Rozúčtování nákladů na vytápění a ohřev vody

V prosinci roku 2018 Evropská unie vydala novou směrnici Evrop- ského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002, která dřívější směrnici mění. Pojďme si tedy říci, co nová směrnice přináší – i když doposud nebyla zcela aplikována do českého právního řádu.

Nová směrnice mimo jiné požaduje zvyšování informovanosti všech občanů unie ohledně energetické náročnosti budov. Chce posílit práva spotřebitelů na přesné, spolehlivé, jasné a včasné informace o jejich spotřebě energie. K tomu má přispět i zavedení dálkového měření  energií  a  tím  i  častější informace  o  spotřebě a následné vyúčtování.

Důraz by měl být vždy kladen na technickou proveditelnost a nákladovou efektivitu – to znamená, zda jsou související náklady úměrné potenciálním úsporám. Požadavky uvedené v nové směrnici musí členské státy převzít do svých národních právních předpisů, k čemuž v ČR postupně dochází.

Co směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) požaduje nebo přináší nového

■    Upřesňuje pojem konečný zákazník – což je fyzická nebo právnická osoba,  která  nakupuje  energii  na  základě přímé smlouvy s dodavatelem. Pro měření v budovách s více bytovými jednot- kami se tedy jedná o  majitele domu, SVJ, bytové družstvo. V  ČR  k tomu máme zaveden pojem poskytovatel služeb, a to  zákonem č. 67/2013 Sb., ve znění zákona č. 104/2015 Sb., o rozúčtování služeb spojených  s  užíváním  bytových  či  nebytových  prostorů v domě s byty.

■    Zavádí nový pojem konečný uživatel – což by měla být širší skupina spotřebitelů, uživatelů jednotlivých budov nebo jednotek v budovách s více bytovými jednotkami či víceúčelových budov. V tuzemsku máme ze stejného zákona zaveden pojem příjemce služeb.

■    Požaduje zavedení transparentních veřejně dostupných pravidel pro rozdělování nákladů na spotřebu vytápění, chlazení a teplou vodu v budovách s více bytovými jednotkami a ve víceúčelových budovách.

Pravidla by měla obsahovat pokyny pro způsob rozdělování nákladů na energii užitou těmito způsoby:

a)   Jako teplá voda – v ČR řeší vyhláška č.  269/2015 Sb.,  která tato pravidla obsahuje.

b)   Jako teplo vyzařované ze zařízení v budově a k vytápění společných prostor v případě, že schodiště a chodby jsou vybaveny radiátory – v ČR řeší metodický pokyn k vyhlášce č. 269/2015 Sb., jenž uvádí: teplo ve společných prostorách – náklady se zvlášť nerozúčtovávají, podílejí se na nich všichni příjemci služeb svým podílem zahrnutým v základní složce.

c)   K vytápění nebo chlazení  bytů  –  v  ČR  řeší  opět  vyhláška  na rozúčtování, která uvádí pravidla na rozúčtování tepla. Rozúčtování chladu neuvádí, zřejmě z toho důvodu, že v tuzemsku ještě není centrální dodávka chladu více rozšířena.

Veřejně dostupná pravidla jsou tedy v ČR zastoupena již výše zmíněným zákonem o  službách  a  k  tomu  prováděcí  vyhláškou  č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům.

Do stávající vyhlášky na rozúčtování budou zřejmě transponovány požadavky směrnice EU, týkající se nově zveřejňovaných údajů při vyúčtování tepla. Jedná se o tyto údaje:

a)   Aktuální skutečné ceny a skutečnou spotřebu energie nebo celkové náklady. (Pozn.: což už v současnosti převážná většina vyúčtování obsahuje.)

b)    Popis jednotlivých uplatňovaných daní, poplatků a sazeb, informace o použité skladbě zdrojů energie a souvisejících ročních emisí skleníkových plynů. (Pozn.: informace pod bodem b) by dodavatelé měli uvádět ve svých vyúčtováních – fakturách,  aby je pak poskytovatelé služeb mohli předat svým příjemcům služeb. Členské státy mohou omezit rozsah požadavku jen na emise skleníkových plynů tak, aby byly uváděny pouze u soustav dálkového vytápění o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 20 MW.)

