Hagibor - symbol generace

Záměrem bylo vytvořit současným standardům odpovídající sociální a zdravotní podmínky pro 60 spoluobčanů, kteří potřebují všestrannou péči a pozornost. Domov sociální péče má sloužit i jako komunitní centrum pro židovskou mládež a denní stacionář pro docházející seniory. Zařízení se nachází v rekonstruovaných prostorách původní budovy Náboženské obce izraelitské v Praze, částečně také v novostavbě na pozemku přilehlé zahrady.

Historie
Předchůdcem dnešního Domova sociální péče Hagibor byl nadační starobinec (dříve chorobinec), otevřený v roce 1911. Své dnešní jméno Hagibor (v hebrejštině veliký, mocný, hrdina) získala celá místní část ve 20. letech minulého století, kdy byl zakoupen sousední pozemek (dnes areál RFE/Radio Liberty) pro výstavbu nového stadionu pražského sportovního židovského klubu Ž. S. K. Hagibor Praha. V období protektorátu byl Hagibor posledním útočištěm židovské mládeže a budova sloužila seniorům obce až do roku 1943. Poté byl pozemek Hagiboru změněn na internační tábor pro židovské partnery ze smíšených manželství a budova starobince sloužila jako zázemí tábora. Odtud byly vypravovány transporty do Terezína. Po skončení války sloužila budova ještě svému původnímu poslání, od počátku 50. let patřila Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.

Výchozí podmínky
Areál Domova sociální péče Hagibor se nachází na území Prahy 10, na rozhraní Strašnic, Žižkova a Vinohrad. Historická budova byla postavena v letech 1909 až 1911, podle návrhu architekta Viktora Kafky z Prahy ve stylu dobového novoklasicizmu s prvky pozdní secese. Hlavní výzdoba byla soustředěna na jižní průčelí, s vystupujícím středovým rizalitem, ukončeným tympanonem, navýšenou střechou a osmibokou vížkou. Plocha průčelí členěná vertikálními pásy v hrubě strukturované omítce je zvýrazněna plastickou reliéfní výzdobou se symbolickou tematikou. Železobetonová protihluková stěna z roku 1974 byla zachována jako součást bezpečnostních opatření.

¤ Domov sociální péče Hagibor - situace: 1 - vrátnice, 2 - historická budova, 3 - dostavba A k historické budově, 4 - dostavba B (novostavba) - lůžková část Domov, 5 - dostavba B - lůžková část Penzion, 6 - skleník

Architektonické řešení
Koncepce řešení areálu vychází ze záměru vytvořit klidné chráněné prostředí pro odpočinek klientů. Řešení vycházelo z rekonstrukce a přestavby původní historické budovy a nové přístavby (dostavba A - ke stávající budově, dostavba B - lůžková část). Historická budova byla v maximální míře zachována. Restaurována byla dochovaná venkovní i vnitřní štuková výzdoba. Zničené či odstraněné výtvarné artefakty byly zčásti doplněny jako repliky. Významným prvkem nového řešení byla původní symbolika. Navazuje na ni například výsadba keřů vinné révy, užití trojúhelníkových oken západního a severního průčelí přístavby i motiv stromu života, uplatněného formou bezpečnostní sítotiskové úpravy prosklených ploch. Eliminaci rušivého hluku i bezpečnostních rizik umožnil půdorysný tvar nově přistavěné dvoupo- dlažní rezidenční části (dostavba B). Většina pokojů klientů je orientována do zahrady. Lůžková část je propojena s historickou budovou v obou úrovních spojovacími krčky. Celý areál je bezbariérový. Je vybaven pasivním elektronickým zabezpečením včetně kamerového systému, automaticky uzavíratelnými závorami a dalším bezpečnostním zařízením. Problematika možného teroristického útoku či provokace byla pro investora a projektanta jednou z priorit, řešení vycházelo z provedené analýzy bezpečnostních rizik.

