Posuzování vlivů na životní prostředí u staveb dopravní infrastruktury

Působení dokončeného díla na životní prostředí

Toto hledisko je záležitostí především investora a projektanta. Společnost si přitom zajišťuje ochranu životního prostředí důkladným posuzováním všech předpokládaných vlivů při projednávání a schvalování příslušného projektu. Pamatují na to i zákony. V České republice je to zejména zákon č. 144/92, o ochraně přírody a krajiny a zákon č. 244/92, o posuzování vlivů na životní prostředí.
Procedury Environmental Impact Assessment - EIA (Posuzování vlivů na životní prostředí) výstižně charakterizuje RNDr. Martyš, CSc. v publikaci Posouzení koncepce MDS ČR z roku 1998: "Cílem EIA - procedury není zdržovat realizaci záměru či koncepce, ale identifikovat vlivy na životní prostředí a společně hledat ekologicky proveditelné řešení."
Projektanti již v současné době dokáží reagovat na všechny racionální požadavky ochránců životního prostředí a zhotovitelé staveb je umí i realizovat. Je ale jisté kritérium, které nikdy nelze opomenout - kolik taková opatření stojí. Vždy by měla být respektována zásada trojí prospěšnosti: technické řešení + ekologie + cena by měly být při posuzování celkové užitné hodnoty v rovnováze.

Co se posuzuje při EIA dokončeného stavebního díla:

• vliv na obyvatelstvo;
• vliv na ekosystémy, jejich složky a funkce (ovzduší a klima, vlivy na vodu, vlivy na půdu, území a geologické podmínky, vlivy na flóru a faunu, vlivy na ekosystémy, vlivy na chráněné části přírody);
• vlivy na antropogenní systémy, jejich složky a funkce;
• vlivy na strukturu a funkční využití území;
• ostatní vlivy;
• velkoplošné vlivy v krajině.

Co a jak chrání v oblasti životního prostředí investor a projektant na životní prostředí při jejím zhotovování

• Znečištění ovzduší: vedením trasy daleko od obytných sídel, mimo mrazové kotliny, v provětrávaném území situováním trasy ve směru převládajících větrů, a zejména plynulým výškovým i směrovým vedením trasy, které umožňuje hladkou plynulou jízdu s minimální spotřebou PHM.
• Hlukové zatížení obytných sídel: vedením trasy v zářezu (přirozená clona), vedením trasy v tunelu nebo na zakrytých mostech, výstavbou protihlukových stěn nebo zemních valů, vytvořením nových ochranných pásů zeleně, montáží oken s vyšší neprůzvučností (vícenásobné zasklení). Navrhují se konstrukce vozovek se sníženou hlučností. U železničních tratí se technickými úpravami koleje dá hluk prakticky odstranit.
• Znečištění vod: veškerá srážková (povrchová) voda, která odchází z komunikace, je svedena do retenčních nádrží, sedimentačních nádrží a usazovacích nádrží i z obvodu komunikace se odvádí přes odlučovače ropných látek (Lapoly). Zřizují se dočasné vodní nádrže po dobu stavby v místech, kde hrozí odnesení splavenin dešťovým přívalem do vodoteče. U každé dálnice je režim srážkových vod uzavřen tak, aby nedošlo ani k nadměrným průsakům, ani úniku znečištěných vod do vodotečí.
  Podzemní vody jsou chráněny utěsněnými silničními příkopy, v oblasti hygienické ochrany I. a II. stupně se vody odvádějí mimo toto chráněné území. Budují se i bezpečnostní prostředky (norné stěny) tam, kde by mohlo dojít k havárii s nebezpečnými látkami.
• Ochrana krajiny: trasy jsou navrhovány tak, aby vyhověly § 12 zákona č. 114/92 Sb., svahy násypů i zářezů se ozeleňují travou i výsadbou stromů a keřů, vysazují se nové zelené pásy náhradou za poškozenou zeleň.
• Ochrana fauny a flóry: v místech stezek pro zvěř se budují dostatečně průchodné propustky, přes zářezy se budují ?zelené mosty? v šířce 20 m i více, tvoří se zábrany proti rozstříkávání solí ze zimní údržby, komunikace se oplocují v místech migrace živých organismů s navedením na podchod nebo zelený most, vytvářejí se i podmínky pro přemístění chráněných organismů přes trasy komunikací v době jejich hromadných přesunů.
• Ochrana území a lokalit s výskytem chráněných organizmů: nelze-li se lokalitě vyhnout, jsou v návrhu obsažena řešení všech kolizních míst tak, aby k poškození životního prostředí prakticky nedošlo a fauna i flóra se mohly co nejrychleji adaptovat na nové podmínky (viz stav podél současných tras např. D 1, D 5 nebo D 8).

