Zpět na stavby

Natura park Pardubice

3. ledna 2017
Ing. arch. Tomáš Med, Ph.D.

Výstavba Environmentálního návštěvnického, informačního a vzdělávacího centra Natura park je přirozeným doplněním areálu ekologické výchovy Paleta v centru Pardubic, které patří k nejstarším střediskům ekologické výchovy v ČR. Budova, která byla postavena na přilehlém pozemku o rozloze 3000 m², získala ocenění Státního fondu životního prostředí a Centra pasivního domu v soutěži Stavba roku 2016.


Úvod

Budova zabezpečuje potřeby návštěvnického centra pro celou soustavu Natura 2000 v kraji podle jednotných principů Evropské unie, spolu se zajištěním doprovodné informační a poradenské role, vzdělávacích a výchovných služeb prostřednictvím velmi zkušené organizace. Provoz je celoroční ve všední dny i o víkendech. Pro snadnou zapamatovatelnost byl zvolen název Natura park. Rozhodnutí o umístění centra odpovídá širšímu urbanistickému konceptu Odboru hlavního architekta s názvem Náhrdelník Chrudimky, který si klade za cíl oživit nábřeží řeky ve městě. Zároveň nabízí atraktivní přírodní prostředí přímo na břehu řeky a navazuje na zavedený venkovní areál ekologické výchovy.

Urbanistické a architektonické řešení

Specifický tvar poměrně malého pozemku na hraně protipovodňového valu a existence mnoha podzemních vedení sítí technické infrastruktury byly předpokladem pro neobvyklá architektonická řešení – inspirací pro koncept domu byly koruny okolních vzrostlých stromů s pavučinami lesknoucími se ve slunci. Vznikl tak impulz navrhnout dům jako pavučinu v korunách stromů. Postupně se tato pavučina rozvrstvila do dvou výškových úrovní. Toto prostorové uspořádání nabízí nadstandardní využití místa a vyhovuje provozním potřebám domu. Jednotlivé provozy jsou od sebe dokonale akusticky i organizačně odděleny a architektonické řešení také vytváří kryté venkovní prostory, stejně jako terasu v korunách stromů. Nejnižší podlaží je pro optické zmenšení hmoty domu ukryto v terénu nabíhajícího na protipovodňovou hráz. Citlivé umístění mezi stávající zelení umožnilo vyhnout se kácení vzrostlých stromů a zapojit stavbu organicky do okolí.

Objekt návštěvníkům nabízí atraktivní prostorové souvislosti expozice, ale také zážitky z korun stromů či z kontaktu s řekou. Provoz budovy je navržen do tří podlaží. Hlavní přístup navazuje na stezku při břehu Chrudimky (v budoucnu uvažované spíše jako nábřežní promenáda). Tento hlavní vstup v prostřední výškové úrovni domu je kryt konzolou nejvyššího patra a vede do vstupní haly s expozicí, na niž navazuje informační centrum, které tak vybízí kolemjdoucí ke vstupu. Toto podlaží obsahuje rovněž zázemí lektorů, venkovní krytou učebnu a hygienické zázemí. V nejnižším podlaží, zapuštěném do terénu, je umístěna specializovaná učebna, která poskytuje díky speciálně navrženému umístění okna neobvyklou perspektivu výhledu v těsném kontaktu s terénem. Z tohoto podlaží je možné vyjít do stávajícího venkovního areálu ekologické výchovy s množstvím výukových prvků. Prostor před tímto vstupem, sloužící jako krytá venkovní učebna, kryje konzola středního patra. Jeho terénní hrany jsou speciálně upraveny, aby vytvářely přírodní amfiteátr. Dále toto podlaží obsahuje technické zázemí a skladovací prostory domu. Nejvyšší podlaží nabízí dvě přednáškové místnosti. Jednu s výhledem do korun stromů, druhou na hladinu Chrudimky. Také je v něm možné využít střešní terasu.

Konstrukční a stavební řešení

Vzhledem k zaměření domu byl od počátku kladen důraz na jeho ohleduplnost vůči životnímu prostředí. K tématu návrhu budovy šetrné vůči životnímu prostředí přistoupili autoři architektonického návrhu spolu s projektanty navazujících projektových fází v širších souvislostech a zapojili také kvalitativní kritéria. Byli vedeni snahou překročit technicistní přístup k návrhu energeticky efektivních budov. Při takovém přístupu hrála klíčovou roli architektonická kvalita domu, přijetí domu jeho uživateli a naplnění provozních požadavků.

