a najít v situaci, kdy si blokovali vzájemně projekty, pro oba mrakodrapy optimum možného. Roth souhlasil s tím, že bude svoji věž stavět při západním okraji pozemku a Barnett naopak při východním okraji toho svého – tak, aby měli obyvatelé jeho věže výhled na Central Park co nejlepší. Barnett odprodal za tím účelem Rothovi za 194 mil. USD blokující pozemek s garážemi včetně souvisejících air rights, což posun věže 220 Central Park South víc na západ umožnilo, a sám se kvůli dalšímu vylepšení výhledu na park odhodlal k vykonzolování dříku své věže východním směrem nad existující budovu Art Students League. Možnost realizace této konzoly se ovšem musela nejdříve dojednat.

Boje o konzolu věže nad budovou Art Students League
Věž CPT se staví, obdobně jako věže 432 PA a 111 W 57, v režimu as-of-right („podle práva“), což mj. znamená, že její výstavba obecně nemusí procházet žádnými přezkumy dopadu na životní prostředí atd., žádnou veřejnou kontrolou místní komunity, administrativy městské části ani úřadu územního plánování. ­Ovšem vzhledem k tomu, že projektovaná věž CPT zasahuje vykonzolovanou částí dříku do vzdušného prostoru nad jinou budovou, bylo nutné specificky tuto věc projednat i veřejně a získat k tomuto řešení v připomínkovém řízení souhlas. Záležitost bylo třeba projednat mj. s veřejností zastoupenou Komunitní radou Manhattanu č. 5, získat s vykonzolováním souhlas majitele dotčené nemovitosti, školy Art Students League, a konečně získat i svolení Newyorského památkového úřadu (NY LPC), protože budova školy je chráněnou stavební památkou. Hlavním, oficiálně proklamovaným důvodem pro vykonzolování dříku rezidenční věže byla snaha vysunout mohutné stěny podpírající věž co nejvíce k východnímu okraji půdorysu, aby jimi byla co nejméně omezena prodejní podlaží obchodního domu Nordstrom.

Nejdříve byla tato záležitost projednávána 1. října 2013 na památkové komisi Komunitní rady Manhattanu č. 5, samosprávné komunitní jednotky místně příslušné k oblasti Billionaires’ Row. Bod jednání nesl nenápadný název „Žádost o povolení výstavby nové budovy na 217 W 57, která ve výšce 88,7 m nad úrovní chodníku zasahuje nad západní část budovy 215 W 57“ (obr. 4). Po dlouhé diskusi zaujala komise k záměru ­Extellu záporný postoj. Rozhodnutí komunitní rady bylo sice významné, ale přece jen pouze doporučující. Rozhodnutí, kterými by se musel Extell skutečně řídit, byla v rukou památkářů a městského stavebního úřadu. Další v řadě schvalovacích projednávání proběhlo 22. října 2013 na komisi newyorského památkového úřadu (NY LPC). Tato komise poměrem hlasů 6 : 1 konzolové vyložení připravované věže CPT nad budovou Art Students League schválila. Pro účely jednání této komise kancelář AS+GG připravila a spolu s developerem odprezentovala i první dopracovanou vizualizaci celé věže, ta ovšem zapůsobila jako studená sprcha na naprostou většinu odborníků i fanoušků výškových staveb. Obecně se věřilo, že slovutná dvojice AS + GG přijde s návrhem mrakodrapu, jehož invenčnost bude hodna jeho výjimečné polohy v srdci Manhattanu, věže, která bude ozdobou centra New Yorku nejen díky své mimořádné výšce a technické vyspělosti, ale i atraktivitou svého architektonického řešení. Místo toho se objevil poněkud toporně působící návrh monstrózní budovy, kterou v listopadu 2013 kritik Michael Kimmelman v The New York Times charakterizoval jako „obra se zdviženou nohou, který se chystá zašlápnout pudla“ (obr. 4).

