Stavebnictví a bytová výstavba v roce 2006

Dlouhodobý vývoj stavební výroby meziroční změny

Vysoký růst stavební výroby byl ovlivněn především nárůstem produkce pozemního stavitelství. V roce 2006 pokračovala intenzivní výstavba bytových a rodinných domů, která se opírala zejména o dynamický vývoj na trhu hypoték a úvěrů ze stavebního spoření a finanční podporu mladým manželům. Růst produkce byl dále ovlivněn realizací developerských stavebních projektů zahraničních investorů, zaměřených především na výstavbu administrativních a multifunkčních center. Inženýrské stavitelství rostlo zejména vlivem výstavby dálnic a rekonstrukcemi a modernizacemi železničních tratí včetně jejich uzlů.

Struktura stavební produkce

Objem stavební produkce

V roce 2006 byly provedeny stavební práce za 463 060 mil. Kč. Stavební produkce malých podniků (do 19 zaměstnanců) činila podle odhadu ČSÚ zhruba třetinu z celkového objemu stavebních prací. Rozhodující podnikovou základnu stavebnictví tvořilo 2482 podniků s 20 a více zaměstnanci, které provedly stavební práce za 320 867 mil. Kč, což bylo o 6,6 % více než v roce 2005.

Stavební práce podle dodavatelských smluv (S) podniky s 20 a více zaměstnanci

Ve velikostní struktuře podniků byl zaznamenán nárůst objemu stavebních prací téměř u všech velikostních skupin podniků. Ve dvou velikostních kategoriích (100 až 199 a 400 až 499 zaměstnanců) rostl objem stavební výroby dokonce o více než 30 %. Nadprůměrně si vedly menší podniky do 50 zaměstnanců a potom také podniky s více jak tisícem zaměstnanců. Naopak pokles objemu stavební produkce byl zaznamenán v některých kategoriích středně velkých podniků, nejvíce to bylo v podnicích s 300 až 399 zaměstnanci, a to téměř o -30 %.

Zaměstnanost, mzdy a produktivita práce

Počet zaměstnanců stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci byl meziročně vyšší pouze o 0,3 % a dosáhl 162,2 tisíc osob, z toho bylo 103,7 tisíc manuálně pracujících (-2,0 %). Počet zaměstnanců výrazně rostl pouze u velkých podniků nad 400 zaměstnanců. Ostatní velikostní kategorie podniků vykazovaly zhruba stejnou úroveň zaměstnanosti jako v minulém roce. Velký propad počtu zaměstnanců (téměř 10 %) nastal u podniků se 75 až 99 zaměstnanci. V pozemním a inženýrském stavitelství pracovalo 131,2 tisíc zaměstnanců (-0,2 %), na stavebních montážích 17,6 tisíc osob (-3,8 %) a na dokončovací stavební činnosti 5,3 tisíc zaměstnanců (+11,8 %). Vývoj počtu zaměstnanců v regionech byl značně rozdílný. Růst jejich počtu byl v roce 2006 zaznamenán téměř u poloviny krajů, nejvíce to bylo v Jihomoravském kraji (+11,4 %). V ostatních krajích počet zaměstnanců oproti minulému roku klesl, nejvýrazněji v Olomouckém kraji - o 26,2 %.

Růst a struktura stavebních prací v roce 2006 podle velikosti podniků

Průměrná nominální mzda se ve stavebnictví zvýšila o 7,3 % na 20 304 Kč. Ve velikostní struktuře podniků se průměrná mzda zvýšila ve všech kategoriích, nejvíce u podniků s 200 až 299 zaměstnanci (+10,0 %). V pozemním a inženýrském stavitelství vzrostla průměrná mzda o 8,1 % na 20 597 Kč, na stavebních montážních pracích na 20 145 Kč (+5,0 %) a dokončovací stavební činnosti na 16 885 Kč (+3,1 %). V krajském členění byl největší nárůst průměrné mzdy zaznamenán v Jihomoravském kraji (+16,3 %). Nejvyšší mzda byla jako vždy v Praze a dosáhla 27 361 Kč, nejméně, 16 232 Kč, si v průměru vydělali zaměstnanci stavebních podniků v Karlovarském kraji. Průměrná mzda poklesla pouze v Olomouckém kraji, a to relativně významně - o 12,7 %. Produktivita práce měřená objemem stavebních prací ve stálých cenách na jednoho zaměstnance vzrostla o 6,3 %. Ve velikostní struktuře podniků se zvýšila zejména v podnicích do 200 zaměstnanců, nejvíce u podniků se 100 až 199 zaměstnanci o 25,8 %. Největší pokles produktivity práce byl zaznamenán v podnicích s 300 až 399 zaměstnanci (-26,6 %). Na pozemním a inženýrském stavitelství produktivita práce vzrostla o 7,1 %, klesla naopak dokončovací stavební činnosti (-2,2 %) a u stavebních montážních prací vzrostla (+13,7 %).

