Zpět na stavby

Historie sportovního stadionu Hradec Králové

15. listopadu 2022
Ing. Miloš Morávek

Koncem padesátých let minulého století přestalo vyhovovat staré škvárové hřiště u nemocnice v Hradci Králové vrcholovému fotbalu – kapacitně i zázemím. Stavoprojekt Hradec Králové obdržel roku 1955 od Krajského národního výboru zakázku na návrh nového Všesportovního stadionu na louce o rozloze téměř 100 ha, v prostoru mezi Orlicí, Gočárovým okruhem a Malšovickou ulicí. Na vybraném pozemku mělo kromě stadionu s kapacitou 25 000 diváků být situováno ještě hřiště s umělým trávníkem, tréninkovou plochou, dětským učebním dopravním prostorem a šatnovým i provozním objektem.

Autor:


Absolvoval FSv ČVUT v Praze, obor inženýrské konstrukce a dopravní stavby. Od roku 1968 vedoucí projektant ocelových konstrukcí Stavoprojektu Hradec Králové. Autor návrhu zastřešení tribun sportovního stadionu, konstrukci zastřešení a opláštění zimního stadionu a osvětlovacích stožárů fotbalového stadionu v Hradci Králové. Od roku 1991 soukromý projektant ocelových konstrukcí. Působil také jako soudní znalec.
Spoluautoři:
Ing. Zdeněk Vít

Na plochu hlavního stadionu byl kromě fotbalového hřiště umístěn kompletní šestidráhový atletický ovál a další prvky pro ostatní atletické disciplíny. Měl rovněž umožňovat uspořádání krajské spartakiády a dalších veřejných akcí. V době, kdy byla dokončena obnova atletického stadionu při sokolovně u Labe, se využívaly prvky pro atletiku a dětský dopravní koutek pouze v rámci školní výuky tělesné a dopravní výchovy. Během další obnovy byly tyto prvky včetně oválu odstraněny a celý areál sloužil později jen fotbalu. Před hlavním vstupem do areálu byly umístěny skulptury se symbolem sportu a olympiády a rovněž konstrukce pro „řecký oheň“, které navrhl akad. arch. a malíř Karel Mahrla, se kterým spolupracoval Ing. Miloš Morávek na konstrukčním řešení. Koncem padesátých let minulého století byly kolem již vytyčeného fotbalového hřiště hlavního stadionu navezeny pískové valy výšky až 5 m z právě budovaného nedalekého Stříbrného rybníka. Na západní a východní straně hřiště měly být na těchto valech vybudovány zastřešené tribuny pro diváky. Začátkem šedesátých let vypracoval Dr. Ing. František Čížek návrh a model železobetonové konstrukce ve tvaru hyperbolického paraboloidu. Tuto jedinečnou konstrukci však tehdejší firmy nebyly schopny zrealizovat, a tak Dr. Čížek jako alternativu navrhl tvar ocelového lomenicového přístřešku vyvěšeného lany.

Autor článku, po konzultaci a dohodě s auto­rem ideového návrhu, roku 1964 vypracoval kompletní projektovou dokumentaci ocelových pultových střech nad oběma tribunami. Opustil však myšlenku lanového vyvěšení a šikmých sloupů. Na východní straně byla konstrukce zakotvena do střechy provozní budovy a na západní straně byla uložena na podpěrné sloupy umístěné na pískovém násypu, pro které Dr. František Čížek vyprojektoval speciální plošné základy ve tvaru obráceného hyperbolického paraboloidu. Více je uvedeno v článku Ing. Pavla Čížka ve Stavebnictví č, 10/2021 na straně 14–19, obr. 7. Konstrukce zastřešení obou tribun se realizovala roku 1965. Byla vyrobena v mostárně ZVÚ Hradec Králové a montáž provedl Montas HK. Navržena byla jako tenkostěnná, pravoúhlá lomenice z plechu tloušťky převážně 3 mm. Na západní straně hlediště měla délku 122,5 m, šířku 25 m, vyložení krakorce nad hledištěm bylo 15 m. Základní výška lomenice na konci byla 0,55 m a postupně se zvětšovala na výšku 1,1 m, kterou dosáhla nad průvlakem. Rovněž tloušťka plechu se od poloviny délky krakorce zvětšovala. Uložena byla do příhradového průvlaku rombické soustavy rozponu 10,75 m z UE profilů a úhelníků. Úžlabí lomenice z ohnutého plechu bylo vyztuženo profilem T 40 a na horní straně bylo překryto úhelníkem 50 × 50 × 5 mm. Trubkové sloupy v modulu 10,75 × 7,5 m měly kloubové uložení a stabilitu zajišťovaly zadní šikmé podpěry. Střecha nad východní tribunou byla řešena obdobně, ale krakorec byl vyložen 10 m a lomenice byla navržena jen z plechu tloušťky 3 mm. Bohužel nebylo tehdy možno zajistit metalizaci, a tak konstrukce, která současně tvoří i krytinu, měla pouze syntetické nátěry. Přestože nebyla více než dvacet let provedena žádná údržba, konstrukce vydržela cca 57 let.

