Projektil rolující ke startu

K rekonstrukci a zvyšování standardu letiště, které umožňuje i zahraničním návštěvníkům ze vzdálených destinací pohodlnou cestu do světově proslulých lázní, došlo po dlouhém období stagnace. Rekonstrukce proto sestávala jak z nezbytné části, kdy bylo třeba zlepšit technické parametry dráhového systému, tak z plánovaných úprav staré odbavovací budovy a výstavby nové odbavovací haly. Autorem architektonického návrhu nové haly je brněnský architekt Petr Parolek, který je také autorem již realizovaného terminálu na letišti v Brně - Tuřanech. (Stavebnictví 11-12/2007).

Dispozice areálu letiště
Dnešní areál letiště se nachází mimo kontext historizujících lázní a vytváří svébytný komplex na náhorní plošině nad Karlovými Vary. Tato skutečnost umožňuje architekturu nové dostavby rozvíjet bez omezení technicistním směrem, který dobře koresponduje s letištním provozem. Odbavovací hala byla navržena v aerodynamickém tvaru připomínajícím kapku, neúplné protáhlé vajíčko, projektil nebo raketu. Tento futuristický tvar je ve formálním kontrastu s původní hmotou staré letištní budovy, s ohledem na zvolené měřítko a proporci s ním však vytváří jeden kompoziční celek v půdorysu písmene H se čtyřmi křídly (nebo dvěma bočními nádvořími).

¤ Odbavovací hala karlovarského letiště

Původní budova letiště
Autorem původní ?nádražní? budovy byl profesor Karel Winter z Liberce (autor radnice v Jablonci nad Nisou), stavební výkresy jsou datovány rokem 1930. Na budově není dekor předchozích historických reminiscencí a období secese, avšak architektonický návrh není ani příkladem pro tuto dobu typické funkcionalistické architektury. Letištní budova, charakteristická pevným řádem a symetrií (jedná se o klasický zděný stavební typ - dispoziční trojtrakt, se systémem vertikálních okenních otvorů s nosnými mezipilíři a systémem horizontálního členění hmotové kompozice převislými několikaúrovňovými římsami), byla ve čtyřicátých letech minulého století zřejmě průkopnickým dílem s původní kompozicí a drobným měřítkem.

¤Půdorys areálu karlovarského letiště: A - nová odbavovací hala; B - komerční prostory; C - kontrola expedice zavazadel; D - celní kontrola; E - hala výdeje zavazadel; F - bezpečnostní a pasová kontrola; G - hala pro odlet cestujících ze zemí mimo Schengenskou úmluvu; H - hala pro přílet cestujících ze zemí mimo Schengenskou úmluvu; I - hala pro odlet cestujících ze zemí Schengenské úmluvy; J - hala pro přílet cestujících ze zemí Schengenské úmluvy; K - kancelář.

Nová odbavovací hala
Nová hala je ke staré budově připojena spojovacím krčkem, který vkládá mezi obě budovy potřebnou prostorovou distanci. Hala není v daném prostředí tvarově ojedinělá, kompoziční vertikálu k ní vytváří technicistní věž řízení letového provozu, postavená v předchozí etapě modernizace a dostavby letiště.
Záměrem autora architektonického návrhu nové odbavovací haly bylo navodit návštěvníkovi dojem dvou odlišných světů - při přistání vítá turistu historizující fenomén lázní charakterizovaný prvorepublikovou architekturou původní budovy letiště, při odletu naopak dominuje futuristický vjem postmoderního světa, kam se po návštěvě lázní opět vrací. Stavby jsou přitom vnímány odděleně, vzhledem k dispozici, kdy vzdálenější futuristická část zařízení letiště je skryta za původní budovou. Společně je přitom možné obě budovy pozorovat pouze z letadla.
Nová budova svým aerodynamickým tvarem charakterizuje rychlost a eleganci. Cílem architekta se stala idea vytvořit tvar haly tak, aby veškeré formy byly dobře geometricky i výrobně definovatelné a aby vytvořily kompaktní, vyvážený celek, blížící se produktům automobilového nebo spotřebního průmyslu v desetkrát větším měřítku. Záměrem bylo využití technicky i ekonomicky dostupných technologií, například plášťů se stojatou drážkou. Vypilováním výsledného tvaru vznikl design charakterizovaný kompozicí tří seříznutých ploch, definovaných rotací obloukového profilu kolem středu. Protáhlý oblý objekt vytváří díky sestavě tří prstencových ploch v úrovni styku střešního a fasádního pláště zářez prosvětlující za dne interiér haly. Dynamika tvaru na obou stranách graduje pomocí šikmo seříznuté boční fasády s ustupujícím nakloněným čelem. Kruhové prstence, které čela protínají, dávají celé budově iluzi obrovského stroje před startem. Důležitým kompozičním prvkem interiéru, který má připomínat útroby odstrojeného letadla nebo plavidla, je hlavní nosný dvojoblouk, rozevírající se pod klenutým prostorem.

