Snižování vlhkosti zdiva v příkladech, část II. - volba nejvhodnějších metod
Nutnost odstraňování poruch zdiva vznikajících nadměrnou vlhkostí (často spojenou s vysokou salinitou) je vyvolána nejen nepřijatelnými povrchovými závadami, ale zejména novými požadavky na užívání prostor suterénů a přízemí.
Původní určení těchto prostor pro sklepy, sklady nebo například prádelny se často nahrazuje kancelářemi, byty, restauracemi nebo kluby s potřebným zázemím. Vhodné vnitřní prostředí takovýchto prostorů je však podmíněno snížením hmotnostní vlhkosti zdiva, event. zamezením vtékání volné vody do podzemních konstrukcí. Zjednodušeně lze říci, že je třeba navrhnout dodatečné hydroizolace, které doplní nebo nahradí nefunkční izolace původní (pokud existovaly), případně vytvoří zcela nový systém odvlhčení. Všechna nová odvlhčovací opatření musí být adekvátní zjištěným poruchám, tedy příčinám závad. Jejich určení bývá často komplikováno u budov zakládaných ve složitých terénních podmínkách, zejména v oblastech nepřístupnosti rubu nosných zdí a nereálnosti provádění větších zemních prací.
Z hlediska úspěšného návrhu potřebného snížení vlhkosti zdiva suterénů jsou problematické ty budovy, které nejsou podsklepeny vcelku, a úroveň přízemí je tedy částečně nad terénem a částečně nad podzemními prostory. Pod nepodsklepenou částí tak vzniká oblast, do které se podzemní voda kumuluje a proniká do středních stěn v celých plochách. Je-li nad obvodovou stěnu suterénu postavena střední zeď přízemí, je pravděpodobné, že bude zavlhčována vodou vzlínající a vodou nasycené zdi podzemní. Rub těchto zdí však většinou nelze, pro náročnost výkopů v dispozici přízemí, klasicky stavebně dodatečně izolovat.
Klasickými příklady takových objektů jsou rodinné domy - vily, které vznikaly v celých koloniích při rozšiřování měst ve 20.-40. letech 20. století. V době velké stavební činnosti a potřeb, zejména střední společenské třídy, se začaly využívat také, z hlediska stavebního zakládání, nepříliš vhodné stavební parcely. Tyto z dnešního pohledu prestižní, luxusní čtvrtě jsou situovány často na úbočí bývalých roklí, prudkých údolních svahů a také např. v místech svažitých bývalých vinic a sadů.
Jednotlivé vily, postavené na základě urbanistických plánů, bývají založeny v terénních zářezech s tím, že sklepy jsou obráceny od svahu - tj. z této strany jsou přízemím. Zadní ?zakousnutá? část budovy nebývá podsklepena. Po dožití původních hydroizolací a vzhledem k typu vesměs cihelného a smíšeného zdiva se tak projevují poruchy z hlediska vlhkosti v těchto místech:
-
v přízemí, na obvodových zdech, v části nepodsklepené;
-
v suterénu, na obvodových zdech, jejichž rozsahy jsou dány hloubkou úrovní podlah oproti terénu;
-
v suterénu na zdech středních, které souvisejí s nepodsklepenou částí budovy, v celých plochách;
-
na zdech středních suterénů i přízemí - do malé výšky.
¤ Obr. 2. Východní průčelí - detail. Nevhodné řešení obvodového chodníčku cementovými cihlami pokládanými do úžlabí.
Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 03/2011).
První článek naleznete v archivu čísel (č. 02/2011).
Třetí článek naleznete v archivu čísel (č. 06-07/2011).