Plavební stupeň Děčín
Tématem článku je technické řešení Plavebního stupně Děčín, který je součástí navrhovaných úprav pro zajištění zlepšení plavebních podmínek v úseku státní hranice SRN/ČR – Ústí nad Labem. K řešení PSD bylo zpracováno mnoho variant. V tomto článku je popsána varianta, která nejlépe plní technické zadání současně s nejmenšími zásahy do životního prostředí. Navazující úpravy ve zdrži jsou předmětem následujícího článku, a proto jsou tyto objekty zmíněny pouze ve stručnosti.
Návrhové parametry
Návrhové parametry vycházejí z předpokladů rozvoje vodní dopravy, které jsou definovány Koncepcí vodní dopravy, dále pak dokumenty Komplexní vyhodnocení ekonomické efektivnosti veřejných investic do rozvoje infrastruktury vodních cest vhodných pro nákladní vnitrozemskou dopravu v ČR a Hodnocení ekonomické efektivnosti rekreační plavby na labsko-vltavské vodní cestě. Plavební komora a její užitné rozměry odpovídají Va. třídě podle vyhlášky č. 222/1995 Sb. Vzdutí jezu zajistí definované stabilní parametry do ř. km 746,00 u Boletic s tím, že v úseku do Ústí nad Labem (kde navazuje souvisle splavná vodní cesta) bude průjezd plavidel řešen technickými a organizačními opatřeními. Maximální rozměry návrhového plavidla, respektive tlačné sestavy, jsou 137 m × 11,50 m odpovídající současným parametrům podle vyhlášky Ministerstva dopravy č. 67/2015 Sb., kterou se vydávají pravidla plavebního provozu. Plavební komora má užitné rozměry 200,0 × 24,0 m (délka × šířka) s provozním rozdělením na horní část a dolní část. Plavební dráha má šířku 50 m a povolené ponory budou při průtoku Q345d 1,4 m a při průtoku Q180d 2,2 m, vždy s marží 0,5 m. Podjezdná výška je uvažována 7 m.
Cílem záměru je zajistit zlepšení plavebních podmínek a zejména zajištění jejich minimálního parametru po 345 dní v roce. Předpokládané využití vodní cesty ve střednědobém horizontu je přeprava 2,705 mil t zboží, a to znamená průměrně 8,61 typových souprav pro úsek Děčín – státní hranice a 6,56 typových souprav denně pro úsek VD Střekov – Děčín při plavbě na hranici ekonomické rentability při Q345d. Cílem je též zachovat a případně vytvořit dostatečnou přístavní infrastrukturu pro stání osobních lodí, a to jak malých plavidel, tak plavidel linkových a velkých kajutových. Podle výše zmíněné koncepce se roční počet proplutí v oblasti Hřenska po dobudování PSD (rok 2030) předpokládá u osobních lodí 1182 plavidel, z toho velkých kabinových 342 a malých plavidel 2899 v lokalitě Hřensko a 2579 plavidel v lokalitě Děčín.
Technické řešení
Hladinové poměry:
■ horní hladina v ř. km 736,76 je na kótě: 124,50–125,00 m n. m. v závislosti na sezonní manipulaci:
– 12.–3. měsíc: 125,0 m n.m.;
– 4.–7. měsíc: 124,8 m n.m.;
– 8.–11. měsíc: 124,5 m n. m.
■ dolní hladina v ř. km 736,76 (podle modelového výzkumu ČVUT 2016):
– při průtoku Q345d je na kótě: 119,55 m n. m.;
– při průtoku Q180d je na kótě: 120,37 m n. m.;
– při max. plavebním průtoku je na kótě: 123,31 m n. m.;
– rozdíl hladin: 5,45–1,19 m.
Jez nevytváří žádný zásobní prostor, ve kterém by bylo možno hospodařit s vodou a ovlivňovat průtoky pod jezem. Ke změnám výšky hladiny nad jezem bude docházet v důsledku dvou faktorů. Prvním je sezonní manipulace hydrostatickými sektory. Druhým je hydrodynamické vzdutí. V případě sezonní manipulace jezových sektorů mezi 124,5 m n. m. na 125,0 m n. m. dojde ke zvýšení vodní hladiny o 0,5 m, a to v oblasti hydrostatického vzdutí (od jezu až po Boletice nad Labem – ř. km 737,12–746,20). Navržené sezonní kolísání hladiny bude navázáno na environmentální monitoring s možností reagovat na jeho výsledky.
