Přísnější požadavky na výstavbu nových budov od 1. ledna 2022

V dohledné době se tedy zájem o návrhy, které zjevně neřeší kvalitu vnitřního prostředí budov a nerespektují přehřívání interiéru zejména v letním období, postupně přehodnotí. Pokud totiž budova nezohlední potřebné principy, bude nutno více než doposud investovat do technických a technologických řešení. Vývoj míří od domů s co nejnižší (až nulovou) spotřebou k domům, které budou vyrábět energii navíc. Budova splňující nové nároky bude vyžadovat jak propojenost architektonicko-stavebního konceptu, tak využití inovativních stavebních materiálů a technologií včetně dostupných obnovitelných zdrojů energie. Kvalifikovaný a zodpovědný návrh, který definuje výraz budovy, a tedy její energetickou i investiční náročnost, se tak stane součástí energetického systému. Stejně jako kvalitní tepelnětechnické vlastnosti stavebních prvků a konstrukcí, systémy řízeného větrání s rekuperací tepla, účinné zdroje energie nebo osazení obnovitelných zdrojů energie. Povede to tedy k širšímu dialogu architekta s projektantem i energetickým specialistou ohledně efektivního využití dané investice hned od počátku každého návrhu. Stavebník by tak měl získat kvalitnější a vyváženější návrh s ohledem na výši spotřeby energie vyrobené z neobnovitelných zdrojů energie, než tomu bylo doposud.

Ing. Tomáš Vanický, ředitel Centra pasivního domu (CPD), uvádí, že obecně lze nový požadavek na budovu s téměř nulovou spotřebou energie po 1. lednu 2022 (nZEB II) kvantifikovat na jednotné úrovni odpovídající přibližně nízkoenergetickému domu s vyšším důrazem na instalaci obnovitelných zdrojů nebo budově na půli cesty k pasivnímu energetickému standardu, bez nutnosti realizovat OZE. Připravenost pasivních nemovitostí na změnu klimatu a výkyvy extrémního počasí je známa a dlouhodobě testována. Z desatera bodů, které je třeba splnit pro dosažení pasivního energetického standardu, si tak projektový tým může vybrat 60–80 %. Tyto stanovené principy mají umožnit naplnit estetické hledisko za technickoekonomické proveditelnosti, a přitom splnit požadavky legislativy nZEB II kvalitním a přitom cenově dostupným řešením: 1) situace a souvislosti v území; 2) orientace ke světovým stranám; 3) optimalizace tvaru; 4) tepelné zónování dispozice; 5) návrh obvodového pláště; 6) vyloučení tepelných mostů; 7) výplně otvorů; 8) průvzdušnost obálky; 9) řízené větrání s rekuperací tepla; 10) zdroj a distribuce tepla.

Zásadní změna pro realizaci novostaveb

Příští rok bude tedy znamenat zásadní změnu pro realizaci novostaveb, které musí být od příštího roku výrazně energeticky úspornější. Zatímco dosud mohly rodinné domy spotřebovat až 160 kWh/m2 primární neobnovitelné energie za rok, od příštího roku to bude i méně než polovina. Přiblíží se tak ještě více pasivním domům. Změna bude znamenat důležitější roli architektů, podle odborníků pak nejvíce dolehne na členité bungalovy. Experti zároveň očekávají nárůst poptávky po řešeních vy­užívajících obnovitelné zdroje energie či vyšší důraz na úspory za vytápění a chlazení objektů. Od začátku příštího roku se tak všech novostaveb dotknou přísnější právní předpisy svázané se spotřebou energie. Nově stavěné budovy musí mít téměř nulovou spotřebu energie. Přesněji se množství jejich spotřebované primární neobnovitelné energie má pohybovat v rozmezí od 60 do 160 kWh/m² za rok. Nové požadavky však tuto hodnotu výrazně sníží. Pro běžné rodinné domy se bude nově pohybovat mezi 70–75 kWh/m² za rok. Pro malé rodinné domy s energeticky vztažnou plochou menší než 120 m² se požadavek bude pohybovat v rozmezí 85–95 kWh/m² za rok. Výsledné hodnoty tedy, jak bylo výše zmíněno, budou zhruba na půli cesty mezi nízkoenergetickým a pasivním domem.

