Zpět na stavby

Obnova a restaurování vily Tugendhat: východiska, přístup a výsledek

18. září 2012
Ing. arch. Marek Tichý

Vila Tugendhat byla postavena v Brně - Černých Polích v letech 1929-30. Jedná se o prvořadou památku moderní architektury a bez nadsázky o jednu ze čtyř až pěti nejvýznamnějších a také nejinspirativnějších světových staveb 20. století v oblasti rodinného bydlení. Jako taková vzbuzuje velký zájem odborné veřejnosti i turistů a je vedena na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.


Dům nechali postavit manželé Greta (1903-1970) a Fritz (1895-1958) Tugendhatovi podle návrhu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe (1886-1969). V době svého vzniku vyvolal dům v Brně velmi silnou reakci. Brněnská, převážně levicově orientovaná moderna jej nepřijala dobře. Stavebníci vily však byli se stavbou velmi spokojeni a strávili v ní šťastných osm let. Před hrozícím nacistickým nebezpečím manželé Tugendhatovi v roce 1938 opustili republiku. Po okupaci Československa Němci vilu jako židovský majetek zabrali a obsadilo ji gestapo. V té době byl dům účelově přestavěn. Na konci války byla stavba poškozena bombardováním a také při osvobozování utrpěla značné škody. Po válce do roku 1950 sloužila vila taneční škole a do roku 1979 dětské nemocnici. Teprve postupně byla rozeznávána její umělecká a v té době již také památková hodnota, což vedlo v letech 1981-1985 k celkové rekonstrukci stavby přibližně do její původní podoby. Tyto stavební zásahy vilu sice fyzicky zachránily, z hlediska její plné památkové rehabilitace však zůstaly na půli cesty. Ostatně účel, ke kterému byla tímto způsobem vila upravena, tedy na reprezentační a ubytovací zařízení města Brna, ani nic jiného neumožňoval. V roce 1992 podepsali tehdejší předsedové vlád u kulatého jídelního stolu vily Tugendhat rozdělení Československa.

V roce 1995 byla vila prohlášena za Národní kulturní památku (NKP) a v roce 2001 za součást světového kulturního dědictví (UNESCO). Pod novým správcem - Muzeem města Brna - započala příprava pro její komplexní plnohodnotnou obnovu. V roce 2004 a 2005 byl Sdružením pro vilu Tugendhat zpracován návrh obnovy, realizovaný teprve v letech 2010-2012. Práce se účastnili také poradci z řad mezinárodních odborníků a domácích restaurátorů. V současnosti je vila včetně dokumentačního centra, které při ní vzniklo, opět přístupna veřejnosti.

Význam obnovy

Hlavní smysl dokončené obnovy a rehabilitace této významné památky spočívá především ve dvou plánovaných a dosažených cílech: jednak je to významné prodloužení života památky a její záchrana jako dochovaného originálu, a dále je to preparace a rekonstrukce původního stavu budovy tak, jak ji navrhl architekt a jak byla realizována v roce 1930. Nešlo o popření dalšího vývoje a už vůbec ne o zásahy do její velmi rozsáhle dochované originální substance. Jednalo se o očistné kroky a rekonstrukční procesy, které buď ukazují, nebo alespoň evokují skutečný původní účinek geniálního díla.

Kromě těchto hlavních dvou efektů lze vysledovat ještě třetí význam. Je jím zcela zásadní prohloubení znalostí a vědomostí o stavbě a jejím vybavení, ale také o jejím užívání jak původními majiteli, tak v letech jejího následujícího dramatického života. Zejména v průběhu stavebních a restaurátorských prací došlo na stavbě k mnoha objevům, souběžně doprovázených řadou doplňujících zjištění a vysvětlení ze zdrojů archivních fondů - zejména rodinných fotografií a do té doby málo prozkoumaného fondu muzea Museum of Modern Art v New Yorku a jinde. Výsledky nových zjištění a sumarizace starších vědomostí jsou nyní dostupné veřejnosti v dokumentačním centru ve vile.


Jihozapadni pohled na vilu s vyznačenim nově realizovanych šesti zakladovych ?studen? vynašjicich zaklady pro zahradni terasu a schodišě(vizualizace, zdroj: atelier RAW s.r.o.)

Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 09/2012).