Ing. Irena Plocková ze Státního fondu životního prostředí uvedla ve svém vystoupení průběžnou sumarizaci podaných žádostí podle stavu k 31. 10. 2010 (žádosti prověřené a zaregistrované v informačním systému Fondu): V oblasti A programu bylo do 31. 10. 2010 podáno 21 827 žádostí, v oblasti B programu 138 žádostí, v oblasti C programu 21 149 žádostí, celkem bylo podáno 43 114 žádostí o dotaci. Zatím bylo schváleno 35 433 žádosti s předpokládanou výší dotací 8,5 mld. Kč. K 5. listopadu 2010 bylo celkem podáno 67 976 žádostí.

Opakovaně používaným argumentem pracovníků Státního fondu životního prostředí (SFŽP) při pozastavení příjmů žádostí o dotaci či odůvodňování jiných problémů v průběhu programu jsou údajné nedostatky v podávaných žádostech. Domníváme se, při zpětném pohledu na průběh programu Zelená úsporám, že největší nedostatky jsou na straně SFŽP - uspěchaná příprava programu a z toho plynoucí nepřesná nebo chybná formulace podmínek programu, nejednoznačnost těchto podmínek a snaha ji odstranit různými metodikami (opět s řadou chyb), s nejasnou dobou platnosti. Potvrzuje to např. porovnání s programem Panel (později Nový panel), kde ze strany Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) nikdy nebyly vznášeny podobné výhrady. Samozřejmě že dokumentace k více než 60 tisícům žádostí nebyla naprosto bezchybná. Řada pochybení však vznikla jako důsledek problémů s podmínkami programu i rozdílných výkladů a požadavků jednotlivých krajských pracovišť SFŽP. Přesto je žádoucí se na chyby v podaných žádostech podrobněji podívat a pokud k nim přispěli zpracovatelé průvodní dokumentace, najít příčiny a poučit se z nich.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) uspořádala k programu Zelená úsporám dvě kola odborných seminářů - úvodní , seznamovací kolo po vyhlášení programu a druhé kolo kontrolních seminářů cca po roce průběhu programu, věnované rozboru chyb v odborných posudcích a další dokumentaci. Současně s druhým kolem seminářů otevřela ČKAIT na svých webových stránkách helpdesk pro projektanty k programu Zelená úsporám.

Vraťme se zpět k odborné konferenci v Hradci Králové, kde se nedostatkům v podaných žádostech podrobně věnoval pracovník Fondu Karel Pitelka. Z jeho vystoupení uvádíme:
Podle vyhodnocení, které provedl SFŽP u žádostí podaných v Praze a ve Středočeském kraji, dosáhl počet žádostí, které nebyly podány kompletní nebo obsahovaly chyby, 70 %. Nedostatky v žádostech byly rozděleny do dvou skupin, a to na nedostatky technického charakteru (v odborném posudku, ve výkresech, v krycím listě…) a na nedostatky formálního charakteru (vyplňování formulářů žádosti, souhlasné prohlášení vlastníků, veřejná podpora…). Z celkového počtu Fondem zjištěných chyb ve zkoumaném vzorku podaných žádostí se týkalo technické části žádosti 38 % chyb a netechnické části žádosti 62 % chyb.
K některým žádostem na panelové domy nebylo připojeno stavebně technické posouzení či stanovisko PIS. Pokud tyto dokumenty nechyběly, byly, až na pár výjimečných případů, bez chyb. U odborných posudků patří mezi časté chyby absence výpočtů součinitelů prostupu tepla na vytápění jednotlivých konstrukcí, a to jak pro původní, tak pro nově navrhovaný stav. Ve výpočtech měrné potřeby tepla jsou nejčastějšími chybami špatně započítané lineární vazby a solární zisky. Nesrovnalosti se objevují v počtu bytových jednotek a v počtu osob. Nesouhlasí údaje v odborném posudku s údaji v projektové dokumentaci (či v dokumentaci minimálního rozsahu). V odborných posudcích je špatně určena systémová hranice vytápěné zóny. Požadovaná dokumentace minimálního rozsahu nebyla vždy kompletní. V dokumentaci byly často kopírovány původní výkresy z doby výstavby; do těchto výkresů byly neodborným způsobem zakreslovány pozdější úpravy. V jednotlivých výkresech v některých případech chyběl popis skladby konstrukcí, výkresy měly špatné měřítko, chyběl otisk autorizačního razítka a podpis zpracovatele. V krycím listu nebyly často vyplněny všechny povinné údaje. Chyběly zejména kódy SVT a IČ dodavatele, byli uváděni dodavatelé, kteří nebyli zařazeni v seznamu SOD; podobně tomu bylo u výrobků. Nejčastější chybou krycích listů bylo, že hodnoty v nich uváděné neodpovídaly hodnotám v odborných posudcích a v projektové dokumentaci (resp. v dokumentaci minimálního rozsahu).
Často u žádostí chyběly listy vlastnictví a doklady o právní subjektivitě, nebo nebyly přiloženy v originále či v úředně ověřené kopii. Souhlasné prohlášení vlastníků v řadě případů nebylo doloženo vůbec nebo nemělo požadované náležitosti (např. ověřené podpisy statutárních zástupců). K nejčastějších chybám docházelo u dokladů týkajících se veřejné podpory; příčinou je zřejmě malá informovanost žadatelů o podmínkách veřejné podpory. Často chyběly přílohy pro příslušný režim veřejné podpory, chyběly ověřené podpisy na přílohách pro režim de minimis. U žádostí na dotaci na zpracování dokumentace nečastěji chyběla potvrzení o zaplacení faktur. Mezi podanými žádostmi byly i takové, které se týkaly staveb nesloužících k bydlení. K formálním nedostatkům patřily dále chybějící podpisy, otisky razítka aj.