¤ Podélný řez novostavbou

Členění stavby, technické řešení
Historická budova nyní slouží jako provozní část komplexu. Je zde umístěna hlavní recepce, kuchyně, jídelna, bufet, prádelna, sušárna, žehlírna, vyšetřovny, hydroterapie, kanceláře vedení a společenský sál, který má sloužit i jako modlitebna. Kuchyňský provoz byl navržen podle zásad košer stravování s oddělením masového a mléčného provozu a možností zásobní přípravy jídel na sabat. Kuchyni obsluhují dva jídelní výtahy. V podkroví je plynová kotelna, strojovna vzduchotechniky, hostinské pokoje a klubovny. V suterénu je umístěna místnost zemřelých. Nosné zdivo je z plných cihel zděných na vápennou maltu, v podzemí je smíšené s kamennými kvádry. Stropy jsou železobetonové, trámové, v chodbách desky. Schodiště z mramorových stupňů, v nadzemní části budovy uložené na ocelové schodnice, bylo očištěno od dodatečně nalepených povlaků PVC, nátěrů apod. Nové venkovní kryté ocelové schodiště tvoří výrazný prvek na severním průčelí budovy. Do věže bylo doplněno ocelové schodiště. V podkroví věže posuvné dřevěné příčky umožňují variabilní využití kluboven. Dřevěný krov mansardové střechy byl vyčištěn, konstrukční dřevo opatřeno ochrannými nátěry. Pro novou podlahu s povlakovou nášlapnou vrstvou (PVC, linoleum) byla v podkroví vytvořena dřevěná konstrukce. V místnostech s technologickým vybavením je nosná konstrukce z ocelových nosníků (rošt). Dodatečné zděné vestavby byly vybourány, komíny zčásti odstraněny (zbývající jsou využity pro odkouření kotelny a vedení tras TZB). Bylo opraveno bednění střešní krytiny, doplněna parozábrana, tepelná izolace z minerální vaty a pojistná fólie, položena krytina z vláknocementových šablon. Na dostavbě historické budovy (dostavba A), u severního průčelí je dvojvrstevná vegetační střecha s pochozím chodníkem. Nově se provedlo oplechování z titanzinkového plechu. Vyměněna byla oválná dřevěná okna a lucerny. Věž a boční křídla byla doplněna střešními okny s dálkovým ovládáním. Nové příčky a veškeré podhledy v budově jsou s ohledem na nežádoucí přitížení sádrokartonové, v suterénu a 1. NP zděné. Podlahy jsou povlakové, v sociálním zařízení a prádelně je částečně keramická dlažba, v chodbách a na podestách bylo opraveno a doplněno lité teraco, s bordurou a pásovou mozaikou. Ve společenském sále, v souladu s dřevěným obložením stěn, je podlaha z úzkých lamel z tvrdého dřeva. Otvorové výplně jsou vesměs dřevěné - repasované nebo tvarové repliky původních oken a dveří.
Komplikaci znamenala eliminace negativních vlivů vzlínání zemní vlhkosti do zdiva pod úrovní terénu. Zdivo bylo dlouhodobě zavlhčováno (rozsáhlé výkvěty a mapy až do úrovně stropu). Na soklu fasád se vlhkostní mapy a poškozené omítky vyskytovaly do výšky 0,50-1 m. Neizolované cihelné zdivo z pálených plných cihel vykazovalo vysoký stupeň zasolení (dusičnany, sírany) a vlhkosti v suterénu. Primární příčina zatékání srážkové vody byla odstraněna spádováním přilehlého terénu, odstraněním asfaltového povrchu v okolí budovy a opravou střešních dešťových svodů. Byla navržena chemická injektáž zdiva pomocí vrtů a také aplikována metoda dodatečné povlakové hydroizolace podlah a izolace svislé části obvodového zdiva z vnějších výkopů. Vnitřní ani obvodové zdivo nebylo možné podříznout. Venkovní hydroizolace byla vytažena nad upravený terén a doplněna drenážním systémem pro odvod srážkové vody do kanalizace. Hydroizolace spodní stavby byla navržena proti zvýšené zemní vlhkosti. Současně byla zajištěna i odolnost proti prostupu radonu. Cílem rekonstrukce bylo i snížení tepelných ztrát budovy, což znamenalo posílení tepelné izolace v krovu a v podlahách suterénu. S ohledem na plastickou výzdobu je kontaktní zateplení pouze u severní fasády. Sokl fasád byl do výšky 1,50 m opatřen vnější sanační omítkou s povrchovou úpravou silikátovou a opatřen difuzním nátěrem. Výše má fasáda povrchovou úpravu akrylátovou, stejně jako nová přístavba.
Nová rezidenční část tvoří společně se spojovacími krčky uzavřenou hlukovou a bezpečnostní bariéru vnitřní části areálu. Tato část má půdorys nesymetrické podkovy, je částečně podsklepená. Jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje zahrnují čajové kuchyňky, sociální zázemí se sprchou a lodžie. Přístavba je provozně členěna na část pro relativně zdravé klienty (Penzion) a část pro ležící seniory (Domov) se zázemím, zahrnujícím sesterny s recepcí (včetně signalizace), koupelny, sklady prádla, úklid, společenské místnosti. Do chodeb a schodišť je přivedeno denní světlo střešními světlíky a svislými prosklenými pásy. V suterénu jsou místnosti technického vybavení budovy (TZB).