¤ Prosklený vstupní prostor do nové odbavovací haly

Konstrukce nové haly
Konstrukce haly je na první pohled prostorově složitá, je však přesně a poměrně jednoduše definována pomocí přímek a kružnic a jejich rotace kolem bodu. Odbavovací hala je situována na půdorysu o rozměrech 70x28 m, nejvyšší místo - hřeben nosné konstrukce - je ve výšce +11,20 m.

Střecha je tvořena obloukovými vazníky TRUHL 300, 6, 150, 12, 50, uloženými na podélné průvlaky. Vazníky jsou v rozteči 3,0 m. Samotný vazník je tvořen svislou stěnovou částí proměnné výšky (proměnnost je oblouková v podélném směru haly) a střešní obloukovou r = 15,35 m (tvar vazníků je stejný). Ve směru podélném je poloměr střechy 161,20 m, vazníky jsou z důvodu jednoduššího detailu rámového rohu provedeny všechny svislé, srovnání do roviny opláštění je provedeno navařením ocelové lišty. Poslední štítový vazník není oblouk, ale má tvar kuželosečky respektující tvar opláštění.

Stěnové prvky TRUHL 300, 6, 150, 12, 50 jsou tvořeny vodorovným úsekem (horní část) a obloukovou částí. Střed oblouků je ve výšce +3,50 m, poloměr oblouků r = 4,60 m. Tvar všech stěnových prvků je stejný. V půdorysu se stěnové prvky paprsčitě rozbíhají ze středu otáčení (bod vzdálený 97 m od středu haly). Na konci vodorovného úseku je provedeno půdorysné zalomení stěnových prvků (je na oblouku r = 105 m ze středu otáčení). Rozteč stěnových prvků odpovídá rozteči střešních vazníků = 3,0 m. Poslední stěnový profil na přechodu obloukového pláště a rovné střechy má tvar kuželosečky respektující tvar opláštění.

Vstupní elipsa je prostorová křivka vzniklá průnikem stěnového pláště haly a eliptického pohledu, který je definován třemi elipsami (vnitřní E 1 a vnější E 2 a žlabová E 3). Všechny elipsy mají střed v ose haly ve výšce +1,60 m, mají shodnou vedlejší (příčnou) osu. Vnitřní elipsa E 1 má délku hlavní poloosy (vodorovná, podélná) 12,30 m, vnější E 2 má 13,0 m, žlabová 13,30 m. Vnitřní elipsa E 1 má délku vedlejší poloosy 4,04 m, vnější E 2 pak 4,32 m, žlabová E má 3 4,57 m. Polohy a osy všech ocelových profilů jsou ekvidistantou od definujících elips.

Hlavními nosnými prvky konstrukce jsou dva v patě spojené a ve vrcholech odkloněné oblouky z trub Ø 377x16 mm, které jsou vzájemně spojeny táhly systému Macalloy. V příčném řezu tvoří hlavní nosné oblouky písmeno V, které svírá úhel 76º. V tomto směru pokračují i vzpěry vztyčené z oblouků pro podepření podélných průvlaků střechy (profil TR Ø 324x10 mm), jež jsou ve střední části vodorovné a při koncích haly se stáčejí v úhlu střešního pláště k zemi. Tyto průvlaky (v osách G a J) jsou rovněž podepřeny rámovými vestavbami v čelech. Střešní a stěnový plášť je podepřen soustavou žeber obloukových rámů svařených do truhlíků. Vzájemné výškové posunutí a natočení podle tvaru střešního a stěnového pláště umožňuje kladení nosných trapézových plechů obvodového pláště.

Obě štítová zakončení haly tvoří rovněž svařované prvky TRUHL 300, 6, 150, 12, 50, ovšem již v bočním pohledu přímé, reálně, tedy ve tvaru kuželoseček. Štítové stěny jsou doplněny výměnami pro velká, v podélném pohledu kruhová okna o průměru 5,0 m. Okna jsou opatřena speciálními svařovanými tubusy, takže o cca 1,20 m vystupují z konstrukce haly. V jižní fasádě je umístěn eliptický vstup do prostoru haly. Konstrukce vstupu je vynesena pomocí dvou sloupů se vzpěrami a průvlaky.

