Zpět na osobnosti, rozhovory

Normotvorná činnost v oblasti požární bezpečnosti staveb a její priority

5. února 2008
Ing. Hana Dušková

V prosinci minulého roku byla nově ustavena Technická normalizační komise 27, řešící problematiku požární bezpečnosti staveb. Na ustavujícím zasedání byly stanoveny současné priority oboru, a to zejména ve vztahu k přijímání evropských norem a odpovídajícím revizím stávajícího kodexu požárních norem. Předsedou této technické normalizační komise byl jednohlasně zvolen Ing. Roman Zoufal, CSc., ze společnosti PAVÚS a.s. Nicméně dochází k zavádějícím informacím o rekonstrukci této komise.


„Cílem Technické normalizační komise 27 je vytvářet soustavu českých technických norem a aktivně ovlivňovat vývoj a podobu národní normalizace i spolupráci s mezinárodními a evropskými normalizačními organizacemi,“ říká Roman Zoufal.

Co bylo příčinou nedávného nového ustavení technické a normalizační komise v oblasti požární bezpečnosti staveb?
Technická normalizační komise je poradním orgánem Českého normalizačního institutu, kterým jsou také jmenováni její členové. Technická normalizační komise 27, působící v oblasti požární bezpečnosti staveb, byla ustavena již začátkem sedmdesátých let, a do současné doby pracovala téměř ve stejném složení. Postupně přestávala plnit svoji funkci poradního orgánu a dostávala se do rozporu zejména se stanovisky Hasičského záchranného sboru. Hasičský záchranný sbor se následně obrátil se žádostí o rekonstrukci komise na ředitele Českého normalizačního institutu, který v rámci optimalizace a zkvalitnění práce a s přihlédnutím k písemným připomínkám Hasičského záchranného sboru stávající technickou normalizační komisi odvolal a následně jmenoval komisi novou. Při jmenování nové technické normalizační komise bylo zejména respektováno, aby její členové reprezentovali dotčené zájmové sféry, oblast prevence i represe a zastoupení jednotlivých krajů. V nové komisi nyní působí jedenáct stávajících a devět nových členů. Mezi nově navržené členy komise patří zejména zástupci generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru, dále jsou zde odborníci České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, zástupci Profesní komory požární ochrany a Svazu požárně bezpečnostního inženýrství. Z vysokých škol jsou zastoupeny Vysoká škola báňská-TU Ostrava a ČVUT Praha. Důležité je i zastoupení požárních zkušeben PAVÚS a Centra stavebního inženýrství.

Jaké jsou úlohy a cíle této nově ustavené Technické normalizační komise 27?
Úlohou této technické normalizační komise je kompletní řešení všech otázek technické dokumentace v oboru požární dokumentace staveb, zabezpečování povinnosti vyplývající z členství České republiky v Evropském výboru pro normalizaci, s přihlédnutím k zájmům různých sfér společnosti (přechodná období a národní poznámky), navrhování a schvalování koncepce rozvoje oboru požární bezpečnosti staveb, včetně doporučení na řešení normalizačních a rozborových úkolů, sledování a připomínkování evropských a mezinárodních norem při jejich zavádění do soustavy ČSN, projednávání návrhů nových českých technických norem, jejich změn, revizí a rušení, spolupráce s ostatními technickými normalizačními komisemi při zajištění požadavků požární bezpečnosti v jimi řešených normách, sledování a rozvíjení metod požárního inženýrství a jejich uplatnění při řešení a také zajišťování požární bezpečnosti staveb. Cílem Technické normalizační komise 27 je tedy vytvářet soustavu českých technických norem, aktivně ovlivňovat vývoj a podobu národní normalizace i spolupráci s mezinárodními a evropskými normalizačními organizacemi.