c)   Srovnání aktuální spotřeby energie konečných uživatelů (příjemců služeb) se spotřebou na vytápění za stejné období předchozího roku v grafické podobě, opravené o klimatický korekční faktor. (Pozn. autorky článku: podle mého názoru by stát měl zřídit webový portál, kde budou klimatické korekční faktory uvedeny pro každou oblast, aby zůstala zachována jednotnost ve vyúčtováních od různých zpracovatelů rozúčtování.)

d)  Kontaktní údaje na organizace konečných zákazníků – poskytovatelů služeb neboli majitele  domu. (Pozn. autorky článku:  to  už v současnosti převážná většina vyúčtování obsahuje.)

Dále kontaktní údaje energetické agentury. (Pozn. autorky článku: zřejmě se bude jednat o stránky MPO Efekt, což je internetová poradna, jež slouží pro zodpovídání dotazů z oblasti úspor energie.)

Rovněž pak srovnávací profily konečných uživatelů a objektivní technické údaje o spotřebičích. (Pozn. autorky článku: pod tímto bodem si každý může představovat odlišné skutečnosti, proto by měl stát jasně specifikovat, jaké údaje budou použity pro srov- návací profily a jaké údaje a také o jakých spotřebičích se budou uvádět, aby byla zachována jednotnost.)

e)   Informace o souvisejících postupech pro podávání stížností, mediačních službách nebo mechanismech alternativního řešení sporů. (Pozn.: zřejmě se bude jednat o stránky ERÚ nebo SEI.)

f)   Srovnání s průměrným normalizovaným nebo referenčním konečným uživatelem stejné uživatelské kategorie. V případě elektronických vyúčtování lze tato srovnání zveřejnit na internetových stránkách a odkázat na ně ve vyúčtování. (Pozn. autorky článku: podle mého názoru by stát měl blíže specifikovat s ohledem na zachování jednotnosti srovnání.)

Ve vyúčtováních, která se nebudou zakládat na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů (pozn.: v budově bytové či nebytové jednotky nemají měření tepla, rozúčtování se provádí 100 % podle jednoho kritéria, např. podle m²), musí vyúčtování obsahovat kromě jasného a srozumitelného rozúčtování nákladů informace uvedené výše pod bodem d) a e).

Další novinky, které směrnice EU 2018/2002 zavádí

■       Měřiče a indikátory na vytápění nainstalované po 25. říjnu 2020 musí být dálkově odečitatelné. (Výňatek ze směrnice EU, konkrétně článek 9c Požadavek dálkového odečtu v bodě 1, zní: Pro účely článků 9a a 9b musí být měřiče a indikátory pro rozdělení nákladů na vytápění nainstalované po 25. říjnu 2020 dálkově odečitatelné. Podmínky technické proveditelnosti a nákladové efektivnosti stanovené v čl. 9b odst. 1 nadále platí.). Musí být odečitatelné:

a)    pro konečného zákazníka, který nakupuje dálkové vytápění (např. SVJ);

b)   pro konečného uživatele (vlastník bytu, nájemce) – platí jak pro budovy s více bytovými jednotkami či víceúčelové budovy, které jsou vytápěny z ústředního zdroje nebo mají dálkové vytápění.

■      Měřiče nebo indikátory na vytápění, které byly nainstalovány a nejsou dálkově odečitatelné, musí být vybaveny možností dálkového odečtu nebo nahrazeny nejpozději do 1. ledna 2027. (Výňatek ze směrnice EU uvádí v bodě 2: Měřiče a indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, které již byly nainstalovány, ale nejsou dálkově odečitatelné, musí být vybaveny možností dálkového odečítání, nebo nahrazeny  dálkově  odečitatelnými  přístroji do 1. ledna 2027, pokud dotčený  členský  stát  neprokáže,  že  to není nákladově efektivní.)