Galerie haly (2. NP) je tvořena pravoúhlou soustavou ocelových rámů a stropnic, které jsou po obvodu podepřeny zakřivenými stěnovými svařovanými profily. Na galerii vedou čtyři schodiště. Dvě jsou vřetenová ocelová, dvě betonová.

Tuhost haly je v podélném směru zajištěna pomocí rámových vestaveb v čelech, podélnou rámovou vestavbou a samotnými hlavními oblouky. Kotvení všech nosných sloupů kromě obvodových je provedeno vetknutím a obvodová kotvení jsou kloubová.

Prosklené stěny a světlíky
Plášť budovy tvoří v jižní stěně prosklená fasáda, upevněná na nosnou ocelovou podkonstrukci z jäklu. V plášti střechy jsou čtyři střešní okna. Kruhová okna, přesahující dvě podlaží v čelech odbavovací haly, jsou rovněž upevněna na podkonstrukci z jäklu. Hala je prosvětlena také světlíky v podélných stěnách. Každý z nich se skládá z šikmé a ze svislé části, jejich zasklívací systém je také upevněn na nosnou ocelovou podkonstrukci z jäklu.

¤ Pohled jižní (nahoře) a pohled východní (dole) na budovy karlovarského letiště

Stavba odbavovací haly
Kosntrukce budovy je kotvena do železobetonových patek. Před vlastní montáží byly položeny rozvody kanalizace, drenáže, přeložky kabelů. Plocha byla upravena do roviny a zpevněna, aby byla umožněna montáž mobilními prostředky.

Jednotlivé díly ocelové konstrukce byly před montáží vyrobeny a svařovány v dílně. Na stavbě pak bylo svařováno obloukem.

Souběžně s postupem montáže haly se zdily příčky, instalovaly rozvody silnoproudé i slaboproudé elektřiny, rozvody ústředního topení, vody, plynu a ostatní instalace. Byla provedena protiradonová ochrana, po položení trapézových plechů střechy a stropů galerie se v přízemí haly a na galerii pokládaly na podkladní betonovou mazaninu granitové dlažby. Před položením střešního pláště se v sociálních zařízeních položily keramické obklady a dlažby. Stropy interiérů, konstruované jako železobetonové desky, mají ztracené bednění z trapézových plechů. Opláštění haly, které připomíná trup letadla, je z obkladu Kalzip a obkladu Montaline na podkonstrukci z trapézových plechů na ocelových roštech. Mezi trapézovým plechem a obkladem je tepelná izolace a parotěsná zábrana.

Modernizace letiště byla spolufinancována z prostředků Karlovarského kraje a Regionálního operačního programu NUTS2 Severozápad.

Základní údaje o stavbě
Název stavby: Modernizace Letiště Karlovy Vary - III. etapa Název částí stavby: 1. část: Úprava odbavovací haly pro splnění Schengenských úmluv 2. část: Výstavba nové odbavovací budovy
Investor: Karlovarský kraj
Generální dodavatel: Eurovia CS, a.s. (dříve Stavby silnic a železnic, a.s.)
Autor architektonického návrhu a návrhu ocelové konstrukce: Ing. arch. Petr Parolek, Ph.D., Fa Parolli, s.r.o.
Statika ocelové konstrukce: Ing. Lukáš Pelánek, Ing. Petr Mazánek Statika železobetonové konstrukce: Ing. Aleš Seidl
Hlavní stavbyvedoucí: Ing. Radomír Kletečka
Stavbyvedoucí: Martin Valášek
Hlavní subdodatelé: Chezak spol. s r.o. Karlovy Vary; Vertikal - Zip, s.r.o
Doba výstavby 1. a 2. části III. etapy: 05/2007-04/2009
Základní rozměry nové haly: 65x28 m
Zastavěná plocha: 3450 m²
Obestavěný prostor: cca 22 000 m³
Max. délka nové haly: 70 m
Rozpětí hlavního oblouku: 31,8 m

¤ Nasvětlené kruhové prstence protínají čelo nové budovy odbavovací haly a vytvářejí iluzi trupu startujícího letounu

¤ Konstrukce střechy je výtvarným prvkem interiéru nové odbavovací haly

¤ Kromě prosklené fasády vstupního prostoru prosvětlují interiér nové odbavovací haly kruhová okna v čele haly, čtyři střešní okna a světlíky v podélných stěnách

¤ Stěnový plášť nové odbavovací haly je zhotoven z hliníkového fasádního a střešního systému Kalzip a obkladu Monteline na podkonstrukci z trapézových plechů na ocelových roštech

¤ Prostor kontroly expedice zavazadel

¤ Vřetenové ocelové schodiště spojující přízemí a patro s galerií nové odbavovací haly