Zpět na osobnosti, rozhovory

Naši absolventi nemají problém s uplatněním

15. dubna 2010
Petr Zázvorka

Doc. Ing. Darja Kubečková Skulinová, Ph.D., je děkankou FAST VŠB-TU Ostrava od února letošního roku. I přes krátkou dobu svého působení v nové funkci energicky řeší problémy, které vyplývají ze specifických podmínek regionu, jehož potřeby v oblasti výstavby fakulta pokrývá.

Autor:


Pracoval téměř třicet let jako redaktor a posléze vedoucí tiskového odboru firem Vodní stavby Praha a Zakládání staveb. Od vzniku časopisu Stavebnictví je členem jeho redakce, kde mimo jiné vede rubriku Osobnosti stavitelství. Svůj dlouhodobý zájem o historii stavebního odvětví promítl do stejnojmenné knihy vydané v roce 2016.

K jakým změnám došlo na Fakultě stavební VŠB-TU Ostrava za měsíc od vašeho jmenování?
Management fakulty doznal několik změn. Byli jmenováni noví proděkani do vedení fakulty. Jako součást koncepce rozvoje fakulty akademický senát rovněž schválil zřízení nového střediska, které se bude cíleně zaměřovat na projekty dotované z fondů Evropské unie. Budeme se zaměřovat na projekty se stoprocentní finanční účastí evropských fondů a na projekty s finanční spoluúčasti fakulty maximálně do 25 %. Také navazujeme na již realizované projekty. Orientujeme se na spolupráci s klastry. Fakulta je členem dřevařského klastru (MSDK), IT Clusteru zaměřeného na dopravu, IT Clusteru zaměřeného na informační technologie a nově od února letošního roku je členem energetického klastru (MSEK). Nově má fakulta svého zástupce v pracovní skupině VŠB-TUO zaměřené na nanotechnologie.

Kromě děkanské funkce pracujete i v rámci výzkumného centra CIDEAS. Jak zvládáte obě činnosti?
V rámci výzkumného centra CIDEAS (Centrum integrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí) vedu na Fakultě stavební, katedře pozemního stavitelství, úkol Management a údržba budov v průmyslových oblastech. Toto téma je zaměřeno na stavebně energetickou koncepci budov v průmyslových zónách, jejich konverze a na vícekriteriální rozhodování v této problematice. V rámci výzkumného centra jsem také uplatnila dva funkční vzorky, které byly přijaty, dva užitné vzory, z nichž jeden je již evidován u Úřadu pro patenty a vynálezy a druhý je v řízení. CIDEAS, jako organizační složka fakulty, je výzkumné centrum orientované na oblast nových materiálů, konstrukcí a technologií. A to s ohledem na jejich trvanlivost a spolehlivost v rámci celého životního cyklu při respektování širších aspektů interakce stavebních konstrukcí s životním prostředím z dlouhodobého pohledu udržitelného rozvoje. Fakulta stavební v Ostravě je členem centra, přičemž nositelem výzkumného úkolu je ČVUT v Praze, v centru dále působí VUT v Brně a řada významných firem, z nichž mnohé se podílejí na financování centra. Kromě vedení fakulty je práce v centru, jehož činnost řídím, moje druhá oblast působnosti. Pokud jde o rodinné zázemí, výhodou je, že můj manžel také pracuje na fakultě, kterou oba velmi dobře známe od jejího založení. Práce ve vedení fakulty pro mne není nová, prošla jsem řadou řídicích funkcí, od roku 1997 až do svého zvolení děkankou jsem pracovala ve funkci proděkanky.

V rámci studijního programu jste se snažila zlepšit spolupráci s odborníky ze stavebních firem, kteří by studentům mohli přiblížit realitu stavby. Jaké jsou prozatím výsledky?
Navazujeme na dřívější činnost, kterou fakulta již od svého založení v roce 1997 systematicky rozvíjí. Vznik fakulty si vynutil stavební průmysl regionů Severní Moravy a Slezska, jenž potřebuje každoročně zhruba dvě stě stavebních inženýrů různých oborů a zaměření. Spolupráce se stavebními firmami v regionu je proto pro naše absolventy velkým přínosem. Výborně se rozvíjí naše spolupráce s firmou Metrostav, která má také zájem naše studenty zaměstnat. Pravda sice je, že absolventi pak někdy odcházejí do Prahy i přesto, že jedna z divizí Metrostavu má sídlo v Ostravě. Spolupráce se rozvíjí rovněž s dalšími firmami, ať z oblasti ocelových konstrukcí nebo stavebních konstrukcí na bázi dřeva. Ale díváme se i opačným směrem a spolupracujeme s průmyslovými školami stavebními v Ostravě a Havířově, s řadou gymnázií a dalšími odbornými školami. Významná je spolupráce s profesními komorami, ať je to ČKAIT, ČKA nebo ČSSI.

Projevuje se to zájmem o studium na fakultě?
Ano, v současné době máme studentů dostatek a naše fakulta byla vyhodnocena na prvním místě, pokud jde o uplatnění absolventů v zaměstnání, což v současné době není zcela běžné. Považujeme to za velký úspěch.

Jak se na fakultě vyvíjí často zpochybňované bakalářské studium?
V návaznosti na dlouhodobý záměr a koncepci ministerstva školství je třeba očekávat menší počet studentů, kteří přejdou z bakalářského do magisterského studia. Předpoklad je snížení kvóty až o padesát procent. Na tuto skutečnost se připravujeme, abychom naplnili záměr ministerstva přejít od kvantity ke kvalitě. V dané situaci se chceme především soustředit na talentované studenty, zavést znovu přijímací řízení a v oboru architektura i talentové zkoušky. Studenti budou muset vynaložit větší úsilí k získání absolutoria a přechod z bakalářského do magisterského studia nebude úplnou samozřejmostí.

Předpokládáte internacionalizaci studia například v rámci využití programu Erasmus?
V rámci programu Erasmus se poněkud zvýšil počet zahraničních studentů i počet studentů vyjíždějících na stáže do zahraničí. V současné době máme skupinu v počtu asi pětadvaceti zahraničních studentů. Připravujeme se na akreditaci oboru v anglickém jazyce. Půjde o formu placené výuky, na níž se musíme řádně připravit. Neočekáváme ovšem, že by šlo při realizaci programu o rozhodující počet studentů, kteří by se ho zúčastnili. Vzhledem ke specifikám našich oborů i regionu však mohou být například důlní stavby, stavby na poddolovaném území, industriální plochy a konverze budov atraktivní pro studující z okolních i vzdálenějších zemí.

Projevuje se na fakultě ekonomická krize?
Krize se projevuje obecně na všech školách, protože byl snížen rozpočet jejich hospodaření. Pojem krize ale nemám ráda. Rozpočet pro celou univerzitu byl schválen a my víme, s jakým objemem financí budeme hospodařit. Mohu konstatovat, že v letošním roce není provoz fakulty zásadně ohrožen, rozhodně nemusíme zásadním způsobem výdaje omezovat. Součástí našeho hospodaření budou i finanční příspěvky, které očekáváme z evropských fondů. Pro nejbližší dobu proto nebudeme muset koncepci fakulty měnit. V investičním plánu, v rámci dostavby areálu FAST, je naplánován pavilon Laboratoře stavebních hmot, který výstavbu areálu fakulty uzavře. Fakulta tak bude moci ještě lépe reagovat na potřeby výstavby v regionu i jeho specifika.