Ohlédnutí za konferencí STÍNICÍ TECHNIKA A JEJÍ VLIV NA LIDSKÉ ZDRAVÍ

Úvodního slova se ujal odborný garant konference - Ing. Daniel Adamovský, Ph.D. z UCEEB, ČVUT v Praze, a Fakulty stavební, ČVUT v Praze. Hovořil mj. o specifikách různých typů zasklení a o tom, že procento záření, které projde zasklením, ovlivňuje lidské biorytmy.

Proč potřebujeme řídit tok slunečního záření do budovy?

Pokud se na sluneční záření budeme dívat především z hlediska jeho dvou základních složek – tepelného záření a světelného záření, budeme jeho vliv na lidské zdraví vnímat zejména v souvislosti s tepelným komfortem a zrakovým komfortem. S oběma umí velmi významně pomoci právě stínicí technika a byla jim věnována značná část konference. Ale to není vše. Během konference zazněly také informace, týkající se omezení vzniku plísní v obývaných prostorech díky správnému zabudování stínicích prvků, nebo také vlivu vnitřního prostředí na psychiku člověka. K té přispívají kromě tepelné a zrakové pohody také zdravý spánek v dostatečně zatemněných místnostech. I zde je to pravé místo pro stínicí systémy.

Zrakového komfortu dosáhneme řízením oslunění regulací množství denního světla, které vstupuje do interiéru, čímž zabráníme oslnění. O vlivu světelné a zrakové pohody v budovách hovořila na konferenci Ing. arch. Lenka Maierová, Ph.D. z UCEEB, ČVUT v Praze, a Fakulty stavební, ČVUT v Praze. Připomenula, že nejde pouze o to, zda máme ve vnitřních prostorech budov světla dostatek, ale také, jaká je jeho kvalita a jaká je doba proslunění vnitřních prostor. Důležitým aspektem je také to, aby nedocházelo k oslnění uživatelů a na psychickou pohodu má vliv také posuzování výhledu do venkovního prostředí. O tom všem hovoří evropská norma EN 17037 Denní osvětlení budov.

Jeden příklad za všechny poskytnul průzkum mezi 21000 žáků, 2.-5. ročníku základních škol (Zdroj: Heshog Mahone Group, 1999, Daylighting in Schools): žáci, kteří měli ve třídách nejvíce denního světla, dosáhli během jednoho roku o 7 až 18 % rychlejšího pokroku ve standardizovaných testech z matematiky a ze čtení, než ti, kteří měli ve třídách okna s malou plochou. Všechny tyto účinky byly pozorovány s 99% statistickou jistotou.

Tepelného komfortu dosáhneme díky omezení tepelné zátěže od tepelné složky slunečního záření. Zamezíme tak přehřívání lidského organismu a z toho plynoucím zdravotním obtížím, jako jsou poruchy kardiovaskulárního systému a podobně. Podle vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR má loňská vlna veder v Evropě na svědomí 62 tisíc úmrtí.

Studie společnosti Guidehouse¹ mj. prokázala,  že automatizovaná zařízení stínicí techniky jsou klíčovou technologií pro zajištění odolnosti evropského fondu budov vůči klimatickým změnám a přehřívání. Blokováním 90 % venkovního tepla zabraňují automatické stínicí clony přehřívání a mohou tak výrazně snížit rostoucí potřebu klimatizace.

Vždy by měl být ve středu pozornosti všech zúčastněných (architekt, projektant, výrobce, obchodník, montér) budoucí uživatel a jeho potřeby a zdraví.

Při výběru toho pravého stínicího systému pro potřeby konkrétního zákazníka může kromě jiného pomoci také nově aktualizovaný dokument Produktové listy stínicí techniky, vytvořený Svazem podnikatelů ve stínicí technice a také kalkulačka parametrů stínicích prvků, která je k dispozici na webu svazu: Kalkulačka parametrů stínicích prvků (spst-stineni.cz) a kde je možno porovnat různé stínicí prvky a vybrat ten, jehož parametry jsou pro zákazníka prioritní.

Závěr konference patřil dvěma vítaným tématům: novinky v programu Nová zelená úsporám předal Zbyněk Drbal ze Státního fondu životního prostředí a finále patřilo také tentokrát inspirativním prezentacím architektů a projektantů ve formátu PECHA KUCHA – o své projekty se podělili Prof. Ing. arch. Hana Seho (RUA - Atelier) a Ing. arch. David Kraus (Ateliér Architektura).

Věříme, že díky shora uvedeným nástrojům a informacím z konference v budoucnu bude zákazníkům poskytována ještě lepší služba k uspokojení jejich potřeb.