Koncepce řešení z hlediska energetické efektivity je založena na použití konstrukcí vhodných pro pasivní budovy. Tyto konstrukce eliminují dopad tvarového řešení domu na energetickou efektivitu. Měrná potřeba tepla na vytápění je 32 kWh/m² a podle ČSN EN ISO 13790 (okrajové podmínky byly zvoleny s přihlédnutím k energetickému standardu budovy s průkazem energetické náročnosti třídy B). Jsou použity materiály a technologie s malou ekologickou stopou, tedy materiály z přírodních obnovitelných zdrojů (dřevěné konstrukce, dřevovláknité či celulózové izolace). Obecně jde o materiály s pokud možno nejmenšími hodnotami svázané energie. Samotná stavba je tak úsporná nejen svým provozem, ale v celém svém životním cyklu a je ukázkou možností současných šetrných stavebních technologií.

Vzhledem k poloze budovy na břehu řeky bylo nezbytné se vypořádat s kolísavou hladinou podzemní vody, což ovlivnilo založení budovy a řešení hydroizolačních vrstev spodní stavby. Podzemní část stavby je z monolitického železobetonu. Stěny jsou zmonolitněny se stropní a podlahovou deskou konstrukce, se kterou spolupůsobí. Obvodové stěny tloušťky 300 mm v částech působí i jako stěny opěrné proti zemnímu tlaku. Vnitřní nosné stěny mají tloušťku 300 mm, 200 mm a 150 mm. Založení je hlubinné na pilotách. Základy v části se suterénem tvoří základová deska uložená na hlavách pilot rozmístěných pod jejím obvodem. Základy sloupů vyložených částí jsou založeny na skupinách hlubinných pilot, na nichž jsou roznášecí základové patky. Spodní stavba je opatřena izolací proti tlakové vodě. Jedná se o celoplošnou hydroizolaci podlah a stěn suterénu přilehlých k zemině. Izolace je ze dvou vrstev modifikovaného asfaltového pásu s výztužnými vložkami.

Nadzemní části jsou navrženy kompletně ze stěnového systému masivních desek z křížem lepeného dřeva tlouštěk 168 mm a 124 mm, v kombinaci s ocelovými nosníky pro zajištění dostatečné tuhosti vyložených částí tubusů. Tyto části jsou podepřeny ocelobetonovými trubkami vnějšího průměru 219 mm s tloušťkou stěny podle namáhání sloupu 6,3–14,0 mm. Kotvení sloupů je kloubové. Vodorovné konstrukce nadzemní části jsou z dřevěných dutých velkoplošných panelů s žebrovou konstrukcí vyplněných minerální izolací. Součást ocelové konstrukce vyloženého křídla nad cyklostezkou tvoří závěsné ocelové patky umístěné v ose horkovodního vedení pro zavěšení montážního nosníku určeného pro příležitostný servis či údržbu horkovodního potrubívedeného pod cyklostezkou.

Schodiště z 1.PP do 1.NP je monolitické železobetonové se stupni s nášlapnou vrstvou z keramické dlažby. Schodiště z 1.NP do 2.NP je ocelové s betonovými prefabrikovanými stupni. Nášlapná vrstva je z nalepeného povlaku z přírodního linolea. Schodišťové rameno je zespodu zakryto záklopem ze sádrokartonových desek. Nenosné příčky v 1.PP jsou z porobetonových bloků, v 1.NP a 2.NP jsou sádrokartonové příčky. Obvodové stěny v 1.PP jsou zatepleny perimetrickými deskami v celkové tloušťce 200 mm. Podlahu na terénu izolují desky z grafitového (šedého) EPS v celkové tloušťce 150 a 200 mm. Obvodové dřevěné stěny v 1. a 2.NP jsou izolovány foukanou celulózovou izolací z rozvlákněného tříděného novinového papíru v tloušťce 300 mm. Celulózová izolace je nafoukána mezi dřevěné žebříčkové nosníky, které jsou zaklopeny difuzně otevřenou a vlhku odolnou dřevovláknitou deskou tloušťky 15 mm. Jednotlivá pole mezi žebříčkovými nosníky od sebe odděluje netkaná geotextilie. Střechy a střešní terasy jsou izolovány spádovými deskami EPS v tloušťce 280 mm až 440 mm. Kročejová izolace je z tuhých dřevovláknitých desek na pero a drážku.

Budovu pokrývají ploché střechy. Hydroizolační vrstva je tvořena systémy z povlakového PVC (skladby retenčních vegetačních střech, skladby pro pochozí terasy z dřevoplastových terasových prken na systémovém roštu z podkladních profilů uloženém na rektifikačních podložkách). Fasády 1.NP a 2.NP jsou řešeny jako dvouplášťové s provětrávanou mezerou a obkladem z cementovláknitých desek. V úrovni 1.PP má fasáda kontaktní kamenný obklad z pískovce. Otvorové výplně jsou hliníkové se zasklením izolačním trojsklem. Stínění oken zajišťují venkovní motoricky ovládané žaluzie v barvě rámů oken. Galerie žaluzií jsou zabudovány v konstrukci fasády a v čelním pohledu je kryje fasádní obklad, vodicí lišty jsou zapuštěny do obkladu ostění.

