Pokles hospodářského růstu v průmyslu stavebních hmot

Objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2008 proti předchozímu roku poklesl o 6,3 %. Největší relativní i absolutní pokles zaznamenal obor výroba keramických obkládaček a dlaždic (46 %, resp. 3,7 mld. Kč). Objem tržeb se naopak zvýšil u oboru 26.5 výroba cementu, vápna a sádry (20 %, resp. 2,6 mld. Kč).
Pokles hospodářského růstu ve stavebnictví a ve výrobě stavebních hmot, který započal v loňském roce a i dále zatím pokračuje, je patrný i z následujících údajů v tabulce 2 o produkci vybraných rozhodujících stavebnin v technických jednotkách.

¤ Tab. 1. Objem ročních tržeb a podíl jednotlivých oborů na celkové produkci, za firmy s 20 a více zaměstnanci. Zdroj: Český statistický úřad.

¤ Tab. 2. Produkce vybraných rozhodujících stavebnin v technických jednotkách. Zdroj: Český statistický úřad.

Projevy poklesu hospodářského růstu
Počet a struktura subjektů působících na trhu
Probíhající globalizace a pokles hospodářského růstu v EU a potažmo také v ČR vedl v loňském roce k tvrdšímu konkurenčnímu boji na trhu. To se projevilo i koncentrací některých výrobních kapacit a k vytlačování menších výrobců zejména u oboru výroba betonových, sádrových, vápenných a cementářských výrobků. V tomto oboru se počty firem snížily na úroveň roku 2006. Počty podniků působících na trhu stavebních hmot v ostatních oborech jsou poměrně stabilizovány (viz tabulka 3).
Největšími výrobci stavebních hmot, podle objemu ročních tržeb, objemu aktiv a podle počtu zaměstnanců byly v roce 2008 tyto společnosti (akciové společnosti, pokud není uvedeno jinak):

• Lasselsberger, a.s., která v současné době zaujímá více než 50 % trhu keramických obkladů v ČR a řadí se k největším evropským výrobcům obkladových materiálů;
• Wienerberger cihlářský průmysl, a. s., která má v ČR deset cihelen, jeden závod na výrobu nosníků a překladů a dvě strojírenské firmy a je největším výrobcem zdicích systémů v ČR;
• Další rakouská firma Tondach Česká republika, s.r.o. má z celkových 21 výrobních závodů pět v ČR a ročně v nich vyrobí více než 83 milionů pálených tašek;
• Xella CZ, s.r.o., je nástupcem bývalých firem Hebel a Ytong a největším výrobcem pórobetonu v ČR;
• Českomoravský cement je největším výrobcem cementu v České republice a součástí skupiny HeidelbergCement, která patří k největším výrobcům stavebních hmot na světě. Závody na výrobu cementu se nachází v Praze - Radotíně a v Mokré u Brna. V závodě Králův Dvůr je v provozu nadále již jen moderní balicí linka a expedice;
• Čížkovický Lafarge Cement, a.s. je součástí skupiny Lafarge, který celosvětově vyvíjí různé druhy cementů a maltovinová pojiva pro stavební průmysl v 76 zemích světa s počtem zaměstnanců kolem 80 tisíc;
• Švýcarská společnost Holcim, a.s. zprivatizovala v roce 1992 státní podnik Cementárny a vápenky Prachovice a dnes v ČR provozuje s cca 400 pracovníky i dalších 15 provozoven transportbetonu a dvě provozovny zabývající se výrobou kameniva;
• Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. se zabývá výrobou lehkého keramického kameniva, vibrolisovaných výrobků, zdiva Liapor, zahradní architekturou, prefabrikací a výrobou transportbetonu. Export v současné době představuje 30 % celé produkce;
• Společnost Rockwool v ČR je součástí mezinárodního dánského koncernu Rockwool International, který je největším výrobcem tepelných, zvukových a protipožárních izolací z kamenné vlny.

Pracovníci
Trend snižování počtu zaměstnanců pokračoval i v roce 2008. Počet zaměstnanců v podnicích výroby stavebních hmot poklesl o 4,2 %, resp. o 1394 osob (z 33 089 na 31 695 zaměstnanců). Nejvyšší pokles absolutní i relativní byl zaznamenán u výroby keramických obkládaček a dlaždic a to o 36,4 %, respektive 1270 zaměstnanců. Naproti tomu největší nárůst byl zaznamenán u oboru 26.5 výroba cementu, vápna a sádry, a to o 19,4 % resp. 389 zaměstnanců.
Propad odbytu přinutil některé podniky již v loňském roce dokonce dočasně pozastavit výrobu a poslat většinu zaměstnanců domů se sníženým platem. Nepopulární krok musela učinit například Cihelna Chmeliště z Uhlířských Janovic, která vyrábí keramické zdicí materiály. Stejný osud potkal i zaměstnance z Cihelny Kryry na Lounsku. O čtvrtinu tržeb připravila krize v roce 2008 výrobce stavebních desek z umělého kamene firmu Technistone z Hradce Králové. Podnik tak musel propustit pětinu zaměstnanců. Dílčímu propouštění se nevyhnula společnost Zeolit Kladno, výrobce žáruvzdorného zdiva. Některé firmy však již musely dokonce uzavřít výrobu úplně. Výpověď tak dostalo například všech 79 zaměstnanců ostravského závodu finského výrobce stavebnin Ruukki, jež vyrábí kovové konstrukce pro stavebnictví.

