I u nás se dá nemocnice postavit rychle. Díky modulární výstavbě

Nemusí být. Naše řešení však nabízí několik výhod, které se dají využít právě při výstavbě zdravotnických zařízení. Například sloupy budovy jsou daleko od sebe, takže vzniká velký otevřený prostor, který se dá jednoduše předělit sádrokartonovými, zděnými nebo prefabrikovanými příčkami. Ty, protože nenesou žádnou zátěž, můžete v případě potřeby rozebrat a prostor přestavět na jiné využití. Právě při nárazových vlnách v nemocnicích, jaké přinesla i současná pandemie, to může být obrovská výhoda. Druhou velkou výhodou je, že stropy jsou tenké a bez průvlaků. Pokud si představíte budovu - ať už nemocnici, nákupní centrum, nebo školu - tvoří ji sloupy, na kterých je uložen průvlak. Na něm je pak položen nebo vylit strop. Tento průvlak mezi dvěma sloupy nebo stěnami vám vytvoří u stropu určitou překážku, kterou je nutné obcházet vzduchotechnikou, rozvody a podobně. Právě v nemocnicích je takových rozvodů velmi mnoho. Pokud je strop rovný, můžete rovnou pod ním bez problémů vést inženýrské sítě, aniž jste průvlaky museli složitě obcházet nebo v nich dělat průchody. Třetí výhoda je rychlost výstavby. Jde o modulární systém, který je vyroben v továrně a na stavbu přivezen v podobě lehkých dutých ocelových prvků. Díky tomu při samotné stavbě stačí minimum procesů a lidí a poměrně rychle dokážete budovu smontovat. Dovezete potřebné množství materiálu, máte k dispozici pár kvalifikovaných montérů, jeřáb a stavba vyroste doslova ze dne na den. Toto jsou hlavní výhody, které se dají využít při rychlé výstavbě nemocnic.

 

Umíte odhadnout, o kolik je to rychlejší, než stavět klasickou zděnou stavbu? 

Závisí to na rozsahu budovy. Máme jeden dobrý příklad rezidenční budovy v Kanadě. Stavěli se dvě stejné budovy s pěti nadzemními podlažími, které měly plochu zhruba 1,200 čtverečních metrů. U jedné byl použit monolit a druhou stavěli naším systémem DELTABEAM® Frame s ocelovými spřaženými sloupy a nosníky. Budova z monolitu se stavěla tři měsíce. Celá nosná rámová konstrukce druhé budovy vyrostla jen za dvacet dní. Čili rozdíl u budovy podobného rozsahu je řádově v měsících.

Stavba začíná od prvotní myšlenky, přes řadu souhlasů a povolení, pokračuje samotnou výstavbou a končí kolaudací. My do tohoto procesu vstupujeme již při návrhu budovy a doba, o kterou dokážeme urychlit výstavbu našim systémem, je značná. Například v loňském roce jsme měli projekt v Českých Budějovicích, kde se staví chirurgický pavilon, který má sedm podlaží s plochou téměř 37 tisíc čtverečních metrů. Začalo se někdy začátkem července a skončilo začátkem prosince, kdy budova stála. Kdyby se použil monolit, stavělo by se to ještě letos na jaře. Dovolím si říct, že jsme čas výstavby zkrátili na polovinu, možná třetinu. Dobrým příkladem je i nemocnice v Madridu. Pro pandemii Covidu-19 ji chtějí postavit v rekordním čase, proto se rozhodli zvolit modulární formu. Při stavbě využívali i naše prvky. Nemocnice se začala stavět počátkem srpna 2020 a dokončena byla za 100 dní. To znamená, že obrovský komplex se šestnácti pavilony a s užitnou plochou přibližně 45 tisíc čtverečních metrů dokázali postavit ani ne za čtyři měsíce. Výstavba probíhala nonstop - 24 hodin sedm dní v týdnu.

 

Jelikož tam je taková časová úspora, znamená to automaticky i úsporu ceny? 

Finanční úspora je samozřejmě spojená s cenou práce. Když potřebujete kratší dobu platit na stavbě méně lidí, ušetříte kvantum peněz. Rozdíl však závisí na tom, kde se budova staví - úspora je vyšší v regionech, kde je dražší pracovní síla. Další úspora se týká provozních nákladů, jako je vytápění či chlazení. Z hlediska životního cyklu budovy tvoří 25 - 30 procent nákladů výstavba, ostatní jsou náklady na provoz a údržbu. Když nemáte průvlak, můžete si dovolit snížit světlou výšku budovy o výšku průvlaku - někde to může být 30, 40 nebo i 50 centimetrů na každém podlaží. Jelikož máte menší objem, nepotřebujete tak mnoho vytápět a chladit. Před dvěma lety se dokončil pavilon nemocnice v Olomouci, při kterém nepoužili standardní řešení s průvlakem, ale naše DELTABEAM® nosníky. Díky tomu mohli každé patro snížit oproti původnímu návrhu až o 40 centimetrů. Byla to šestipatrová budova, takže na výšku ušetřili celkem 2,4 metru. Když máte menší budovu, šetříte na provozních nákladech, ale jsou tam i jiné cenové úspory. Máte například menší opláštění budovy, menší vertikální prvky jako sloupy, schodiště, výtahové šachty a podobně.

 

Jak se v Peikko díváte na téma udržitelnosti? Dnes je to i v rámci staveb velké téma. 

Jsme hrdí, že jsme "Forerunner", tedy někdo, kdo je neustále před konkurencí, a snažíme se určovat nové trendy a standardy. Nedávno jsme ve Skandinávii začali nabízet produkt, který se jmenuje DELTABEAM® Green. Je to tentýž nosník, ale je vyroben z více než 90-procentní recyklované oceli. Při výrobě oceli se tedy nevyužívá jen železná ruda, ale z větší části recyklát. Plus je vyroben ve výrobním závodě který využívá energii ze zelených zdrojů. Máme na to samozřejmě EPD (Environmental Product Declaration), které deklaruje úsporu CO2 o více než 50 procent oproti standardnímu výrobku. Zejména v západních zemích je momentálně otázka prestiže, pokud společnost sídlí v zelené budově. Tedy v budově, která má určité procento recyklovatelnosti nebo která je zelená z jiných hledisek. V severských zemích to jde do popředí a o podobné produkty je tam zájem. Podobný vývoj očekáváme i u nás. Budovy se snažíme zkoumat i v rámci aktuálního tématu cirkulárního přístupu a máme několik pilotních projektů. Asi nejznámější je v Dánsku a jmenuje se Circle House. Finální budova bude postavena z modulárních elementů, které budou na stavbě "pouze" sešroubovány, s možností po určitém čase je rozebrat a použít znovu. Aktuálně už asi rok stojí v Kodani mock-up, část budovy, která se příští rok rozebere a využije při finální stavbě.