Meziroční změny hlavních ukazatelů ve stavebnictví v roce 2006 podle kraje sídla podniků s 20 a více zaměstnanci

Stavební povolení

Stavební úřady v roce 2006 vydaly 135 391 stavebních povolení, což bylo o 5,3 % méně než v roce 2005. Pouze v říjnu 2006 se po 21 měsících poklesu meziročně zvýšil počet vydaných stavebních povolení o 3,6 %, ale celkový výsledek za rok 2006 to neovlivnilo. Orientační hodnota nově povolených staveb dosáhla 360,9 mld. Kč, což bylo o 10,8 % více než v roce 2005.

Počet stavebních povolení a orientační hodnoty staveb v letech 1993 až 2006

Struktura stavebních povolení v roce 2006

Bytová výstavba

V roce 2006 byla zahájena výstavba 43 747 bytů a ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 došlo k růstu o 8,3 % (+3366 bytů). Počet zahajených bytů byl rekordní - od roku 1993 v žádném roce nebylo zahájeno více bytů než loni. Hlavními faktory růstu počtu zahájených bytů i nadále zůstávaly: trvale příznivá situace na trhu hypotečních úvěrů, meziroční růst hodnoty úvěrů domácnostem na bydlení, podpora mladým manželům při získání prvního bytu a v neposlední řadě očekávané změny DPH na bytovou výstavbu od 1. 1. 2008.
Nejrychleji rostly (téměř dvojnásobně oproti minulému roku) byty v domech s pečovatelskou službou a domovech-penzionech (+452 bytů). Také bytů zahájených v rodinných domech přibylo více než 3 tisíce, což představuje nárůst o 17,3 %. Pokles počtu zahájených bytů nastal u kategorie nástaveb, přístaveb a vestaveb o 15,8 % (-826 bytů) a u bytů ve stavebně upravených nebytových prostorách o 34,0 % (-518 bytů).
V územním členění bylo dlouhodobě zahájeno nejvíce bytů v okolí velkých měst. V Praze a ve Středočeském kraji byla zahájena výstavba 16 308 bytů. Nejméně bytů bylo zahájeno v krajích Libereckém a Karlovarském. V poměru k počtu obyvatel se nejvíce bytů zahájilo ve Středočeském kraji a v Praze, nejméně v krajích Libereckém a Ústeckém.

Struktura počtu dokončených bytů podle forem výstavby v roce 2006 v krajích České republiky

Struktura počtu zahájených bytů podle forem výstavby v roce 2006 v krajích České republiky

V roce 2006 bylo podle předběžných údajů dokončeno 30 187 bytů a jejich počet byl meziročně nižší o 8,1 % (-2676 bytů). Pokles počtu dokončených bytů byl ovlivněn zejména přednostním zahajováním nové výstavby před jejím dokončováním a nedostatkem speciálních stavebních kapacit na dokončovací práce.
Počet dokončených bytů poklesl v téměř všech kategoriích výstavby, nejvíce v domech s pečovatelskou službou a domovech-penzionech o 27,4 % (-287 bytů) a také v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům o 25,7 % (-583 bytů). Počet dokončených bytů vzrostl pouze v nástavbách, přístavbách a vestavbách k bytovým domům, a to relativně významně: o 27,7 % (+435 bytů).
Z územního hlediska byl počet dokončených bytů nejvyšší v Praze a ve Středočeském kraji, nejmenší v Karlovarském, Libereckém a Ústeckém kraji. V poměru k počtu obyvatel se nejvíce bytů dokončilo ve Středočeském kraji a v Praze, nejméně v krajích Ústeckém a Libereckém.

Komentář ke stavební statistice 2006

Stavebnictví patří v posledních obdobích v podmínkách celé ekonomiky k nejdynamičtěji se vyvíjejícím odvětvím zajišťujícím nejen zaměstnanost ve stavebním odvětví, ale i v navazujících segmentech ekonomiky. Svojí produkcí zajišťuje investiční rozvoj prakticky všech produkčních odvětví i služeb.
Nezanedbatelný je také jeho multiplikační efekt, spočívající v tom, že stavebnictví ovlivňuje poptávku po výrobcích ostatních odvětví (ve stavebnictví se spotřebuje cca za 250 mld. Kč výrobků a služeb z jiných odvětví). Stavební investice (1 mil. Kč) vyvolávají více než trojnásobný růst produkce v celé ekonomice, více než jedno nové pracovní místo ve stavebnictví a také více než jedno nové pracovní místo v navazujících výrobních odvětvích a ve službách.
Stavební konjunktura v posledních letech se opírá o masivní poptávku soukromého i veřejného sektoru spolu se zahraničními investicemi. Dominantním poptávkovým okruhem v posledních několika letech jsou stavby inženýrského stavitelství.
Nabídka stavebních prací je vytvářena cca 277 tis. podnikatelskými subjekty, z kterých tvoří 235 tis. soukromí podnikatelé a cca 19 tis. připadá na obchodní společnosti. Významný podíl na trhu mají podnikatelské subjekty pod zahraniční kontrolou. Nabídkový prostor je využit v úrovni cca 80 %. Koncem roku 2006 pracovalo ve stavebnictví přibližně 437,9 tisíc osob, což představuje 9,0 % osob pracujících v civilním sektoru.