Roku 1972 autor článku jako vedoucí projektant ocelových konstrukcí Stavoprojektu Hradec Králové vypracoval ve třech alternativách studii osvětlovacích stožárů malšovického stadionu. Společně s Ing. arch. Steinerem a Ing. Škaloudem vybrali variantu, která byla později označena jako „lízátka“ a stala se jednou z dominant Hradce Králové. Kompletní projektovou dokumentaci autor článku vypracoval následně. Výrobu stožárů provedla mostárna ZVÚ Hradec Králové, montáž s využitím kolového jeřábu Demag nosnosti 200 t Montas HK v únoru 1974. Celková výška stožáru je 54,9 m. Hlavní plnostěnný dřík stožáru je svařen z plechů jakosti 11373, tloušťky 6, 8, 10, 12 a 15 mm, a byl skloněn směrem k hrací ploše pod úhlem 15° a kloubově přikotven k základům předem zabetonovanými kotevními šrouby M 64. Stožáry byly založeny na rostlém terénu. Tento hlavní nosný prvek lichoběžníkového tvaru nese osvětlovací panel, jehož střed byl ve výšce 46 m nad hrací plochou a od středu hřiště cca 106 m. Sloup je proměnného průřezu, kde má přední stěna směrem k hřišti šířku 750 mm. Zadní strana je proměnné šířky a má po celé délce zapuštěnou niku, kde je umístěn přístupový žebřík s ochranným košem až k vrcholu stožáru se světlem pro letadla. Kruhový panel je z plechu tloušťky 5 mm, přivařeného na dva profily U 120, a má průměr 10,5 m. Jeho vnitřní konstrukce má možnost instalace až 64 reflektorů, včetně přístupových lávek a žebříků pro údržbu. Součástí byl i elektrický vrátek nosnosti 100 kg. Dvě šikmé přední opěry z trubky průměru 430 mm byly zakotveny do základu na horní straně ochozu. Povrchová ochrana měla, vzhledem k tehdejším možnostem, vnější plášť opatřen otryskáním a metalizací 40 mikronů zinku + 80 mikronů hliníku + dvojnásobný syntetický nátěr. Vnitřek stožáru a konstrukce pro reflektory byly opatřeny pouze syntetickými nátěry. Ing. Jaroslav Škaloud vypracoval návrh založení stožárů pomocí perforovaných mikropilot z trubek průměru 76 mm, délky až 15 m. Přední šikmé opěry byly zakotveny na pískovém ochozu ve výšce cca 5 m nad zakotvením dříku sloupu.