■      Aby koneční zákazníci (ti, kteří nakupují) mohli svou spotřebu energie regulovat, informace o vyúčtování by měly být poskytovány alespoň jednou za čtvrt roku, a to  na  požádání nebo pokud  si spotřebitelé zvolili možnost dostávat vyúčtování v elektronické podobě. V ostatních případech dvakrát ročně.

■      Aby koneční uživatelé (příjemci služeb) mohli regulovat svou spotřebu, provádí se vyúčtování na základě skutečné spotřeby nebo odečtů indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění alespoň jednou ročně. (Pozn.: to je v souladu i s českými dosavadními platnými předpisy, vyúčtování musí být provedeno nejvýše za dvanáct měsíců.)

■      Od 25. října 2020 konečným uživatelům, v případě, kdy byly instalovány dálkově odečitatelné měřiče tepla nebo indikátory, alespoň jednou za čtvrt roku na vyžádání nebo pokud si zvolili koneční zákazníci  dostávat  vyúčtování  v  elektronické  podobě. V ostatních případech dvakrát ročně.

■      Od 1. ledna 2022 by měly být poskytovány konečným uživatelům alespoň  jednou  za  měsíc  informace  o  vyúčtování  nebo o spotřebě – v případě, že instalovaná technika umožňuje měsíční odečty.

Uvedené termíny, zejména termín 25. října 2020, se již v současné době jeví jako nesplnitelný. Jedná se o domy s bytovými a nebytovými prostorami, kde se vyúčtování nákladů na vytápění řídí zákonem o službách č. 67/2023 Sb. ve znění zákona č. 104/2015 Sb., který v § 5 odst. (1) uvádí, že změna způsobu rozúčtování je možná až od nového rozúčtovacího období.

Znamená to, že v těchto domech si poskytovalé služeb s příjemci služeb měli v roce 2019 písemně ujednat, pokud jim to instalované měřicí či indikační zařízení umožní, způsob vyúčtování nákladů na vytápění jednou za čtvrt roku či dvakrát ročně. Vzhledem   k tomu, že tento způsob nikdo nedojednal, nelze od 25. října 2020 poskytovat vyúčtování nákladů na vytápění jen za poslední čtvrtletí.

Změna četnosti vyúčtování nákladů za vytápění je de facto změnou způsobu rozúčtování. Ta musí být předem odsouhlasena a je možné ji praktikovat až v následujícím vyúčtovacím období, tedy až v roce 2021. Ani to však není jisté, SVJ mívají zpravidla setkání jednou za rok, a pokud nebudou co nejdříve známy podmínky a informace, které má obsahovat vyúčtování nákladů na vytápění, a nebudou uvedeny ve vyhlášce na rozúčtování č. 269/2015 Sb., nebudou poskytovatelé a příjemci služeb vědět, co si vlastně odsouhlasit.

Jedná se o velkou změnu ve způsobu rozúčtování, což je jisté. Zjištěné náměry, ať už z měřičů tepla, či indikátorů, se musí podle našich právních předpisů přepočítat zohledňujícími koeficienty na polohu místnosti, u indikátorů minimálně ještě výkonem otopného tělesa a tepelným přestupem z otopného tělesa na indikátor. Poté se musí provést kontrola, zda vypočtené náklady na vytápění připadající na 1 m² započitatelné podlahové plochy u jednotlivých příjemců služeb nepřekračují stanovenou spodní či horní hranici oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Limitní hranice určuje vyhláška č. 269/2015 Sb.; spodní hranice činí minus 20 % (tedy 80 %  průměrného nákladu na  1 m²  ZPP) a horní hranice činí plus 100 % (neboli 200 % průměrného nákladu na 1 m² ZPP). Zcela jistě bude rozdíl mezi korigováním jednotek za celý rok a za každý měsíc.

Nebude zřejmě složité nařídit ve vyhlášce č. 269/2015 Sb. častější vyúčtování či rozúčtování, výrazně složitější to však  bude  uvést do praxe (a to se nevztahuje jen k termínu 25. října 2020). Domy, které jsou zásobovány  centrální  dodávkou  tepelné  energie,  již  v  současné  době  dostávají  měsíční  faktury  za  spotřebu  tepla k vytápění. Co však domy, jež mají plynovou kotelnu? Tyto domy dostávají fakturu za plyn a elektřinu 1× za rok.