Četnost chyb v jednotlivých žádostech

1 až 2 chyby obsahovalo 63 % žádostí
3 až 5 chyb obsahovalo 29 % žádostí
6 až 9 chyb obsahovalo 8 % žádostí

Rozložení chyb v technické části žádosti
Odborné posudky 15 % žádostí
Stavebně technické posouzení, stanovisko PIS 19 % žádostí
Projektová dokumentace (dokumentace minimálního rozsahu) 32 % žádostí

Rozložení chyb netechnické části žádostí
Formální chyby 5 % žádostí
Žádost o podporu na přípravu a realizaci podporovaných opatření 16 % žádostí
List vlastnictví, právní subjektivita 20 % žádostí
Souhlasné prohlášení vlastníků 25 % žádostí
Veřejná podpora 34 % žádostí

Uvedený vzorek statistického zjišťovaní četnosti a typu chyb v žádostech o dotace z programu Zelená úsporám neukazuje na vysokou chybovost v technické části žádostí, tedy na chybnou práci projektantů. To potvrdil ve svém vystoupení také Ing. Vít Vaníček, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev. Z pohledu významného investora zdůraznil kvalitní přípravu projektové dokumentace zkušenými specializovanými projektanty a řádnou investiční připravenost velkých projektů v rámci programů Nový panel a Zelená úsporám. O vadách a nedostatcích v energetických hodnoceních zpracovaných pro dotační programy (Zelená úsporám, Nový panel, operační programy životního prostředí) hovořil na konferenci Ing. Jaroslav Šafránek. K tomuto problému se vrátíme v některém z příštích čísel časopisu Stavebnictví. Ing. Václav Vimr a Ing. Tomáš Vimr se ve svém příspěvku zabývali nesystémovými přístupy a chybami při opravách a úpravách lodžií bytových domů, zásazích do nosných konstrukcí, výměně oken a lehkých meziokenních vložek, provádění stavebně technických průzkumů. Ing. Milan Machatka, předseda Cechu pro zateplování budov, se zabýval významem a důsledky nových evropských norem pro navrhování stavebních konstrukcí - Eurokódů, zejména zatížení větrem, v souvislosti s prováděním kontaktních zateplovacích systémů. Cech pro zateplování budov inicioval vytvoření nové české technické normy ČSN 73 2902 Vnější tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS) - Navrhování a použití mechanického upevnění pro spojení s podkladním materiálem. Ing. Martin Bureš ze společnosti LB Cemix hovořil o příčinách vad kontaktních zateplovacích systémů a opravách poškozeného zateplení. Několik příspěvků bylo věnováno stavebním úpravám bytových domů, zejména energeticky úsporným opatřením, z pohledu památkové péče. U historických domů s členitou fasádou se ukazuje potřebné řešit v teoretické i praktické rovině vnitřní systémy zateplení. Ing. Karel Mrázek a Ing. Alena Horáková ze společnosti ARCADIS Project Management Praha se zabývali specifiky technických zařízení budov při použití v památkově chráněných stavbách. Již tradiční konference konané v Hradci Králové se zúčastnilo na 500 osob z řad odborné veřejnosti. Konference byla spojena s doprovodnou výstavou, představující nabídku výrobků a služeb pro úpravy a opravy bytového fondu. Na závěr konference přijali její účastníci prohlášení, apelující na obnovení a pokračování v dotačních programech Nový panel a Zelená úsporám.