Regenerace podzemí historického centra Mladé Boleslavi

V roce 2008 vedení města vyhlásilo soutěž na obnovu náměstí. V první etapě byla základem řešení úprava jeho jižní části, kterou se stala velká volná pěší plocha využívaná k veřejným a kulturním akcím nebo alternativně jako počítačem řízená velkoplošná fontána s řadou světelných efektů, čtyřicetimetrovým korytem včetně vodních prvků a dalších interaktivních prvků.

Druhá etapa, která je předmětem soutěžní stavby, řeší umístění parkoviště s kapacitou sta míst a dalších prostor do podzemí severovýchodní části náměstí i parkové úpravy ozeleněné střechy na povrchu.

Architektonické a funkční řešení
Parkovací dům byl navržen jako dvojpodlažní železobetonový, s posunutím o půl patra mezi východní a západní částí pozemku náletového parčíku, v místě budovy hejtmanství vybombardované za druhé světové války.

Svažitý terén náměstí umožnil řešit vjezd do podzemních prostor spirálovitou rampou. Vzhledem k požadavkům NPÚ a územního plánu se parkovací dům projevuje na povrchu pouze jako ozeleněný park s množstvím herních prvků a malým amfiteátrem.

Při zahájení prací byla objevena důmyslná, dávno zapomenutá spleť středověkých sklepních prostor vytesaných do skály hluboko pod náměstím. Z rozhodnutí investora byl proto původní čistě funkční projekt parkovacího domu upraven a poněkud zmenšen, aby nezasahoval do stávajících sklepů, což znamenalo ve výsledku výrazné obohacení záměru revitalizace lokality.

Oproti původnímu návrhu, kdy byla snaha všechny viditelné prvky parkovacího domu spíše maskovat, vznikl v místě naopak vstupní prostor, který nejen zajistil vstup do všech částí budovy, ale zároveň se stal dostatečně reprezentativním prostředím, umožňujícím pořádání menších společenských a kulturních akcí i zřízení malého informačního střediska.

Vstup do parkovacího domu byl vyřešen vybudováním kopule ve tvaru rotačního ovaloidu, v kombinaci s plochými stropy. V původní představě byl tvar ovaloidu zcela prosklený, tato forma se však jevila příliš agresivní a energeticky náročná, vzhledem k očekávaným výdajům na chlazení a vlastní konstrukci. Zasklení je proto omezeno na zhruba třetinu povrchu, zbytek kopule je z přiznaného železobetonu. Finálním povrchem nad nezbytnými izolačními vrstvami je extenzivní zeleň fixovaná do substrátu na plastovém roštu, s automatickým zavlažovacím systémem. Řešení požadavků NPÚ, aby nebyl vstupní objekt příliš dominantní, spočívá ve skutečnosti, že kopule je zapuštěna do terénu a vystupuje nad povrch pouze jeden metr, i když je vnitřní prostor haly ve vrcholu 5 m vysoký.

Technické řešení
Stavební jáma byla zajištěna 217 vrtanými pilotami o průměru 620 mm a délky 10 m v odstupech 50 mm. Na piloty byl použit beton C30/35 XA1. Výztuž je z armokošů o průměru 400 mm. Stabilitu pilot zajišťují tyčové kotvy CKT20 v délce 4,5 až 8 m. Stavba byla založena na hřibové základové desce, navržené z vodostavebného betonu bez dalších izolací. Deska z betonu C30/37 XC2 XF4 S3 má tloušťku 300 mm s hřibovými náběhy pod sloupy tloušťky 400 mm. Deska je chemicky kotvena do velkoprůměrových pilot do smykové drážky.

Nosná konstrukce podzemního parkingu je navržena jako železobetonový monolitický skelet. Sloupy skeletu jsou uspořádány v modulu maximálně 7,5 x 7,5 m. Stropní desky nad 2.PP a 1.PP mají konstantní tloušťku 240 mm. Zesíleny jsou komunikační rampy. V 1.NP je jeden předpjatý průvlak pro vynesení stěny u vjezdu. Pojížděné stropní desky jsou navrženy z vodostavebného betonu s přípustnou šířkou trhliny do 0,15 mm na pojížděném líci. Podzemní patra jsou po obvodě připojena k pilotové stěně přes vysekanou drážku a vlepovanou kotevní výztuž.