Působení stavby na životní prostředí při jejím zhotovování

Toto hledisko je převážně záležitostí zhotovitele díla. Ten je vázán jednak projektem, jednak podmínkami smlouvy, včetně podmínek stavebního povolení, ale také obecně uplatňovanými požadavky na ekologii stavění. Kvalifikace a odborná zdatnost firmy se dá dnes dobře posoudit i podle toho, jak se zhotovitel při stavění k okolí stavby chová.
Ochrana životního prostředí v dosahu staveniště je dnes jedním z hlavních zájmů stavební společnosti při zhotovování staveb. Řídí se zákony na ochranu životního prostředí, tj. jmenovitě: zákonem č. 125/97 Sb., o odpadech; zákonem č. 114/92 Sb., ve znění zákona č. 289/95 Sb., o ochraně krajiny a přírody; zákonem č. 211/94 Sb., ve znění zákona č. 158/94 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami; zákonem č. 138/73 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o ochraně vod.
Způsob stavění u staveb dopravní infrastruktury (silnice, dálnice, letiště, vodní toky nebo železnice) je při stavebně technologické přípravě samozřejmě posuzován a řešen i s ohledem na dočasnou ochranu životního prostředí při výstavbě. Při těchto dočasných opatřeních je nutné zejména řešit:

• ochranu okolí: před nadměrnými emisemi, před nadměrnou prašností, před nadměrným hlukem a vibracemi, před znečištěním komunikací blátem;
• ochranu vzrostlé zeleně a náhradní výsadbu;
• ochranu podzemních vod před povrchovým znečištěním;
• nezávadnou likvidaci škodlivého odpadu;
• ochranu při nakládání s nebezpečnými látkami;
• ochranu zemědělské půdy;
• chránění fauny během výstavby;
• využití odpadových nezávadných surovin a recyklovaných materiálů.

Nezanedbatelná není ani skutečnost, že každá výstavba pomáhá řešit nezaměstnanost v příslušném regionu. Bylo vyčísleno, že investice ve výši 100 mil. Kč přináší v celkovém průmětu pracovní příležitosti pro 556 lidí.

Řešení požadavků na ochranu životního prostředí při stavbách dopravní infrastruktury