Skupina IO a PS 01 – Plavební stupeň Děčín
■ Plavební komora
Konstrukce plavební komory je umístěna na levém břehu, je přímá a je vysunuta do dolní vody jezu. Komora je rozdělena po délce na dvě části středním ohlavím. Mezi horním a středním ohlavím je užitná délka 41,5 m a mezi středním a dolním ohlavím je užitná délka 140 m. Celková délka plavební komory včetně horního a dolního ohlaví činí 243,0 m. Hloubka vody nad záporníkem při minimální plavební hladině je 4,0 m. Plavební komora (PK) je tvořena železobetonovou konstrukcí, která je rozdělena po délce těsněnými dilatačními spárami (délka dilatačního bloku cca 10,0 m). Ve středním a dolním ohlaví jsou navržena vzpěrná vrata opatřená otvory pro přímé prázdnění komory. V horním ohlaví je navržen spustný segment ovládaný ze šachet s průběžnou troubou. Mezi rameny segmentu je navržena průběžná trouba s čepy. Hydromotory jsou osazeny v suchých šachtách v bočních zdech komory s osou otáčení pod hladinou dolní vody. Průběžná trouba je vedena do šachet, kde je na ni připojena páka, o níž se opírá hydromotor. Spodní část konstrukce vrat je opatřena deflektorem pro přímé plnění komory a usměrnění vytékajícího paprsku pod vraty.
Pro optimalizaci plnění a prázdnění plavební komory je navrženo kombinované plnění a prázdnění PK. Malá PK je plněna přímo obdélníkovým výtokem pod uzávěrem, přičemž prázdněna je otvory ve vzpěrných vratech středního ohlaví hrazenými stavítky. Velká PK je plněna dlouhými obtoky. Nátok do dlouhého obtoku je z nadjezí v pravé zdi PK, dále je veden přes rozdělovací komoru, kde se větví na levý a pravý obtok vedoucí v bočních zdech velké plavební komory. Tyto dlouhé obtoky zajišťují i prázdnění PK. Prázdnění je zaústěno do podjezí, tím je zajištěno klidné stání plavidel na čekacím stání a výměna vody v podjezí i v případě převádění veškerého průtoku Labe přes MVE.
Na levé zdi plavební komory mezi horním a středním ohlavím je umístěn velín tak, aby byl přístupný manipulační chodbou vedoucí pod jezem. Věžový velín a plavební komora jsou přístupné ze břehu. Noha velínu je betonová, uvnitř se nacházejí provozní prostory. V horní části je konzolově vyložen prosklený vlastní prostor velínu. V pravé zdi komory je umístěn rybí přechod. Účelem levobřežního technického rybího přechodu je propojit prostor vývaru pod jezem se zdrží PS Děčín a umožnit tak rybám, které se budou pohybovat při levém břehu, překonat příčnou stavbu a vstoupit do zdrže PS Děčín. Na plavební komoru navazuje úprava dna v horní a dolní rejdě tak, aby byla splněna dostatečná plavební hloubka při minimálních plavebních hladinách.
Součástí stavebního objektu horní rejdy je:
– úprava dna v rejdě na kótu 121,20 m n. m. a v plavební dráze na kótu 117,40 m n. m.;
– břehové opevnění, jež tvoří v nadjezí betonovou nábřežní zeď s korunou na kótě 124,40 m n. m.;
– na levé straně vjezdu do PK ocelová svodidla;
– na pravé straně vjezdu do PK dělící zeď plavební komory s otvory ve dně a kótou koruny 126,0 m n.m.;
– čekací stání.
Rozměry horní rejdy odpovídají vzorovým listům. K stání plavidel čekajících v horní vodě na proplavení budou sloužit čekací stání pro velká a malá plavidla. Obě jsou umístěna u levého břehu. Stání nebudou určena pro dlouhodobé stání plavidel. Čekání plavidel je u daleb umístěných na betonové zdi, jejíž koruna se nachází pod úrovní minimální provozní hladiny. Čekací stání v horní rejdě jsou navržena s možností přístupu na břeh po lávce, osvětlení čekacích stání je navrženo bodovými svítidly umístěnými na dalbách. Komunikace s velínem PK bude na čekacím stání pro malá plavidla pomocí intercomu, na čekacím stání pro návrhová plavidla pomocí vysílačky. Součástí stavebního objektu dolní rejdy je úprava dna v plavební dráze a rejdě na konci rejdy na kótu 117,40 m n. m., břehové opevnění, jež tvoří v podjezí na levé straně betonová nábřežní zeď a na pravé straně dělicí zeď plavební komory s otvory ve dně, dále čekací stání.
Celý článek naleznete v archivu čísel 12/2017.