Pokud tedy nebude v brzké době provedena právní úprava po- vinností pro dodavatele plynu a elektřiny, jaké náklady budou příjemcům služeb  v  domech  s  plynovou  kotelnou  čtvrtletně či půlročně a hlavně pak měsíčně vyúčtovány? Na základě dohadných položek? V takovém  případě se  vytrácí smysl a  bude  se vyúčtovávat pro  vyúčtování, nikoliv  však pro  úspory energií  a následné snížení emisí.

V tomto případě by tedy bylo třeba změnit vyhlášku č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny (...), ve znění pozdějších předpisů, a hlavně vyhlášku č. 108/2011 Sb., o měření plynu (...), ve znění pozdějších předpisů, kde je v  současné době uvedeno: zpracování údajů  je prováděno zpravidla 1× za 12 kalendářních měsíců po sobě následujících, nejpozději však za 14 měsíců.

Samozřejmě je nutné také  změnit zákon  č.  406/ 2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon  č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Ještě je třeba zmínit, jak některé rozúčtovatelské firmy své zákazníky informují o tom, že podle směrnice EU je třeba dodávat i častější vyúčtování teplé vody. Není tomu tak, to jsme si jasně ukázali citátem ze směrnice EU, ale pokud by to bylo žádoucí, bylo by nutné ještě změnit i zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, a jeho prováděcí vyhlášku. Dodavatelé vodného a stočného fakturují nejčastěji jednou ročně, tedy 1× za dvanáct po sobě jdoucích měsíců (ne vždy se jedná o kalendářní rok). Bez měsíční fakturace vodného a stočného není možné provádět častější vyúčtování teplé vody.

Ještě jednou zdůrazňuji, že i kdyby se toto vše během půlroku zdařilo (!), stejně není pro vyúčtování možno dodržet termín 25. října 2020. Pokud bychom chtěli tento termín splnit, museli bychom přistoupit k zástupnému řešení, které ve finále vůbec nemusí být špatné a které stojí na premise, že směrnice EU uvádí možnosti častějších informací dvěma způsoby.

■       Prvním je častější vyúčtování, a to podle českých právních předpisů znamená rozúčtování nákladů a vyrovnání i zaplacených záloh – během roku častěji vyrovnávat zaplacené zálohy se však  asi majitelům domů, SVJ, bytovým družstvům nebude líbit.  Pojem vyúčtování by se tedy dal nahradit pojmem rozúčtování, což znamená rozdělení nákladů na tepelnou energii podle stanovených kritérií (základní náklady podle m² a spotřební náklady podle náměrů z měřičů tepla či indikátorů) a bez vyrovnání  zaplacených záloh. Vyúčtování by se pak provedlo jednou ročně včetně vyrovnání záloh.

■     Druhý způsob je četnost informací o spotřebě, avšak má se jednat o skutečnou  spotřebu.  Co  je  však  skutečná  spotřeba? Je to čistý náměr bez korekčních koeficientů, nebo náměr korigovaný všemi požadovanými korekcemi (polohový koeficient, výkon otopného tělesa a tepelný přestup z otopného tělesa na indikátor)? A pak 1x za rok provedení vyúčtování včetně uplatnění limitní spodní nebo horní hranice  k  průměrnému nákladu na 1 m2 ZPP?

Jsem přesvědčena  o  tom,  že  tento  druhý  způsob  zvítězí,  ale již v současné době má mnoho bytových domů nainstalováno dálkové měření tepla i vody a příjemci služeb se mohou kdykoliv podívat na svou spotřebu. Otázkou je, zda to přinese požadovaný efekt uvědomění u příjemců služeb o jejich spotřebě a potřebě snížit emise CO₂.

Zatím ještě není vše řádně promítnuto do českých právních předpisů, a proto je třeba výše uvedené informace brát jen jako ochutnávku možného.