Ochrana ovzduší je zajišťována pravidelnou kontrolou spalovacích motorů u stavebních strojů a dopravních prostředků.
V zájmu ochrany okolí staveniště se v praxi uplatňuje řada opatření. Například se používají moderní stavební stroje, používá se ekologicky nezávadné palivo a biologicky degradovatelné mazací hmoty. Výrobny polotovarů (např. obalovny) jsou certifikovány pro ekologicky nezávadný provoz. Upustilo se od rozmrazování zemin otevřeným ohněm v zimním období.
Zřizují se zpevněné staveništní komunikace. Pokud je nutné použít i veřejnou komunikaci, její povrch se zpevňuje, průběžně udržuje a po skončení stavby obnovuje. V suchém období se kropí jak prostor zemních prací, tak staveništní komunikace. Svahy těles u směrových staveb se dlouho před dokončením stavby zatravňují a ozeleňují, aby se zabránilo erozi a snížila se prašnost otevřeného staveniště.
Před výjezdem ze staveniště na veřejnou komunikaci se zřizují plošiny s očišťovacím zařízením, veřejné komunikace se v případě znečištění neprodleně uklízejí. Staveništní komunikace i staveništní provoz se co nejvíce vyhýbají zastavěným oblastem.
Stabilní stroje (kompresory, agregáty) se umísťují do zvukově izolovaných buněk. V zastavěných oblastech se umísťují za protihlukové bariéry nebo se používají bezhlučné stroje (elektrický pohon). Pokud je to nutné, v zastavěných oblastech se omezuje práce v noci a ve dnech pracovního klidu.
Pokud je staveniště v intravilánu, lze jej oplotit a oddělit od obydlené zóny neprůhlednými stěnami. Lze také zřídit i vyhlídková stanoviště, kde se může daňový poplatník přesvědčit, jak se s finančními prostředky - pokud jde o investice ze státního rozpočtu - zachází.
Pokud má být vzrostlá zeleň na staveništi zachována - chrání se oplocením a jednotlivými obaly. Náhradní výsadba mnohdy překračuje rozsah zeleně, kterou bylo nutno pro směrovou stavbu odstranit. Například na jednom z úseků dálnice bylo vysázeno 118 560 ks stromů a keřů náhradou za 57 905 ks odstraněného porostu. Místa dotčená staveništním provozem se před ukončením stavby rekultivují.
Proti znečištění podzemních i povrchových vod je zavedena řada opatření: parkoviště stavebních strojů a dopravy jsou zabezpečena proti úniku znečišťujících látek ochrannými příkopy, svedenými do sedimentačních jímek a čisticích stanic. Při kontaktu s vodním tokem se preventivně instalují norné stěny. Každé staveniště je vybaveno pomůckami pro likvidaci případného úniku ropných látek (VAPEX, CONSORB), zřizují se dočasné usazovací nádrže k zadržení splachu ze staveniště při nadměrných dešťových srážkách.
Škodlivý odpad, vzniklý staveništním provozem, se likviduje způsobem, který odpovídá míře znečištění nebo škodlivosti podle norem pro likvidaci škodlivého odpadu. Ještě před zahájením stavby je pro tento účel zpracován projekt nakládání se škodlivým odpadem.
Obdobný projekt řeší nakládání s nebezpečnými látkami v konkrétních podmínkách staveniště. Týká se zejména manipulace s pohonnými hmotami (sklady zabezpečené proti úniku ropných látek) a manipulace s trhavinami a řeší se jak bezpečné skladování, tak i opatření pro krajní (havarijní) případy.
Zemědělská půda je při výstavbě chráněna zejména tím, že se veškerá ornice získaná při skrývce, včetně podorničních vrstev, pečlivě během dočasné skládky ošetřuje a následně využívá jak pro zatravnění vlastního tělesa (svahů násypů, zářezů, ploch pro rekultivaci) směrové stavby, tak i pro zlepšení půdního fondu mimo staveniště podle pokynů investora. Vedle toho jsou v praxi uplatňována i opatření pro omezení dočasného záboru zemědělské a lesní půdy pro staveništní provoz a plochy pro zařízení staveniště.
Pro ochranu a zachování fauny, dotčené při zhotovování díla, jsou již praktické zkušenosti s přemísťováním celých mravenišť či ochranou stezek zvěře i během výstavby. Omezuje se používání dálkových světel v dotyku s častým výskytem polní a lesní zvěře, místa s výskytem vzácných biotopů se chrání způsobem, který se konzultuje se specialisty.

Nová výstavba na výjezdu z rychlostní komunikace D 11 (ilustrační foto)

Vlastní praxe dodavatelů dopravních staveb

Výše uvedené závady mají obecnou povahu, promítají se do přípravy staveb a jejich dodržování je kontrolováno výrobní inspekcí.
Zpracovávají se vlastní programy nakládání s odpady a otázka ochrany životního prostředí je řešena jako samostatný problém při přípravě každé stavby. Zvláštní případy v náročných podmínkách staveb jsou řešeny individuálními návrhy pro konkrétní zakázku, spoluúčastí specialistů na předmětnou problematiku.
V co možná nejvyšší míře se využívají odpadové suroviny, recykláty a místní zdroje. Je již běžnou praxí, že například materiál vyzískaný při rekonstrukci tratí ČD je recyklován (vyčištěn a předrcen), škodlivý odpad je ukládán na ekologicky nezávadné skládky a čistý štěrk se vrací do díla. Je také možno vhodné vytěžené horniny předrtit a využít do konstrukce zemních těles, případně i pro konstrukce vozovky (viz například stavba dálnice D 807 nebo realizace metra trasy C IV).
Dobré zkušenosti jsou s využíváním popílku jak do konstrukce vozovky (viz stavba Obchvat I/6 a I/28 Louny), tak jako příměsí do cementových betonů.
Firmy vlastní mobilní drtiče, které využívají pro zhodnocení materiálu, získaného při demolicích, nebo pro využití místních zdrojů.
Běžně je využíván recyklovaný výzisk z likvidovaných živičných vozovek jako příměs do nových živičných směsí. Praktické zkušenosti byly získány i při využití granulátu z vyřazených pneumatik jako příměsi do asfaltových směsí.
V tuzemsku byla zavedena výroba odprašovacích filtrů pro obalovny. Filtry se výborně osvědčily a úspěšně uplatnily i na zahraničním trhu. U některých firem se podařilo téměř omezit prašnost u obaloven na třetinu normou povolených emisí. Přitom česká norma je ve svých limitech přísnější než normy evropské.
V tuzemské nabídce je široký sortiment protihlukových pohltivých stěn a jejich aplikace rychle roste i kolem již provozovaných komunikací.

