Řídicí systém provozu budovy České pojišťovny
Udržitelná výstavba a úspora energií jsou v dnešním stavebnictví často skloňované pojmy. V praxi jsou, v podobě řízení provozu budovy systémem KNX (standard pro energeticky šetrné a komfortní řízení jednotlivých technologií staveb), tyto pojmy realizované v centrále České pojišťovny na pražském Pankráci. Tu postavili a zmíněný systém v ní implementovali a vyladili pracovníci Metrostavu.
Zatímco řídící centrum této budovy lze charakterizovat slovy Antoina de Saint-Exupéryho ?to, co je důležité, je očím neviditelné?, samotnou, stejně důležitou stavbu charakterizují čísla, která budově na pražské Pankráci dávají její podobu. Je to 22 000 m? kancelářských ploch a téměř 320 parkovacích míst, tři podzemní a sedm nadzemních podlaží. Právě tyto prostory jsou díky divi- zi 3 Metrostavu výše uvedeným systémem spravovány. Na samotné stavbě se podílely ještě divize 1, 6, 7 a 9 této společnosti.
KNX, centrální mozek budovy
Při instalaci řídicích systémů bylo nutné se vyrovnat s omezeným příkonem, který je pro pražskou Pankrác typický. Metrostav z tohoto faktu udělal přednost a vytvořil tak sofistikovaný systém rozvodu energií, který operuje s pouhou polovinou příkonu, která je u podobných budov běžná. Jeho zkratka KNX označuje mezinárodně přijatý standard systému, který umožňuje řídit všechny základní funkce stavby. Účelem je optimalizovat pracovní prostředí a spotřebu energie na základě okamžitých podmínek a jeho obsazenosti. Na tento systém je také napojeno topení a větrání, systém ovlivňuje intenzitu vnitřního osvětlení i automatické nastavení venkovních žaluzií v závislosti na aktuálních klimatických podmínkách. Další z činností, které systém KNX vykonává, je sledování a ovládání jednotek chlazení, zajišťované pomocí podzemních chladicích věží a akumulační nádrže chladu. Dvě chladicí věže byly v průběhu stavby po částech spuštěny do připravené vybetonované kobky, tyto části následně technici Metrostavu zkompletovali a propojili s chladicím systémem budovy. Ledobanka ? akumulační nádrž je umístěna v třetím podzemním podlaží. Zachlazuje se v období nejnižšího odběru elektrické energie, tj. přes noc, a využívá se k dochlazování v průběhu dne. Zařízení při plném nabití je schopno chladit celou budovu po dobu 24 hodin i při výpadku obou chladicích agregátů.
Vytápění budovy
Topení, chlazení a větrání je v uvažovaných kancelářských modulech řešeno za pomoci vestavěných stropních fancoilů, což jsou lokální chladicí jednotky. Ty jsou řízeny na základě teplotních dat příslušného prostoru, centrálního nastavení a externích podmínek. Ovládání fancoilů a otopné soustavy má vazbu také na stav otvíratelných oken v kancelářích, resp. snímač otevření každého okna. S výjimkou několika oken, která jsou zapojena do systému protipožární ochrany a slouží pro odvod tepla a kouře v případě požáru, má každé další otevíratelné okno magnetický kontakt propojený s řídící jednotkou. Ta rozpozná, zda je zavřené či otevřené, jestli dochází k tepelné ztrátě či zisku, a podle toho upraví topení a chlazení. Stejně tak jsou řízeny radiátory ústředního vytápění.
¤ Otopná soustava využívá informací systému KNX (např. stav otevřených oken, vnější klimatické podmínky apod.)
Světla a stíny
Budova je vybavena ze tří světových stran vnějšími žaluziemi. Jejich zavedením do systému KNX je zajištěna možnost lokálního i centrálního řízení s důrazem na maximální využití denního světla a zabránění vzniku rušivého oslnění a tím i přehřátí budovy. Vzhledem k tomu, že jsou citlivé na sílu větru, má stavba po svém obvodu rozmístěny na exponovaných místech meteostanice, které při překročení nastavené hodnoty zajistí vytažení žaluzií. V případě manuálního zásahu se žaluzie po nastavené době vrátí opět do automatického režimu řízení. Systém je podle intenzity venkovního světla schopen řídit nejen je, ale i vnitřní osvětlení. Navíc umožňuje maximální flexibilitu, kdy každé svítidlo má svou jedinečnou adresu a lze je tak libovolně řadit do skupin při dispozičních změnách objektu.
¤ Systém vnějších žaluzií reaguje na pokyny meteostanic rozmístěných po obvodu budovy
Ladění
Samotné ladění systému se po dohodě s investorem uskutečnilo až ve chvíli, kdy byla budova využívána zaměstnanci České pojišťovny. To, že nastavení všech prvků nebylo jednoduché, lze ilustrovat na příkladu popisovaných žaluzií, jejichž ovládání řídí mnoho parametrů. Těmi jsou rychlost větru, přesná poloha slunce a umístění okna nejen vzhledem ke světovým stranám, ale i vzhledem k zastínění okolní zástavbou. Některé z uvedených parametrů dodávají systému celkem tři meteostanice, osazené na střeše budovy. Množství podnětů a dat není jediným faktem, který nastavení komplikuje. Každá ze zmíněných žaluzií má totiž svůj motor a může být nastavena až na 256 poloh.
Zabezpečení budovy
Centrální systém je propojený také do systému kontroly vstupu, elektrické požární (EPS) a zabezpečovací signalizace. Protipožární opatření jsou v budově nadstandardní. EPS je propojena s dvanácti dalšími systémy, mezi které patří například evakuační rozhlas, automatické uvolnění magnetických kontaktů dveří na únikových cestách a odblokování požárních uzávěr, které se gravitačně uzavřou a budovu rozdělí na samostatné požární úseky. Všude v budově jsou sprinklery a v přízemí a prvním podzemním podlaží je systém samočinného odvětrávání tepla a kouře. Centrální serverovna zálohovaná UPS se 100% rezervou pro budoucí rozšíření tvoří samostatný, plynem hašený požární úsek, který ochrání data i v případě požáru. I když lhůta, kterou měli pracovníci Metrostavu na stavbu, byla relativně krátká, podařilo se jim postavit úspornou a šetrnou budovu, skýtající svým nájemníkům komfort, který k práci potřebují. Centrála České pojišťovny se tak zařadila mezi další moderní ekologické stavby, které Metrostav postavil.