• Stavební produkce v roce 2006 navázala na svůj růst v posledních šesti letech a její dynamika v roce 2006 v úrovni 6,6 % je vyšší o 2,4% bodu ve srovnání s dynamikou v roce 2005. V absolutním vyjádření stavební produkce celkem, tj. včetně odhadů za malé firmy, dosáhla hodnoty 463,1 mld. Kč. Ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci rostla stavební produkce reálně o 6,6 % a dosáhla hodnoty 327,7 mld. Kč. Ve velikostní struktuře podniků byl zaznamenán nárůst objemu stavebních prací téměř u všech velikostních skupin podniků.
  Na stavební produkci se podílely významnou měrou i stavební firmy s méně jak 20 zaměstnanci (více jak 30 %), prokázaly tak, že představují významný nabídkový segment na stavebním trhu, který vhodně, zejména regionálně, doplňuje nabídku velkých stavebních firem. O tom svědčí i rozsah poddodávek přijímaných velkými stavebními firmami.
• Zaměstnanost ve stavebnictví u podniků s 20 a více zaměstnanci meziročně vzrostla o 0,3 %. Průměrný počet zaměstnanců v roce 2006 byl 162,2 tisíc osob. Produktivita práce v podnicích s 20 a více zaměstnanci se v roce 2006 zvýšila o 9,1 % v běžných cenách, ve stálých cenách pak růst produktivity činil 6,3 %. Průměrná měsíční mzda se zvýšila o 7,3 %.
• Ve velikostní struktuře podniků se produktivita zvýšila zejména v podnicích do 200 zaměstnanců, nejvíce u podniků se 100 až 199 zaměstnanci o 25,8 %. U pozemního a inženýrského stavitelství produktivita práce vzrostla o 7,1 %, klesla naopak dokončovací stavební činnosti (-2,2 %) a u stavebních montážních prací vzrostla (+13,7 %).
  Z hlediska struktury stavebních prací výrazně ovlivňuje intenzitu stavění v ČR ve srovnání s EU především stále nízká intenzita bytové výstavby a oprav bytového fondu a relativně vysoký podíl inženýrské výstavby.
  Na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích vzrostla stavební produkce reálně o 6,0 %, když nositelem růstu byly zejména stavební podniky pozemního stavitelství. Po mírném snížení prací na opravách a údržbě v roce 2004 a 2005 se tento pokles zastavil a v roce 2006 došlo ke zvýšení oprav a údržby v úrovni 6,3 % zejména u inženýrských staveb. Stavební produkce se nejvíce zvýšila z hlediska velikostní struktury u podniků se 100-200 zaměstnanci (o 32,0 %). K faktorům růstu poptávky po produkci stavebnictví v roce 2006 patřily zejména:
  - bytová výstavba podporovaná dynamickým vývojem hypoték a úvěrů stavebních spořitelen;
  - obchodní, logistická a administrativní centra financovaná zahraničními subjekty;
  - výstavba dálnic, železničních koridorů.
• Bytová výstavba patřila v roce 2006 k významným poptávkovým okruhům po stavební produkci, i když ve srovnání se západními zeměmi EU je její podíl na stavební produkci výrazně nižší. V roce 2006 bylo dokončeno 30 187 bytů a zahájeno 43 474 bytů. Oproti roku 2005 bylo dokončeno o 2676 bytů méně (-8,1%) a bylo zahájeno o 3366 bytů více (+8,3 %).
  Za rozhodující faktory růstu zahajovaných bytů lze považovat růst hypoték, úvěrů na bydlení a očekávané změny DPH na bytovou výstavbu.
• Rozestavěnost bytů se v důsledku snížení počtu dokončovaných bytů zvýšila o 8,7 %. Svědčí to o přednostním zahajování bytů před jejich dokončováním a problémech s dokončovacími kapacitami.
• V územním členění bylo dlouhodobě zahájeno nejvíce bytů v okolí velkých měst. V Praze a ve Středočeském kraji byla zahájena výstavba 16 308 bytů. Nejméně bytů bylo zahájeno v krajích Libereckém a Karlovarském. V poměru k počtu obyvatel se nejvíce bytů zahájilo ve Středočeském kraji a v Praze, nejméně v krajích Libereckém a Ústeckém.
  V modernizaci bytového fondu je mírný pokles, rozsah modernizace podle počtu bytů zůstává stále nízký.
  Stavební úřady v roce 2006 vydaly 135 391 stavebních povolení, což bylo o 5,3 % méně než v roce 2005. Orientační hodnota nově povolených staveb dosáhla 360,9 mld. Kč, což bylo o 10,8 % více než v roce 2005. Růst hodnoty povolených staveb vytváří příznivé podmínky dynamiky stavebnictví i v roce 2007.
  Výsledky stavebnictví ukazují na to, že rok 2006 patřil k jedněm z nejúspěšnějších za posledních několik let, kdy stavebnictví opět prokázalo, že je dynamicky se rozvíjejícím, konkurenceschopným odvětvím ekonomiky.