V čem moderní pozemní komunikace prospívají životnímu prostředí

Nejprve příklad, jak komunikace s nevyhovujícími parametry životnímu prostředí škodí. Stávající provoz po původní silnici I. třídy I/8 v úseku Lovosice - státní hranice (již procházející CHKO České středohoří) vyvolává škody na životním prostředí, které byly v roce 2000 vyčísleny částkou 160 milionů Kč/rok. Podle usnesení vlády z roku 1993 měla být stavba dálnice D 8 - 0805 (přes České středohoří) zahájena v roce 1995 dnes se mluví o zahájení v roce 2007, tedy škody budou nejméně dvanáctinásobné.

K novým komunikacím

Není nadsázkou prohlásit, že dálnice (a moderní silnice obecně) lze považovat za ekologické stavby. Důvodů je několik.
Příznivě působí na zaměstnanost v regionu - každých 100 mil. Kč, vložených do dopravní infrastruktury, přináší podle dostupných dlouhodobějších rozborů 556 pracovních příležitostí a z tohoto objemu se do státního rozpočtu vrací více než 12 % z titulu úspor na podpoře nezaměstnaných a asi 42 % daňových odvodů z podnikatelské sféry.
Státní fond dopravní infrastruktury hodnotil multiplikační efekty v roce 2006 a dospěl k závěru, že příjmy a úspory pro státní rozpočet činily souhrnně cca 60 % výdajů na investice do dopravní infrastruktury. Vedle toho ukázal, že v roce 2006 vytvořily investice do dopravní infrastruktury 160 000 pracovních míst, daňové odvody (DPH 19 %) činily 8700 milionů Kč, odvody na sociální a zdravotní pojištění dosáhly souhrnné hodnoty 13 600 milionů Kč a příjmy do státního rozpočtu byly zvýšeny o 6300 milionů Kč.
K těmto finančním ukazatelům je pak třeba přidat:

podstatně menší nehodovost na dálnicích dosahovala z celkového počtu 4,4 % proti ostatním komunikacím, počet smrtelných úrazů byl jen 4,6 % a relativní nehodovost (počítaná podle počtu osobních nehod ve vztahu k dopravnímu výkonu ve vozokilometrech) byla na dálnicích vyčíslena na 12,21 proti 44,87 na ostatních silnicích, resp. proti 32,10 na silnicích I. třídy, 52,78 na silnicích II. třídy a 70,50 na silnicích III. třídy);

• výrazně nižší podíl škodlivých zplodin proti starým komunikacím z titulu plynulosti a rovnoměrnosti dopravy;
• výrazně nižší zatížení obytných zón hlukem: jednak z titulu trasování mimo zastavěné oblasti, jednak z titulu plynulosti dopravy a zejména kvality povrchu vozovek;
• kvalita vozovky na dálnici umožňuje přesun těžkého zatížení ze silnic I. a II. třídy, a tím šetří náklady na jejich rekonstrukci a údržbu;
• dálnice prospívá rozvoji navazujícího regionu. To je možné si ověřit jak kolem úseků již uvedených do provozu, tak na postojích představitelů obcí, kde se postavení dálnice zatím odkládá.

Poznámka na závěr

Neustále uplatňované požadavky na vypracování dalších variant dopravního řešení v kritických oblastech (Praha, D 3 ve středočeském regionu…) jsou možná pro někoho výhodné. Dodavatelským organizacím však nejde ani tak o tu kterou variantu, protože postavit komunikaci umějí v libovolné trase. Jde spíše o to, že firmy v důsledku neustálého oddalování stavby jako takové musí jinak orientovat výrobní program, ztrácejí zkušené specialisty a místo daňových odvodů do státní pokladny za produktivní činnost zvyšují vlastní náklady z titulu nevyužití speciální, vysoce výkonné mechanizace.