Dne 12. února 2014 došlo konečně k hlasování o konzole CPT na půdě umělecké školy Art Students League. Extell nabídl nakonec škole za souhlas s vykonzolováním věže 31,8 mil. USD. Ze 1 750 studentů školy, kteří mají hlasovací právo, se jich hlasování zúčastnilo 1 569. A tito hlasující studenti přesvědčivou většinou 1 342 hlasů ku 227 odsouhlasili, aby bylo za nabídnutou částku prodáno společnosti Extell dalších 557 m² nevyužitých vzdušných práv, a zároveň s navrženým vykonzolováním vyjádřili souhlas. Část studentů, kteří nesouhlasili, se následně snažila soudní cestou výsledek hlasování zvrátit. Svou žalobu opřeli o tvrzení, že výsledek hlasování je v rozporu se stanovami Art Students League, a tudíž neplatný, protože souhlas s nabídkou Extellu nevyslovila většina všech členů ligy, ale jen většina z těch členů, kteří se hlasování zúčastnili. Proces se poté vlekl více než dva roky. Soud nějdříve žalobu zamítl s tím, že vedení ligy jednalo v nejlepším zájmu školy a všechny své členy k účasti na hlasování řádně vybídlo. Následné odvolání neuspokojených rebelů pak soud definitivně zamítl s doplňujícím argumentem, že stavba věže v mezičase už postoupila natolik, že ji nelze vrátit do stavu před napadeným hlasováním, aniž by nedošlo k „nepřiměřeným škodám“, tj. vynuceným vícenákladům ve výši více než 200 mil. USD.

Cesta k definitivní výšce věže
Koncem června 2014 unikly do médií první celkové vizualizace věže CPT. Štíhlý a členitý, agresivně strukturovaný dřík věže byl zakončen plochou střechou na úrovni 466,3 m, z níž čněla až do konečné výšky 541,0 m špice v podobě ocelového stožáru vysoká 75 m. Budova tak měla být jen o jednu jedinou (!) stopu (305 mm) nižší než nejvyšší budova USA, věž One WTC na Lower Manhattanu, což vyvolalo velké emoce (obr. 6).

Tento tvar budovy byl nicméně veřejností přijat podstatně lépe než ten, na který se do té doby usuzovalo na základě předchozích kusých vizualizací. Bylo oceňováno, že tvar budovy v sobě zahrnuje dva aspekty historické typologie newyorských mrakodrapů, a to odstupňování fasády („setbacks“) a členění hmoty budovy do kvádrů („boxy“). Celkově ale nevzbudil tvar věže ani tentokrát žádné nadšení – a tento ambivalentní, jen velmi vlažný postoj ke vzhledu věže CPT přetrvává až do současnosti. V odborné i laické veřejnosti převládl názor, že jde o nenápaditý a zbytečně konzervativní návrh vycházející až příliš vstříc pragmatickému, obchodnímu zájmu developera – a že pořádně imponuje vlastně jen svou mimořádnou výškou.

Kancelář AS + GG ovšem na konečné podobě budovy dál pracovala, významné slovo v tomto procesu nyní dostala statická kancelář WSP Cantor Seinuk, která pováděla ve spolupráci se specializovanými pracovišti RWDI a ITT Enidine i výpočty chování budovy ve větru a obvyklé zkoušky modelů budovy ve větrném tunelu v Kanadě. Během tohoto rok a půl trvajícího optimalizačního procesu unikaly na specializované stavební servery stále nové neautorizované vizualizace podoby věže CPT, které přinášely neustálé změny co do podoby koruny věže, celkové výšky mrakodrapu a výšky jeho nejvyššího podlaží. Příznačné bylo, že některé návrhy měly vrcholový stožár a některé neměly, což zavdávalo podnět k nekonečným diskusím na téma, zda by v kontextu estetiky okolních newyorských mrakodrapů věž mít stožár měla, či naopak neměla. V květnu 2015 přispěl ke zmatkům ohledně výsledného vzhledu věže CPT i sám Gary Barnett, když „konečně“ uveřejnil autorizované vizualizace vzhledu věže CPT. Budova na nich měla plochou střechu ve výšce 461,8 m a krátký masivní stožár s vrcholem na úrovni 472,4 m. Nová žádost o upřesnění stavebního povolení podaná jen o měsíc později, v červnu 2015, už ovšem žádný vrcholový stožár naobsahovala. V žádosti byla výška střechy navýšena na 1 550 stop (tato výška figurovala už na první žádosti z roku 2012) a u toho už zůstalo. V září 2015 tak Extell už oficiálně oznámil, že věž CPT bude zakončena „ploše“ a že bude plášť dříku budovy vytažen jednotně až do úrovně 472,44 m (1 550 stop) a že architektonický vrchol věže bude tvořit horní hrana tohoto pláště (obr. 6).

