Dřevěné stavění, architektura a trvale udržitelný rozvoj
Technologie dřevěného stavění obecně, v sektoru bytové a veřejné výstavby pak zvláště, má v České republice mimořádně vysoký potenciál funkčního a kvantitativního rozvoje, spolu se souvisejícími environmentálními efekty a energetickými i ekonomickými úsporami. Ve srovnání se zeměmi a regiony s podobnými přírodními (zalesněnost území) a sociálně-kulturními podmínkami však tento potenciál není dlouhodobě racionálně využíván.
Než jsem začal tento článek psát, vrátil jsem se k mnoha jiným článkům a přednáškám, které jsem na tato témata v posledních cca pěti letech napsal a jsem na rozpacích zda vývoj v tomto sektoru výstavby hodnotit pozitivně nebo spíše negativně. Bude to něco mezi tím, snad to vystihne termín skeptický pozitivizmus.
Od roku 1990, kdy byl tehdy ještě v Československu postaven první rodinný dům s konstrukcí dřevěného lehkého skeletu podle amerického vzoru (obr. 1), došlo k relativně rychlému rozšíření znalostí a realizaci dřevěné skeletové technologie, ať ve staveništní - řemeslné, nebo montované - panelové podobě.
K rozšíření dřevěné bytové výstavby přispěla jednak výuka na středních i vysokých stavebních školách, specializace několika desítek projektantů (inženýrů, architektů i techniků), vydání několika publikací, článků, přednášky na konferencích, zahraniční praxe atd., ale především pak postupný vznik mnoha malých a středních firem zaměřených na dřevěnou bytovou výstavbu a existence tří velkých výrobců typových dřevěných rodinných domů (velká část jejich produkce je vyvážena do blízkého zahraničí). Přes tato a některá další pozitiva se podíl dřevěné technologie na celkové bytové výstavbě pohyboval před hospodářskou krizí pouze na hodnotě kolem 3 %. Poznamenávám, že tento podíl se u západních sousedů České republiky pohybuje v průměru mezi 15 a 25 % a trvale roste, ve skandinávských zemích a Skotsku kolem 70 %, a podobně je tomu i v Severní Americe a Japonsku. Lze tedy touto technologií účinně přispět k trvale udržitelnému rozvoji v oboru pozemních staveb?
¤ Pětipodlažní bytový nízkoenergetický dům s těžkým dřevěným skeletem (byty o velikosti 63-105 m2 (nosný skelet - studie J. Smola)
Celý článek naleznete v archivu čísel (č. 02/2011, speciál Dřevostavby).