Na hygienickém zařízení ve 2.NP jsou osazeny tubusové světlovody s vloženým izolačním prvkem ve vrstvě tepelné izolace střechy přerušujícím tepelný most a zabraňujícím vzniku kondenzace. Také při výběru materiálů k zařízení interiérů byly zvoleny materiály vyráběné šetrně k životnímu prostředí, například linolea z přírodního kaučuku či akustické podhledy vyráběné z recyklovaných materiálů a s obnovitelnými pojivy na rostlinné bázi.

TZB

Skutečnost, že poblíž budovy je vedeno primární vedení horkovodu, vedla k možnosti jeho využití jako zdroje tepla – konkrétně k instalaci objektové předávací stanice voda-voda o výkonu 60 kW. Výměníková stanice sestává z deskového výměníku, čerpadla TV s proměnnými otáčkami, regulačního ventilu s havarijní funkcí, expanzní pojišťovací nádobou, ventily dopouštění a odpouštění tlaku systému TV. Předávací stanice je řízena ekvitermní regulací (nastavení teploty v budově v závislosti na venkovní teplotě). Dvoucestnýregulační ventil řídí průtok TV deskovým výměníkem na straně horkovodu. Ventil má elektro-hydraulický pohon s havarijní funkcí (bez napětí je uzavřen). Havarijní funkce je aktivována poruchovými čidly (teploty, tlaku TV, tlačítkem STOP) a vyhodnocováním havarijních stavů automatickým řídicím systémem řízení a regulace (MaR). Na výstupním potrubí TV z výměníku je osazen termostat, který uzavírá regulační ventil při přehřátí TV. Pro ohřev TUV byl připojen nepřímotopný ohřívák. Vytápění budovy zajišťuje teplovodní podlahový systém a desková otopná tělesa. Teplovodní systém je jištěn tlakovou expanzní nádobou o objemu 50 l.

V budově je navržena rovnotlaká větrací jednotka se zpětným získáváním tepla v samostojném provedení umístěná na podlaze. Jednotka je osazena rotačním rekuperačním výměníkem o minimální účinnosti 77 %, teplovodním výměníkem o výkonu 26,8 kW při teplotním spádu 60/40, filtry typu F7 na přívodu a F5 na odvodu, ventilátory v jednotce jsou osazeny EC (elektronicky komutovanými) motory. Jednotka má variabilní regulaci průtoku vzduchu. Minimální objemový průtok jednotky je 1710 m3/h a maximální objemový průtok vzduchu dosahuje 4560 m3/h. Budova je rozdělena na úseky se samostatným řízením větrání pomocí systémových variabilních regulátorů průtoku vzduchu. Regulátory jsou nastavovány systémem MaR a závisejí na nastavení snímačů kvality vzduchu, tlačítek pro intenzivní odvětrání a časovém režimu řídicího systému. Budova je napojena na veřejný vodovod. Rozvod vody v budově je rozdělen na rozvod pitné vody, požární vody (nástěnný hydrant) a rozvod vody ze studny, která se využívá pro splachování hygienických zařízení. Veškeré dešťové vody (ze střech, terasy, zpevněných ploch) jsou vsakovány do terénu v okolí budovy.

Identifikační údaje
Název stavby: Natura park (Environmentální návštěvnické, informační a vzdělávací centrum)
Architekti: Ing. arch. Tomáš Med, Ph.D. (Med Pavlík architekti); Ing. arch. Filip Klozar a Ing. Jaroslav Krupa (architektonická dílna Nuance)
Statika: HITEST s.r.o.
Generální projektant: PK-projekt, s.r.o.
Investor stavby: Ekocentrum PALETA, z.s., ředitel Ing. Jiří Bureš
Generální dodavatel stavby: STAKO s.r.o.
Stavbyvedoucí: Milan Petira
Expozice: Ing. Jiří Bureš, Ing. Ondřej Zeman (návrh), SCIENTICA AGENCY, s.r.o. (zhotovitel)
PENB: B
Doba výstavby: 11/2014–06/2015
Financování: Operační program Životní prostředí, vlastní zdroje investora, dotace Pardubického kraje
Identifikační údaje
Název stavby: Natura park (Environmentální návštěvnické, informační a vzdělávací centrum)
Architekti: Ing. arch. Tomáš Med, Ph.D. (Med Pavlík architekti); Ing. arch. Filip Klozar a Ing. Jaroslav Krupa (architektonická dílna Nuance)
Statika: HITEST s.r.o.
Generální projektant: PK-projekt, s.r.o.
Investor stavby: Ekocentrum PALETA, z.s., ředitel Ing. Jiří Bureš
Generální dodavatel stavby: STAKO s.r.o.
Stavbyvedoucí: Milan Petira
Expozice: Ing. Jiří Bureš, Ing. Ondřej Zeman (návrh), SCIENTICA AGENCY, s.r.o. (zhotovitel)
PENB: B
Doba výstavby: 11/2014–06/2015
Financování: Operační program Životní prostředí, vlastní zdroje investora, dotace Pardubického kraje