Hlavní zdroje financování výstavby věže, vytvoření joint venture Extellu se společností SMI USA
Po dlouhé řadě mezikroků činěných v letech 2005 až 2017, jejichž účelem bylo získat pro Extell finanční prostředky pro potřebné nákupy pozemků, budov a vzdušných práv za co nejvýhodnějších podmínek, vykrystalizovala struktura hlavních finančních zdrojů pro výstavbu věže CPT do následující podoby:

• 939 mil. USD – investice Extellu do výstavby od r. 2005;
• 900 mil. USD – hlavní stavební úvěr u JPMorgan Chase;
• 426 mil. USD – „vklad“ spoluvlastníka budovy Nordstrom;
• 300 mil. USD – vklad společníka SMI USA;
• 235 mil. USD – kapitálový úvěr u nejmenovaného hedgeového fondu;
• 168 mil. USD – vklad zahraničních zájemců o byty prostřednictvím federálního programu US EB-5.

Celkové náklady výstavby budovy se k lednu 2018 předpokládaly ve výši 2,98 mld. USD.

Téměř miliarda dolarů, kterou už Extell během dvanácti let přípravy a výstavby věže CPT proinvestoval, šla do nákupu pozemků, budov, stavebních a vzdušných práv, demolic, projektové dokumentace a úvodních fází výstavby. Prostředky byly získány z různých zdrojů, jen z malé části ze zdrojů vlastních a z větší části byly již splaceny. Gary Barnett se vždy držel zásady nepodnikat s vlastními penězi, pokud to není bezpodmínečně nutné, a snažil se naopak vždy pracovat s co nejdelší finanční pákou. Má pověst výtečného obchodníka, pružně a důsledně využívajícího veškeré dostupné možnosti, které vedou k minimalizaci jím placených úroků z úvěrů, a naopak k maximalizaci výnosů potenciálně ziskových finančních operací.

Společnost Extell tak například v září 2015 vydala střednědobé dluhopisy s proměnlivým úročením v objemu 360 mil. USD a začala je úspěšně prodávat na burze v Tel Avivu. Polovina dluhopisů měla splatnost v prosinci 2018, polovina v září 2019. Jejich výnosnost dlouhodobě kolísala kolem 12 %. Prostředky získané prodejem těchto dluhopisů nebyly sice přímo svázány s projektem výstavby věže CPT, znamenaly však vítané posílení disponibilního kapitálu společnosti Extell v kritickém období 2016–2018 a tím i její schopnosti výstavbu věže finančně zvládnout.

V červnu 2016 začal Extell jednat v rámci amerického federálního programu US EB-5 Immigrant Investor Visa s movitými zahraničními investory, především z Číny, Jižní Koreje, Tchaj-wanu a Spojeného království, a to o jejich vstupu do financování výstavby věže CPT s tím, že se za svůj kapitálový vklad (podle zákona musel tento vklad činit minimálně 500 tis. USD a v jeho důsledku muselo získat zaměstnání alespoň deset občanů USA) stanou držiteli tzv. zelené karty, plnoprávnými osobami s trvalými pobytem v USA. Tento program výběrové imigrace světových boháčů do USA (mj. i z České republiky) byl až do roku 2019, kdy byla jeho pravidla změněna, pro developery luxusních rezidenčních projektů zvlášť cenným zdrojem kofinancování jejich výstavby. V případě Extellu šlo o snahu získat přes program EB-5 od zahraničních zájemců na výstavbu CPT částku až 190 mil. USD, avizovaný minimální vklad činil 500 tis. USD. Jen do Číny vyslal Extell hned několik agentů-makléřů, kteří měli za úkol získat až 380 takových investorů-zájemců o imigrační americkou zelenou kartu. Příjmem zahraničního kapitálu, jeho alokací a přidělování imigračních zelených karet bylo od roku 1990, kdy program vznikl, postupně pověřeno přes 850 soukromých agentur, jakýchsi regionálních středisek schválených Americkým úřadem pro občanství a imigrační služby (USCIS). Zejména mezi newyorskými developery se program EB-5 stal mimořádně populárním nástrojem k získávání finančních prostředků na výstavbu rezidenčních projektů, postupně ovšem rostla i kontroverznost způsobu, jakým byl program leckdy aplikován (rozuměj zneužíván). Federální administrativa proto v roce 2019 program EB-5 výrazně zcentralizovala a jeho podmínky zpřísnila. Extellu se nicméně podařilo získat v rámci tohoto programu pro výstavbu věže CPT 168 mil. USD, přičemž zájem cizinců byl údajně natolik velký, že by se tato částka mohla v blízké budoucnosti až zdvojnásobit.