Jakou koncepci a priority si stanovila Technická normalizační komise 27 na nejbližší období?
Na ustavujícím zasedání Technické normalizační komise 27 byla schválena koncepce její činnosti. Je třeba zdůraznit zejména zaměření na mezinárodní spolupráci, kde bude zvláštní pozornost věnována především činnosti související s projednáváním a přijímáním evropských norem. Jedná se o normy zkušební, normy klasifikační a normy pro rozšířené aplikace, které jsou podmínkou volného pohybu zboží, a jsou proto v rámci EU sjednocovány. Důležitou roli mají i české návrhové normy, které je v současné době nutno revidovat v návaznosti na novou vyhlášku Ministerstva vnitra ČR o technických podmínkách požární ochrany staveb, se kterou nesmějí být v rozporu. Při této příležitosti by revize měla obsahovat také změny, které docházejí v posuzování stavebních výrobků z titulu přejímaných evropských norem. Tyto změny, které se týkají hlavně hodnocení reakce na oheň, by se měly promítnout do celého kodexu požárních norem, zejména pokud se týká požadavku na hořlavost, který vlastně jako kritérium hodnocení ztrácí význam. Při přejímání evropských norem dochází k nutnosti změnit požadavky českých norem na některé stavební konstrukce. Například stávající normy udávají požadavek na těsnění prostupu pomocí hořlavosti, evropská norma stanovuje požadavek na požární odolnost těchto prostupů - jedná se tedy o zcela jiný zkušební postup i vlastnost. Požární odolnost je vyjádřena časem, po který daný hodnocený prvek vyhoví kritériím nosnosti, celistvosti a izolace, zatímco hořlavost vyjadřuje určité chování v podmínkách požáru a je klasifikována třídami. Další důležitou oblastí je požární inženýrství, umožňující ve speciálních případech posuzovat zejména odvětrání kouře a tepla a evakuaci osob, s ohledem na dané požární scénáře, a hodnotit je individuálně, oproti paušálně stanoveným požadavkům návrhových norem. Ve svém dopadu to znamená, že by tato doporučení pro řešení požárního inženýrství byla vydána formou standardů ČKAIT a projektant by měl individuální případy řešit s využitím pravidel a zásad požárního inženýrství nad rámec návrhových norem. Mimořádnou důležitost má také integrita požárně bezpečnostních zařízení, konkrétně soulad samočinných hasicích zařízení a detekce požáru.

Normotvorná činnost požární bezpečnosti staveb zasahuje i do činnosti jiných technických normalizačních komisí - jak budete v těchto případech postupovat?
Jedná se o oblasti elektroinstalace a kabelů, technických prostředků a zařízení požární ochrany, dodávky plynu a plynových zařízení, tunelů nebo oblasti eurokódů. Za tímto účelem byly pro tyto oblasti jmenováni tzv. zpravodajci, jejichž pracovní náplní bude účast na jednáních příslušných technických normalizačních komisí a konzultace problémů týkajících se požární bezpečnosti staveb v dotčených normách, eventuálně jejich přenesení k řešení do hlavní Technické normalizační komise 27. Dále byly ustaveny čtyři subkomise, přičemž první subkomise se zabývá projektováním, druhá zkoušením, klasifikací a aplikací výsledků zkoušek stavebních výrobků, třetí integritou požárně bezpečnostních zařízení a účinným hašením požárů a čtvrtá požárním inženýrstvím. Činnost těchto subkomisí je řízena zvoleným předsedou, členy jsou, kromě reprezentantů hlavní komise, přizvaní odborníci podle návrhů předsedů jednotlivých subkomisí. Tyto subkomise problémy řeší, projednávají a připomínkují, přičemž zásadní rozhodnutí o jejich přijetí, či nepřijetí přísluší hlavnímu zasedání Technické normalizační komise 27.

Na jakých principech probíhá spolupráce s evropskými normalizačními organizacemi v rámci uplatňování národních připomínek a požadavků?
Problematika evropských norem je rozhodnutím Českého normalizačního institutu řešena nově. Činnost je přenesena do fáze tvorby těchto norem, nikoliv - jako tomu bylo doposud - do fáze jejich schvalování, kdy se již národní připomínky a požadavky těžko uplatňují. Z toho důvodu byli v Českém normalizačním institutu jmenováni odborníci, aby zastupovali Českou republiku při zpracovávání a projednávání nových návrhů nebo revizí evropských norem přímo v pracovních skupinách Evropského výboru pro normalizaci. Technická normalizační komise 27 pak bude projednávat a rozhodovat česká stanoviska, která budou tito odborníci v pracovních skupinách Evropského výboru pro normalizaci prosazovat.