Silně zatížená hřibová stropní deska na 1.NP z vodostavebního betonu má tloušťku 300 mm. Čtvercové hlavice jsou kónické, o celkové tloušťce 600 až 450 mm. Po obvodě je střešní deska uložena na věnec pilotové pažicí stěny.

Horní povrchy stropních desek jsou kryty litými asfaltovými podlahami, spodní líc stropních konstrukcí je pohledový.

Vnitřní železobetonové monolitické stěny mají tloušťku 250 a 200 mm. Obvodovou stěnu tvoří velkoprůměrová pilotová stěna. Vnitřní stěny jsou k obvodové stěně kotveny přes dodatečně vlepovanou kotevní výztuž. Povrchy stěn jsou pohledové. Vnější obvodová stěna je opatřena torkretem.

Sloupy, vyztužené armokoši z oceli R 10 505 jsou oválného průřezu 700 x 350 mm. Vjezd do podzemních částí umožňuje obousměrná rampa v oblouku. Tvoří ji železobetonová deska a boční opěrné stěny. Konstrukce rampy je od vlastního parkovacího domu oddilatována. Povrch rampy je ze syenitových kostek 100 x 110 x 80 mm. Boční stěny jsou obloženy pískovcem.

Kopule
Kopule nad vstupní halou ve tvaru rotačního oválu je zčásti železobetonová, zčásti zasklená strukturálním izolačním dvojsklem. Betonová část je skořepina tloušťky 200 mm. Spodní bednění skořepiny bylo celodřevěné z ramenátů (rovnoběžky) a kontralatí (poledníky). Na kontralatě se po vrstevnicích přibíjela lichoběžníková prkna. Horní bednění se nepoužilo (dodavatel použil technologii ztraceného bednění).

Parkovací dům
Z dispozičního hlediska se jedná, vzhledem k charakteru objektu, o jednoduché řešení, postavené na modulovém systému 7,5 x 7,5 m a 4,75 x 7,5 m, půdorys je přibližně obdélník o rozměrech 41,5 x 34,1 m s atypickým uskočením západního rohu (kvůli přítomnosti sklepení). Jedná se o podzemní parkovací dům s jedním nadzemním a dvěma podzemními podlažími, který využívá sklonu terénu a má polovinu podlaží vždy o polovinu jeho výšky posunutou. Jednotlivé úrovně propojují polorampy a schody pro pěší s výtahem. V prostoru parkovacího domu jsou rovněž umístěny strojovny vzduchotechniky a místnosti pro rozvaděče silnoproudu a slaboproudu. Z prostoru parkovacího domu je, v případě požáru, možný únik vjezdovou rampou nebo dvouramenným schodištěm ústícím do terénu. Vedle tohoto schodiště je do vstupní haly 1.NP situováno veřejné hygienické zařízení (rovněž pro osoby s omezenou možností pohybu) a dále vstup do sklepení s nebytovým prostorem (kanceláří) pro obsluhu provozu sklepení. Ke kanceláři náleží rovněž samostatné hygienické zařízení.

Sklepy se staly součástí areálu volnočasových aktivit na Staroměstském náměstí, a proto byl projekt zpracován tak, aby se vzájemně propojily herní a interaktivní prvky. Vzájemným propojením hlavních podzemních prostor, umístěných vůči sobě v různých výškách a polohách, vznikl labyrint, kterým lze volně procházet. Sklepy jsou vybaveny komunikačním, světelným a únikovým systémem krytým uměleckými prvky korespondujícími s plastikami vrb na povrchu a na jižní straně náměstí. Pro dětské návštěvníky je v místě připravena videoprojekce, laserová prolézačka, lezecká stěna, nerezová klouzačka, bazén s míčky, chrlič kouře reagující na nášlapné dlaždice či periskop umožňující pohled do nepřístupných částí sklepení atd.