V srpnu 2016 Extell oficiálně oznámil, že uzavřel – s cílem kapitálově posílit výstavbu věže Central Park Tower – joint venture se společností SMI USA, tj. dceřinou společností Shanghai Municipal Investment, založenou v USA, jednoho z největších čínských suverénních fondů (aktiva ve výši 79,4 mld. USD). SMI léta investuje do velkých stavebních projektů, mj. spolufinancovala výstavbu Šanghajské věže. Ve státě Delaware v souvislosti s tím vznikla nová obchodní společnost SMI Central Park Tower, LLC, na kterou byly převedeny závazky a pohledávky přímo spojené s výstavbou věže CPT. Výkonné vedení si v ní ponechal Extell, který do společného projektu vložil 360 mil. USD, souhlas SMI USA je nutný v případě „významných“ rozhodnutí. Částka 300 mil. USD, kterou do projektu vložila společnost SMI USA, měla mj. vytvořit dostatečný časový prostor pro sjednání co nejvýhodnějšího „stavebního“ bankovního úvěru ve výši cca 900 mil. USD, z něhož by se financovala rozhodující část výstavby věže. Ze záznamů burzy v Tel Avivu, na níž se obchoduje s dluhopisy Extellu, unikly v této souvislosti informace o tom, že se Extell zavázal společnosti SMI USA k dojednání tohoto hlavního úvěru do 31. července 2017. Pokud by se to nepodařilo, musel by Extell odkoupit podíl SMI USA v SMI Central Park za 300 mil. USD plus úroky, a pokud by na to nesehnal do července 2018 peníze, musel by celý projekt výstavby věže odprodat. Gary Barnett sice obratem prohlásil, že nemá ani 1 % pochybností, že se Extellu podaří nový úvěr včas získat; realita neutěšené situace na trhu luxusních nemovitostí a spleti vzájemně provázaných zájmů vyústila v souhlas SMI USA s posunutím termínu pro sjednání hlavního úvěru Extellem nejdříve na 31. prosinec 2017 a následně na konec června 2018. Za svůj kapitálový vklad do financování výstavby CPT si SMI USA dojednala následující tři hlavní benefity. Jednak 4,5% úrok z vložené částky splatný v měsíčních platbách. Dále 30 % ze všech záloh a poplatků, které Extell v průběhu výstavby vybere od budoucích majitelů bytů, nájemců prodejen a provozovatelů služeb, např. telekomunikačních, které věž poskytne a nabídne. A konečně 10,5 % z vložené částky jednorázově (tedy 31,5 mil. USD) poté, co se Extellu podaří získat hlavní stavební úvěr a vrátí se mu alespoň 6 % z jeho kapitálového podílu vloženého do spo­lečného projektu.

V červenci 2017 oznámil Extell, že potřebný „hlavní“ stavební úvěr ve výši 900 mil. USD umožňující financování dostavby věže CPT dojednává se společností JPMorgan Chase & Co., aktuálně největším bankovním holdingem v USA (aktiva ve výši 3,7 bil. USD). Úvěrová smlouva byla pak uzavřena ještě v samotném závěru roku 2017. Úvěr je podmíněně čtyřletý, splatný v prosinci 2021 a má pohyblivé úročení rovné sazbě LIBOR zvýšené o 4,5 %. Podmíněnost čtyřleté splatnosti spočívá ve smluvním závazku Extellu prodat ve věži už do konce roku 2020 byty za nejméně 500 mil. USD, jinak je splatnost půjčky jen tříletá. V prosinci 2017 se Extellu podařilo získat také čtyřletý kapitálový vklad od nezveřejněného hedgeového fondu ve výši 235 mil. USD (s pevným úrokem 11 %), který byl obratem použit ke splacení zbytku „pozemkového“ úvěru ve stejné výši refinancovaného v prosinci 2016 konsorciem věřitelů, mezi nimiž byla už tehdy i banka JPMorgan Chase. Gary Barnett tím dosáhl teoreticky plného finančního pokrytí nákladů, které mají být podle rozpočtu s výstavbou věže CPT spojeny.

