Inovace v pasportizaci

Tato povinnost se ve většině případu řeší až tehdy, když nastává u daného objektu stavební, technická nebo majetkoprávní změna. Pasport objektu je zjednodušeně řečeno popis objektu, který můžeme přirovnat k technické specifikaci zakoupeného elektrospotřebiče, u kterého jsou také definovány rozměry, váha, výkon, materiál a další informace. Z hlediska stavby popisuje pasportizace geometrii a prostorové členění objektu pomocí půdorysů jednotlivých pater objektu a dále příčných a podélných řezů. Součástí stavebního pasportu jsou také pohledy na jednotlivé fasády objektu. Takováto pasportizace ve 2D je stále tvořena a požadována jak investorem, stavebníkem, tak i úřady. Náležitosti jsou přímo definovány v příloze č. 14 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. U technické pasportizace objektu se eviduje veškeré technické zařízení budov (TZB). Součástí TZB jsou kromě rozvodů elektřiny, vody, plynu a vzduchotechniky také například počítačové sítě, protipožární systémy a další technologie, které se v současnosti využívají pro takzvané Smart Buildings.

Budoucnost pasportizace však v současnosti již není ve 2D prostoru, ale ve 3D a někdy jsou uváděny i další dimenze, kterými jsou myšleny čas, peníze, udržitelnost a jiné informace. Tímto krokem přecházíme do éry 3D informačního modelu budovy (BIM), která se postupně již několik let buduje. Začátkem samotné pasportizace je sběr dat. Následuje jejich zpracování a tvorba výstupů např. do 2D výkresů, 3D modelů, tabulek výměr atd. Čím kvalitnější máme pasport, tím kvalitněji můžeme tvořit následný projekt, dělat správu objektu a jiné další činnosti spojené s objektem. Sběr dat pro pasportizaci objektů je doménou geodetických kanceláří, které se tímto odvětvím zabývají. Využití geodetů je nezbytné pro správné i přesné polohové a tvarové zaměření objektu a garanci dosažených výsledků. Ovšem z hlediska sběru dat je mezi geodetickými kancelářemi, které pasportizaci provádějí, odlišný přístup. Některé se drží tradičních metod za využití totálních stanic a laserových dálkoměrů (disto). Jiné se postupně přizpůsobují trendu digitalizace a nastupujícímu Průmyslu 4.0 a využívají nejmodernější technické vybavení, jako jsou terestrické nebo dokonce mobilní 3D skenovací systémy.

Z hlediska současné dostupnosti výše uvedených metod sběru dat je dobré zvážit složitost a velikost objektu a podle toho se rozhodnout pro technologii zaměření. Nicméně si dovoluji tvrdit, že rovněž u méně složitých objektů můžeme při využití nejmodernějších metod jen získat. Z toho důvodu se pro sběr dat – v tomto případě je myšleno samotné zaměření objektu – začíná stávat běžným standardem využití metod 3D laserového skenování a fotogrammetrie, a to i přesto, že mnozí investoři či projektové kanceláře a architektonická studia přistupují k těmto metodám jako k metodám nákladným. Nicméně opak je pravdou. Zdánlivá vyšší počáteční cena se několikrát vrátí, protože objekt je zaměřen komplexně, nic by tak nemělo chybět a na nic by se nemělo zapomenout. K datům se lze vrátit kdykoliv i zpětně a vytáhnout z nich detaily i souvislosti, na které se při objednávce třeba ani nepomyslelo, a to aniž by se muselo vracet přímo na místo (například složitý systém průduchů komínů u historického objektu – vyřešeno díky 3D mračnu bodů z laserového skenování; případně dodatečné vyznačení prasklin na fasádě – doplněno díky ortofotu získanému fotogrammetricky). Při zaměření objektu těmito moderními metodami se tak objednavateli otvírají další možnosti, jak s daty naložit, a to i mimo samotnou pasportizaci.