Park
Podle územního plánu měly být plochy parku v místě zachovány, proto byla zvolena koncepce návratu zeleně v nové atraktivní podobě a v kontextu s celkovou rehabilitací náměstí. Koncepce je založena na půdorysné formě dvou ostrých trojúhelníků - trojúhelníku náměstí a trojúhelníku parku. Jejich kompozici zdůrazňuje dláždění světlou strzegomskou žulou v jejich těžištích a organizací prostorů - s využitím vodních prvků, soch, interaktivních skulptur, použitého mobiliáře a osvětlení. Nad plochou parkovacího domu je zelená intenzivní skladba střechy řešená jako park, který navíc nabízí množství herních prvků pro volnočasové aktivity, malý amfiteátr, pódium či plastiky vrb s informačním systémem. Samotný park je rozdělen centrální dlážděnou plochou, v jejímž středu je betonový květník s bočními stranami stupňovitého tvaru s vysazeným solitérním stromem. Tuto plochu směrem k ulici Kateřiny Militké ukončuje ?zelený altán?, který může sloužit jako jeviště.

Centrální dlážděná plocha je lemována betonovými nádobami na zeleň, což umožnilo vysadit menší stromy s podsadbou keřů a trvalek a tím vytvořit dojem oboustranného stromořadí. V severní části parčíku navazuje na dláždění další plocha s mlatovým povrchem, jejíž součástí jsou interaktivní herní prvky jako například mořský příboj (plechová platforma umožňující houpání, skákání a točení se zvukovým efektem), taneční zvonkohra, zasahuje do ní i vodní kaskáda s přívodem vody atd. Na okraj parčíku byla vysazena linie alejových stromů, které mají odclonit silnici 9. května a park také pohledově uzavřít. V severní části parčíku se nachází další interaktivní prvek - dřevěný telefon. Jako opakující se architektonický prvek se v místě nacházejí uměle vytvořené terénní valy, které vytvářejí rozmanitější modelaci terénu na ploché střeše.

Jižní část areálu tvoří kopule, jejíž železobetonovou část pokrývá extenzivní zelená střecha tvořená kobercem rozchodníků a doplněná světelnými vývody. V předprostoru vstupu do vestibulu a informačního centra se nachází vodopád a bazének se sousoším Šárky a Ctirada (vytvořené Veronikou Psotkovou). Jako prvek zeleně v této části jsou použity gabionové pásy, které slouží jako zábrana proti vstupu na okraj střechy. Gabiony jsou vysypány substrátem a osázeny nízkými keři. Areál parku je doplněn mobiliářem a plastikami tří ?vrb? (zhotovených z patinovaného plechu COR-TEN B), které koncepčně navazují na soubor jedenácti ?vrb? instalovaných dříve na revitalizované ploše náměstí. Audiovybavení umožňuje komunikaci mezi jednotlivými objekty prostřednictvím vestavěného reproduktoru.

Závěr
Podzemní komplex doplňuje celkové řešení dopravy na Staroměstském náměstí. Přesunem parkujících automobilů do podzemí se dosáhlo zkvalitnění a ztišení veřejného prostoru na povrchu, město Mladá Boleslav získalo nové příjemné místo pro zábavu i odpočinek.

Základní údaje o stavbě

Název stavby: Podzemní komplex v severní části Staroměstského náměstí
Investor: Statutární město Mladá Boleslav
Generální projektant: Hlaváček - architekti, s.r.o., Praha
Autoři projektu: Prof. Ing. arch. Michal Hlaváček, Ing. arch. Karel Musil, Ing. arch. Zdeněk Holek, Ing. Ditta Johanovská
Návrh konstrukce: Ing. Mužík, PPP, spol. s r.o.
Dodavatelé: BAK stavební společnost, a.s., CGM Czech a.s.
Zajištění stavební jámy: LIMISTAV s.r.o.
Dodavatel závěrečné etapy (sklepy, interiér, drobná architektura v parku): Energie - stavební a báňská a.s.
Stavbyvedoucí: Martin Pražák
Doba závěrečné etapy: 11/2013-6/2014
Celková doba výstavby: 08/2010-06/2014