Počátkem roku 2018 Extell nabídl a prodal na burze v Tel Avivu skupině investorů 17% podíl na společnosti SMI Central Park Tower, LLC, kterou vytvořil společně se SMI USD za účelem obchodního řízení výstavby věže CPT. Cílem prodeje obchodního podílu na projektu CPT v nominální výši 107 mil. USD ve formě akcií třídy B, s nimiž je sice spojeno přednostní právo na podíl na zisku, ale žádná hlasovací práva, bylo získat provozní hotovost (zhruba 94 mil. USD) nutnou pro další fáze výstavby věže. V lednu 2021 pak získal Extell novou, zatím poslední mezaninovou půjčku ve výši 380 mil. USD u společností Sail Harbor Capital a hedgeového fondu Baupost Group. Jde o překlenovací úvěr úročený 14 % s roční splatností a možností prodloužení o 18 měsíců. Společnosti Extell se prodařilo dojednat také změnu podmínek hlavní úvěrové smlouvy uzavřené s JPMorgan Chase, jmenovitě tu, podle níž byl Extell zavázán prodat ve věži CPT do konce roku 2020 apartmány v souhrnné ceně alespoň 500 mil. USD. V současnosti (listopad 2021) se Extell snaží prodat obchodní podíly v některých svých dceřiných společnostech financujících a řídících výstavbu méně významných budov, aby měl v prosinci 2021 prostředky na splacení hlavního stavebního úvěru, který uzavřel v roce 2017 ve výši 900 mil. USD se společností JPMorgan Chase & Co.

Byty ve věži central Park Tower a jejich ceny

Celkový počet bytových jednotek ve věži postupně klesal z 233 apartmánů uvažovaných ještě v roce 2017 až na výsledných 179. Jeden byt (č. 32D) není na prodej, je určen pro trvalé ubytování správce budovy. Podlahové plochy apartmánů se pohybují od 133 až 1 630 m², jejich průměrná užitková plocha činí 474 m². Vůbec nejlevnější možné bydlení ve věži CPT přestavuje jedna z mála garsoniér (studií) umístěných v nejnižší, 1. obytné sekci věže. Má plochu 59 m² a stojí 1,5 mil. USD. Průměrná cena bytu ve věži CPT činí 22,5 mil. USD. Nejdražším nabízeným bytem v budově byl dlouho celopodlažní apartmán ve 28.NP s plochou 742 m², se soukromou terasou o ploše 186 m² a bazénem délky 12,2 m. Stojí 95 mil. USD. Až v srpnu 2021 byl s cenou 150 mil. USD uveden na trh nejvyšší duplex ve věži, dvojpodlažní apartmán na 89. a 90. NP o 1 072 m². Tento apartmán má mj. osm ložnic a devět koupelen, salon délky 15,2 m a 9 m dlouhou jídelnu. Na nižším podlaží má i „pokoj pro služku“. Cena vrcholového triplexu (obr. 11) nebyla dosud zvěřejněna, tato bytová jednotka ani není ve veřejné nabídce. Průměrná jednotková cena bytů ve věži CPT činí 61 900 USD/m². Souhrnný plánovaný výnos z prodeje bytů a obchodních ploch v podnoži dosahuje aktuálně 4,4 mld. USD. Společnost Extell předpokládá náklady na provoz věže CPT v prvním roce po otevření ve výši 11 mil. USD, dalších 3,6 mil. USD půjde na mzdy devatenácti zaměstnanců správy budovy: ředitele správy, hlavního správce, obsluhy haly, pracovníka zásilkové kanceláře, čtyř údržbářů, dvou recepčních a devíti vrátných.

Mezi Extellem a Nordstromem byl dojednán exkluzivní servis obchodního domu pro obyvatele věže. Obyvatelé Central Park Tower mají do obchodního domu speciální privilegovaný přístup. Ten zahrnuje zaručenou rezervaci míst ve třech restauracích společnosti Nordstrom a okamžitý přístup do dvou barů a kavárny obchodního domu včetně práva přednostního obsloužení. Služby vyhrazené jen pro rezidenty zahrnují také veřejnosti běžně nepřístupné stolování v rezidenci a v klubu, vybrané kosmetické a lázeňské služby, klinickou péči o pleť i asistenci osobních stylistů pro dotváření domácích šatníků. Obyvatelé věže mají předpremiérový přístup k novým výrobkům, značkovým oděvním kolekcím, mohou se podle libosti zúčastňovat módních přehlídek, vernisáží atd., které jsou jinak jen pro zvané osoby.

Zdroje
[1] BARNETT, G. Of Golden Geese and Leaden Critics. Demonizing the wealthy might feel good, but it hurts New York. Observer. February 2014.
[2] GOLDBERG, P. Too Rich, Too Thin, Too Tall? Vanity Fair. April 2014.
[3] WILLIS, C. The Logic of Luxury 2.0. In Proceedings of the CTBUH, New York Conference, October 2015.