Technologie sběru dat

Tradiční metody sběru dat jsou měření totální stanicí a dodatečné odměřování pásmem nebo laserovým dálkoměrem. Tyto metody mají stále své uplatnění, nicméně pro pasportizaci jsou v současnosti k dispozici již daleko efektivnější metody. Jak už bylo řečeno, jedná se o 3D laserové skenování a fotogrammetrii, které celý proces urychlují, zpřesňují a usnadňují. 3D laserové skenování je neselektivní metoda sběru dat. Jak název napovídá, nevybíráme tak části objektu, které zaměříme, ale zaměřujeme vše, co je v dosahu skeneru. Tímto postupem nám vznikne digitální kopie objektu ve formě mračna bodů. Pojem mračno bodů není všem dostatečně znám a ne každý si dokáže konkrétně představit, jak takovýto výstup vypadá. Jedná se o soubor bodů, kde každý bod je definován souřadnicemi X, Y, Z a dále může obsahovat informace o barvě (RGB) či odrazivosti materiálu (intenzita).

Pro 3D skenování objektů je možné využívat nejen terestrické (statické) 3D skenery, ale čím dále častěji se využívají i mobilní skenovací systémy. Tyto skenovací systémy v porovnání s terestrickými statickými skenery nabízejí významné zrychlení skenování jak při sběru dat, tak i při následném zpracování. K zdokumentování špatně dostupných míst objektu ze země se nejčastěji využívá metoda fotogrammetrie za použití dronů (bezpilotní fotogrammetrie). Výstupem je pak také mračno bodů, které lze kombinovat s mračnem ze skeneru. Kombinací těchto metod vzniká kompletně zdokumentovaný objekt jak v interiéru, tak z exteriéru.

Pasportizace v 21. století

Abychom maximálně využili data, která nám současné 3D technologie nabízejí, je ideální zůstat v 3D prostoru a neochuzovat se o třetí rozměr přechodem na 2D dokumentaci. Toto nám nabízejí informační modely budov (BIM), které vznikají buď na podkladě zaměření skutečného stavu u již existujících objektů, nebo při stavbě nové budovy, kde se technologie informačního modelování využívá už od počátku projektování. U vytvoření pasportu v rámci informačního modelování je velice důležité si na začátku definovat detail výsledného modelu a jeho naplnění dalšími informacemi. V obou případech méně znamená více. Pasport ve 3D neznamená, že je zapotřebí vymodelovat každý drobný detail. I drobné detaily mohou být zdokumentovány díky uloženým dokumentům, jako jsou například fotografie, text, odkaz atd. Také původní mračno bodů nám poskytuje dostatek informací o tvaru i rozměrech prvků. Je proto vhodné mít toto mračno bodů připojeno k modelu také.

Pro snadný přístup ke všem těmto informacím a jejich aktualizaci (jak ukládá stavební zákon, měla by dokumentace odpovídat skutečnému provedení) je dobré vybrat software pro sdílené datové prostředí, zjednodušeně řečeno prohlížeč všech dat. Netýká se to jen 3D modelu, který je v podstatě nádobou na informace, ale všech informací, které máme v rámci pasportu. Sdílené datové prostředí je on-line aplikace dostupná přes PC, chytré telefony a tablety. Máme-li vše správně nastaveno, všechny nové informace o objektu se doplňují do tohoto sdíleného datového prostředí a v ideálním případě máme stále aktuální dokumentaci naší stavby. Takto vytvořený pasport lze velice efektivně dále využívat pro provoz objektu z hlediska údržby a kontroly všech zařízení.

Naše zkušenosti a projekty

V rámci naší firmy G4D s.r.o. se zabýváme pasportizací objektů od roku 2014. Do dnešní doby jsme realizovali projekty jak klasicky ve 2D, tak i mnoho projektů v prostředí informačního modelování ve 3D. Jeden z našich prvních projektů v prostředí BIM bylo muzeum v Hradci Králové od významného architekta Jana Kotěry. Jedna z dalších akcí byl pilotní projekt v prostředí BIM pro Letiště Praha, budovy ZAO, kde také proběhlo skenování a následný převod do inteligentního modelu. Určitě také za zmínku stojí vyhotovení modelu terasy Rudolfina v Praze.

Aktuálně pracujeme na pasportizaci objektu hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze. Cílem je zdokumentovat kompletní exteriéry a interiéry této historické budovy a následně vyhotovit 2D výkresovou dokumentaci tohoto objektu. Součástí pasportu je také vyhotovení stavebně-historického průzkumu objektu. Pro dokumentaci exteriéru byla vybrána metoda 3D laserového skenování a bezpilotní a pozemní fotogrammetrie. U technické pasportizace se evidují veškeré koncové prvky TZB v místnostech. V loňském roce jsme také pracovali na významné kulturní památce Císařské lázně v Karlových Varech, která momentálně prochází celkovou rekonstrukcí.