Produktivita za vybrané obory
V průmyslu výroby stavebních hmot poklesla produktivita práce ve všech oborech. Výrazný pokles by zaznamenán u oborů 26.3 výroba keramických obkládaček a dlaždic (pokles o cca 31 %), 26.4 výroba pálených zdicích materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků (pokles o cca 28 %), 26.7 zpracování stavebního přírodního kamene (pokles o cca 23 %) a 26.8 výroba jiných nekovových minerálních výrobků (pokles o cca 23 %). Absolutní hodnota produktivity práce je mezi jednotlivými obory trvale značně diferencovaná. Nejvyšší produktivitou se v roce 2008 již tradičně vykázal obor 26.5 výroba cementu, vápna a sádry, především díky produktivitě dosahované ve výrobě cementu. Naopak nejnižší produktivita byla v oboru 26.7 zpracování stavebního přírodního kamene, jak je patrné z tabulky 5.
Produktivitu práce z přidané hodnoty na zaměstnance výrazně ovlivňují tržby za prodej VV a S, výkonová spotřeba (zejména náklady na energii), změna vnitropodnikových zásob a nákup služeb. Například ve firmě Prefa Brno v závodě Kuřim se oproti loňskému roku letos snížil objem zakázek ve finančním vyjádření a změnila se výrazně jejich skladba. S nuceným přechodem na větší počet zakázek od soukromníků se podstatně snížila opakovatelnost a četnost vyráběného sortimentu a tím narůstá náročnost na obměnu používaných formopodložek a tvarů bednění jednotlivých vyráběných betonových prefa dílců ve výrobě.

Zahraniční obchod
V roce 2008 se oproti roku 2007 vyvezlo a dovezlo méně stavebnin a poprvé byl zaznamenán v těchto letech trend, kdy dovoz stavebnin do ČR byl větší než jejich export. Podíly exportu na celkové produkci (cca 19,6 %) a dovozu (cca 23,8 %) se tak projevily poprvé u řady výrobních odvětví i zápornými saldy zahraničního obchodu.
Největším obchodním partnerem ČR jak ve vývozu, tak i dovozu průmyslu stavebních hmot je SRN. Významným obchodním partnerem je také Slovensko, Polsko a Rakousko. Zahraniční obchod s produkcí průmyslu výroby stavebních hmot se realizuje především v rámci zemí EU za platné evropské ceny. Vzhledem k hospodářskému poklesu v celé EU a k nepříznivému poměru přepravních nákladů k výsledné ceně výrobku, vzrůstá význam přilehlých sousedících států s ČR. Na vývoz jsou vhodné tradičně úspěšné obkladové materiály, keramický kaolin, střešní krytina, sádrokarton, ale i prefabrikované železobetonové konstrukce.

¤ Tab. 3. Počet podniků výroby stavebních hmot podle oborů. Zdroj: Český statistický úřad.

¤ Tab. 4. Průměrné evidenční počty zaměstnanců podle oborů. Zdroj: Český statistický úřad.

¤ Tab. 5. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v letech 2007-2008. *Předběžná hodnota. Zdroj: Český statistický úřad.

¤ Podíly exportu a importu na celkové produkci podle NACE. Zdroj: Český statistický úřad.

Opatření pro průmysl stavebních hmot
Za základ firemního přístupu výrobců stavebních hmot k nalézání opatření překonávajících krizi lze považovat Evropský plán hospodářské obnovy z konce listopadu 2008, přijatý Evropskou radou v prosinci 2008 a v návaznosti vládou ČR schválený protikrizový balíček z března 2009. Ve stavebnictví je to zejména Iniciativa energeticky účinných staveb, jež má podporovat zelené technologie a rozvoj energeticky účinných systémů a materiálů v nových i renovovaných budovách s ohledem na radikální redukci jejich energetické spotřeby a emisí oxidu uhličitého.
V oblasti technologií ve zpracovatelském průmyslu je to Iniciativa továren budoucnosti. Iniciativa má pomoci zejména malým a středním podnikům k přizpůsobení se globálním tlakům prostřednictvím zvyšování technologické báze zpracovatelského průmyslu EU - předmětem této iniciativy by měly být technologie a jejich rozvoj v případě přizpůsobivých strojů a zařízení, rozvoj nových průmyslových procesů a postupů, informační a komunikační technologie a využití pokrokových materiálů. Z vládního balíčku protikrizových opatření jsou pro stavební sektor a průmyslovou výrobu stavebních hmot důležité především větší rozpočtové výdaje na budování dopravní infrastruktury (90 mld. Kč v roce 2009, navýšení o 8 mld.) i finanční posílení ?zateplovacího? programu Panel variantou NOVÝ PANEL a současné rozšíření jeho záběru i na budovy cihlové a jiné. V této oblasti je navíc ve hře dalších 25 mld. Kč, které by měl přinést prodej emisních poukázek v rámci tzv. ?zeleného programu? v gesci Státního fondu životního prostředí.

Autor: Ing. Pavel Malinský, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR