Komplexní řešení záměru Plavební stupeň Děčín
Vodní doprava je v České republice provozována především na labsko-vltavské vodní cestě, kde však její efektivitu významně omezují nedostatečné plavební podmínky na regulovaném úseku českého dolního Labe.
V letech 2000 až 2009 nebyl ponor 1,40 m v úseku Střekov-státní hranice ČR/SRN zajištěn průměrně po 153 dní v roce. Ponor 1,40 m je přitom pro českou plavbu hranicí rentability. Nejlepším způsobem podpory vodní dopravy v ČR je tedy zvýšení spolehlivosti jediné mezinárodní vodní cesty, která spojuje ČR se Severním mořem.
Na německé straně byly na Labi téměř dokončeny regulační úpravy, které splavnost zlepšují natolik, že v úseku mezi státní hranicí a Drážďany zajistí plavební hloubku 1,50 m a dále až po Geesthacht hloubku 1,60 m při GlW 89* [1]. (V profilu státní hranice odpovídá průtoku 132 m3/s-1 v hraničním profilu pod ústím Kamenice a koresponduje tedy přibližně s Q345d, který zde činí 118 m3/s-1). Je tedy logickým a nezbytným krokem dosáhnout minimálně srovnatelných parametrů i na české straně.
Klíčové je přitom zejména napojení ČR pomocí vodní cesty na námořní přístavy a rozvinutou síť vnitrozemských vodních cest v západní Evropě. Z toho důvodu rozhodla vláda ČR svým usnesením č. 337/2005 o realizaci jednoho plavebního stupně u Děčína, který naplní tento účel. Po předložení dokumentace EIA k záměru Plavební stupeň Děčín se zmiňovaný projekt stal ostře sledovaným a intenzivně diskutovaným tématem.
¤ Břehy nad Dolním Žlebem po realizaci výhonů (zdroj: Pöyry Environment, a.s.)
Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 05/2011)