Podle Michala Čejky z Centra pasivního domu bude od příštího roku u všech novostaveb klíčový architektonický koncept. „Zatímco v roce 2020 stačilo běžný rodinný dům zateplit patnácti centimetry izolace a byl prohlášen za ,téměř nulový, nové podmínky platné od roku 2022 už vyžadují komplexnější přístup související s kvalitou architektonicko-energetického konceptu. Lze tedy říci, že se požadavky na energetickou náročnost zpřísní především pro členité bungalovy nevyužívající sluneční záření“.  Vícenáklady na splnění podmínek se tak mohou pohybovat v rozsahu 0,5 až 5 % nákladů na stavbu domu podle šikovnosti projektanta a architekta. „Je-li cílová hodnota 75 kWh/m² za rok, pak právě koncepční návrh budovy rozhoduje o tom, startujeme-li na 90 kWh/m² za rok u dvoupodlažního kompaktního domu orientovaného na jih, nebo na 150 kWh/m² za rok v případě členitého bungalovu orientovaného na východ. První budova je řešena s rozvahou, bude tak u ní stačit již jen vylepšit obálku či využít účinné technologie nebo instalovat menší obnovitelný zdroj. Druhý příklad disponuje energeticky náročnou architekturou, projektant proto bude muset využít všech dostupných technických, a tedy i investičně nákladnějších řešení, aby dosáhl stejného výsledku jako v prvním případě,“ přiblížil na příkladu Michal Čejka.

„Na začátku roku 2020 jsme s napětím očekávali, jaké budou nové požadavky pro domy v roce 2022. Chtěli jsme se na to co nejlépe připravit a spočítali si některé naše typové domy. Po prvním výpočtu jsme ale zjistili, že naše nejpopulárnější domy nevyjdou a bude zapotřebí domy výrazně zdražit. Požádali jsme o pomoc energetického specialistu, aby se na naše výpočty podíval. Po dvou hodinách konzultací bylo jasné, že většina našich domů vyjde. Problém byl v nepochopení některých výpočtů a norem. Jediná podmínka u našich domů je správná orientace. Díky výkonnému tepelnému čerpadlu, kvalitní obvodové konstrukci a částečné optimalizaci výpočtu již nyní splňujeme právní předpisy pro rok 2022, a to se všemi typovými domy včetně bungalovů,“ uvádí vzorový příklad z praxe jednatel společnosti zaměřené na dřevostavby. Podle odborníků znamená platnostnových právních předpisů od příštího roku pro stavební sektor výrazně větší změnu než požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie, které vešly v platnost loni. Český trh si tak bude na nové změny zvykat déle. Budou totiž vyžadovat změnu myšlení a přístupu velké části odborné veřejnosti. Zároveň již nebude stanoveno velmi široké rozpětí pro spotřebovanou primární neobnovitelnou energii. Daleko více se tak bude dbát i na využití energie pro vytápění a přípravu teplé vody.

Podle odborné veřejnosti bude zároveň vyšší zájem o řešení pracující s obnovitelnými zdroji energie. „V příštích letech očekáváme zejména nárůst poptávky po způsobech vytápění, které využívají obnovitelné zdroje. Pokud bude platit, že pro naplnění nových legislativních požadavků bude od příštího roku stačit kromě kvalitní obálky domu už pouze využívání obnovitelných zdrojů, odhadujeme nárůst zájmu o tento sortiment. Týkat by se to mělo zejména tepelných čerpadel, v menší míře pak i peletových kotlů a solárních systémů,“ uvádí vedoucí technického oddělení společnosti vyrábějící produkty pro vytápění a přípravu teplé vody. Podle něj se přitom k těmto řešením bude kromě uživatelů novostaveb částečně upínat i část spotřebitelů, kteří preferují následování aktuálních trendů, ačkoliv se jejich nové právní předpisy přímo nedotknou.