Nový stadion

Téměř patnáct let se připravovala stavba nového, tentokrát čistě fotbalového stadionu, který měl nahradit stadion původní. Všesportovní stadion, který, přestože byl kompletně vystrojen i pro atletické disciplíny, sloužil ve skutečnosti cca od roku 1990 pouze fotbalu. To znamenalo, že tribuny byly odděleny od hřiště běžeckým oválem – diváci byli odtrženi od hrací plochy, na které se hrála první nebo druhá liga. Autor článku, jako autor všech návrhů ocelových konstrukcí na Malšovickém stadionu, se intenzivně zajímal o přípravu stavby stávajícího stadionu, o které se začalo uvažovat již před patnácti lety. Kriticky se vyjadřoval k několika předkládaným studiím řešení celého prostoru a pravidelně se ­zúčastňoval jednání koordinační skupiny Magistrátu města Hradce Králové o stadionu. Naštěstí byl nakonec k realizaci přestavby vybrán návrh, který vznikl v týmu sdružení generálního dodavatele (SGD – STRABAG a.s.; GEOSAN GROUP a.s.; D&D ELEKTROMONT s.r.o.) a Ing. arch. Tomáše Vymetálka. Tento návrh se v současné době realizuje. Pro nový stadion, kde fotbalové hřiště zůstane cca na původním místě (v půdoryse, který řešil již návrh VPÚ DECO), byla týmem složeným z pracovníků SGD – STRABAG a.s.; GEOSAN GROUP a.s.; D&D ELEKTROMONT s.r.o. navržena levnější varianta, na jejímž vzniku se podílely zejména kanceláře: Tomáš Vymetálek Architects s.r.o. (architektonická část), ARCHaPLAN s.r.o. (stavební část), SKÁLA & VÍT, s.r.o. (statika). Tato varianta počítá s cca 9 300 sedícími diváky a bude splňovat podmínky Fotbalové asociace České republiky pro mezinárodní zápasy. Součástí nových tribun bude, kromě zařízení pro kvalitní provoz stadionu, stometrový tunel s osvětlenou trojdráhou, tělocvičnou a posilovnou. Na stadionu bude možno, kromě sportovního využití, pořádat i další akce, a to až pro 25 000 účastníků. Pro tento účel má stadion ve městě ideální polohu. Disponuje parkovištěm automobilů a v těsném sousedství je zastávka městské hromadné dopravy.

Roku 2021 začalo bourání starého stadionu a v polovině září byly demontovány všechny čtyři osvětlovací stožáry. Na základě stavebnětechnického průzkumu provedeného Ústavem stavebního zkušebnictví s.r.o. v Pardubicích, SVÚOM s.r.o. v Praze a ND Scan Services s.r.o. byly provedeny materiálové zkoušky, byl posouzen stav povrchových úprav, včetně odtrhové zkoušky nátěrů, vizuální kontroly všech svarů a NDK hlavních svarů atd. Bylo zjištěno, že stav konstrukce stožárů je dobrý. Před zpětným vztyčením „lízátek“ budou provedeny potřebné úpravy dříku včetně kotvení a vzpěr, dále hlavy „lízátek“ včetně obslužných plošin a přípravy pro nové typy svítidel. Budou doplněny bezpečnostní prvky, aby obsluha „lízátek“ vyhovovala současným požadavkům bezpečnosti. Tyto úpravy, včetně přípravy k demontáži, navrhla projektová a konstrukční kancelář SKÁLA & VÍT, s.r.o., z Hradce Králové. Autor zapůjčil zpracovatelům ze svého archivu dokumentaci stožárů – studii, projektovou dokumentaci včetně originálu statického výpočtu a části výrobní dokumentace. Součástí této projektové dokumentace je i práce prof. Ing. Miroše Pirnera, DrSc., dr.h.c., Dyna­mické účinky větru na osvětlovací stožár v HK, která ve své době potvrdila správnost původního statického výpočtu. Po nezbytných úpravách budou stožáry osazeny těsně za rohy nového stadionu, budou dále sloužit svému účelu a zůstanou jednou z dominant Hradce Králové. V současné době se provádí monolitické konstrukce železobetonových rámů tribun, hlediště a administrativního objektu, po celém obvodu hřiště. Vlastní úpravy ocelových konstrukcí „lízátek“ zajistí firma ELEKTRO MOSEV spol. s r.o. Opravy povrchových úprav ocelových konstrukcí „lízátek“ již provádí firma Čáp CZ s.r.o. Stavba za cca 627 mil. Kč, kterou realizuje sdružení firem STRABAG a.s., GEOSAN GROUP a.s. a D&D ELEKTROMONT s.r.o., má být dokončena do konce června 2023.