Obnova novogotické kaple se zvonicí v obci Sobín, Praha-Zličín

Z historie

Kaple, drobná stavba na čtvercovém půdorysu s okosením na nárožích s trojúhelníkovými štíty v dolní partii, měla v horní části jednoduchou zvonici. V průčelní stěně se nacházel vstup s lomeným obloukem, nad který byla vložena deska s nápisem: Ke cti a chvále Boží zbudováno od obce Sobínské Léta Páně 1885. Interiér tvořil trojapsidální prostor zaklenutý drobnými konchami kolem středové kupolky. Podobně byla zaklenuta i zvonička. Ve středové nice byla umístěna socha Panny Marie, vpravo klečící postava anděla. Zvon ve zvoničce od První moravské zvonárny Brno-Husovice pochází z roku 1948 (původní zvon byl sejmut během 2. světové války).

Původní stavbu realizovali roku 1885 František a Josef Hrdličkovi podle návrhu V. K. Panoše ze Zbuzan za finančního přispění sobínských občanů. Obdobná kaple podle návrhu tohoto stavitele byla realizována roku 1884 v obci Zbuzany a následně v roce 1886 i v obci Třebonice.

V průběhu 20. století došlo k několika opravám – poprvé již v roce 1923 za asistence architekta Josefa Hakla, poslední oprava pak proběhla v roce 2004. Tehdy byla komplexně obnovena fasáda dolní části i zvonice, včetně zastřešení.

Obnova stavby

Kaple se zvonicí v Sobíně byla jako jedna z mála památkově chráněných staveb v tuzemsku pojištěna proti poškození. Tento fakt, včetně skutečnosti, že byla postavena i z peněz sobínských občanů a jde o jedinou obecní památku, napomohl k rozhodnutí postavit co nejpřesnější kopii stavby na původním místě tradičním řemeslným postupem a technologií.

Kaple nebyla nikdy zaměřena a dostupná fotodokumentace stavu před demolicí zobrazovala většinou pouze celkové pohledy. Jako podklad pro zhotovení dokumentace stavby posloužil hlavně dohledaný původní jednoduchý návrh z roku 1885 a detailní zaměření torza soklové partie. Částečně posloužily i prvky odstrojené při vlastní demolici (vrcholový kříž, zvonová konstrukce se zvonem…).

Vlastní stavba byla zahájena odstraněním zbylého torza zdiva s opatrným sejmutím původní slinuté dlažby. Při dočištění ložné plochy nad základy byl v ploše nalezen přesný původní nárys tvaru.

Zdivo, osazené na novou hydroizolační vrstvu, bylo postupně vázáno z druhotných (původních) cihel na vápennou maltu. Došlo i k osazení stávajícího vstupního kamenného prahu do původní polohy. Dveřní i okenní otvor završila tradiční klenba vyzděná na dřevěné ramenáty. Hlavní křížové zaklenutí stísněného prostoru pak tvoří překládaná přečnělková klenba, kde jako příčné prvky zpevnění posloužily kované kleštiny vyjmuté ze stavby při demolici. Po zhotovení troj­úhelníkových štítů došlo k vyvázání zvonicového, opět zaklenutého patra se štítky. Současně se zakončením koruny zdiva byl osazen původní restaurovaný vrcholový kříž.

Tímto zásahem byly dokončeny hrubé práce pro první sezonu a stavba byla pečlivě zakryta na zimní období, kdy mohlo postupně dojít k přemrznutí a vyzrání zděné konstrukce.

Další sezonu zahájily dokončovací práce na zastřešení. Krytina, opět z kvalitních druhotných pálených tašek bobrovek včetně hřebenáčů, byla kladena v celé ploše do maltového lože, s pečlivým vyplněním všech ložných i stykových spár. Do zvonicového patra byla osazena zrestaurovaná původní konstrukce se zvonem.

Následovalo kompletní překrytí zděných ploch interiéru i exteriéru jednovrstvou vápennou omítkou včetně štukatérského vytažení profilů a říms. Po vyzrání byl na exteriér aplikován dvoubarevný vápenný nátěr s šedým soklem, v interiéru pouze bílý, opět s šedým soklem. Nad vstupní lomený otvor byla na původní místo navrácena kamenná pamětní deska.

Středovou část podlahy překryla očištěná barevná slinutá dlažba. S ohledem na několik zcela zničených prvků při demolici byla u stěn plocha doplněna neutrální kamennou dlažbou, použitou současně jako venkovní prvek tvořící okapní chodník.

Do kruhového okenního otvoru se navrátila tradičně truhlářsky vyrobená prosklená okenní výplň, dělená na kříž. Nepůvodní dveře nahradila kopie s novogotickou výzdobou a mříží, vycházející tvarově z dohledané historické fotografie původního prvku.

Sochařskou výzdobu interiéru se podařilo navrátit na nově vyzděné sokly v jednotlivých nikách. Byla zrestaurována hlavní středová socha Panny Marie, částečně poškozená při demolici. Zcela zničeného anděla vymodelovaly ve dvou vyhotoveních nově studenti AVU v Praze.

Formou co nejpřesnější kopie konstrukce s využitím všech použitelných původních odstrojených prvků se za necelé tři roky od havárie a demolice podařilo stavbu od základů obnovit. Novogotická kaple se zvonicí i po 127 letech od svého vzniku dále zdobí střed obce Sobín.