Stavitelé rodinných domů si budou muset uvědomit, že spotřeba energie není pouze na vytápění a že jsou vztahové vazby mezi vytápěním domu, ohřevem pitné vody a chlazením objektu, neboť i toto téma je v posledních letech často skloňováno. „Je ovšem nad slunce jasné, že nové právní předpisy přejí nízkoteplotním systémům vytápění a chlazení, které lze kombinovat s nízkoteplotním zdrojem tepelné energie, to znamená nejčastěji s tepelným čerpadlem. Favoritem číslo jedna se tak stává plošný teplovodní systém, který je přímo předurčen pro práci s nižšími teplotami doprovázenými významnou úsporou energie. Navíc, a to je velmi důležité hledisko pro zdravé prostředí bydlení, sálavý způsob vytápění nevytváří žádné magnetické pole a pro zdraví člověka je přijatelnějším systémem než cokoliv jiného,“ uvádí v této souvislosti představitel firmy vyrábějící systémy na bázi polymerů. Plošné systémy vytápění jsou přímo ideální pro kombinaci vytápění s chlazením, ať již se jedná o systém podlahový, stěnový nebo stropní. Společným jmenovatelem jsou opět nízké provozní náklady a neagresivní prostředí. To znamená, že uživatel si díky sálavému způsobu vytápění/chlazení užívá příjemné pohody bez teplotních skoků, víření prachu nebo chladného průvanu. „Podle našeho názoru budou lidé více pozornosti věnovat i provedení domovních instalací. Např. nedílnou součástí opatření vedoucích ke snížení energetické náročnosti bude dostatečná tepelná izolace rozvodu vody, která zamezí zbytečným tepelným ztrátám, zjednodušeně řečeno bude zachovávat teplou vodu teplou a studenou – studenou. Tématem je ještě ohřívání teplé vody v okamžiku její spotřeby, nikoliv předem ohřátou vodu „skladovat“ a neustále dohřívat na požadovanou teplotu,“ dodává.

Kromě růstu zájmu o obnovitelné zdroje energií, jako jsou například tepelná čerpadla, lze zároveň očekávat zvýšený zájem o systémy řízeného větrání s rekuperací. „U běžného rodinného domu o užitné ploše 150 m² může tepelná ztráta přirozeným větráním výpočtově znamenat cca 2 kW. Tuto složku tepelných ztrát lze však instalací větracího systému s rekuperací takřka eliminovat. Díky tomu lze snáze přiblížit budovu k požadovaným energetickým standardům spolu s dalšími výhodami, které větrací systémy přinášejí pro zvýšení komfortu čím dál tím více utěsněného vnitřního prostředí domu,“ uvádí přední výrobce produktů v segmentech ohřevu vody, elektrického vytápění a obnovitelných zdrojů energie.

V souvislosti s novými pravidly týkajícími se snižování primární neobnovitelné energie se bude mnohem více než v minulosti řešit i samotná orientace stavby. Podle odborníků je na ni však vždy nutné nahlížet ze dvou různých úhlů pohledu. „Pokud uživatel orientuje hlavní obytné části tak, aby na ně v letním období dopadalo co nejméně slunečních paprsků a dům se tak nepřehříval, musí řešit opačný problém v zimě – nedostatek slunce, které jinak může u velkých prosklených ploch výrazně ušetřit na vytápění. Pro posílení tepelné izolace a obálky budovy pak častěji sahá po předokenních roletách. Naopak když jsou okna orientována na západní stranu, je vhodné okna osadit jiným typem exteriérové stínicí techniky – venkovními žaluziemi. Ty zadrží většinu tepelné energie před vstupem do interiéru a zároveň ho tak pasivně chladí. Na základě toho proto usuzujeme, že poptávka po venkovním stínění bude v návaznosti na nové právní předpisy spíše dále stoupat,“ zastává názor odborník ze společnosti vyrábějící mimo jiné okenní rolety a žaluzie. „Klíčové jsou pro širokou i odbornou veřejnost aktuální trendy. Ty jasně ukazují na rostoucí oblibu venkovního stínění, kdy lidé oceňují výrazně větší efektivitu tohoto řešení ve srovnání například s vnitřními variantami. To se propisuje i do architektonických návrhů, u většiny novostaveb se tak již dnes s venkovním stíněním počítá.“

Podle odborníků však ne všichni architekti budou tíhnout k orientaci budov tak, aby přísnější požadavky na využívání primární neobnovitelné energie splňovaly. V takových případech budou muset do svých návrhů zakomponovat větší množství řešení, která jim pomohou více využívat obnovitelné energie.