¤ Jižní průčelí historické budovy

¤ Hlavní recepce

¤ Lodžie novostavby, pohled do atria

¤ Vrátnice, hlavní vstup do areálu

Realizace stavby
S ohledem na nestejnorodé podloží byla navržena úprava pláně vápennou stabilizací ve dvou hutněných vrstvách. Založení nové přístavby je řešeno formou železobetonové základové desky v celém půdorysu. Konstrukční systém podzemní stavby tvoří obvodové monolitické železobetonové stěny, které jsou vetknuty do základové desky. Ostatní stěny jsou zděné. U nadzemní části jde o kombinaci monolitické a zděné konstrukce, stěnový sy- stém s nepravidelným rozponem, doplněný sloupy. Ztužení budovy je zajištěno obvodovými železobetonovými stěnami. Vodorovné konstrukce jsou tvořeny železobetonovými stropními deskami konstantní tloušťky. Kontaktní zateplení na železobetonových obvodových stěnách je analogické s historickou budovou. Střecha je plochá, jednoplášťová, s praným kačírkem na hydroizolační fólii z PVC. Zasklení bylo řešeno z vnitřní strany bezpečnostními vrstvenými skly. U vodorovného zasklení spojovacích krčků, lodžií (pavlačí) a zastřešení hospodářského dvora jsou po- užita bezpečnostní skla vrstvená, kalená a s drátěnou vložkou. Výrazově i technicky netradiční stavbou je přízemní vrátnice s nepřetržitým provozem u hlavního vchodu z ulice Vinohradské, která je propojena s centrální recepcí slaboproudými obvody. Železobetonová konstrukce se severní obvodovou stěnou vychýlenou od svislice má pultovou střechu a rohové okno. Kontaktně zateplený obvodový plášť je překryt pláty plechu z patinované oceli. Část plochy u okénka vrátného je obložena dřevěnými lamelami z cedrového dřeva. Další stavební objekty (kromě inženýrských sítí, nové kanalizační přípojky a propojení vodovodních řadů v ulici Vinohradské, trafostanice, sadových úprav a revitalizace studny) zahrnuly například oplocení, včetně gabionové zdi, a drobnou architekturu (skleník, tři dráhy minigolfu, umělý potok v zahradě).

Základní údaje o stavbě
Název stavby: Domov sociální péče Hagibor
Investor: Židovská obec v Praze, tajemník Ing. Michal Borges
Zástupce investora: MATANA a.s., Ing. Daniel Kosta
Technický dozor: JANS, s.r.o. - Ing. arch. Antonín Princ
Zhotovitel stavby: HOCHTIEF CZ, a.s.
Hlavní stavbyvedoucí: Ing. Josef Andráš, výrobní ředitel Hochtief CZ, a.s., Divize Čechy, o.z.

Projektant:
Autoři architektonického návrhu: Ing. arch. Jan Línek, atelier L&P Ing. arch. Josef Kolář
Hlavní inženýr, stavební část, koordinace: Ing. Jan Korbel, DELTAPLAN s.r.o. Ing. Miloš Keltner Ing. Petr Kniha
Statika: Ing. Karel Košek, RECOC, s.r.o. Ing. Antonín Sirotek
Stavebně-technický průzkum: Ing. Luděk Dostál, Diagnostika staveb, Dostál a Potužák, s. r.o.